Reakce CZ Biom na nekoncepční rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu zastavit dotace na výstavbu bioplynových stanic

Po Ministerstvu zemědělství se ve čtvrtek 11. 8. 2011 rozhodlo zastavit dotace na výstavbu bioplynových stanic i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jako důvod uvádí možné zvýšení cen energie pro koncové uživatele (1,7 procenta u domácností, 2,5 procenta u velkoodběratelů). Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka by se náklady na podporu bioplynových stanic mohly zvednout oproti původním předpokladům o 4,6 miliardy. Jde snad ze strany vlády o honbu po dalším obnovitelném zdroji energie?

Martin Kocourek argumentuje i nebezpečím opakování tzv. "solárního boomu". Dodává, že Česká republika bere závazky vůči Evropské unii v rámci Národního akčního plánu (NAP) pro energii jako maximální hodnoty, které odmítá jakkoliv překročit. Podle nich by mělo Česko v roce 2020 vyrábět 13,5 procenta energie z obnovitelných zdrojů.

V současnosti činí výkon připojených bioplynových stanic v ČR dle statistiky ERÚ 128 MW. Zároveň je v jednání 40 nových žádostí o dotace na projekty v celkové výši 1,1 miliardy korun. Rozhodnutí MPO tak znamená, že projekty, které už byly přijaty, nedostanou potřebné dotace. "Ministerstvo vyhlásí již třetí kolo dotačního programu, do něhož se přihlásí zájemci o příspěvek a teď ho zruší? Zájemci o dotaci už investovali do svého projektu nemalé peníze a se státní pomocí počítali. Je to ze strany státu neuvěřitelně nekoncepční a nepředvídatelné opatření, které jen dále odradí jak domácí, tak zahraniční investory," nesouhlasí s rozhodnutím MPO předseda CZ Biom Jan Habart.

Bioplynové stanice mají v distribuční síti na rok 2012 rezervovaný výkon 423 MW, což je více, než předpokládá NAP. Tato hranice však s téměř stoprocentní jistotou nebude dosažena. Toto ostatně potvrdil i místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček v rozhovoru pro Radiožurnál dne 5. 8. 2011: "Ta rizika nejsou taková, jak se v současnosti můžou jevit. Když bychom uvažovali v teoretických mezích, tak v roce 2012, kdy by se naplnily všechny smlouvy o připojení, tak by instalovaný výkon přesáhl těch 400 megawattů. Ale zde si troufnu zodpovědně říci, že tento scénář určitě nenastane."

Nekontrolovatelný růst, který nastal v souvislosti s výstavbou solárních panelů u bioplynových stanic, nehrozí. Dotace v sekci výstavby bioplynových stanic patří mezi nejpropracovanější, oproti solární energii je navíc potřebná důkladná příprava. Investoři musí mít zajištěny dodávky zpracovávaného materiálu, např. kejdy a silážovaných rostlin. Nelze tak očekávat nějaké obří investice. Navíc regulační úřad dnes může pružně ovlivnit cenu vykupované energie. Nemůže se tak stát, že by došlo k podobné situaci jako u solárních panelů, kde se dramaticky snížila jejich investiční náklady, zatímco výkupní cena, z nich získané energie, zůstala stejná.

Bioplyn se vyrábí v bioplynových stanicích, což jsou moderní a ekologická zařízení, která zpracovávají např. biologicky rozložitelné odpady (zbytky potravin z domácností, jídelen apod.) nebo cíleně pěstované plodiny (např. kukuřici). Organická hmota je v nich zpracovávána za nepřístupu vzduchu v uzavřených reaktorech a výsledkem procesu jsou ekologická elektřina, teplo a digestát, který lze používat jako kvalitní hnojivo (obdoba kompostu).

"Na rozdíl od slunečních a větrných elektráren, májí bioplynové stanice stálý výkon, což znamená, že produkují stálé množství energie. Navíc ho lze regulovat. Jsou rozmístěny po krajině, žádné black-outy nepadají v úvahu, výkon je stále stejný," zdůraznil pro 5. 8. 2011 pro Radiožurnál předseda agrární komory Jan Veleba.

Bioplynové stanice jsou MPO podporovány v rámci programu Ekoneenergie. V minulosti už bylo uskutečněno 39 projektů, na které bylo poskytnuto 733 milionů korun.