Bytová výstavba ve vybraných městech a obcích ČR v letech 1997 až 2010

Převážná většina bytového fondu České republiky (65,8 %) je koncentrována do měst a obcí s pěti tisíci a více obyvateli. Vzhledem k neustálému nárůstu počtu domácností vzrůstá tlak na novou bytovou výstavbu právě ve městech, kde existuje největší reálná potřeba nájemních bytů.

V úhrnu let 1997–2010 bylo ve městech s 10 tisíci a více obyvateli postaveno 197 092 bytů. Tento počet znamenal průměrné roční dokončování 2,53 bytů na 1000 obyvatel. Uvedenou hodnotou desetitisícová města zaostávají za celostátní úrovní (2,89) a naproti tomu intenzitní ukazatel za obce s méně než 10 tisíci obyvateli (3,03) byl mírně nadprůměrný.

Vývoj intenzity výstavby

Vývoj četností měst s 10 tisíci a více obyvateli v jednotlivých intervalech intenzitního ukazatele ukazuje tabulka 1. Snižuje se počet měst s nejnižším intervalem intenzitního ukazatele a zvyšuje se četnost měst v nejvyšším intervalu (5 a více dokončených bytů na 1000 obyvatel). Tento vývoj není tak dramatický jako v případě správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V průměru let 1997–2010 byl nejvyšší počet měst v intervalu se 2 až 3 dokončenými byty na 1000 obyvatel.

U vybraných měst a obcí s méně než 10 000 obyvateli (tabulka 2) se od roku 1997 snížila četnost intervalu s nejnižší intenzitou bytové výstavby téměř o polovinu. Počet obcí s intenzitou bytové výstavby vyšší než 5 dokončených bytů na 1000 obyvatel se během 14 let zvýšil jen minimálně. Pozitivní je posun nejčetnějšího intervalu do kategorie s 1–2 dokončenými byty na 1000 obyvatel v posledních čtyřech letech. Přesto i v této velikostní kategorii ani v posledním roce sledovaného období neměla většina menších měst a vybraných obcí intenzitu bytové výstavby vyšší než dva dokončené byty na 1000 obyvatel.

1. Vybraná města a obce do 10 000 obyvatel tvoří všechna města a obce s 5000–9999 obyvateli a dále 13 sídel správních obvodů obcí s rozšířenou působností s méně než 5 tis. obyvateli.

Nejvyšší intenzita

Jmenovitý přehled měst s 10 tisíci a více obyvateli s nejintenzivnější bytovou výstavbou a s nejnižšími hodnotami intenzitního ukazatele podává tabulka 3.

Pozn.: V tabulce je uvedeno vždy jen šest měst s nejvyššími a nejnižšími hodnotami.

V průměru let 1997–2010 se nejintenzivněji stavělo v desetitisícových městech středních Čech, která reprezentují zázemí Prahy. Mezi deseti městy s nejvyšší intenzitou bytové výstavby během 14 let ovšem zcela dominuje s 9,13 dokončenými byty na 1000 obyvatel Kuřim, která patří do nejbližšího zázemí města Brna. Kategorii měst s 50–100 tisíci obyvateli, která je jinak v bytové výstavbě nejvíce zaostávající, zastupuje Jihlava.

Pokud se týká seznamu měst v elitní desítce v posledních třech letech, jsou v tabulce zřejmé skokové změny bytové výstavby oproti úrovni vyšších správních celků. Zatímco v letech 2008 a 2009 se do tohoto souboru dostala i některá další krajská města, v posledním roce zde zůstává pouze Jihlava. Nově se však v roce 2010 mezi nejúspěšnějšími městy objevuje Vysoké Mýto, Pelhřimov, ale také moravská města Velké Meziříčí, Boskovice a Uničov. Nejvyšší intenzitu bytové výstavby však mají v Berouně.

Nejnižší hodnoty

Města s nejnižšími intenzitními ukazateli v ročním průměru čtrnáctiletého období se koncentrují s výjimkou Neratovic do prostoru Ústecko-chomutovské aglomerace a na Ostravsko. Ve všech deseti vybraných městech nebylo během sledovaného období postaveno průměrně ročně více než 0,7 bytu na 1000 obyvatel středního stavu. Zaostávání měst ve výše uvedených regionech má dlouhodobější charakter, v posledním pětiletí však sem patří i Rakovník, hodonín a Moravská Třebová. Rakovník, Hodonín a Moravská Třebová.

Malá sídla

Rozdíly v intenzitě bytové výstavby ve vybraných obcích s méně než 10 tisíci obyvateli (tabulka 4) jsou mnohem výraznější než u velkých měst. Zcela extrémní intenzitní ukazatel za uplynulé čtrnáctileté období (40,63 dokončených bytů na 1000 obyvatel) zaznamenává Jesenice, která zatím není městem, ačkoliv má 6600 obyvatel a leží, podobně jako Hostivice (23,12), v bezprostředním zázemí Prahy. Třetí nejvyšší intenzitu bytové výstavby zaznamenávají Milovice, kde se na vysoké hodnotě počtu bytů mimo rodinné domy podílela vedle nástaveb, přístaveb a vestaveb k bytovým domům především výstavba bytů stavebními úpravami nebytových prostorů. Jedná se zejména o budování bytových jednotek v bývalém vojenském areálu. Rozsáhlá výstavba rodinných domů se týká v prvé řadě Černošic, kde se byty mimo rodinné domy stavěly v zanedbatelné míře. V posledním roce 2010 přetrvává vysoká výstavba v Jesenici, za ní však následují obce v zázemí Brna (Židlochovice, Pohořelice, Mikulov).

1. Vybraná města a obce do 10 000 obyvatel tvoří všechna města a obce s 5000–9999 obyvateli a dále 13 sídel správních obvodů obcí s rozšířenou působností s méně než 5 tis. obyvateli.

Pozn.: V tabulce je uvedeno vždy jen šest sídel s nejvyššími a nejnižšími hodnotami.

Skupina vybraných měst a obcí s méně než 10 tisíci obyvateli s nejnižšími hodnotami je na rozdíl od desetitisícových měst územně podstatně více rozptýlená. Jsou zde zastoupeny jako obvykle regiony severních a severozápadních Čech (Frýdlant, Mimoň, Kraslice, Habartov, Lovosice a Duchcov), tak také jižní Čechy (Týn n. Vltavou, Vimperk), ale i střední Morava (Lipník n. Bečvou, Kojetín).

V průměru však tato města vykazují vyšší než celorepublikovou intenzitu, pouze v 7 městech se v období 1997–2010 dokončil méně než jeden byt na 1000 obyvatel. Seznam měst s nejnižší intenzitou bytové výstavby v posledních třech letech ukazuje na výrazné změny meziroční bytové výstavby v menších městech, alespoň v nejvíce zaostávajícím souboru. Pouze Vrbno pod Pradědem se objevuje v nejméně úspěšné desítce ve všech třech letech.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.