Internet v organizacích veřejné správy
Pro rozvoj využívání ICT veřejnou správou je velmi důležitým předpokladem dostatečná vybavenost organizací veřejné správy informačními technologiemi, zpřístupnění on-line služeb klientům a dostatek úředníků schopných pracovat s náročnými informačními systémy. Za základní technologii, která k rozvoji využívání ICT přispívá nejvyšší měrou lze označit internet. Právě využívání internetu se budou věnovat následující řádky. Abychom měli představu o tom, jak jsou na tom ve využívání internetu organizace veřejné správy ve srovnání se soukromou sférou, zmíníme, v případě některých ukazatelů, také data týkající se využívání internetu podniky.
Tento příspěvek vychází ze dvou datových zdrojů Českého statistického úřadu. Informace o využívání ICT v organizacích veřejné správy pocházejí z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které probíhá již od roku 2004. Zatím poslední šetření k této problematice proběhlo v první polovině roku 2010 a referenčním obdobím byl 31. prosinec 2009. Zdrojem dat o využívání ICT v podnicích je šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru. Poslední dostupná data, týkající se využívání ICT v podnicích jsou vztažena k lednu 2010.
Internetem bylo na konci roku 2009 vybaveno všech 373 organizačních složek státu, všech 13 krajských úřadů a 5790 úřadů obecních, jejichž podíl na všech obcích, které se zúčastnily šetření činil 99,4 %. K internetu tak nebylo připojeno pouhých 37 obecních úřadů a jak lze předpokládat, nacházela se většina z nich mezi obcemi s méně než 500 obyvateli. V lednu 2010 bylo internetem vybaveno 95 % podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž zaznamenáváme nepatrné rozdíly v jednotlivých velikostních kategoriích, kdy podniky s více jak 250 zaměstnanci byly k internetu připojeny 100 %, kdežto podniků s 10–49 zaměstnanci bylo k internetu připojeno 94 %.
Oproti internetu nacházíme v případě vysokorychlostního připojení mezi jednotlivými organizacemi veřejné správy významnější rozdíly. Vysokorychlostně jsou k internetu připojeny všechny krajské úřady, 362 organizačních složek státu (97 %) a 5099 obecních úřadů (88 %). Mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí se samozřejmě nacházejí rozdíly, avšak v současnosti nejsou již tak významné jako tomu bylo v roce 2005. V roce 2009 bylo k internetu vysokorychlostně připojeno 100 % obecních úřadů obcí s více jak 20 000 obyvateli a mezi obcemi nejmenšími bylo vysokorychlostně připojeno již 83 % obecních úřadů. Mezi podniky byl v lednu 2010 vysokorychlostní internet využíván z 86 %. V kategorii velkých podniků (250 a více zaměstnanců) byl tento typ připojení zaznamenán u 99 % z nich a mezi podniky malými (10–49 zaměstnanců) potom u 83 %.
Kvalitnější a rychlejší internetové připojení s sebou přináší další možnosti v jeho využívání. V šetření jsou kladeny dotazy na to, zda organizace využívá internet k internetové telefonii, elektronickému bankovnictví či ke školení svých zaměstnanců.
Internetová telefonie umožňuje pomocí internetového připojení volání na pevné linky, mobilní telefony a do internetu. V roce 2009 využívalo internet k internetové telefonii 5 krajských úřadů, 81 organizačních složek státu (22 %) a 654 obcí (11 %). Stejně jako v případě většiny ostatních ukazatelů, využívaly internet k tomuto účelu v nejvyšší míře obce s 20 000 a více obyvateli (24 %) a nejméně naopak obce nejmenší (9 %). Mezi podniky v lednu 2010 využívalo internet k telefonováni 21 % z nich a i v tomto případě jsou mezi jednotlivými velikostními kategoriemi významné rozdíly. Prostřednictvím internetu telefonovalo 36 % podniků velkých a pouze 19 % podniků malých.
Využívání internetu k elektronickému bankovnictví bylo ze tří sledovaných možností využití internetu nejhojnější. V roce 2009 využívalo internet k elektronickému bankovnictví 12 krajských úřadů (92 %), 307 organizačních složek státu (82 %) a 80 % obecních úřadů. Internet k tomuto účelu využívalo 99 % obecních úřadů obcí s více jak 20 000 obyvateli a 72 % z obcí s méně než 500 obyvateli. Elektronické bankovnictví využívají podniky téměř ve stejné míře jako organizace veřejné správy, kdy internet k této činnosti využilo celkem 87 % podniků. I zde jsou rozdíly mezi velikostními kategoriemi, nejsou však nikterak významné, elektronické bankovnictví praktikovalo 94 % velkých, 93 % středních a 85 % malých podniků.
Ke školení zaměstnanců je podle výsledků posledního šetření internet využíván všemi krajskými úřady, 179 organizačními složkami státu (48 %) a 1191 úřady obecními (20 %). Mezi obcemi je v nejvyšší míře internet k tomuto účelu využíván v obcích s 20 000 a více obyvateli (80 %), oproti tomu obcí s méně než 500 obyvateli školilo prostřednictvím internetu zaměstnance pouze 13 %. Podniky využívají internet ke školení zaměstnanců méně než organizace veřejné správy. Mezi podniky školilo v lednu 2010 své zaměstnance s využitím internetu 15 %, přičemž nejvíce tuto možnost využití internetu aplikovaly velké podniky (40 %) a mezi malými školilo své zaměstnance pomocí internetu pouze 15 % z nich.
Internet slouží zaměstnancům veřejné správy (a nejen jim) jako zdroj informací potřebných pro výkon zaměstnání a jako komunikační prostředek, může se ale také stát, že zláká k vyhledávání informací a provádění činností nepotřebných pro práci. Z tohoto důvodu již mnoho zaměstnavatelů, včetně organizací veřejné správy, přistupuje k omezování přístupu na internet a k zakazování domén (webových stránek), které nejsou k dané práci potřebné. V roce 2009 omezovalo svým zaměstnancům přístup na internet 256 organizačních složek státu (69 %), 6 krajských úřadů a 176 obcí (13 %). Z obcí uplatňovaly omezování přístupu na internet nejvíce obce s 20 000 a více obyvateli, těch bylo 63 %. Malé obce naopak své zaměstnance v přístupu na internet téměř neomezují. Mezi podniky omezovalo v lednu 2010 svým zaměstnancům přístup na internet 14 % všech podniků. Stejně jako u obcí však zaznamenáváme i mezi podniky velké rozdíly v jednotlivých velikostních kategoriích. Nejvíce jsou v přístupu na internet omezováni zaměstnanci velkých podniků z nichž 64 % toto omezení vůči svým zaměstnancům uplatňuje. Mezi středními podniky omezuje zaměstnancům přístup k internetu 31 % a mezi podniky malými potom pouhých 8 %.
Mezi služby, které ve stále větší míře obce svým občanům nabízejí, patří také možnost navštívit internet na veřejně přístupném počítači. V roce 2009 umožňovalo přístup k internetu ve svých prostorách 107 organizačních složek státu (29 %), 9 krajských úřadů a 4163 obcí (71 %). V případě tohoto ukazatele neplatí to, co v jiných případech a to, že se snižující se velikostní kategorií obcí se snižuje i podíl obcí majících danou technologii či poskytující danou službu. Nejvyšší podíl obcí poskytujících občanům přístup na internet v prostorách organizace je u obcí ve velikostní kategorii 1000–1999 obyvatel (80 %). Velmi dobře jsou na tom i nejmenší obce, těch umožňovalo občanům přístup k internetu 67 %, což je více než v případě obcí největších (56 %).
Nejen, že obecní úřady umožňují občanům přístup na internet na veřejném počítači, ale také přinášejí občanům internet do domácností a to prostřednictvím bezplatného bezdrátového internetu pomocí technologie WiFi. Bezplatné připojení k internetu nabízelo svým občanům 10 % ze všech obcí, přičemž u obcí s 20 000 a více obyvateli byl tento podíl vyšší (27 %) a u obcí z menších velikostních kategorií byl dále jejich podíl nabízející tuto službu téměř vyrovnán (okolo 10 %).
Dostupných je mnoho dalších informací a dat o využívání ICT veřejnou správou. Naleznete zde nejen podrobné výsledky výše zmiňovaného šetření, ale také výsledky průzkumu webových stránek organizací veřejné správy a informace o tom, jak internet ve vztahu k veřejné správě využívají jednotlivci a podniky.
Kromě využívání ICT ve veřejné správě se ČSÚ věnuje také využívání ICT v dalších oblastech – domácnosti, jednotlivci, podniky, zdravotnictví a mnohé další.
Eva Skarlandtová, Český statistický úřad
© 2013 Triada, spol. s r. o., Praha, spolupráce: Webhouse, s. r. o.