Od obyčejného projektu k ukázkové investici za peníze z EU
Evropské prostředky dostupné v letech 2007–2013 mají výjimečnost zakořeněnou samy v sobě. Investovat evropské peníze znamená pořídit si něco lepšího, než co bylo doposud. Ať už jde o školu, hřiště, cyklostezku nebo obecní dům. Samozřejmě na základě poptávky, s ohledem na přínosy a finance.
V praxi ale není jeden projekt jako druhý. Základem ukázkové investice je často prvotní myšlenka. Genialitou se ale stane až při jejím uskutečnění. O to cennější je úsilí vložené do zpracování žádosti o dotaci. Pečlivost nejen při zpracování, ale i v průběhu realizace přitom nositel projektu ocení často zpětně a s odstupem při bezproblémovém provozu. Faktorů může být více a ideální je bezpochyby kombinace všech. Jak dobrý projekt vypadá a jak to vidí ti, kteří s evropskými dotacemi mají zkušenost?
Obecní dům v Rohově
Úsilí provázelo přípravu výstavby obecního domu v Rohově. Nerodil se snadno. S žádostí o dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko uspěla obec až napodruhé a původní projekt musela přepracovat. „Snížení rozpočtu na vznik obecního domu v Rohově o více než šest milionů korun dalo projektu reálné základy. Velmi se přitom osvědčila naše konzultační podpora,“ tvrdí David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.
Výsledkem je zařízení, kde sídlí obecní úřad, které nabízí zasedací místnost, klubovnu pro zájmovou činnost, knihovnu a prostory pro místní hospodářství. Lidé si chválí hlavně velký společenský sál. „Můžeme dnes dělat akce, o kterých se nám ještě před rokem ani nezdálo. Lidé vlastní oslavy zařizovali v okolních obcích, dojížděli na plesy a za zábavou. Nyní máme v plánu 25 akcí za rok a potřebné zázemí k tomu,“ libuje si Daniel Procházka, starosta Rohova.
Obecní dům zprovoznili v prosinci 2010 a sbírá jedno ocenění za druhým. Dvakrát uspěl v soutěži Vesnice roku Moravskoslezského kraje, získal čestné uznání v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2010. Rohov získal evropskou dotaci 16,5 milionů korun z ROP Moravskoslezsko.
Procházka světem kopřivnických zahrad
Devět mateřských škol v Kopřivnici, devět zahrad a 640 dětí, které je navštěvují. Ambiciózní záměr města usiluje o jejich komplexní přeměnu. Ne ledajakou. Děti se po přeměně zahrad mají vydat do jiných světů, jak napovídají názvy zahrad. Vesmír, Vodní svět, Kamenný svět… Inovativní projekt zatím znamená čtyři zahrady financované penězi z EU.
„Proměna zahrad přinesla jejich lepší herní využití pro děti. Dětem umožňuje seznámit se s přírodou a pomůže jim uvědomit si, že životní prostředí a naše okolí si musíme chránit,“ vysvětluje Zdeňka Krišková, ředitelka Mateřské školy Kopřivnice. Jak takové jedno hřiště vypadá? Děti mají ve Vodním světě na dosah rybičky, krokodýly, škuner nebo rybářské vesničky. Brouzdališti vládne velryba s vodotryskem. Projekty byly podpořeny dotací přes 16 milionů korun z ROP Moravskoslezsko. Celkové náklady jsou o přibližně 1,5 milionu vyšší.
Davidův mlýn roztáčí zástupy návštěvníků
Jak investovat do turistické atraktivity mohou obce odkoukat u podnikatelů. Rybářskou baštu ve Starých Těchanovicích u Kružberku provozuje společnost Panství Morava. V areálu bývalého mlýna letos v květnu zprovoznili penzion a apartmány s centrem pro volný čas a sportování.
Na penzionu je zajímavé zachování prvků původní architektury, nekuřácké a bezbariérové zázemí nebo romantický výhled na rybníky. Areál denně odolává náporu návštěvníků, na své si přijdou hlavně rodiny s dětmi. Lanové centrum, rybaření, oběd, v zimě lyžování a bruslení na zaledovaných rybnících. Odolá málokdo. Proměna areálu si vyžádala 80 milionů korun, necelou polovinu obstará dotace z ROP Moravskoslezsko.
Umí to ale i obec. Obdobné výletní a turistické centrum nyní otevírají také v Bělé na Opavsku. Areál o ploše 1600 m2 nabízí různé atrakce pro děti, stejně jako zázemí pro dospělé. Navazuje na místní atraktivity v podobě léčivého pramene a mikrolázní, pstruží farmu a hřebčín. Blízko je fotbalové a multifunkčního hřiště. K evropské dotaci 3,9 milionů korun z ROP Moravskoslezsko na vznik areálu dodá obec z vlastního přibližně 300 tisíc korun.
Ve Velké Bystřici se projektů nebojí
Město Velká Bystřice má přes tři tisíce obyvatel. Kromě toho má také velice aktivní vedení města, které pořád přemýšlí, jak svým obyvatelům zlepšit život. A nebojí se dotací. Z Regionálního operačního programu Střední Morava získali více než šedesát milionů korun. Za dvanáct milionů vybudovali cyklostezku, která za týden splnila roční průjezdnost, za osmadvacet milionů upravili zámecký areál v centru města s galerií a místností pro trávení volného času. Největší úspěch má však nově vytvořený amfiteátr v zámeckém parku ve středu města. S jedenáctimilionovou dotací zde mohou pořádat různé venkovní akce v příjemném prostředí. „Akce jako Lidový rok, Masopust, Hanácké popek světa, Bystřické banjo, Hanácké Woodstock, Svatomartinské slavnosti a mnoho dalších už mají nadregionální charakter. Naše zdařilé rekonstrukce ocenili i odborníci, získali jsme ocenění Stavba roku 2010 Olomouckého kraje a výroční Cenu Rudolfa Eitelbergera za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky. Bez podpory z ROPu Střední Morava bychom žádnou z těchto investic nebyli schopni realizovat,“ říká Marek Pazdera, starosta města Velká Bystřice.
Nezamyslice – nové sportovní a relaxační centrum
Podle starosty obce Nezamyslice byla rekonstrukce staré sokolovny jedinečnou příležitostí. „Dnes máme moderní objekt s požadovanou technickou vybaveností, který je v maximální možné míře využíván místními sportovci, fotbalisty, členy oddílu kolové, florbalisty, trénuje se zde a hraje futtsal, tenis, badminton, odbíjená i košíková. Poměrně intenzivně a pestře jsou využívány i společenské části sportovně relaxačního centra. Taneční zábavy, plesy, školní akademie, koncerty, ochotnická divadelní představení Kvalitní prostředí nabízí i další možnosti. Dá se konstatovat, že centrum žije a podle dosavadní činnosti se potvrzuje, že investice do této stavby byla správná,“ potvrzuje účelnost investice starosta Jiří Doubrava. Z Regionálního operačního programu Střední Morava na centrum obec získala dotaci osmačtyřicet milionů korun. Kromě toho obec získala i sedmnáctimilionovou dotaci na mateřskou školku. Nezamyslice se tak v Olomouckém kraji zařadily mezi obce s nejvyšší mírou dotace v přepočtu na jednoho obyvatele.
Ve Zděchově mají krásné koupaliště
Ve Zděchově na Vsetínsku se i přes letošní deštivé léto pyšní krásným novým koupalištěm. Z Regionálního operačního programu Střední Morava na něj získali téměř čtyřiadvacetimilionovou dotaci. Zděchov se tak ve Zlínském kraji dostal na první místo v přepočtu množství přidělené dotace na jednoho obyvatele.
Zkušenosti z malých obcí
Během posledních tří let jsme realizovali čtyři projektu z ROP Střední Morava. U třech z nich nám největší komplikace způsobovalo to, že jejich součástí byly stavební části, které již ve výzvě nebyly uznatelné. V podstatě u všech jsme nemohli do způsobilých výdajů zahrnout zpevněné plochy či komunikace, které byly součástí stavební projektové dokumentace. Takovéto „škatulkování“ značně komplikuje realizaci projektů.
- Ing. Michal Zapletal, starosta obce Polešovice
- Podle mne je důležitá důsledná kontrola rozpočtu – výkazu výměr, pokud je změna okamžitě s časovým předstihem žádat o změnu. Dále také kontrola indikátorů jako jsou různé výměry – plochy a obsahy budov aby vše odpovídalo žádosti a projektu a nezapomínat na dodržování harmonogramu výstavby.
- Mgr. Ivana Hanáková, ředitelka ZŠ a MŠ Hrabenov
- Je dobré hlídat, které náklady jsou uznatelné a které ne, aby se realizátorům projektu nezvyšovaly plánované náklady.
- Ing. Jiří Petřek starosta obce Bohuňovice
- Velký problém jsme měli u dotace na Kulturní dům, kde jsme se v průběhu procesu stali plátci DPH a zastupitelstvo rozhodlo o jiném modelu provozování Kulturního domu, který nám zajistil vrácení DPH na vstupu, tedy úsporu obecních prostředků. Administrace tohoto problému včetně vrácení části dotace ve vazbě na vratku DPH byla obtížná, protože neexistovala jasná metodika. Přesto bylo vše zdárně a v souladu se všemi pravidly dořešeno.