K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Peníze z EU budou i po roce 2013, ale v menším objemu

Datum: 7. 3. 2012, zdroj: OF 1/2012, rubrika: Ekonomika

Rozvojové projekty měst a obcí si najdou své finanční prostředky z fondů EU i v období 2014 až 2020. Receptem k úspěchu bude větší zaměření na princip partnerství a celkovou inovativnost.

Strukturální fondy Evropské unie se po roce 2004 staly významným finančním zdrojem pro zvyšování technické i občanské vybavenosti českého venkova. Nové bezprašné místní komunikace, zrekonstruovaná budova místní polikliniky, rozšířená kapacita mateřské školky, zateplení obecního úřadu, obnova historického náměstí či zcela nový park patří mezi typické projekty místních samospráv. S blížícím se koncem současného programovacího období 2007–2013 se objevují obavy, zda penězovod z Bruselu do budoucna nevyschne. Budoucí podobu evropských dotací nyní nikdo nezná, neboť se o ni celý letošní rok vede velká diplomatická bitva mezi členskými státy EU. Nicméně některé odhady můžeme učinit již nyní.

Jízdní řád dotací je jistotou

Jistotu máme v časovém harmonogramu. Budoucí programovací období začne 1. ledna 2014 a skončí 31. prosince 2020. První výkop provedla Evropská komise, která v červnu loňského roku přišla s návrhem evropského rozpočtu – tzv. víceleté finanční perspektivy – na roky 2014–2020. V jeho rámci je na politiku soudržnosti, ze které jsou hrazeny dotace z fondů EU na rozvoj regionů, určeno 376 miliard eur. Vůči ukazateli hrubého národního důchodu se jedná o 0,39 %, tedy jen nepatrně více než bylo v programovacím období 2007–2013 (0,37 % HND). Návrh Evropské komise je jedna věc, druhá věc je, jaký na to budou mít názor ministři členských států. Ve světle probíhající dluhové krize eurozóny je více než pravděpodobné, že konečný schválený rozpočet na kohezní politiku, na kterém se musí shodnout europoslanci a ministři členských států, bude zřetelně nižší.

Důležitým časovým mezníkem bude letošní duben až květen, kdy by česká vláda na návrh Ministerstva pro místní rozvoj měla schválit strukturu budoucích operačních programů (OP). Zatím je ze všech stran slibováno, že tuzemský rekord největšího počtu OP (v současnosti je jich 26) na počet obyvatel se opakovat nebude. Nad ztrátou tohoto prvenství žadatelé truchlit nebudou – nižší počet programů by měl pro zájemce o dotace znamenat menší složitost, administrativní náročnost i náklady.

Konkrétní prioritní osy a oblasti podpory jednotlivých operačních programů musí ještě schválit Evropská komise, ale radikální změny vůči návrhu české strany nejsou pravděpodobné. Klíčová položka každého programu – tedy jejich rozpočet – nebude znám dříve než na začátku příštího roku. Teprve tehdy by totiž měl být určen stanoven objem celé finanční perspektivy 2014–2020, rozpočet Kohezní politiky i finanční alokace jednotlivým členským státům.

O pětinu méně prostředků

A ta bude pro Českou republiku určitě nižší. Na vině jsou dva faktory. Zaprvé, Česká republika naštěstí, i když z pohledu evropských dotací bohužel, za sedm let od doby vyjednávání minulého programovacího období zbohatla. Zatímco v roce 2010 (novější data nejsou k dispozici) její ekonomická vyspělost měřena ukazatelem HDP na obyvatele představovala 80 % průměru EU, o sedm let dříve to bylo 77 %.

Druhým důvodem je struktura podporovaných regionů. Z hlavního a nejštědřejšího cíle Kohezní politiky nazvaného „Konvergence“ jsou financovány rozvojové potřeby všech regionů s ekonomickým výkonem do 75 % průměru EU (měřeno HDP na obyvatele). V současném programovacím období se jedná o všechny české regiony kromě hlavního města Prahy. Do budoucna „hrozí“, že tuto kritickou 75 % hranici překonají regiony soudržnosti Střední Čechy (pokrývá zemí Středočeského kraje) a Jihozápad (pokrývá území Jihočeského a Plzeňského kraje). A dotační balíček pro tyto typy relativně vyspělejších regionů je podstatně chudší. Starostové obcí v těchto krajích se tak musí připravit na krizovou variantu, že objem dotací pro jejich regionální potřeby se podstatně sníží (např. na polovinu) a zároveň vzroste požadavek na spolufinancování.

To by na základě dosavadních diskusí pro tyto regiony měly tvořit ze 60 % fondy EU versus 40 % národní veřejné zdroje (rozdělení kolik z toho přispěje obec, kraj či stát zůstává na řídících orgánech OP). U chudších regionů do 75 % průměru EU by měla míra spolufinancování zůstat stejná tedy 85:15 ve prospěch strukturálních fondů.

Zároveň můžeme odhadnout, že celkový objem prostředků na politiku soudržnosti v ČR se ztenčí z dosavadních 26,7 miliard eur na léta 2007–2013 na cca. 21–22 miliard eur pro roky 2014 až 2020. V relativním vyjádření se jedná o pokles o zhruba pětinu prostředků a v případě vyhrocení dluhové krize by nás nepřekvapilo i výraznější krácení.

Partnerství a inovace v kurzu

Podporované prioritní oblasti by se příliš neměly lišit od těch současných. Určitá vodítka poskytuje srpnové rozhodnutí vlády, která definovala následujících pět priorit při čerpání fondů EU v České republice:

  • Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky,
  • Rozvoj páteřní infrastruktury,
  • Zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy,
  • Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému veřejného zdraví a
  • Integrovaný rozvoj území.

S přípravou budoucího programovacího období je čím dál více zdůrazňován i princip partnerství. Ten říká, že větší šanci vybojovat dotaci z EU mají projekty realizované společně několika partnery z různých oblastí. Na komunální úrovni se může jednat o partnerství obce s místním podnikatelem, školou či neziskovkou. Pokud bude mít projekt přeshraniční dimenzi, například účastní se ho i partnerská obec v zahraničí, tím lépe.

Další velký důraz je kladen na inovace. Každý podpořený projekt by se měl projevit v posílení konkurenceschopnosti; v municipálním případě konkurenceschopnosti obce, mikroregionu, kraje i celé republiky. Z ROPu zrestaurovaná kašna na náměstí je sice sympatická věc, která zvýší kvalitu života místních obyvatel, ale bavorské regiony na opačné straně hranice díky tomu ekonomicky nedoženeme. Oproti tomu například přestavba nevyužívaného zemědělského brownfieldu na vědecké pracoviště, například ve spolupráci s nedalekou univerzitou, tento efekt bezesporu má.

Čas běží rychle

První výzvy z nových operačních programů se sice dají očekávat až od poloviny roku 2014, čas běží ale rychle. V současnosti bych starostům doporučoval pečlivě monitorovat diskusi ohledně budoucích programovacích období a pomalu připravovat projektové záměry. Neboť jak praví známé české přísloví: „Štěstí přeje připraveným“.

Jan Jedlička, EU Office České spořitelny

TOPlist
TOPlist