K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Technická vybavenost bytů dokončených v letech 1997–2010 v České republice

Datum: 30. 1. 2012, zdroj: OF 5/2011, rubrika: Bydlení

Technická vybavenost bytů je jednou ze základních kvalitativních charakteristik bytového fondu. Podívejme se tedy, jak jsou na tom dokončované byty v posledních letech z hlediska připojení na kanalizaci, vytápění a energetické účinnosti.

Údaje o vybavenosti budeme uvádět za období 1997 až 2010, převážně v procentech. Proto je třeba si uvědomit, že základem je celkové číslo 417 322 dokončených bytů, z toho 183 842 v rodinných domcích, 131 608 v bytových domech a dále v jejich nástavbách a přístavbách 31 054 plus 26 635 bytů. V domech s pečovatelskou službou bylo dokončeno celkem 12 371 bytů, v nebytových objektech 10 371 bytů a jejich stavebními úpravami 21 417 bytů.

Kanalizační a plynové přípojky

Podíl bytů dokončených v letech 1997–2010 v nových rodinných domech napojených na kanalizační přípojku vykazoval až do nedávné doby příznivě rostoucí tendenci (mezi roky 1997 a 2007 se zvýšil z 57,2 % na 67,9 %, tedy o 10,7 procentních bodů), v posledních třech letech však poněkud poklesl. Ještě progresivnějším vývojem (ovšem také jen do roku 2007) prošel stupeň odkanalizování bytů vzniklých nástavbami nebo přístavbami ke starším rodinným domům (ze 48,5 % na 66,7 %, tedy o 18,2 procentních bodů.

Byty dokončené v roce 2010 v bytových domech byly na veřejnou kanalizaci napojeny v 99,1 % a byty v nástavbách a přístavbách k bytovým domům měly napojení v 94,0 %. V bytových domech lze pokládat problém likvidace odpadních vod nových bytů za téměř vyřešený.

Vybavenost plynovodní přípojkou se u rodinných domů až do roku 2002 zvyšovala podstatně rychleji než v případě kanalizační přípojky. Od té doby podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou klesá, v posledních třech letech již byly nové byty plynem vybaveny méně než kanalizační přípojkou, vybavenost dosáhla v roce 2010 pouze hladiny 57,6 %. Více než třetina bytů dokončených v nových rodinných domech nemá žádný přívod plynu. Podstatně rychleji se zvyšoval podíl plynofikovaných bytů v nástavbách a přístavbách (až do roku 2008 z 50,6 % na 75,1 %, tedy o 24,5 procentních bodů).

Zcela jiný trend pozorujeme u plynofikace nových bytových domů, kde bylo plynovodní přípojkou v roce 2010 vybaveno jen 59,8 % dokončených bytů a tak vybavenost plynovodní přípojkou u nových rodinných domů je téměř každoročně vyšší než u bytových domů. Naproti tomu podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou v nástavbách a přístavbách k bytovým domům byl vždy vyšší než 70 %.

Vytápění a energetická účinnost

Od roku 1999 je na centrální domovní topení napojeno více než 90 % nových bytů v rodinných domech. Význam dálkového centrálního topení je dlouhodobě zanedbatelný. Podíl bytů vytápěných lokálním způsobem s výjimkou počátku období kolísá na úrovni mezi 5,5 a 7 %. Mezi nástavbami a přístavbami se podíl centrálního topení stabilně udržuje mezi 11 a 16 %.

Centrální vytápění bytů v nových bytových domech se dělí mezi dva zdroje: ústřední kotelnu v domě a ústřední kotelnu mimo dům. Zatímco domovní kotelna je u bytů v rodinných domech dlouhodobě zcela převažujícím zdrojem tepla, u bytů v bytových domech byla takto vytápěna ještě v roce 1997 pouze čtvrtina nových bytů, ale v posledních třech letech se již blížil k hladině 50 %.

Centrální dálkové topení bylo ještě v první polovině hodnoceného období (s výjimkou roku 2000) mírně převládajícím způsobem vytápění, počínaje rokem 2003 je však již větší část dokončených bytů napojena na domovní kotelnu. Podíl dálkově vytápěných bytů většinou kolísá kolem hranice 40 %. Třetím nejčastějším zdrojem vytápění bytů v bytových domech je lokální topení, jehož podíl ovšem od roku 1997 významně klesl (z 34 % na 8,7 %). U nástaveb a přístaveb k bytovým domům je převažujícím zdrojem tepla dlouhodobě lokální topení (40–60 %).

V roce 2010 se kromě výše uvedených typů vytápění zjišťovaly i způsoby vytápění. U rodinných domů je nejčastějším způsobem vytápění centrální domovní kotel na zemní plyn bez dalšího zdroje (32,4 %), následuje centrální domovní kotel na zemní plyn a krbová kamna na dřevo na přitápění (20,3 %) a centrální domovní elektrokotel bez dalších zdrojů (7,6 %). I v případě bytových domů je nejčastěji použito vytápění pomocí centrálního domovního kotle na zemní plyn bez dalšího zdroje (40,5 %), následuje centrální dálkové vytápění bez dalšího zdroje (36,0 %) a lokální plynová kamna na zemní plyn (WAW) bez dalšího zdroje (8,7 %).

Nově zjišťovaným ukazatelem byla energetická účinnost. Téměř dvě třetiny bytů v rodinných domech postavených v roce 2010 měly pouze „vyhovující“ energetickou účinnost, zatímco nejvyšší stupeň získalo jen 3,9 % bytů. Podobnou charakteristiku na úrovni České republiky lze pozorovat i u bytů postavených v bytových domech. V rámci krajů se však vyskytují relativně značné rozdíly (viz tabulka 1).

Tab. 1. Energetická třída účinnosti nových budov dokončených v roce 2010 podle krajů ČR (v %)
Kraj Byty v rodinných domech Byty v bytových domech
třída „A“ (mimořádně úsporná) třída „B“ (úsporná) třída „C“ (vyhovující) třída „A“ (mimořádně úsporná) třída „B“ (úsporná) třída „C“ (vyhovující)
Hl.m. Praha 2,6 31,7 65,8 1,7 28,6 69,7
Středočeský 5,6 27,9 66,4 11,5 8,2 80,3
Jihočeský 1,2 31,9 66,9 0,0 63,4 36,6
Plzeňský 2,2 25,8 72,0 2,7 32,2 65,1
Karlovarský 6,1 17,5 76,4 0,0 0,0 100,0
Ústecký 6,0 28,1 65,8 0,0 74,2 25,8
Liberecký 4,8 22,6 72,6 0,0 12,8 87,2
Královéhradecký 2,8 28,4 68,8 15,6 21,9 62,5
Pardubický 1,7 21,0 77,3 0,0 52,4 47,6
Vysočina 1,3 22,8 75,9 0,0 7,4 92,6
Jihomoravský 4,1 44,1 51,8 6,9 52,4 40,7
Olomoucký 2,8 26,9 70,3 0,0 34,9 65,1
Zlínský 3,9 41,2 54,9 0,0 47,6 52,4
Moravskoslezský 4,6 39,9 55,5 4,1 83,2 12,7
ČR celkem 3,9 30,7 65,4 4,2 31,6 64,3

Územní rozdíly

Technická vybavenost dokončených bytů je v některých případech poměrně značně územně diferencovaná, což vyplývá ze specifik jednotlivých krajů daných různými geografickými, sídelními, ekonomickými i demografickými poměry. Při průměrné celostátní vybavenosti bytů v nových rodinných domech kanalizační přípojkou na více než 60 % hladině měly v průměru čtrnáctiletého období nejvyšší vybavenost byty v hlavním městě Praze (89,2 %), která je však s ostatními kraji těžko srovnatelná vzhledem k svému městskému charakteru. Hranice 70 % odkanalizovaných bytů byla překročena také v krajích Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém, naproti tomu méně než polovina nově postavených bytů v rodinných domech byla na kanalizační přípojku napojena v Libereckém kraji a zejména v Moravskoslezském kraji, kde nemají odkanalizované byty dokonce ani třetinové zastoupení.

U nově budovaných bytových domů, v posledních letech je napojení na veřejnou kanalizaci prakticky samozřejmostí. Všechny kraje mají v průměru všech sledovaných let minimálně 95 % napojení bytových domů na kanalizaci (viz tabulka 2).

Tab. 2. Podíl bytů (v %) dokončených v nových rodinných a bytových domech v období 1997–2010 podle krajů ČR vybavených kanalizační přípojkou
Kraj rodinné domy bytové domy
1997–2000 2001–2005 2006–2010 1997–2010 1997–2000 2001–2005 2006–2010 1997–2010
Hl. m. Praha 80,4 90,0 95,1 89,2 99,8 99,9 99,9 99,9
Středočeský 47,0 59,8 71,2 64,1 97,2 96,8 99,2 98,2
Jihočeský 74,4 74,5 73,6 74,0 98,6 99,2 100,0 99,4
Plzeňský 60,0 57,7 66,2 62,1 98,9 94,8 98,9 97,3
Karlovarský 78,2 78,3 82,5 80,3 96,3 100,0 97,1 98,3
Ústecký 70,8 72,6 69,1 70,6 98,7 96,4 96,9 97,5
Liberecký 55,1 46,9 47,5 48,8 98,6 99,0 99,1 99,0
Královéhradecký 68,0 48,7 53,0 54,9 95,0 96,5 94,0 95,1
Pardubický 63,2 58,6 64,2 62,2 99,0 95,2 94,5 96,0
Vysočina 61,8 57,0 61,9 60,3 85,4 97,3 98,3 96,0
Jihomoravský 53,4 64,0 75,2 67,0 94,4 96,8 98,8 97,5
Olomoucký 52,2 57,8 68,6 61,4 97,0 94,1 98,9 97,1
Zlínský 56,9 56,5 62,9 59,1 96,4 95,6 99,0 97,1
Moravskoslezský 34,8 29,0 34,8 32,9 98,7 93,5 97,6 97,0
ČR celkem 57,6 59,9 66,3 62,6 97,6 97,9 99,0 98,4

Napojení na plynovodní síť bylo u bytů dokončených v nových rodinných domech v období 1997–2010 nejvyšší v Jihomoravském kraji (83,7 %), kde je největší ložisko plynu, a v hlavním městě Praze (82,4 %). Nejvíce postrádají napojení na veřejnou plynovodní síť byty dokončené v nových rodinných domech v Libereckém kraji, kde nebyla během 14 let plynofikována ani polovina bytů. Poměrně značné jsou rozdíly mezi kraji v plynofikaci bytů dokončených v nových bytových domech. V Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina byly plynofikovány cca čtyři pětiny nových bytů. Naproti tomu v hlavním městě Praze, v Karlovarském a v Královéhradeckém kraji nebyla na plynovodní přípojku napojena ani polovina nových bytů.

Tab. 3. Podíl bytů (v %) dokončených v nových rodinných a bytových domech v období 1997–2010 podle krajů ČR vybavených plynovodní přípojkou
Kraj rodinné domy bytové domy
1997–2000 2001–2005 2006–2010 1997–2010 1997–2000 2001–2005 2006–2010 1997–2010
Hl. m. Praha 75,9 86,7 83,0 82,4 46,6 48,0 48,4 48,0
Středočeský 38,7 63,1 60,5 58,2 71,8 77,0 75,0 75,3
Jihočeský 39,4 60,6 50,1 52,0 39,9 52,8 54,4 50,1
Plzeňský 52,7 67,6 64,6 63,2 87,5 82,1 49,8 68,2
Karlovarský 63,5 71,5 63,9 66,3 84,3 25,9 45,2 43,8
Ústecký 54,8 69,3 56,1 60,3 79,2 60,5 32,5 61,0
Liberecký 47,1 53,6 44,0 47,6 45,7 52,8 70,2 58,3
Královéhradecký 53,4 60,5 50,9 54,4 44,5 46,2 28,2 38,3
Pardubický 64,8 80,5 76,4 75,8 60,3 74,3 77,4 71,4
Vysočina 55,9 69,2 67,3 65,7 90,7 80,4 72,6 78,3
Jihomoravský 85,4 89,9 78,4 83,7 77,9 81,4 75,0 77,2
Olomoucký 72,8 81,1 72,7 75,6 75,4 66,4 50,4 61,2
Zlínský 66,8 75,9 63,3 68,7 79,3 72,4 40,5 63,8
Moravskoslezský 68,5 75,5 64,8 69,0 91,4 79,8 78,1 82,3
ČR celkem 59,7 71,8 64,0 65,8 62,8 61,3 57,9 59,9

Odkanalizování podle velikosti obcí

Co se týká stupně odkanalizování, dá se předpokládat, že s růstem velikosti obce podíl bytů dokončených v nových rodinných domech vybavených kanalizační přípojkou poroste, jelikož ve venkovských sídlech je pokrytí kanalizační sítí pochopitelně mnohem řidší než ve městech. Až do hranice 20 tisíc obyvatel je toto očekávání jistě naplněno, když zejména v menších velikostních kategoriích rostl podílový ukazatel relativně velmi rychle. Ve městech s 20–50 tisíci obyvateli však dochází k prvnímu zlomu a po dalším zvýšení vybavenosti ve městech s 50–100 tisíci obyvateli na 82,1 % bytů s kanalizační přípojkou je ve velkoměstech stupeň odkanalizování opět o něco nižší (81,1 %). Jedinou velikostní skupinou s poklesem podílu dokončených bytů s kanalizační přípojkou v posledních 5 letech jsou města s 20-50 tis. obyvateli, zatímco venkovské obce do 2 tis. obyvatel zaznamenaly pochopitelně z nízkého základu zdaleka nejvyšší nárůst podílového ukazatele.

Odkanalizování bytů dokončených v nových bytových domech je od hranice 2 tis. obyvatel v obci prakticky samozřejmostí, v obcích s méně než 1 tis. obyvateli mají ovšem kanalizační přípojku zavedenu stále jen dvě třetiny nových bytů, a to víceméně po celé čtrnáctileté období. Zajímavé je, že v nejmenších obcích jsou byty dokončené v nových bytových domech odkanalizovány častěji než v obcích s 500–999 obyvateli (zejména pak v posledních pěti letech).

Plynofikace podle velikosti obce

Také stupeň plynofikace bytů dokončených v novostavbách rodinných domů po velikostní škále obcí roste (od 38,3 % v nejmenších obcích s méně než 500 obyvateli po 83,0 % ve velkoměstech), opět s výjimkou mírného poklesu ve městech s 20–50 tisíci obyvateli. V posledním pětiletí ovšem pozorujeme pokles vybavenosti plynovodní přípojkou ve srovnání s lety 2001–2005, a to ve všech velikostních kategoriích obcí.

Ukazatel podílu bytů dokončených v novostavbách bytových domů s plynovodní přípojkou na rozdíl od předchozích ukazatelů nevykazuje lineární závislost na velikosti obce, projevují se zde spíše regionální odlišnosti vycházející z různé hustoty sítě plynovodů v jednotlivých oblastech. A tak jestliže stupeň plynofikace nových bytů stoupá až po 83,9 % v obcích s 2–5 tisíci obyvateli, od této velikostní kategorie až po města s 50–100 tisíci obyvateli opět klesá, ve dvou nejvyšších velikostních kategoriích má plynovodní přípojku zapojenu jen zhruba polovina dokončených bytů, nejmenší část ze všech velikostních skupin obcí.

Nástavby a přístavby

Stupeň odkanalizování bytů dokončených v nástavbách a přístavbách k rodinným domům se podobně jako u nových rodinných domů s růstem velikosti obce zvyšuje s dvěma výjimkami – ve městech s 20–50 tisíci obyvateli a ve velkoměstech klesá. Proti novostavbám rodinných domů je především v obcích menší velikosti podíl dokončených bytů s kanalizační přípojkou znatelně nižší. Odkanalizování bytů dokončených v nástavbách a přístavbách k bytovým domům je téměř samozřejmostí na rozdíl od novostaveb až od hranice 5 tis. obyvatel v obci, obce s 2–5 tis. obyvateli mají již více než desetinu nových bytů bez kanalizační přípojky.

Vývoj plynofikace bytů dokončených v nástavbách a přístavbách k rodinným domům po velikostní škále obcí je podobný jako u vybavenosti kanalizační přípojkou, ovšem na vyšší úrovni (od 36,3 % v nejmenších obcích po více než 89 % ve městech s více než 50 tis. obyvateli), přičemž zejména ve městských velikostních kategoriích jsou nástavbové byty napojeny na plynovodní přípojku o něco častěji než byty dokončené v nových rodinných domech. Ukazatel podílu bytů dokončených v nástavbách a přístavbách k bytovým domům na rozdíl od novostaveb s růstem velikosti obce roste, s výjimkou poklesu ve městech s 5–10 tis. obyvateli. Proti bytům dokončeným v nových bytových domech jsou častěji plynofikovány nové byty ve městech s více než 10 tis. obyvatel, v obcích do této hranice je stupeň napojení na plynovodní přípojku nižší.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist