Jak byste stručně zhodnotil současný stav českého e-governmentu?
Nyní jsme se dostali do momentu jakési základní revize, která nastává
z prostého důvodu, že v době, kdy se většina projektů plánovala, jsme
byli ve zcela jiné finanční situaci. Nyní opravdu nejsme schopni realizovat úplně
všechny projekty, zejména ty individuální, a musíme začít hovořit o nějaké
optimalizaci a zefektivnění. Systém základních registrů je ale v současné
době jasnou prioritou.
Jaké kroky můžeme očekávat?
Celý český e-government musíme dostat do nějakého širšího kontextu. Hodně dnes
hovoříme o národní strategii konkurenceschopnosti, kdy musí vzniknout několik
strategických dokumentů s horizontem dvou, tří a možná až pěti let
účinnosti, kde budou stanoveny základní směry a principy jak se dál má e-government
v ČR rozvíjet.
Co to bude znamenat pro rozpracované projekty?
Dnes nastala situace, že oblast IT nás poněkud předběhla, a my máme určitý
časový deficit v realizaci některých projektů. Současné vedení MV usoudilo,
že je potřeba to vše zase více propojit a implementovat nástroje až v etapě,
kdy budeme vědět naprosto přesně, co chceme s veřejnou správou dělat. Do
listopadu máme předložit vládě základní analýzu dokončení reformy veřejné
správy, za posledních více než deset let nikdo žádnou zásadní revizi nedělal. Na
počátku letošního roku jsme rozhodli o centralizaci některých agend výkonu
státní správy a nyní pracujeme na variantách řešení těch nezásadnějších
problémů. Tady se nabízí prostor propojit dokončení reformy veřejné správy, tedy
procesy, a potřebnou administraci smart administration a e-governmentu jako takového,
právě ve vazbě na výstupy z těchto dvou základních dokumentů. Do toho nám
navíc ještě vstupuje strategie národní i mezinárodní konkurenceschopnosti
zpracovaná na úrovni MPO, MF a NERVu, což je přesně ten dokument, který
potřebujeme. Musíme mít jasno v tom, v jakém stavu se veřejná správa
nachází, potřebujeme si stanovit nové cíle střednědobého rozvoje a podle toho
znovu upravit naši strategii.
Čím by se podle vás měly v oblasti e-governmentu zaobírat nyní obce a města?
Podle mého názoru jsou tři klíčové oblasti. První je určitě příprava
vlastních agendových informačních systémů k propojení se základními
registry. To je technologická záležitost, předpokládáme, že většina územních
samosprávných celků má smlouvy s dodavateli, takže když dojde
k legislativní úpravě – což je tento případ – měli by to
dodavatelé bezplatně zrealizovat. My jsme už v minulých dnech zveřejnili
rozhraní informačního systému základních registrů jako komunikačního kanálu,
takže všichni už se tím mohou zaobírat.
Druhá oblast se týká ohlašování agend prováděných veřejnou správou na
základě § 51–56 zákona 111 o základních registrech, což nyní
provádíme. Ten nám ve své podstatě bude v tuto chvíli prostřednictvím
31 ohlašovatelů na úrovni ústřední státní správy stanovovat základní
rámec toho, co bude veřejná správa dělat – my potřebujeme v druhém
kroku – na konci listopadu a v prosinci – aby se všechny orgány
veřejné moci přihlásily k působnosti v konkrétní agendě. Provedeme
registraci agend ohlášených státní správou a samosprávami, následně rozešleme
přes datové schránky informace ke konkrétním činnostem a na základě toho se potom
budou orgány veřejné moci přihlašovat k působnosti v příslušné
agendě.
Třetí úkol pro veřejnou správu, který je také nesmírně důležitý, je to, aby
úřady začaly pracovat na přípravě jakési pasportizace či analýzy procesů a
dokázaly potom v relativně krátké době dvou až tří měsíců naplnit
jednotný identitní prostor v Czech POINTu svými konkrétními úředníky do
rolí, které vzejdou z ohlášení agend. To jsou věci, které je potřeba, aby
subjekty územní samosprávy stejně jako orgány veřejné moci postupně připravily a
zrealizovaly, protože bez toho to rozhodně nepůjde.