Obce a využití zdrojů z vybraných evropských fondů
Možnost získat dodatečné peníze z evropských fondů byla patrně jedním z nejvýznamnějších lákadel pro vstup do Evropské unie. Podívejme se, jak obce tuto možnost v posledním třech letech využívaly. Zaměříme se především na zdroje Regionálního fondu, který je pro obce asi nejdůležitější, a krátce i na využití zdrojů z hlediska Společné zemědělské politiky.
Evropský fond regionálního rozvoje existuje již poměrně dlouhou dobu. Vznikl již v roce 1974, a to jako nástroj regionální politiky. Ta odráží v rámci Evropské unie princip solidarity – bohatší státy přispívají na rozvoj těch chudších. V rámci regionální politiky získávají podporu ty regiony členských států, které nedosahují 75 % průměru úrovně hrubého domácího produktu Evropské unie v přepočtu na osobu, dále regiony se sociálními problémy a ty, které mají poškozené životní prostředí.
Smyslem Evropského fondu regionálního rozvoje je přispět prostřednictvím rozvojových programů ke snižování nerovností mezi regiony. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Tento fond financuje především investiční projekty v zaostávajících regionech a v upadajících průmyslových oblastech.
Nejvíce peněz z tohoto fondů obecně směřuje na zlepšení infrastruktury. Podporu získává především budování čističek odpadních vod, projekty na využívání obnovitelných zdrojů energie, odstraňování ekologické zátěže, regenerace starých průmyslových oblastí, úprava koryt řek a podpora inovačního potenciálu podnikatelů. Patří sem také zlepšení obecní infrastruktury a vytváření podmínek pro zvýšení cestovního ruchu. Konkrétně se jedná o budování turistických cest, nákup vozidel pro veřejnou dopravu, rekonstrukce kulturních památek a zvýšení ubytovacích kapacit.
Rozdělení prostředků
A jak se s tímto zdrojem dodatečných finančních prostředků vyrovnaly v posledních třech letech obce? V letech 2008 až 2010 získaly obce z Regionálního fondu EU na dokončené i nedokončené projekty celkem 863 mil. Kč (viz tabulka 1). Tento obnos se týkal 5624 projektů. V průměru na jeden projekt za tři roky tak připadlo 153 tis. Kč.
| Typ obce | Dotace | Projekty | Dotace na projekt |
|---|---|---|---|
| Venkovské obce | 436 648 241 | 4 653 | 93 842 |
| Města | 292 875 568 | 924 | 316 965 |
| Statutární města | 133 868 102 | 47 | 2 848 257 |
| Celkem | 863 391 911 | 5 624 | 153 519 |
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Z celkového počtu projektů jich nejvíce připadlo na venkovské obce, a to 83 %, města se podílela 16 % a statutární města pak 1 %. Celkovou částku, kterou obce v daném období z tohoto fondu získaly, byla rozdělena takto: Více než polovinu obdržely venkovské obce (51 %), 34 % patřilo městům a 16 % statutárním městům.
I když se venkovské obce nejvíce podílely jak na počtu projektů, tak i na celkové sumě peněz, realizovaly v průměru levnější projekty ve srovnání s ostatními typy obcí. Na jeden projekt venkovských obcí připadlo v průměru za celé období 93 tis. Kč, v případě měst to bylo 317 tis. Kč a u statutárních měst pak 2848 tis. Kč.
Jak to bylo s rozdělením projektů mezi jednotlivé roky, ukazují grafy 1 a 2. Z celkové částky, kterou obecní samosprávy za tři roky získaly, připadlo na rok 2008 pouze 0,2 %, na rok 2009 pak naprostá většina, a to 92,7 % a loňský rok se podílel pouhými 7,1 %. U celkové sumy peněz, které obecní samosprávy z tohoto fondu získaly, byl vývoj poněkud proporcionálnější. Rok 2008 se podílel 1 %, rok 2009 pak 52 % a poslední rok 47 %. Z toho vyplývá, že v roce 2010, ve srovnání s rokem předchozím, bylo financováno méně projektů, avšak dotace z fondu na jeden projekt byla vyšší.
Oba grafy tak odrážejí krajně nerovnoměrný vývoj v čerpání dotací obcemi v uvedených letech. Malý počet v roce 2008, relativně rychlý růst jak počtu projektů, tak i celkového objemu dotace v roce 2009 a výrazné zpomalení v roce 2010. To se týkalo zejména počtu projektů a méně i celkové dotace. Výjimkou byla statutární města, která zaznamenala rychlý růst až v roce 2010, i když pouze s ohledem na celkovou dotaci, protože i v tomto případě se počet projektů v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 snížil.
Změnila se i struktura čerpání dotací jednotlivými typy obcí. V roce 2009 dominovaly venkovské obce, které se na celkové dotaci podílely 64 %, města jednou třetinou a statutární města pak 3 %. O rok později lze nalézt prudké snížení podílu venkovských obcí (na 37 %), značné zvýšení podílu statutárních měst (na téměř 30 %) a v zásadě stagnaci podílu měst.
CzechPOINT dominuje
Tabulka 2 ukazuje, jak se v průměru změnila výše dotace na jeden projekt v uvedených letech. Z této tabulky plyne, že města i statutární města uskutečnila v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 "levnější" projekty. V roce 2010 se průměrná výše dotace na jeden projet zvýšila u všech typů územní samosprávy, a to podstatně. Zdaleka nejvíce u statutárních měst, méně u venkovských obcí a "nejnižší", i když stále vysokou dynamiku, pak vykázala města.
Z věcného hlediska, tedy z hlediska zaměření projektů spolufinancovaných z regionálního fondu v letech 2008 až 2010, naprosto převládal "Typový projekt – CzechPOINT – Kontaktní místo", a to u všech typů územní samosprávy, s výjimkou statutárních měst. Další projekty se týkaly územních plánů v případě venkovských obcí a měst, u statutárních měst šlo např. o rekonstrukci chodníků a podchodů, revitalizace panelových domů a vnitrobloků.
Realizace menšího počtu projektů, ale s vyšší dotací v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009, odrážejí i údaje v následující tabulce 3. Zde jsou uvedeny pouze projekty, které byly v těchto dvou letech dokončeny.
| Typ obce | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|
| Venkovské obce | 0 | 65 832 | 532 966 |
| Města | 685 605 | 181 151 | 1 312 692 |
| Statutární města | 847 535 | 453 620 | 7 463 248 |
| Celkem | 699 099 | 85 924 | 1 015 598 |
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
| Dotace | Počet projektů | Průměrná cena na projekt | ||
|---|---|---|---|---|
| 2009 | Venkovské obce | 243 910 591 | 3 734 | 65 322 |
| Města | 142 379 129 | 736 | 193 450 | |
| Statutární města | 13 608 604 | 30 | 453 620 | |
| Celkem | 399 898 324 | 4500 | 88 886 | |
| 2010 | Venkovské obce | 33 208 804 | 185 | 179 507 |
| Města | 139 145 367 | 74 | 1 880 343 | |
| Statutární města | 73 640 038 | 8 | 9 205 005 | |
| Celkem | 245 994 209 | 267 | 921 326 | |
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Mezi lety 2009 a 2010 se výrazně snížil počet dokončených projektů spolufinancovaných z Regionálního fondu, které obce uskutečnily. Snížil se i celkový objem dotace, i když méně, než počet projektů. Z toho vyplývá, že v roce 2010 realizovaly obce výrazně dražší projekty v porovnání s rokem předchozím. K nejvyššímu růstu dotace na jeden projekt došlo u projektů realizovaných statutárními městy, zhruba poloviční byl u měst a v případě venkovských obcí byl růst sice nejnižší, ale přesto téměř trojnásobný.
V uvedeném období připadl v 95 % případů jeden dotovaný projekt na jednu obec, ve 206 případech, týkajících se většinou měst a statutárních měst, získala obecní samospráva dotaci na dva projekty a ve dvou případech získala dvě města dotaci na sedm projektů.
Krajské podíly
V období 2008 až 2010 uspělo se žádosti o dotaci z Regionálního fondu více než 4500 venkovských obcí, což je více než tři čtvrtiny z jejich celkového počtu, dále přes 680 měst a téměř všechna statutární města.
Z výše uvedeného vyplývá, že obecní samospráva získala v letech 2008 až 2010 na dokončené i nedokončené projekty dotaci z Regionálního fondu v celkové výši 863 mil. Kč. Dosud nejsou známy komplexní údaje za rok 2010, takže posledním rokem, kdy zatím jsou k dispozici data o příjmech obecních rozpočtů, je rok 2009. V tomto roce dosáhly příjmy rozpočtu venkovských obcí, měst a statutárních měst, které získaly dotaci z Regionálního fondu, výše 113 mld. Kč. Z toho vyplývá, že patrně s výjimkou nejmenších obcí nebyl význam evropských peněz z tohoto fondu nijak závratný.
O tom, jak byly dotace z Regionálního fondu rozděleny mezi jednotlivé kraje, vypovídá tabulka 4.
| Kraj | Podíl na projektech | Podíl na dotaci | Podíl obcí v ČR |
|---|---|---|---|
| Středočeský | 16 | 16 | 18,3 |
| Jihočeský | 9 | 8 | 9,9 |
| Plzeňský | 7 | 5 | 8,0 |
| Karlovarský | 2 | 3 | 2,1 |
| Ústecký | 6 | 5 | 5,6 |
| Liberecký | 4 | 5 | 3,4 |
| Královéhradecký | 7 | 6 | 7,2 |
| Pardubický | 8 | 10 | 7,2 |
| Vysočina | 12 | 8 | 11,2 |
| Jihomoravský | 11 | 10 | 10,8 |
| Olomoucký | 6 | 10 | 6,4 |
| Zlínský | 6 | 8 | 4,9 |
| Moravskoslezský | 6 | 7 | 8,9 |
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Zdaleka nejvyšší podíl na dotacích získaly obecní samosprávy Středočeského kraje, následované samosprávami v kraji Pardubickém, Jihomoravském a Olomouckém. Nejmenší podíl pak obce Karlovarského kraje a dále kraje Ústeckého a Plzeňského. Pro srovnání uvádíme rovněž podíly počtu obcí v jednotlivých krajích na celkovém počtu obcí v ČR.
Obce ve Středočeském kraji získaly v průměru dotaci připadající na jeden projekt shodně s celostátním průměrem. Nadprůměrně vysokou dotaci na jeden projekt pak nalezneme u obcí Olomouckého kraje a z části i Pardubického a Zlínského kraje. Podprůměrně vysokou dotaci na jeden projekt získaly naopak obce kraje Vysočina.
Zemědělský fond rozvoje venkova
Obce mohou získávat dotace z evropských fondů také v rámci Společné zemědělské politiky. Ta se v současnosti zaměřuje mj. na zvyšování kvality potravin, na zajištění dobrých životních podmínek pro obyvatele žijící na venkově a na zachování zdravého životního prostředí pro budoucí generace.
Tabulka 5 dokumentuje, že v rámci této politiky získaly obce v letech 2008 až 2010 z EU 2,7 mld. Kč, což je mnohem více než z Regionálního fondu, avšak pořád tvoří jen malou část rozpočtových příjmů obcí. Na rozdíl od dotací z Regionálního fondu došlo v tomto případě k plynulému růstu jak počtu projektů, tak i celkového objemu dotací. Nejúspěšnější kategorií obcí se staly venkovské obce, které získaly za tři roky zhruba 88 % podíl jak na celkovém počtu projektů, tak i na celkové dotaci (většina opatření je určena pro obce do 500 obyvatel).
Další odlišností od dotací z Regionálního fondu je vyšší objem dotace připadající na jeden projekt realizovaný venkovskými obcemi a z části také městy. Za tři roky v průměru činila u venkovských obcí 1,7 mil. Kč, u měst a statutárních měst shodně 1,5 mil. Kč. Realizovaných projektů spolufinancovaných v rámci Společné zemědělské politiky pak bylo mnohem méně ve srovnání Regionálním fondem. Více než 20 % obcí získalo v uvedeném období dotaci v rámci Společné zemědělské politiky za poslední tři roky více než jednou.
| Dotace EU (mil. Kč) | 2008 | 2009 | 2010 | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| Venkovské obce | 67,2 | 952,5 | 1 408,8 | 2 428,5 |
| Města | 67,8 | 69,6 | 151,0 | 288,4 |
| Statutární města | 0,0 | 3,4 | 1,2 | 4,6 |
| Celkem | 135,0 | 1 025,5 | 1 561,0 | 2 721,5 |
| Počet projektů | 2008 | 2009 | 2010 | Celkem |
| Venkovské obce | 97 | 540 | 822 | 1 459 |
| Města | 12 | 35 | 142 | 189 |
| Statutární města | 0 | 2 | 1 | 3 |
| Celkem | 109 | 577 | 965 | 1 651 |
Pramen: Státní zemědělský intervenční fond, vlastní výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Shrnutí
Z výše uvedeného je zřejmé, že dotace ze dvou fondů Evropské unie dramaticky zásadním způsobem hospodaření obcí neovlivňují. Větší vliv mohou mít v případě malých obcí. Oba zdroje "evropských" peněz pro obce se od sebe značně liší, což vyplývá z jejich určení a zásad přijatých pro rozdělování zdrojů.
Regionální fond distribuoval menší částky dotací na více obcí a vyznačuje se značnou fluktuací v čase. V případě projektů spolufinancovaných v rámci Společné zemědělské politiky šlo o méně projektů za více peněz, počet projektů i celková dotace se v čase plynule zvyšují a více obcí získalo dotací více než jednou.