Cílem reformy je snížit administrativní náročnost

Zhruba před rokem, po schválení Programového prohlášení nové vlády, jsme poprvé hovořili s I. náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimírem Šiškou o otázkách zaměstnanosti a sociální péče. Byla řeč o změnách na Úřadech práce, o sociálních dávkách i o důchodové reformě.

Vladimír Šiška, I. náměstek ministra práce a sociálních věcí

Nyní jsme Vladimíra Šišku opět navštívili, abychom s odstupem času mohli položit několik otázek k současnému stavu provedených i připravovaných změn v sociální oblasti.

Jaký je aktuální stav reformních kroků, které souvisí s činností vašeho ministerstva?

Mám-li hovořit o aktuálním stavu reformních kroků z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí, pak je třeba problematiku rozdělit do tří částí. První se týká interních záležitostí resortu, potom jde o část, která zahrnuje vazby na veřejnou správu, zvláště územní samosprávu a nakonec se jedná o záležitosti, které se bezprostředně dotýkají občanů, klientů či žadatelů o státní subvenci v rámci sociálního systému České republiky.

Pojďme tedy k části, která se týká bezprostředně ministerstva.

Když navážeme na úkoly, o nichž jsme mluvili před rokem, tak je na prvním místě nutné uvést, že máme za sebou sjednocení na poli činností Úřadu práce, který je nyní jednou právnickou osobou. Přes určité „porodní bolesti“, které jsou při takové změně běžné, se daří plnit harmonogram věcných i organizačních kroků včetně nákladových položek, které jsou důležité. Znamená to, že se realizuje předpokládaná úspora nákladů na provoz a správu tak, jak jsme očekávali. Připravujeme se na příchod, pro Úřad nových agend, které dosud vykonávaly obce a souvisí s rozhodováním a výplatou dávek. V rámci procesu těchto změn nás čeká příchod nových kolegů, kterých bude asi 1500 a také odchod části personálu do státní inspekce bezpečnosti práce.

Jaké se projevují změny přímo na ministerstvu?

Samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí prošlo pouze dílčími změnami, ale změny v chování jsou významné, protože kolegové jsou velmi aktivní, pracují v projektovém režimu, v týmech a připravují všechny nové aplikace sociálního systému. Ty mají zásadní vlastnost – pracuje se nad jednou společnou základnou a každá agendová aplikace, která pomáhá k rozhodování, např. o dávkách, vychází z této jednotné datové základny, garantující aktuálnost údajů. Navíc lze tato data využít k různým statistickým či analytickým účelům. Totéž se děje na výplatním místě, kde budeme od nového roku používat tzv. konta klientů. Konečně tedy, od dob okresních úřadů, bude stát vědět – kolik přesně každému jednomu, v dané době a z jakého titulu vyplácí v nejrůznějších intervenčních titulech.

Připravujeme a jednáme s bankou o zřízení výplatní karty sociálního systému. Její náběh bude probíhat postupně, záleží to na celé řadě jednání. Prioritní je však stále výplata zákonných dávek, aby oprávněná osoba obdržela stanovenou intervenci v době, kdy ji má podle zákona dostat.

Jaké jsou vztahy k územním orgánům samosprávy, pokud jde o zaváděné změny?

Od jara probíhá s obcemi diskuze, mnohdy více či méně příjemná. Jde v podstatě o vysvětlovací kampaň o správnosti našeho postupu. Chceme, aby stát rozhodoval a vyplácel svoje prostředky a obce, aby vykonávaly sociální práci ve svém území. Takové rozdělení je přirozené a logické.

V jaké fázi je tedy jednání se samosprávou?

Jsme v situaci, kdy se dojednaly konkrétní kroky a seznamy k přechodu agend včetně lidí. Podle situace se řešily i dislokační otázky umístění jednotlivých pracovišť. Upřednostňujeme variantu zachování pracovišť v objektu obce. To má jednak lidský a komunikační aspekt, ale samozřejmě aspekt ekonomický. V této souvislosti je potřeba poděkovat všem, kteří se k těmto otázkám staví pragmaticky a řeší záležitosti klidně a zodpovědně.

Zaměřme se nyní na ty dopady reformy, které se dotknou občana – klienta systému sociální péče.

Je třeba uvést a znova zopakovat, že cílem reformy je snížit administrativní náročnost všech procesů, které souvisí se sociální péčí a tudíž snížit náklady státu na fungování celého systému. Jde o to, aby se zabezpečila efektivnost toho systému. Přitom zdůrazňuji, že z hlediska objemu vyplácených dávek se nic nemění – co se mění, je možnost a přístup kontroly nad tím, zda ty dávky dostává osoba, která je skutečně potřebuje. To je z mého pohledu nejdůležitější věc této části reformy. Není například možné, aby stát za nezaměstnaného platil sociální pojištění, ale dotyčný pracuje tzv. na černo nebo dokonce vykonává podnikatelskou činnost nelegálně.

Jaké se proti tomu dělají kroky?

Udělalo se několik opatření, které nevyžadovaly legislativních úprav. Například se zavedly koordinované kontroly, kdy společně kontrolujeme zákonné povinnosti jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Dále se zavedlo, u dlouhodobě nezaměstnaných, kteří musí ze zákona projevovat součinnost s Úřadem, aby se prostřednictvím CzechPointu kontaktovali – nepravidelně, ale často. Ukázalo se, že je to velmi účinné. Náklady na provoz se zaplatily hned po prvním měsíci po zavedení.

Bude se takový systém rozvíjet – například ve vztahu k registru volných míst nebo k veřejné službě?

Ano, připravujeme od příštího roku druhou možnost využití tohoto systému tím, že dojde k připojení registru volných pracovních míst. Každý dostane nabídku vhodných volných pracovních míst pro jeho osobu. Stejně tak v průběhu příštího roku spustíme ještě třetí část této aplikace, což bude tzv. „umístěnka“ na veřejnou službu, která je zpřístupněna i organizacím mimo obce. Jedná se o systém, který je velmi komplexní a pomáhá Úřadu práce v jeho činnosti. Spolu s dalšími nástroji, jako je extenzivní veřejná služba a zprostředkování zaměstnání je velmi efektivní. Zprostředkování bude nadále kombinované a byla stanovena zákonem jasná pravidla pro spolupráci s privátním sektorem.

Jak bude systém fungovat?

Se vznikem veřejné služby vytváříme Národní centrum veřejné služby, které bude mít za úkol koordinovat a řídit celý systém veřejné služby. V zásadě to bude fungovat tak, že organizace, které se zapojí do systému napíší svou nabídku pro veřejnou službu

Jaký typ organizací bude veřejnou službu využívat?

Je to dáno zákonem – jde o obce, jimi řízené organizace, neziskový sektor, školské a zdravotnické instituce, zařízení sociální péče, státní podniky, jednáme s ministerstvem dopravy atd.

Co se stane po zapsání nabídky?

Systém doplní vhodné uchazeče, a to z hlediska jejich lokalizace, tedy bydliště, a z hlediska kvalifikace, tj. schopnosti nabídku vykonávat. Po provedeném výběru systém sdělí uchazeči tzv. umístěnku – čas a místo, kde a u koho se bude hlásit do služby. Tento způsob nejenom zachová stávající dobrou praxi, ale dále ji rozvíjí. Myslím, že to bude velmi vítaná změna, protože máme řadu lokalit, kde děti vůbec neznají situaci, že jejich rodiče pravidelně chodí do práce. To se v příštím roce změní, samozřejmě bude tady určitý náběhový čas, ale určitě se dostaví výsledky. Ten systém je velmi motivační, využívá zákonného ustanovení o součinnosti a nedojde-li ke spolupráci, systém žadatele vyřadí z evidence.

Jak se liší dosavadní systém od schválených pravidel?

Právě těmi pravidly. Máme za sebou celou řadu let, kdy se využívaly různé nástroje, které byly podpůrné a pracovaly s tezí – když bude klient aktivní, tak mu přilepšíme. Tyto všechny nástroje z našeho pohledu selhaly. Proto volíme jiný přístup – tady jsou pravidla hry, když je bude klient plnit, je vše v pořádku. Když pravidla nedodrží, nemůže požadovat, aby plnil stát.

Jaké další změny lze očekávat v této třetí části, tedy ve vztahu k občanovi, který je klientem systému sociální péče.

Další změna se dotýká způsobu přijímání finančních transferů. Každý klient zapojený do systému dostane speciální platební kartu, kterou bude využívat podle typu příslušné subvence. Karta bude využívána v podstatě na běžné nákupy v obchodech, což je nejjednodušší a nejbezpečnější způsob. Předpokládáme určitý náběh, ale vzhledem k tomu, že lidé jsou v přirozeně pohodlní, tak očekáváme, že na tento jednoduchý způsob si velmi rychle zvyknou.klient si může samozřejmě prostředky poslat na svůj účet, nebo je vybrat v bankomatu, to podle toho jakou dávku čerpá.

Mluvilo se především o dávkách pro sociálně slabé či nezaměstnané. Jak to bude s osobami se zdravotním postižením?

Pokud jde o osoby se zdravotním postižením, tak tady jde o značné změny v systému posuzování a také v organizaci dávek, kde dochází k velkému zjednodušení. Věříme, že nám to pomůže řešit financování sociálních služeb jako celku, kde je velký potenciál zlepšení. Tím nemyslím, že to vyžaduje více peněz, ale peníze, které máme pro tyto účely je nutné lépe spravovat. Musíme zaručit, aby vyčleněné státní prostředky šly na to místo a k tomu účelu, ke kterému jsou určeny. A musíme umět také zkontrolovat – to platí o všech dávkách – zda jsou správně využívány. Pokud se bude hovořit o nadužívání nebo dokonce zneužívání dávek, tak i v případě, že půjde o malé procento takových případů, působí to velmi negativně na celou společnost a na její ochotu pomáhat potřebným spoluobčanům. Proto je třeba změnit filozofii nebo náhled na tyto otázky v tom smyslu, že pomáhat je nutno přirozeným způsobem.

Jakou roli zde hrají neziskové organizace?

Myslím, že právě tady je velký úkol také pro neziskový sektor. Neziskové organizace konají záslužnou práci, ale nemohou působit pouze na tom, že tato činnost se vykonává jen na základě nějakých dotací. Musí aktivně samy produkovat výkony, které jim přinášejí zdroje. Neziskový neznamená, že netvoří zisk, ale že svůj zisk reinvestuje k účelu, pro který byl zřízen.

Vynakládají se státní prostředky efektivně?

Mnohdy se (i mediálně) interpretuje záležitost tak, že neziskový sektor nemůže existovat, pokud mu stát nedá určité prostředky. Potom by však šlo o státní sektor a bylo by na místě se ptát, zda není efektivnější dávat státní prostředky žadatelům přímo, bez dalšího prostředníka. A jsme u efektivnosti vynakládání státních prostředků, což se netýká jen dotací neziskovým organizací. My se musíme postarat, aby se prostředky na sociální péči neztrácely cestou k potřebným uživatelům a naplnily poslání, ke kterému jsou určeny.