K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Vybrané problémy rozvoje bydlení v sídlech ČR

(dílčí výstupy z dotazníkového šetření)

Datum: 14. 7. 2011, zdroj: OF 2/2011, rubrika: Bydlení

Na základě objednávky Státního fondu rozvoje bydlení zpracovala v roce 2010 společnost ÚRS Praha, a. s., studii zaměřenou na problémy bydlení ve venkovském prostředí, tedy v sídlech do 2000 obyvatel. Jedním z podkladů pro tuto studii byly výstupy z korespondenčního dotazníkového šetření.

Obdobné šetření bylo prováděno již v letech 2008 a 2009, kdy cílovou skupinou byly obce a města nad 301 obyvatel včetně. Proto, v rámci loňského šetření byly osloveny pouze obce s počtem maximálně tří set obyvatel.

Návrh dotazníku s názvem "Potřebnost bytové výstavby v malých obcích ČR" byl v souvislosti se zpracováním úkolu "Formy efektivního snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony ČR" rozšířen o problematiku zaměstnanosti a sociálního bydlení.

Aktivní respondenti v letech 2008–2010
Aktivní respondenti v letech 2008–2010

Z celkového počtu 6249 obcí bylo osloveno 2466 obcí s počtem do tří set obyvatel. Na otázky odpovědělo 877 obcí, neodpovědělo 1589. Úspěšnost akce byla 36 % a lze hovořit o velmi reprezentativním vzorku. K dané množině byly přiřazeny výsledky z předchozích šetření a zpracovatel studie disponoval údaji z 2369 obcí ČR do 2000 obyvatel, tedy z více jak 42 % z 5581 obcí. U obcí mezi 301 až 2000 obyvatel byla úspěšnost dotazníkového šetření o téměř 12 procentních bodů vyšší. Dotazník obsahoval celkem 39 otázek, z toho problematiky bydlení se týkalo 31 otázek. Většina otázek se členila do dalších podotázek, v jednom případě otázka obsahoval 22 podotázek. V rámci vyhodnocení došlo následně také k porovnání s kompatibilními otázkami, které byly položeny obcím a městům nad 2000 obyvatel v předchozích šetřeních.

V následujícím textu se věnujeme vyhodnocení otázek souvisejících s vybranými limitujícími prvky bytové výstavby. Výstupy jsou znázorněny ve formě kartogramů.

Je v obci dostatek rozvojových ploch pro bytovou výstavbu?

Otázka zjišťovala, zda jsou či nejsou v obci vhodné rozvojové plochy pro bytovou výstavbu, přičemž nebylo rozhodující, zda jsou tyto pozemky dostatečně zachyceny v územním plánu obce.

Z 2369 obcí do 2 tisíc obyvatel neodpovědělo 25 a vhodné pozemky existují v 2066 obcích, tedy v 87,2 %. Poněkud méně vhodných pozemků mají obce v Libereckém kraji (77,1 %), ve všech ostatních krajích již minimálně 80 % obcí odpovědělo, že mají dostatek rozvojových ploch. Nejvíce ploch vhodných pro bytovou výstavbu je pak v Karlovarském a Olomouckém kraji (po 91,3 %).

v obcích s více než 2 tisíci obyvateli je podíl obcí, které nemají vhodné pozemky, poměrně nízký, a to jen 10,4 %. Mezi kraji jsou však relativně velké rozdíly. Zatímco v Libereckém a Pardubickém kraji žádný představitel obce neuvedl, že by měl nedostatek ploch pro bytovou výstavbu, ve Zlínském kraji tomu bylo ve 21,6 % případů a v Karlovarském kraji dokonce ve více než 31 % odpovědí.

Jsou tyto pozemky ve vlastnictví obce?

Vlastnická struktura rozvojových ploch pro bytovou výstavbu v obcích do 2000 obyvatel
Vlastnická struktura rozvojových ploch pro bytovou výstavbu v obcích do 2000 obyvatel

Již sama existence rozvojových ploch pro bytovou výstavbu nemusí být v případě nevyjasněných majetkových vztahů přínosem bytové výstavby. Otázka, která je zaměřená na vlastnictví pozemků, mapuje situaci na základě odpovědí těch respondentů, kteří vlastní nějaké pozemky.

Vzhledem k charakteru otázky bylo nejpodstatnější odpovědí sdělení, zda obec vůbec vlastní nějaké pozemky pro bytovou výstavbu a pokud ano, zda tyto pozemky jsou zatíženy spoluvlastnictvím.

Z celkového počtu 2369 obcí do 2 tisíc obyvatel jich 327 (13,8 %) na otázku neodpovědělo. Jsou to v podstatě obce, které nemají žádné vhodné pozemky. Z ostatních obcí jich jednoznačně disponuje vlastními pozemky 15,4 %, a dalších 36,6 % obcí vlastní pozemky pouze částečně s účastí dalších vlastníků. Více než třetina obcí tak vůbec nemá ve vlastnictví plochy pro bytovou výstavbu. Pokud se týká situace v krajích, relativně nejlépe jsou na tom obce na západě Čech. V Plzeňském i Karlovarském kraji odpovědělo přibližně 22 % respondentů, že jejich obce vlastní vhodné pozemky. Na druhé straně v Jihočeském a ve Zlínském kraji téměř 45 % obcí nemá ve svém vlastnictví žádné pozemky pro bytovou výstavbu.

Vlastnická struktura rozvojových ploch pro bytovou výstavbu v obcích s více než 2000 obyvateli
Vlastnická struktura rozvojových ploch pro bytovou výstavbu v obcích s více než 2000 obyvateli

V obcích s 2 tisíci a více obyvateli se obvykle nachází mnohem více rozvojových ploch, a tedy i potenciálních majitelů pozemků. Proto v těchto obcích převládá odpověď, že pozemky jsou částečně ve vlastnictví obce (téměř 55 %). 17 % obcí se pak vyjádřilo, že vlastní pozemky pro bytovou výstavbu, ale zároveň i stejný počet obcí vůbec žádné pozemky nevlastní. Největší problémy s vlastnictvím přiznaly obce v Moravskoslezském kraji, kde 29 % obcí s více než 2 tisíci obyvateli vůbec nevlastní pozemky pro bytovou výstavbu, více než pětina obcí bez vlastních pozemků se pak podle průzkumu nachází ještě ve Zlínském a Jihomoravském kraji.

Má obec napojení na technickou infrastrukturu v souvislosti s bytovou výstavbou?

Napojení na technickou infrastrukturu v souvislosti s plánovanou bytovou výstavbou v obcích do 2000 obyvatel
Napojení na technickou infrastrukturu v souvislosti s plánovanou bytovou výstavbou v obcích do 2000 obyvatel

Napojení na technickou infrastrukturu v souvislosti s budoucí bytovou výstavbou má v rámci obcí do 2 tisíc obyvatel 687 obcí, tedy 29,0 % respondentů. 824 obcí, tedy 34,8 % napojení nemá a 821 obcí, tedy 34,7 % tuto skutečnost řeší. U malých obcí je možné, že ani stávající bytový fond není plně napojen na prvky technické infrastruktury. Přesto téměř dvě třetiny obcí by mělo mít u nové výstavby napojení vyřešeno. Nejlepší je situace z pohledu krajských úhrnů v kraji Moravskoslezském, zde má napojení 40,2 % obcí. Nejnižší, pouze poloviční podíl napojených obcí ve srovnání s Moravskoslezským krajem je v kraji Zlínském. V něm se však ve 46,9 % obcí toto napojení již řeší. Nejméně příznivá situace je tak v Libereckém kraji, kde 47 % obcí nemá napojení na technickou infrastrukturu a ani svoji situaci prozatím nijak neřeší.

Obce do 2000 obyvatel se rovněž vyjadřovaly, co je největším problémem z hlediska napojení na technickou infrastrukturu. Nejčastěji zmiňovaly kanalizaci (45,9 %), následovalo komunikační napojení (23,4 %) a vodovod (21,3 %), relativně nejmenší problémy měly s napojením na elektřinu (9,5 %).

Napojení na technickou infrastrukturu v souvislosti s plánovanou bytovou výstavbou v obcích s více než 2000 obyvateli
Napojení na technickou infrastrukturu v souvislosti s plánovanou bytovou výstavbou v obcích s více než 2000 obyvateli

Z pohledu obcí od 2000 obyvatel je situace příznivější. Napojení na technickou infrastrukturu má 158 respondentů, tedy 38,2 %, dalších 39,1 % obcí toto napojení již řeší. Pouze pětina obcí (81) je pak bez potenciálního napojení nové bytové výstavby na technickou infrastrukturu. V současné době je již napojena více než polovina obcí Jihočeského kraje a dalších 38,5 % toto napojení řeší, takže zde je pouze 7,7 % obcí bez očekávaného napojení na technickou infrastrukturu. Mnohem větší podíl obcí bez napojení (vč. prozatím řešeného) je v krajích Libereckém (31,3 %) a Středočeském (28,1 %).

Jaké jsou hlavní překážky nové bytové výstavby v obci?

Na závěr uvádíme výsledky odpovědí na otázku, která byla položena pouze obcím do 300 obyvatel. Přehled odpovědí je uveden v tabulce.

Jaké jsou hlavní překážky nvé bytové výstavby ve Vaší obci?
Nedostatek volných pozemků abs. 238
% 15,9
Obtížené napojení stavebních pozemků na technickou infrastrukturu abs. 141
% 9,4
Limity ve formě ochrany životního prostředí abs. 62
% 4,1
Špatná dopravní dostupnost obce abs. 152
% 10,1
Nezájem soukromých investorů o investice do bydlení abs. 167
% 11,1
Nedostatek finančních prostředků u zájemců o vlastnické bydlení abs. 208
% 13,9
Nedostatek finančních prostředků v rozpočtu obce abs. 499
% 33,3
Jiné abs. 33
% 2,2

Obce nejčastěji trápí nedostatek finančních prostředků v jejich rozpočtu. Tato možnost se objevila v jedné třetině odpovědí, nejčastěji pak v Pardubickém kraji, kde ji uvedlo více než 40 % respondentů. Ve všech krajích to však byla nejčastější odpověď. Ukazuje se, že nedostatek finančních prostředků je pro malé obce do 300 obyvatel opravdu velkým problémem.

V pořadí druhou nejčastější překážkou je pak nedostatek volných pozemků (16,9 %), což ostatně vyplynulo i z předchozích otázek. Relativně největší nedostatek volných pozemků pro novou bytovou výstavbu uvedli představitelé obcí Libereckého kraje, a to ve 22 % případů. Mezi jednotlivými kraji však v případě této odpovědi není velký rozptyl.

Obce rovněž pociťují, že zájemci o bydlení nemají dostatek svých finančních prostředků. Uvedly to v pětině případů v Libereckém kraji a v téměř 19 % v obcích Moravskoslezského kraje.

Další překážky při nové bytové výstavbě se objevovaly přibližně v desetině případů. Jedná se jak o nezájem soukromých investorů o investice do bydlení, tak i špatnou dopravní dostupnost obce nebo obtížné napojení stavebních pozemků na stávající technickou infrastrukturu.

U těchto jmenovaných překážek bytové výstavby však byly relativně velké rozdíly mezi jednotlivými kraji. Zatímco v Plzeňském a Královéhradeckém kraji se poměrně výrazně projevuje nezájem soukromých investorů o investice do bydlení, v Libereckém a Olomouckém kraji pak obtížně řeší napojení na technickou infrastrukturu. Největší rozdíl je však v dopravní dostupnosti obce: V Moravskoslezském kraji tuto překážku neuvedla žádná obec, ve Zlínském kraji pak více než čtvrtina všech dotazovaných obcí.

Jako poslední možnost mohli představitelé obcí zvolit jakoukoliv jinou překážku nové bytové výstavby v obci. Objevilo se 33 námětů, z toho několik jich bylo uvedeno vícekrát.

Nejčastěji si obce stěžovaly na problémy s pozemky, které vlastní soukromí majitelé. Ti je často nechtějí prodat, vyčkávají neúměrně dlouho nebo nabízejí příliš vysokou cenu za jejich odkup.

Dalším relativně častým problémem je vysoká nezaměstnanost, resp. malá nabídka pracovních příležitostí v obci. Obce pak trápí ubývání obyvatelstva a jeho postupné stárnutí. Několik obcí má problém se svým územním plánem. Buď nemá vůbec žádný, příp. jej teprve dokončuje, nebo je stávající územní plán nevyhovující. Tři obce mají problém s nedořešenými restitucemi, zejména církevními. Posledním okruhem, který se mezi odpověďmi opakoval, byly územní limity obce – zóna KRNAP, chráněné ložiskové území nebo ochranné pásmo.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist