Monitoring hospodaření obcí

Vláda České republiky projednala v listopadu 2008 materiál Ministerstva financí o monitoringu hospodaření obcí a návrh na zrušení usnesení vlády z roku 2004 o regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby. Vláda k tomuto materiálu přijala usnesení č. 1395, jímž schválila postup při monitoringu hospodaření obcí.

Současně vláda uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce s vyšší mírou rizika hospodaření, tj. ty obce, jejichž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně, a požádal o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda zároveň uložila ministru financí informovat vládu vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí.

V souvislosti se změnami v účetnictví veřejného sektoru, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2010, bylo usnesení vlády č. 1395/2008 novelizováno usnesením č. 695 ze dne 29. září 2010, přičemž se změny týkaly zejména algoritmů soustavy ukazatelů monitoringu. V návaznosti na tato usnesení předložil ministr financí výsledek monitoringu hospodaření obcí v loňském roce, který předkládáme čtenářům pouze s minimálními redakčními úpravami.

Souhrnné výsledky monitoringu

Do monitoringu hospodaření obcí za rok 2010 bylo zahrnuto 6243 obcí z celkového počtu 6245. Ukazatele nemohly být vyhodnoceny u obcí Podkopná Lhota a Ostrata, které ve stanoveném termínu nepředaly do centrálního systému účetních informací státu svou řádnou účetní závěrku. Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům. Výsledky monitoringu jsou následující:

• monitorující ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byl u 139 obcí (2,2 %) vyšší než 25,0 %, z toho 118 obcí se nacházelo v intervalu 25,0 – 50,0 %. Oproti roku 2009 jde pouze o nepatrnou změnu, neboť nad sledovanou hranicí 25,0 % bylo v tomto roce 134 obcí (2,1 %). Velmi vysoké hodnoty ukazatele jsou, podobně jako v minulých letech, způsobeny převážně povinným předfinancováním projektů u malých obcí, na něž mají obce přislíbenu podporu z fondů EU. Ve všech případech se jedná o obce do zhruba 5 tisíci obyvatel.;
• monitorující ukazatel celkové likvidity byl u 648 obcí (10,4 %) v kritickém intervalu <0; 1>. Ve srovnání s rokem 2009 to znamená nárůst o téměř 77 %. Oproti vývoji v předchozích letech jde na první pohled o výrazné zhoršení. Hlavní příčinou však není zhoršení hospodářské situace jednotlivých obcí, ale změna ve struktuře rozvahy a způsobu účtování (zejména o transferech) s účinností od 1. 1. 2010. Údaje za rok 2010 proto nejsou zcela srovnatelné s údaji za roky předchozí.;
• informativní ukazatele jsou ze své povahy pouze doplňujícími ukazateli. Z tohoto důvodu nejsou v předloženém materiálu komentovány.

Obce s rizikovým hospodařením

Při sledování obcí s rizikovým hospodařením (tj. obcí, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k 31. 12. 2010 v intervalu <0; 1>) podle jednotlivých krajů došlo oproti předchozímu období k výraznější diferenciaci. Nejvyšší procentní podíl rizikových obcí vykazuje Zlínský kraj s 19,8 % a nejnižší podíl Jihočeský kraj s 5,14 %.

Do kategorie obcí s vyšší mírou rizika hospodaření (tj. obcí, u nichž hodnoty obou monitorujících ukazatelů k 31. 12. 2010 nabývaly kritických hodnot) bylo zařazeno 62 obcí (viz tabulka 1). Tato hodnota znamená meziroční nárůst o 18 obcí, přičemž opakovaný výskyt je zaznamenán u 11 obcí. Nově se tak do nejrizikovější skupiny obcí zařadilo 51 obcí.

V každém kraji, kromě hl. m. Prahy, se vyskytuje alespoň jedna obec s vyšší mírou rizika hospodaření. Ani z tohoto hlediska proto není v relativním vyjádření pozorována výrazná diferenciace mezi jednotlivými kraji s výjimkou kraje Karlovarského.

Zdroj: CSÚIS, aktuální k 19. 4. 2011

Meziroční nárůst počtu obcí s rizikovým hospodařením se nutně projevil i ve výše uvedené tabulce, kdy ve Zlínském kraji do této skupiny spadá téměř každá pátá obec, nicméně podíl obcí s vyšší mírou rizika hospodaření dosahuje nejvyšších hodnot v Karlovarském kraji, přestože Karlovarský kraj patří ke krajům, v nichž je dosahováno poměrně vysokých hodnot daňových i celkových příjmů v přepočtu na 1 obyvatele, na rozdíl od kraje Zlínského, který v obou těchto ukazatelích patří ke krajům s nejnižšími vykazovanými hodnotami.

Nejvíce obcí s vyšší mírou rizika hospodaření se v roce 2010 nacházelo ve velikostních kategoriích obcí s počtem obyvatel od 201 do 1000 (39 obcí z celkových 62, viz sl. 6 tabulky 2). V těchto velikostních kategoriích se nachází i nejvyšší počet obcí s rizikovým hospodařením (335 obcí z 648, viz sl. 4 tabulky 2). V relativním vyjádření je ovšem nejvyšší podíl obcí s rizikovým hospodařením ve velikostní kategorii nad 2000 obyvatel.

Zdroj: CSÚIS, aktuální k 19. 4. 2011

V souladu s usnesením vlády České republiky byl obcím, které byly k 31. 12. 2010 zařazeny mezi obce s vyšší mírou rizika hospodaření, přičemž k 31. 12. 2009 do této skupiny nespadaly, zaslán dopis ministra financí se žádostí o zdůvodnění a o stanovisko zastupitelstva obce. Jednalo se celkem o 50 obcí. Dále bylo dopisem ministra financí osloveno 10 obcí (oslovena nebyla obec Prameny, viz níže), které se ve skupině obcí s vyšší mírou rizika hospodaření vyskytly opakovaně.

Z tohoto důvodu u nich nebylo zdůvodnění a stanovisko zastupitelstva obce požadováno. Oslovena nebyla obec Prameny, u níž zajišťuje správu obce správce jmenovaný Ministerstvem vnitra.

Vyhodnocení dopisů obcí

Ministerstvo financí obdrželo vyjádření celkem 52 obcí. Z 50 obcí, které byly do skupiny obcí s vyšší mírou rizika zařazeny k 31. 12. 2010, přičemž k 31. 12. 2009 se v této skupině nevyskytovaly, se k dopisu ministra financí vyjádřilo všech 50 oslovených obcí.

Po analýze všech dostupných podkladů byly obce s vyšší mírou rizika hospodaření rozčleněny do čtyř kategorií podle hlavních příčin jejich relativně vysokého stavu závazků.

Největší rizika z pohledu Ministerstva financí plynou z kategorií 3 a 4, nejmenší z kategorií 1 a 2, do nichž je zahrnuta většina sledovaných obcí. Oproti minulým rokům bylo nutno vytvořit i pátou kategorii, do níž byly zařazeny obce, které byly do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření zařazeny zejména z důvodu chybného účtování, což souvisí s faktem, že rok 2010 byl prvním rokem účetní reformy. Tyto chyby už byly, podle informací obcí, napraveny.

Kategorie

1. povinné předfinancování a spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů nebo národních dotačních titulů;
2. investiční projekty pro rozvoj obce (pořízení majetku, rekonstrukce infrastruktury, bytových jednotek apod.);
3. investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů, smluvně neošetřených;
4. porušení rozpočtové kázně – neplnění podmínek poskytnutí dotace;
5. chybné účtování.

Důvodem pro vymezení výše uvedených kategorií je zobecnění hlavních důvodů, proč se u sledovaných obcí rizika vyskytují. Přestože je u některých obcí těchto důvodů více obce jsou zařazeny vždy pouze do jedné kategorie podle dominantní příčiny. Je třeba také poznamenat, že jednotlivé příčiny spolu často úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují.

Stejně jako v minulých letech byly pro všechny obce s vyšší mírou rizika hospodaření a rizikovým hospodařením, u nichž nejde přechodný stav, identifikovány tři kategorie rizik, které mohou ohrozit hospodářský vývoj těchto obcí, jelikož tyto obce disponují slabými, bezprostředně použitelnými finančními rezervami.

Rizika ohrožující hospodářský vývoj

1. nižší inkaso daňových příjmů oproti předpokladům státního rozpočtu a obce (zejména příjmy získávané podle zákona o rozpočtovém určení daní),
2. potřeba řešení náhlých výdajových potřeb (nepojištěná/nepojistitelná rizika),
3. nedodržení podmínek poskytnuté (přislíbené) dotace.

Závěr

Na základě vyhodnocení všech dostupných podkladů je možné konstatovat, že z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily investiční rozhodnutí na základě chybných předpokladů, což spolu mnohdy úzce souvisí. Do dalších období stále spatřujeme největší rizika ve spojení s nedodržením dotačních podmínek projektů podpořených z fondů EU. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi, ale také z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce.

Problémy mohou nastat zejména u malých obcí, které nedisponují dostatečným majetkem pro krytí případných nařízených odvodů či pro uhrazení projektu v plné výši, nedojde-li k proplacení dotace a také je u nich náročnější zajistit zdroje pro krytí provozních výdajů. Už samotné předfinancování působí obcím nemalé finanční potíže, které se mohou takto dále prohloubit. Každé prodlení oproti harmonogramu obcím navyšu je náklady na realizaci projektu. Negativní vliv předfinancování na hospodářskou situaci malých obcí dokládá už fakt, že 40 ze 62 obcí zařazených za rok 2010 do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření se do této skupiny dostalo právě z důvodu realizace projektů podpořených dotacemi.

Většina obcí zařazených do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné.

Vysoké riziko platební neschopnosti k 31. 12. 2010 trvá u obcí Bublava, Nebanice, Pohled, Prameny a Rostěnice-Zvonovice. Tyto obce nedisponují dostatečnými rezervami pro včasné uhrazení splatných závazků vzniklých především z důvodu chybných investičních rozhodnutí nebo z nařízeného odvodu za porušení rozpočtové kázně.

I přes nízký růst daňových příjmů v roce 2010, po jejich značném propadu v roce 2009, a přes komplikace při čerpání dotací nedochází ke zhoršování hospodářské situace obcí, neboť obce své rozpočtové hospodaření těmto nepříznivým podmínkám postupně přizpůsobují. Hospodářský stav obcí lze označit za stabilní a přístup vedení obcí za velmi odpovědný.

podle materiálu MF ČR