Hospodaření obcí a krajů v roce 2010
V roce 2010 vykázaly územní samosprávné celky, tj. obce, dobrovolné svazky obcí, kraje a Regionální rady regionů soudržnosti (RRRS), příjmy ve výši 425 mld. Kč, což je o 28 mld. Kč více než v roce 2009. Meziročně se tudíž zvýšily o 7 %. Nejrychleji rostly transfery (o 18,9 mld. Kč, pocházejí především ze státního rozpočtu), růst daňových příjmů dosáhl více než 4 % (resp. 7,7 mld. Kč).
Nedaňové příjmy se zvedly o 1,8 mld. Kč, resp. o téměř 6 %. Jedinou příjmovou položkou, která se meziročně i když nepatrně snížila, tvořily kapitálové příjmy (pokles o 2,8 %, resp. o 0,4 mld. Kč).
Výdaje v roce 2010 rostly, na rozdíl od roku 2009, podstatně pomaleji, než příjmy. Meziroční zvýšení celkových výdajů o 3,3 % bylo kombinací růstu běžných výdajů (o 7,8 %) a poklesu kapitálových výdajů (o 4,5 %). Výsledkem vývoje příjmů a výdajů je podstatné snížení schodku rozpočtu územních samosprávných celků, a to z 26 mld. Kč v roce 2009 na 1,2 mld. Kč v roce 2010.
Saldo rozpočtů územních samosprávných celků negativně ovlivnil schodek obecních rozpočtů (3,4 mld. Kč). Zbývající dva segmenty dosáhly přebytku, a to kraje ve výši 1,9 mld. Kč a RRRS ve výši 0,3 mld. Kč.
Celkový dluh územních samosprávných celků se v roce 2010 zvedl ze 100 mld. Kč v roce předchozím na 102,4 mld. Kč, resp. o 2 %. Navzdory růstu dluhu územních samosprávných celků, se jejich podíl na veřejném dluhu snížil, a to z 8 % (rok 2009) na 7,2 %.
Stav finančních prostředků na bankovních účtech územních samospráv dosáhl koncem roku 2010 výše 70,6 mld. Kč a byl tudíž o téměř 32 mld. Kč nižší než jejich dluh. Obce a DSO se na celkovém objemu finančních prostředků podílely 76 %, zbývající část patřila krajům. Podíly těchto dvou segmentů jsou v zásadě stabilní s tím, že v delším horizontu se jen velmi pomalu zvyšuje část, kterou vlastní kraje.
Hospodaření krajů
Celkové příjmy krajů se v roce 2010 ve srovnání s rokem předchozím, jak je vidět z tabulky 1, zvýšily o 3,7 mld. Kč (2,7 %). Celkové výdaje se snížily, a to téměř 6 mld. Kč (4,1 %). Výsledkem byl přebytek rozpočtu v rozsahu 1,9 mld. Kč.
Nejdůležitější příjmovou položku tvořily transfery. Na celkových příjmech se podílely 64 %, což je o 1 procentní bod méně než v roce 2009. Největší "zásluhu" na meziročním zvýšení příjmů měly daňové příjmy (růst o 1,3 mld. Kč). Nejrychlejší dynamiku vykázaly kapitálové příjmy (175 %, resp. o 0,7 mld. Kč), jejich objem je však v rámci čtyř příjmových skupin zdaleka nejnižší.
Celkové výdaje se snížily, více kapitálové (o 3,7 mld. Kč) než běžné (2,2 mld. Kč). Podíl kapitálových výdajů na celkových se nepatrně snížil, a to z 16 % v roce 2009 na 14 % v roce 2010. A výrazné pozitivní změny kraje dosáhly i v saldu rozpočtu (viz tabulka 1).
| 2009 | 2010 | Změna | Tempo (%) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | celkem | 136,9 | 140,6 | 3,7 | 2,7 |
| daňové | 43,8 | 45,1 | 1,3 | 3,0 | |
| nedaňové | 4,0 | 4,9 | 0,9 | 22,5 | |
| kapitálové | 0,4 | 1,1 | 0,7 | 175,0 | |
| transfery | 88,7 | 89,5 | 0,8 | 0,9 | |
| Výdaje | celkem | 144,6 | 138,7 | -5,9 | -4,1 |
| běžné | 120,9 | 118,7 | -2,2 | -1,8 | |
| kapitálové | 23,7 | 20,0 | -3,7 | -15,6 | |
| Saldo | -7,7 | 1,9 | |||
Pramen: MF – Státní závěrečný účet za rok 2011, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Transfery krajů (neinvestiční a investiční) podnikatelským subjektům a neziskovým a příspěvkovým organizacím se meziročně snížily o 1,5 mld. Kč na 100,4 mld. Kč. Největší pokles zaznamenaly transfery neziskovým organizacím, a to o 3,4 mld. Kč. Pro podnikatelské subjekty transfery poklesly jen o 0,5 mld. Kč a transfery příspěvkovým organizacím se dokonce o 2,4 mld. Kč zvýšily.
Z objemu kapitálových výdajů ve výši 20 mld. Kč použily kraje pro své přímé výdaje 54 % a na transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a příspěvkovým organizacím pak zbývající část. V tom se výrazně liší od obcí, které v rámci svých kapitálových výdajů ve výši téměř 92 mld. Kč věnovaly 91 % (tj. 83 mld. Kč) na své přímé kapitálové výdaje a na různé transfery jim pak zůstalo pouze 9 %.
Obce a dobrovolné svazky obcí
Celkové příjmy obcí se v roce 2010 zvýšily rychleji než příjmy krajů a jejich objem byl vyšší než v roce 2008. Meziroční růst představoval 23,2 mld. Kč. Nejvíce se na něm podílely, na rozdíl od krajů, transfery (a v jejich rámci zejména ze státního rozpočtu), což dokumentuje tabulka 2.
| 2009 | 2010 | Změna | Tempo (%) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | celkem | 264,9 | 288,1 | 23,2 | 8,8 |
| daňové | 136,6 | 142,9 | 6,3 | 4,6 | |
| nedaňové | 27,2 | 27,9 | 0,7 | 2,6 | |
| kapitálové | 14,0 | 12,8 | -1,2 | -8,6 | |
| transfery | 87,1 | 104,5 | 17,4 | 20,0 | |
| Výdaje | celkem | 283,2 | 291,5 | 8,3 | 2,9 |
| běžné | 189,8 | 199,9 | 10,1 | 5,3 | |
| kapitálové | 93,4 | 91,6 | -1,8 | -1,9 | |
| Saldo | -18,3 | -3,4 | |||
Pramen: MF – Státní závěrečný účet za rok 2011, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Transfery do rozpočtů obcí a DSO se meziročně zvýšily o více než 17 mld. Kč (resp. o úctyhodných 20 %) a jejich růst se podílel ze 75 % na přírůstku celkových příjmů. Daňové příjmy se zvýšily rychleji než v případě krajů, a to o 6,3 mld. Kč (tj. o 4,6 %), z toho přírůstek výnosu daně z nemovitosti se na tomto zvýšení dosáhl více než jedné třetiny, resp. 2,4 mld. Kč (viz graf 1). Po několikaleté stagnaci výnosu daně z nemovitosti nastal v důsledku právních úprav jeho vzestup. V roce 2009 to bylo o 1,2 mld. Kč více než v roce 2008 a v roce 2010 byl nárůst už o 2,4 mld. Kč. Daň z nemovitosti se tak na celkových daňových příjmech podílela 6 %.
Vývoj nejvýznamnějších příjmových položek v rozpočtech obcí a DSO ukazuje graf 2. Z něj je zřejmé, že daňové příjmy se téměř plynule zvyšovaly s výjimkou roku 2009, ve kterém došlo k relativně značnému poklesu. U transferů je pak vidět postupný růst od roku 2005 (v tomto roce však došlo ke snížení pouze v důsledku administrativního opatření) se zrychlením v posledních dvou letech.
Daňové příjmy se v roce 2010 podílely 50 % na příjmech celkových. O rok dříve to bylo 52 % a vývoj v roce byl jen pokračování postupného snižování podílu daňových příjmů a vzestupu podílu dotací, jejichž podíl na celkových příjmech přesáhl již 36 % ve srovnání s necelými 33 % v roce 2009.
Jedinou příjmovou položkou, která v roce 2010 zaznamenala meziroční snížení, byly kapitálové příjmy (pokles o 1,2 mld. Kč), také jejich význam pro celkové příjmy se postupně snižuje.
Výdaje obcí a DSO se v roce 2010, na rozdíl od krajů, zvýšily, a to o 8,3 mld. Kč. Tato částka vznikla růstem běžných výdajů o 10,1 mld. Kč a poklesem výdajů kapitálových o 1,8 mld. Kč. Podíl kapitálových výdajů na celkových se meziročně snížil, a to z 33 % v roce 2009 na 31 % v loňském roce. I tak je však podíl kapitálových výdajů, v mezinárodním srovnání, poměrně vysoký.
Jak již bylo zmíněno, obce věnují naprosto převažující část svých kapitálových výdajů na své přímé investice (v roce 2010 to bylo až 91 %). Na investiční transfery podnikatelským subjektům, neziskovým a příspěvkovým organizacím převedly pouze 8,6 mld. Kč z celkového objemu kapitálových výdajů ve výši téměř 92 mld. Kč. Kraje naproti tomu utratily na těchto transferech 9,3 mld. Kč, přičemž je objem jejich rozpočtů zhruba poloviční ve srovnání s obcemi.
Neinvestiční a investiční transfery obcí podnikatelským subjektům a neziskovým a příspěvkovým organizacím se meziročně nezměnil a dosáhl výše necelých 62 mld. Kč. Došlo přitom k poklesu transferů podnikatelským subjektům o 1,2 mld. Kč, k jejich růstu u příspěvkových organizací o 1 mld. Kč (ty tvoří rozhodující část transferů) a k nepatrnému růstu transferů neziskovým organizacím (o 0,2 mld. Kč).
Závěr
Dalo by se říci, že po roce půstu (zejména v případě obecních rozpočtů) nastalo loni období zvyšování příjmů (opět zejména u obcí). Kraje navzdory nižší meziroční dynamice příjmů ve srovnání s obcemi, zbrzdily své výdaje a vykázaly přebytek rozpočtu. Obce i při relativně vysoké dynamice příjmů (téměř 9 % meziročně) sice výdaje významně nezrychlily, avšak vykázaly deficit, i když ten byl mnohem nižší než v roce 2009. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se snížil v obou segmentech územní samosprávy, a to shodně o 2 procentní body.
Dluh územních samospráv se sice zvýšil o 2,4 mld. Kč, avšak objem finančních prostředků na jejich bankovních účtech se zvýšil více, a to o 2,8 mld. Kč.
Hospodaření územních samosprávných celků bylo souhrnně v zásadě zdravé za rok 2010. Letošní rok však teprve potvrdí, zda tento trend přetrvá i v obtížnějších podmínkách, které rozpočtům obcí a krajů nastanou.