K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Hubenější léta odkrývají chybné nastavení sdílených daní

Datum: 6. 3. 2012, zdroj: OF 1/2012, rubrika: Ekonomika

Inkaso všech daní, které obce do svých rozpočtů získávají, zůstalo v loňském roce 2011 za předpokládanými hodnotami. V absolutních číslech činila odchylka od rozpočtu pro obce mínus 7 mld. Kč. Není tahle částka nějak povědomá v souvislosti s diskuzí o novele o rozpočtovém určení daní?

Ministerstvo financí na začátku ledna mediálně prezentovalo výsledky hospodaření státního rozpočtu v roce 2011. Sebehodnocení bylo kladné, různé metodiky pečlivě promíchány. Přímo v tiskové zprávě se mj. uvádí, že výpadky daňových příjmů byly kompenzovány nižšími výdaji na úrocích ze státních dluhopisů. Z pohledu obcí zásadní zpráva – rozpočtované hodnoty daňových příjmů se nepodařilo naplnit a hledání úspor v každé jedné obci souvisí s úroky ze státních dluhopisů spíše volně. Úroky jsou výdaje stejně jako třeba dotace do území.

Stavební spoření a přenesená působnost

Jak vyplývá z tabulky 1 – srovnání daňových výnosů, optimističtější předpověď se týkala nejen sdílených daní, také celkově inkaso daňových příjmů zaostalo o více než 4 %, což představuje zhruba o 30 mld. Kč méně než se očekávalo ve schváleném rozpočtu.

Z tabulky je dále zřejmé, že meziroční růst proti roku 2010 byl zaznamenán u daně z přidané hodnoty (2 %), srážkové daně z kapitálových výnosů (8 %) a daně ze závislé činnosti (7 %), mj. v důsledku jednoroční povodňové stokoruny. Pro doplnění uveďme, že meziroční růst inkasa spotřebních daní činil 6 %. Na straně druhé, snížilo se inkaso daně z příjmů právnických osob za loňským rokem téměř o 5 %. U daně z příjmů fyzických osob z přiznání („motivační“ složky) došlo ve srovnání s loňským rokem pouze k třetinovému plnění (podrobněji dále).

Tab. 1. Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů (mld. Kč)
Daň Celkem rok 2009 Celkem rok 2010 Celkem rok 2011
Schv. rozpočet Skutečnost % plnění Schv. rozpočet Skutečnost % plnění Schv. rozpočet Skutečnost % plnění
Daň z přidané hodnoty 278,6 253,61 91 270,8 269,55 99,5 279,5 275,39 98,5
Daně z příjmů PO 187 119,6 64 143,9 123,86 86,1 120,6 118,11 97,9
Daně z příjmů FO 162,9 126,74 77,8 134,2 130,01 96,9 151 133,37 88,3
z toho z kapitálových výnosů 9,8 10,13 103,4 9,6 10,19 106,1 19,3 11,05 57,3
závislá činnost 128,1 111,04 86,7 105,3 111,84 106,2 121,1 119,37 98,6
z přiznání 25 5,56 22,3 19,3 7,99 41,4 10,6 2,94 27,7
daň z nemovitosti 6,4 6,36 99,4 9,6 8,75 91,1 9,7 8,57 88,3
spotřební daně 151,8 131,07 86,3 149,2 138,27 92,7 148,4 146,58 98,8
silniční daň 6,5 4,78 73,6 5,5 5,1 92,7 5,6 5,19 92,6
majetkové daně 11,8 8,06 68,3 9,1 7,68 84,4 13 11,72 90,1
dálniční poplatek 2,6 2,89 111,1 2,6 3,12 119,9 2,9 2,51 86,7
Daňové příjmy celkem 815,82 660,56 81,0 732,24 693,87 94,8 739,46 708,78 95,9

S využitím výhody zpětného pohledu nad vývojem daňových příjmů lze hodnotit ujišťování Ministerstva financí o navýšení příjmů pro obce o zhruba 3 mld. Kč jako výsledek zdanění výnosů ze stavebního spoření patrně jen trpkým úsměvem. Mělo se jednat o dodatečné prostředky navíc k autonomnímu vývoji. Navzdory výsledku legislativního procesu a souvisejícímu nenavýšení celostátního inkasa došlo ke zkrácení příspěvku na přenesený výkon státní správy v loňském roce (plošné krácení o 17,6 % a následná jen částečná kompenzace pro obce s rozšířenou působností). Letos se zachovává způsob výpočtu příspěvku (s výjimkou vlivu změny ve výplatě sociálních dávek) a o zvýšení daňových příjmů se už ani nehovoří.

V této souvislosti jen připomenutí, že Ústavní soud ve svém nálezu č. US 34/02 z roku 2003 uvádí: „Způsob financování výkonu státní moci územními samosprávnými celky za předpokladu, že státní příspěvek bude dostatečně vysoký ke splnění uložených úkolů, nepředstavuje ohrožení autonomie územních samosprávných celků podle Ústavy a Charty místní samosprávy.“ Ptejme se, zda je předpoklad splněn.

doporučení obcím pro rok 2012 – počítat s tím, že daňové příjmy se v nejideálnějším případě budou pohybovat na úrovni roku 2009.

Ztráty, paušály, bonusy

Ještě v roce 2008 činilo inkaso daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti více než 17 mld. Kč. Z dnešního pohledu částka neskutečná, také proto, že řada obcí kvůli motivační části této daně přichází o výnosy z ostatních sdílených zdrojů. Nehovoříme o podvodech, machinacích či daňových únicích. Vše je v souladu se zákony. Dle informace Generálního finančního ředitelství ve zdaňovacím období roku 2010, tedy fakticky v roce 2011, nehradilo 53 % podnikatelů žádnou daň (jedná se o příjmy z podnikání dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů).

Zákon umožňuje uplatnit po pět následujících let ztrátu z podnikání. V daňových přiznáních za rok 2008 nárokovali poplatníci daně z příjmů fyzických osob 3,5 mld. Kč minulých ztrát, za rok 2009 šlo o 2,8 mld. Kč a za rok 2010 se jednalo o 2,1 mld. Kč. Ztráta se obvykle uplatňuje na celý následný základ daně, proto nulová daňová povinnost.

Další vliv na inkaso roku 2011 měl tzv. „Janotův balíček“ z října 2009, který si obce spojují spíše se zvýšením sazeb daně z nemovitostí. V rámci balíčku došlo k možnosti uplatňovat výdaje paušálem ve výši 80 % také pro řemeslné živnosti. Možnost platila od roku 2010, a proto se projevila až v daňových přiznáních podávaných v loňském roce. Předtím se nejvyšší paušál vztahoval pouze na zemědělskou činnost a řemeslné živnosti mohly využít 60 %. Za rok 2009 daňový paušál uplatnila více než polovina poplatníků (s příjmy dle § 7) a jejich počet stabilně roste. V současné době může podstatná část podnikatelů považovat za svůj maximální daňový základ pětinu svých příjmů. Daň činí pak 15 % z tohoto základu.

Zákon všem poplatníkům umožňuje uplatnit další odčitatelné položky od základu daně nebo slevy na samotné dani. U řemeslné živnosti lze od finančního úřadu dokonce peníze získat – při odpočtu na poplatníka, manželku a děti s využitím možnosti daňového bonusu. Nehovoříme o přeplatku na zálohách, jde o čistou sociální dávku, na niž má ze zákona nárok řemeslník s ročními příjmy 2 mil. Kč.

Tři výše popsané vlivy – ztráty, paušály a daňové bonusy – vedly k vcelku odhadnutelné reakci daňových poplatníků. A poklesu jedné složky sdílených daní.

(De)motivační složka

Daň z příjmů fyzických osob se samozřejmě neskládá pouze z odvodů podnikajících osob. Naopak, zásadní část tvoří srážková daň od zaměstnanců odváděná zaměstnavatelem. V tabulce 2 je uvedeno měsíční inkaso všech tří složek daně v průběhu roku 2011. Zatímco daň ze závislé činnosti ani srážková daň logicky nemohou nabýt záporných hodnot, u části z přiznání je situace jiná.

Tab. 2. Vývoj inkasa DPFO v průběhu roku 2011 (mil. Kč)
Měsíc  DPFO
celkem ze závislé činnosti z přiznání vybíraná srážkou
leden 13 516 12 295 182 1 039
únor 10 278 9 340 304 634
březen 12 279 7 243 4 339 697
duben -2 391 6 042 -9 318 885
květen 10 239 9 533 -132 838
červen 14 808 10 321 3 481 1 006
červenec 11 692 10 507 91 1 095
srpen 11 525 10 274 41 1 210
září 12 305 10 100 1 305 901
říjen 11 409 10 197 216 996
listopad 11 433 10 455 191 787
prosinec 16 256 13 068 2 239 949

Zdroj: www.mfcr.cz

Poplatníci, kteří zdaňují příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nemají daňového poradce, podávají přiznání a platí daň každoročně vždy k 31. březnu. Případný přeplatek či jiný nárok se odvádí do 30 dnů, tedy nejčastěji v dubnu či na začátku května. Vývoj plateb z přiznání je patrný z uvedeného grafu.

Graf 1. Průběh inkasa daně z příjmů FO z přiznání
Graf 1. Průběh inkasa daně z příjmů FO z přiznání

Vzhledem k výše uvedenému výkladu činila v loňském roce dubnová výplata přeplatku (9,3 mld. Kč) dvojnásobek březnového příjmu (4,3 mld. Kč). V červnu se hradí zálohy a daň odvádí zbylí poplatníci – jejich přeplatky se objevují v červenci. Až zálohy v září znamenaly skutečný příjem, který konečně představoval kladnou hodnotu na daňovém učtu u České národní banky (ČNB) viz červená linka v grafu. Jenže částka byla stále nižší než naposled (v březnu) rozdělovaná hodnota, proto obce získaly nějaké příjmy z této daně až po 15. prosinci, kdy se hradí poslední zálohy.

Motivační složka v rozpočtovém určení daní ve výši 30 % z inkasa daně z přiznání se však vlivem legislativního nastavení stala složkou naprosto nemotivační, neboť obec se také shodným podílem musí vypořádat s přeplatky na dani.

Pro doplnění dodejme, že zúčtování zaměstnanců se projeví ve mzdě za březen, tedy také v dubnu. Jak vyplývá z tabulky, obce letos v dubnu žádné prostředky z daně z příjmů fyzických osob nezískaly.

Daň z přiznání není daň z podnikání

Generální finanční ředitelství dále uvádí, že v loňském roce podalo daňové přiznání 1,8 milionů fyzických osob, z čehož 26 % nehradilo žádnou daň. Srovnáme-li údaje pouze o podnikatelích, je zřejmé, že v polovině daňových přiznání není § 7 (příjmy z podnikání) rozhodující položkou. Souběh příjmů ze dvou a více zaměstnání, souběh zaměstnání a podnikání nebo prostě jen neochota předávat mzdové účtárně informace o výši hypotéky vedou k podávání daňových přiznání i osobami ryze nepodnikajícími. A zde nastává čtvrtý a letos zásadní problém v konstrukci daně, resp. jejího sdílení.

Chybný princip v sobě obsahuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, lépe řečeno chybný způsob výpočtu a převodu nároků pro jednotlivé obce. Nárok se stanovuje dle stavu na jednotlivých účtech u České národní banky. Ve chvíli, kdy si fyzická osoba vezme od zaměstnavatelů pouze potvrzení o zdanitelných příjmech a pak podá přiznání (např. upravené o hypoteční úroky, příspěvky odborům, penzijní připojištění apod.), stává se z pohledu RUD podnikatelem. Z jím zaplacené daně by se 30 % stalo motivační částí, ovšem za současných podmínek se obec ze třetiny podílí na přeplatku přímo a celkově téměř z 50 % v důsledku sdílení zbytkového inkasa. Podílí se na úhradě prostředků, které nikdy neobdržela, neboť daň ze závislé činnosti se s výjimkou 1,5 % sdílí bez ohledu na trvalé bydliště zaměstnanců či sídlo zaměstnavatele.

Zřejmá nesystémovost v zákoně o rozpočtovém určení daní se objevuje dlouho, ovšem právě v době poklesu inkasa se projevily všechny negativní dopady. Možné řešení by představovalo např. stanovení podílu příjmů ze skutečného podnikání, do jehož dosažení by se přeplatky vracely z účtu závislé činnosti, s níž logicky souvisí.

Plovoucí daňové inkaso a RUD

Skutečné hodnoty daňového inkasa za rok 2011 a již mnohokrát avizovaná změna v rozpočtu na rok 2012, kterou ministerstvo předpokládá předložit v únoru, musí mít nutně vliv na odhadované dopady přínosu novely rozpočtového určení daní. Jestliže celkové daňové příjmy se odchylují v řádech desítek miliard, pak marketingové akce slibující obcím přínos vypočítaní na tisícikoruny nejsou korektní.

Jen z titulu snížení procenta sdílení (pokles podílu pro obce ve prospěch důchodového účtu) a nižšího inkasa se celková původně předpokládaná výchozí úroveň sdílených daní z července 2011 snižuje minimálně o 3 mld. Kč. Při vyjádření daňového výnosu na obyvatele klesá vypočtená hodnota pro každou obec v průměru o 0,4 tis. Kč.

Objem dotací, které by měly rozdělovanou částku pro obce posílit, činil právě 7 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že nikdy žádný seznam dotací určených ke zrušení neexistoval, jde prostě o navýšení daňového inkasa pro obce prostřednictvím zvýšení procenta sdílení. Zkušenost z loňského roku ale ukazuje, že tato částka také může mít podobu statistické odchylky. Je-li úsilí o změnu RUD myšleno vážně, pak by ministerstvo financí mělo aktualizovat a pravidelně zveřejňovat podkladové výpočty. A nemělo by jít jen o předvolebně agitační webové stránky.

Je otázkou, zda při výpočtech dopadů změn v RUD použít berličku výnosů z dílčího odvodu z loterií ve výši desetiny, která se nově dělí mezi všechny obce. Celkový výnos z této složky hazardního odvodu by obcím jako celku měl přinést 0,5 mld. Kč bez ohledu na skutečnost, zda na svém území loterie provozují či nikoliv. Další zdroje z odvodů, tentokrát závislých na počtu výherních technických zařízení, které mohou v případě jednotlivých obcí a měst dosahovat desítek až stovek milionů, se sebou přinášejí další výdaje (zejména v sociální oblasti).

Výnosy z loterií zkrátka mají jiný charakter než například daň ze závislé činnosti, a proto by neměly být do diskuzí o upravené podobě RUD zahrnovány.

Ing. Jaroslava Kypetová, PhD., Legislativně-právní oddělení, Kancelář Svazu měst a obcí ČR

TOPlist
TOPlist