K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Největší problematické oblasti bydlení a bytové politiky

Datum: 1. 11. 2011, zdroj: OF 4/2011, rubrika: Bydlení

Koncepce bydlení ČR do roku 2020 je velmi obsáhlý dokument, který zahrnuje část analytickou, část koncepční, závěry a několik příloh. V následujících stránkách přinášíme výběr z nejzajímavějších pasáží jednotlivých částí dokumentu.

V analytické části materiálu je vedle metodických východisek a rozboru situace v bydlení a ve stavebnictví završení v závěrečné kapitole, která se věnuje oblastem, kde jsou v současnosti největší problémy bydlení a bytové politiky.

Zanedbanost bytových domů

Bytový fond svou velikostí sice odpovídá evropskému průměru, avšak je značně zastaralý a podinvestovaný. Nájemní sektor není efektivně využíván a spravován mimo jiné z důvodu deformací způsobených doznívající regulací nájemného a přetrvávajícím nevyváženým postavením nájemce a nájemce. Situace vlastnického sektoru je ovlivněna privatizací bytů, která umožnila mnohým domácnostem stát se vlastníky, aniž by byli schopní se o své byty starat.

Situaci zhoršují specifické problémy spojené s panelovými objekty, které tvoří cca 31 % bytového fondu. Fond je zanedbaný nejen ze stavebního, ale také z energetického hlediska. Domácnosti tak platí vysoké částky za energie, čímž se snižují jejich disponibilní prostředky.

Vysoké zatížení některých domácností

Výdaje na bydlení nejvíce zatěžují domácnosti s nízkými příjmy, ohrožené jsou zejména domácnosti jednotlivců s dětmi a seniorů. Základní způsoby, kterými může bytová politika napomáhat sociálně slabým vrstvám obyvatelstva:

  • snižování ceny jejich bydlení (tj. podpora výstavby nájemních bytů, kde výše nájemného se díky veřejné podpoře nachází pod úrovní tržního nájemného);
  • snižování nákladů spojených s bydlením zejména prostřednictvím snižování energetické náročnosti budov;
  • sociální transfery vedoucí ke zvýšení příjmů domácností (sociální dávky na bydlení.

Finanční zdroje, napomáhající prosazování cílů bytové politiky, jsou do velké míry závislé na stavu veřejných rozpočtů. V této době jsou tyto zdroje omezené a lze předpokládat, že v návaznosti na stabilizaci vývoje státního dluhu se ani v budoucnu situace nezmění. Je třeba hledat i jiné zdroje financování.

Kompetenční roztříštěnost

Podpora v oblasti bydlení je poskytována více resorty: ministerstvy pro místní rozvoj, financí, životního prostředí, práce a sociálních věcí a ministerstvem vnitra. Nezastupitelnou roli však v bytové politice musí sehrát územní samosprávy.

Problémem je nedostatečná koordinace a roztříštěnost používaných nástrojů, ale také jejich nízká stabilita v čase. Mnohé programy byly vyhlášeny jen na omezenou dobu a jejich poskytování kvůli nedostatku finančních prostředků často předčasně skončilo nebo se výrazně omezilo.

Nedostatečné zdroje dat a legislativa

Zpracování dat s sebou nese jisté zpoždění a zároveň nastává informační vakuum v období po provedeném sčítání. Není nastaven pevný monitorovací systém, který by mohl aktuálně dle požadavků tvůrců politiky bydlení poskytnout požadovaná data v krátkém časovém úseku. Chybí průběžná informace o aktuální, územně rozčleněné potřebnosti bytů osob, které se neobejdou bez pomoci státu.

Kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný nebo pomalý postup při vymáhání práva a také problémy v oblasti veřejných zakázek (daných legislativou) jsou hlavními výhradami. Trvalým požadavkem je zjednodušení a s tím související větší srozumitelnost a jednoznačnost práva.

Kvalita výstavby

Základním stabilizujícím činitelem je kvalitní bydlení, které jako jeden ze základních předpokladů sociální, ekonomické a kulturní stability vystavěného prostředí je podmíněno kvalitní architekturou a urbanismem, kvalitní krajinou a péčí o přírodu v městském a venkovském prostředí.

Kvalitní architektura a urbanismus jsou významnými prostředky k zajištění trvale udržitelného, hospodárného a harmonického vývoje osídlení šetrného ke kvalitě životního prostředí a ovlivňujícího stav krajiny a přírody. Stabilita bude v blízké budoucnosti vystavena vlivům významných technologických proměn (technologické a materiálové inovace proměňující dosavadní zvyklosti), obdobně jako změn sociálních a kulturních (imigrace).

Podmínkou stability je:

  1. dlouhodobě udržitelný technický standard prostředí, což znamená šetrné zacházení se základními zdroji (energie, voda, půda, vzduch), obnovitelnost vstupů (recyklace), zvýšení adaptability prostředí a stanovení základních technických standardů různých typů zástavby a různých typů prostředí
  2. dlouhodobě udržitelná ekonomická hodnota prostředí, což je přiměřená integrace různých skupin obyvatel, dostupnost bydlení a podpora sociálně ohrožených (lidé bez domova, osoby se zdravotním postižením, matky s dětmi, senioři atd.) a podpora vzniku kvalitního obytného prostředí
  3. dlouhodobě udržitelná civilizační hodnota prostředí, což znamená zachování kulturního a přírodního dědictví našich sídel a naší krajiny, podporu sociálně bohatého prostředí a podporu vícegeneračního prostředí.

Shrnutí a závěr

Problémy lze shrnout do několika kategorií. Problematika legislativního charakteru – v těchto oblastech by se měl stát výrazně angažovat, aby zabezpečil prospěšné a stabilní právní prostředí pro fungování trhu. Dále pak problémy finančního charakteru – v této oblasti je zapotřebí nalézt dostatečné zdroje, a to v oblasti výstavby nových bytů, rekonstrukcí a oprav stávajícího bytového fondu. Rovněž je třeba zaměřit se na zvýšení dostupnosti bydlení pro jednotlivé cílové skupiny. Vzhledem k omezeným možnostem státního rozpočtu by měl být systém zaměřen na nástroje revolvingového typu (úvěry, záruky).

V neposlední řadě je třeba řešit roztříštěnost kompetencí týkajících se bydlení a absenci nástrojů umožňujících prosazovaní koordinační role misterství pro místní rozvoj v této oblasti.

Nová koncepce bytové politiky musí reflektovat výše zmíněné problémy. Je třeba se zaměřit hlavně na následující:

  • Stanovení cílů bytové politiky v oblastech rekonstrukcí a oprav stávajícího bytového fondu a výstavbu nájemních bytů pro jednotlivé cílové skupiny
  • Vytvoření legislativního prostředí, které motivuje aktéry jak na straně poptávky (občané mající zájem o koupi či pronájem bytu), tak na straně nabídky (stavební společnosti, neziskové organizace, obce)
  • Spuštění stabilního institucionálního a finančního systému podpor s koordinační rolí MMR (případně SFRB)

MMR ČR

TOPlist
TOPlist