Kongresová turistika – podpora nutná, ale návratnost rychlá

Česká republika je z pohledu kongresové turistiky už řadu let poměrně atraktivní destinací. V roce 2010 se v žebříčku Mezinárodní kongresové asociace ICCA (International Congress and Convention Association) umístila na 30. příčce, hlavní město Praha pak obsadilo v žebříčku měst 19. místo.

Pro další rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu je velice pozitivní fakt, že jeho důležitost a možný ekonomický přínos si uvědomují vedle státních organizací stále častěji i kraje, regiony a samotná města.

Vedle toho, že kongresová turistika je generátorem velice zajímavých zisků pro stát i jednotlivé destinace, je zároveň jedním z nejodolnějších odvětví cestovního ruchu a příliš nepodléhá ekonomickým tlakům a změnám devizových kurzů. Doprovodné akce, které s ní souvisejí, navíc často dosahují obratu rovnajícímu se až dvojnásobku přímého sektoru běžné turistiky. Upevňuje také prestiž města, regionu i státu, přispívá k potlačení sezónnosti běžného turistického ruchu a umožňuje rovnoměrnější vytížení kapacit.

Na druhé straně pak ve srovnání s ostatními formami turistického ruchu samozřejmě zvyšuje nároky jak na kvalitu infrastruktury, tak na úroveň sortimentu poskytovaných služeb.

Podpora z více zdrojů

Agentura CzechTourism se celkem logicky snaží o maximální rozvoj cestovního a tedy i kongresového ruchu, získávání nových kongresových akcí do ČR je tak jednou z priorit. „Vzhledem k tomu, že kandidatura na získávání mezinárodních kongresů je zpravidla časově i finančně velice náročná, aktivně podporujeme agentury v jejich úsilí,“ říká Zdeněk Giormani, ředitel Czech Convention Bureau. „Šance na úspěch je samozřejmě daleko větší, pokud se k naší snaze připojí se svojí podporou i kraj nebo město, ve kterém se má konkrétní akce konat – proto také stále rozvíjíme náš projekt se zapojením partnerů z řad regionů. Osobně mě těší fakt, že význam a přínos kongresové turistiky si uvědomují i jednotlivé kraje, regiony a města a organizátorům nabízejí různé formy podpory.“

• Carlsbad Convention Bureau – Karlovarský kraj
• East Bohemia Convention Bureau, DSVČ – Východní Čechy
• East Moravia Convention Bureau, CCR – VM – Východní Morava
• Moravia Convention Bureau, CCR – JM – Jižní Morava
• North Bohemia Convention Bureau -Liberecký kraj
• North West Bohemia Convention Bureau, CCRL – Ústecký kraj
• Pilsen Convention Bureau – Plzeňský kraj
• Prague Convention Bureau – Hl. Město Praha
• South Bohemia Convention Bureau, JCCR – Jižní Čechy

Samotná agentura CzechTourism úzce spolupracuje s agenturami, které se na organizování kongresů a setkání v ČR podílejí. Poskytuje jim řadu materiálů potřebných pro úspěšnou kandidaturu nebo realizaci akce – tzv. „bid-book“, prezentační materiál pro kandidaturu v elektronické, nebo tištěné verzi, další materiály k prezentaci či propagaci, často hradí náklady na cestovné, podílí se na dalších výdajích agentury a nabízí i pomoc při jednání s hostitelským městem. Samozřejmostí jsou také tiskové a propagační materiály a po dohodě i případně další podpora.

Ve spolupráci se zahraničními odděleními agentury CzechTourism oslovuje Czech Convention Bureau nejvýznamnější organizátory akcí, nákupčí, touroperátory, pořadatele meetingů a zástupce korporátní klientely, jejichž zástupci se workshopu osobně zúčastní, přičemž se setkají s českými potenciálními partnery.

Co se týká veletržních účastí Czech Convention Bureau a jejích subjektů na poli MICE, je zajištěna účast na nejvýznamnějších mezinárodních MICE veletrzích, a to pod sjednocující identitou. Na potenciální klienty se působí také cílenou inzercí v odborných periodicích, stejně jako pomocí tiskových konferencí zpravidla pořádaných s partnerskými firmami. Czech Convention Bureau také pořádá školení i tréninky profesních dovedností.

Statistiky za rok 2010

Obecně je potřeba říci, že statistické údaje ze světa a z ČR se neporovnávají úplně jednoduše. Výchozí data jsou sbírána podle různých kritérií, závisí na počtu účastníků, periodicitě a mnoha dalších faktorech. Přesto se však podívejme na dvě souhrnné zprávy – třeba jen pro představu…

Mezinárodní asociace ICCA

zveřejnila rozšířenou zprávu týkající se asociačních kongresů za rok 2010. Z ní vyplývá, že za uplynulý rok počet akcí, které splňují kritéria ICCA (nejméně 50 účastníků, pravidelnost a rotace mezi min. 3 zeměmi), vzrostl přibližně o 800. Většinou se jedná o zcela nové, nikoliv nově objevené konference s dlouhou tradicí. Celkový počet asociačních kongresů konaných v roce 2010 byl 9120. Nejoblíbenějším regionem i nadále zůstává Evropa, kde se od r. 2000 koná přes 50 % všech akcí. V r. 2010 se jednalo o 4921 meetingů (proti 4514 meetingům v roce 2009). Toto číslo odpovídá 54 % z celkového počtu akcí konaných po celém světě (v roce 2009 to bylo 54,4 %).

Pořadí regionů dle původu organizátorů je následující – na čele se drží Evropa se s 59,4 %, za ní se umístila Severní Amerika (22,4 %), Asie a Střední východ (9,3 %), Latinská Amerika (5,1 %), Oceánie (2,3 %) a poslední Afrika (1,5 %). Srovnání zemí dle počtu akcí je dlouhodobě stabilní, nejúspěšnějšími zeměmi v minulém roce byly USA s 623 asociačními meetingy, Německo s 542 meetingy a Španělsko s 451 meetingy. Z evropských zemí dále patří mezi oblíbené destinace Velká Británie s 399 akcemi, Francie s 371 konferencemi a Itálie (341 akcí). Česká republika klesla z 28. místa v roce 2009 na 30. místo (103 akcí).

Na špičce v přehledu měst se již od r. 2005 drží Vídeň, kde se v roce 2010 konalo 154 asociačních kongresů, na druhém místě Barcelona se 148 akcemi, třetí místo obsadila Paříž se 147 akcemi, čtvrté místo patří Berlínu a páté Singapuru. Praha zaznamenala v minulém roce mírný pokles z 15. místa žebříčku na 19. příčku. Brno je pak na 215. místě spolu s městy jako např. Bern, Ženeva nebo Wroclav.

Podle kategorií meetingů vedou tzv. malé meetingy s počtem 50–149 účastníků, těch s 50 hosty bylo téměř 26,6 %. Ve většině kategorií je doložen růst, pokles vidíme pouze u největších meetingů (3000 účastníků a více).

Český statistický úřad

používá trochu odlišné kategorie a eviduje prakticky všechny konferenční a kongresové akce, které se v hromadných ubytovacích zařízeních a kongresových centrech ČR uskutečnily. Statistika ČSÚ tak v ČR dospěla k počtu 10 146 akcí, jichž se zúčastnilo 1 295 287 hostů. Meziročně pak tento sektor cestovního ruchu vzrostl o 8,6 %. Oproti roku 2009 je patrný pokles zájmu o zařízení nižší kategorie a přesun konferenčních akcí do kongresových center a 3–4 hvězdičkových hotelů (viz tabulka).

Zdroj: ČSÚ

Dokážeme využít potenciálu?

Česká republika disponuje celou řadou kapacit pro různé konferenční a incentivní akce. Praha je z hlediska cestovního ruchu výjimečný fenomén, má dobré dopravní spojení, dostatek kvalitních ubytovacích kapacit a ceny jsou ve srovnání s dalšími evropskými městy stále přijatelné. Řadu úspěšných akcí má za sebou i jihomoravská metropole, která navíc disponuje i solidně vybaveným veletržním areálem (byť se v posledních létech může zdát, že má ta nejlepší léta za sebou).

Dostatečnou kapacitu sálů, ubytovacích zařízení, dostupné techniky i nabídku doprovodných služeb však mají i další města v ČR – namátkou můžeme zmínit Ostravu, Zlín, Karlovy Vary nebo třeba Hradec Králové s jeho dobře dostupným a velice kompaktním kongresovým centrem Aldis. A potenciální organizátor konference nebo podobné akce samozřejmě nemůže opominout ani řadu velkých hotelů, které mohou nabídnout potřebné kapacity a služby na vysoké kvalitativní úrovni.

Podmínky pro to, aby Česká republika na žebříčku nejzajímavějších světových destinací pro kongresovou turistiku v následujících létech stoupala, tedy jsou. Alespoň co se týká atraktivity jednotlivých míst, prostor k dispozici a zkušeností organizátorů. Jsou zde i náznaky, že tento segment turistického ruchu vnímá jako důležitou součást ekonomiky i stát.

Alespoň aktivity agentury CzechTourism, Ministerstva pro místní rozvoj a některých dalších státních orgánů o tom svědčí. Do přímé podpory kongresové turistiky se stále častěji zapojují i kraje a jimi zřizované centrály cestovního ruchu a seriózně o tom uvažuje i řada velkých měst. Čísla totiž hovoří jasně – nezanedbatelná část prostředků vynaložených na uspořádání velké kongresové akce přichází do jejich rozpočtů ve formě úhrad nájmů, stravování účastníků, a dalších služeb. K tomu je nutno připočíst další miliony korun zaplacených za ubytování účastníků, vystavovatelů i organizátorů v ubytovacích kapacitách města a okolí. Navíc každý z účastníků během svého pobytu „něco utratí“ (nákupy, restaurace, taxislužby, PHM atd.).

Do rozpočtu kraje, města nebo regionu tak přibude velice zajímavá částka, aniž by to s sebou přinášelo ekologická rizika, jak je tomu v případě zavádění nových výrob, nebo rizika sociální a kriminální, jaká představují například velké podniky sportovní a některé další typy tzv. „lidové zábavy“.

Kongresová turistika tak představuje velice perspektivní oblast, která by se do budoucnosti mohla dále poměrně rychle rozvíjet. Byla by škoda toho nevyužít.

Ing. Eva Šusteková, PhDr. Prokop Konopa