Nová typologie městských a venkovských regionů NUTS 3 podle Evropské komise

V České republice v posledních letech nejvíce používáme typologii regionů NUTS 3 podle OECD pro vymezování venkovských oblastí v rámci Společné zemědělské politiky a Programů rozvoje venkova. V rámci regionální politiky se nejvíce používá původní rozlišování regionů na převážně městské, smíšené a převážně venkovské. A pro vymezování venkovských oblastí se používá vymezení na úrovni obcí (LAU 2) jako území obcí do 2000, případně 3000 obyvatel.

Velikost obcí do 2000, resp. 500 obyvatel byla použita také jako tzv. demarační čára pro dotace z Programu rozvoje venkova a ze Strukturálních fondů. Nevýhodou více typologií je obtížná porovnatelnost dat a jejich struktury navzájem, a v případě individuálního přístupu k vymezování venkova na národní úrovni také obtížná porovnatelnost dat s jinými státy a s Evropskou unií. Tyto obtíže jsou vnímané i na úrovni Evropské komise, která proto vyvinula úsilí k vytvoření nové typologie.

Nová typologie Evropské komise

Nová společná typologie klasifikuje regiony NUTS 3 Evropské unie a je variantou metodologie OECD. Cílem bylo vytvořit konsistentní základ pro popis městských, smíšených a venkovských regionů NUTS 3 v různých zprávách a publikacích Evropské komise (na příklad počty jednotlivých kategorií regionů DG Regio a DG Agri byly rozdílné). Tuto typologii vytvořili společně DG Agriculture and Rural Development, DG Regional Policy, Eurostat a DG Joint Research Centre.

Nová městsko-venkovská typologie regionů NUTS 3 Evropské komise rozlišuje regiony na převážně městské, smíšené a převážně venkovské na základě rastrových buněk.

V ČR podle nové typologie patří mezi regiony převážně městské kraj Praha a Středočeský kraj a mezi regiony převážně venkovské kraje Plzeňský, Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský. Ostatní kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Jihomoravský a Moravskoslezský jsou smíšené (viz obr. 1).

Obr. 1. Nová městsko-venkovská typologie regionů NUTS 3

Důvodem pro novou typologii jsou zkreslení metodologií OECD na úrovni NUTS 3, která jsou způsobená velkými rozdíly v rozloze území na úrovni obcí (LAU 2), na něž upozornila i Česká republika, velkými rozdíly v rozloze regionů NUTS 3 a oddělením center a zázemí některých měst na úrovni NUTS 3.

Typologie OECD

Původní typologie OECD je založená na hustotě obyvatelstva na úrovni obcí (LAU 2). Obce s méně než 150 obyvateli/km² jsou venkovské.

Na regionální úrovni NUTS 3 se rozlišují regiony:

• převážně městské – kde podíl obyvatelstva ve venkovských obcích činí méně než 15 %,
• významně venkovské (resp. smíšené) – kde podíl obyvatelstva ve venkovských obcích je mezi 15 % a 50 %,
• převážně venkovské – kde podíl obyvatelstva ve venkovských obcích činí více než 50 %.

Vymezení však ovlivňuje velikost městských center:

• město, které má více než 200 000 obyvatel, a to je zároveň více než 25 % obyvatel regionu, způsobí, že se z převážně venkovského regionu stane region smíšený,
• město, které má více než 500 000 obyvatel, a to je zároveň více než 25 % obyvatel regionu, způsobí, že se z smíšeného regionu stane region převážně městský.

V České republice podle typologie OECD je pouze jeden region převážně městský – kraj Praha a jediný region převážně venkovský – kraj Vysočina. Všechny ostatní kraje patří mezi regiony významně venkovské (smíšené) – viz obr. 2. Toto vymezení regionů bylo použito v Národním strategickém plánu pro rozvoj venkova a v Programu rozvoje venkova v tom smyslu, že Společná zemědělská politika má působnost v regionech převážně i významně venkovských (smíšených), tedy na celém území ČR kromě Prahy.

Obr. 2. Městsko-venkovská typologie OECD aplikovaná na regiony NUTS 3

Nová typologie Evropské komise

Místní úroveň obcí v nové typologii používá pravoúhlé sítě buněk 1 km². Populační síť je vytvořena ze statistických dat, kde jsou k dispozici, jinak desagregací. Pro identifikaci městských oblastí jsou rozhodné:

• výběr síťových buněk s hustotou více než 300 obyvatel/km²,
• pouze takové seskupení síťových buněk představující osídlení s více než 5000 obyvateli,
• seskupení zahrnuje diagonální návaznost.

Výsledkem na místní úrovni je, že 32 % obyvatelstva EU žije ve "venkovských" rastrových buňkách a oproti metodice OECD je lépe vyvážené rozmístění jednotlivých kategorií:

• vzrostl počet venkovského obyvatelstva v hustě osídlených zemích (Benelux),
• snížil se počet venkovského obyvatelstva v řídce osídlených zemích s rozlehlými administrativními jednotkami (viz obr. 3).

Obr. 3. Klastry síťových buněk s hustotou obyvatelstva více než 300 obyvatel/km² a osídlením s více než 5000 obyvateli – městské klastry

V nové typologii pro regionální úroveň platí princip tří kategorií, založený na podílu obyvatelstva ve venkovských rastrových buňkách:

• převážně městské regiony mají podíl obyvatelstva ve venkovských rastrových buňkách menší než 20 %,
• smíšené regiony mají podíl obyvatelstva ve venkovských rastrových buňkách mezi 20 % a 50 %,
• převážně venkovské regiony mají podíl obyvatelstva ve venkovských rastrových buňkách větší než 50 %.

Klasifikace rozlohou malých regionů NUTS 3 byla zároveň korigována. V EU existuje 247 regionů NUTS 3, které jsou menší než 500 km². K zajištění lepší porovnatelnosti klasifikace byly některé malé sousedící regiony sloučeny. Cílem však bylo výhradně určení typu regionu NUTS 3 a došlo k tomu pouze v případech, kde to mělo vliv na výslednou typologii. 142 regionů NUTS 3 tak bylo sloučeno do 114 seskupení.

V České republice se změna týká Středočeského kraje, který se stává převážně městským regionem NUTS 3 (obr. 4). V opačném smyslu tato změna vymezení regionů v ČR nemá žádný vliv na přírůstek převážně venkovských regionů. Nejvíce změn je na území Německa, kde jsou regiony NUTS 3 velmi malé (obr. 5).

Obr. 4. Regiony NUTS 3, které se seskupením malých regionů do 500 km² změnily na více městské

Obr. 5. Regiony NUTS 3, které se seskupením malých regionů do 500 km² změnily na více venkovské

Vliv velkých měst

Přítomnost měst na území regionu NUTS 3 je pojata shodně s typologií OECD, to znamená, že:

• město, které má více než 200 000 obyvatel, a to je zároveň více než 25 % obyvatel regionu, způsobí, že se z převážně venkovského regionu stane region smíšený,
• město, které má více než 500 000 obyvatel, a to je zároveň více než 25 % obyvatel regionu, způsobí, že se z smíšeného regionu stane region převážně městský.

V nové typologii se tímto způsobem změnilo 7 regionů z převážně venkovských na smíšené a 16 regionů z smíšených na převážně městské.

Z porovnání s původní typologií OECD vyplývá, že se zvýšil podíl obyvatelstva v převážně venkovských regionech, počet obyvatel v smíšených regionech zůstal beze změny a snížil se počet obyvatel v převážně městských regionech. Na příklad v Belgii a Nizozemsku je nyní méně převážně městských regionů a ve Finsku a Švédsku méně převážně venkovských regionů.

Ve srovnání s typologií OECD i v ČR dochází k vyváženějšímu rozmístění jednotlivých kategorií regionů NUTS 3. Kromě Prahy se i Středočeský kraj stává převážně městským regionem (obr. 6). Kromě kraje Vysočina se převážně venkovskými regiony stávají dále Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj a Zlínský kraj (obr. 7). Významně se zmenšil počet dosud převládajících smíšených NUTS 3 na 6, tj. kraje Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Jihomoravský a Moravskoslezský.

Obr. 6. Regiony NUTS 3 klasifikované jako více městské ve srovnání s typologií OECD

Obr. 7. Regiony NUTS 3 klasifikované jako více venkovské ve srovnání s typologií OECD

Budoucí vývoj a závěry

Dohodnutá nová typologie bude aktualizována se změnami vymezení regionů NUTS. K aktualizaci bude docházet se změnou populační sítě (např. s novými daty ze sčítání a novými daty o využití území). V budoucnosti se pravděpodobně přistoupí také k nové městsko-venkovské klasifikaci obcí, jednotek LAU 2, která bude vycházet z dat síťových buněk. Nová typologie by měla být používána i na úrovni jednotlivých států.

Sjednocování typologie pro popis regionů NUTS 3 mezi orgány Evropské komise zabývajícími se tvorbou politik má obrovský význam, protože předchází nedorozumění, překrývání a nakonec i plýtvání finančními prostředky. Používání shodné typologie na evropské a národní úrovni umožňuje navíc lépe chápat evropskou politiku a tvořit politiku národní konzistentním způsobem. Nicméně je třeba připomenout meze typologie i klasifikace. Musí vycházet z aktuálních dat o obyvatelstvu a o území, musí se udržovat a také reagovat na změny vymezení NUTS nebo LAU. Zároveň ze specifické situace jednotlivých členských států vyplývá různá úroveň, na níž je možné rozdíly území lépe pozorovat. Pro popis území České republiky je vhodné používat subregionální úroveň mezi úrovní NUTS 3, krajů a obcí, kde jsou lépe rozlišitelné územní disparity. Tuto úroveň nová typologie EK neobsahuje, ale je možné ji iniciovat a očekávat v budoucnosti například v souvislosti s typologií obcí.

Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc.