Větší obce a jejich hospodaření – zadluženost více ohrožuje malé obce
V minulém čísle časopisu jsme se podívali na hospodaření malých obcí, tentokrát se budeme věnovat těm větším. V České republice je 831 obcí s počtem obyvatel mezi 800 a 1500, dále 874 obcí, jejichž počet obyvatel je větší než 1500 a 23 statutárních měst (bez Prahy).
Tyto obce a města představují 28 % všech obcí a žije v nich 84 % obyvatelstva. Z této skupiny obcí se v období 2005 až 2009 nejrychleji zvýšil počet obyvatel v obcích s 800 až 1500 obyvateli (o 5 %), o 2 % stoupl jejich počet v obcích s více než 1500 obyvateli a počet obyvatel statutárních měst se v daném období prakticky nezměnil.
Vývoj příjmů obcí
Celkové příjmy ve všech obcí (bez Prahy) se za posledních pět let zvýšily o 16 %. Rychleji než průměr rostly příjmy v obou menších, zde uváděných kategoriích obcí (o 17 %, resp. o 18 %), zato příjmy statutárních měst se zvýšily pouze o 5 %, tedy podstatně pomaleji než průměr. Při poklesu příjmů v průměru o 3 % v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, se příjmy skupiny obcí 800–1500 obyvatel nezměnily, v navazující skupině se snížily pouze o 2 %, avšak v případě statutárních měst byl pokles ve srovnání s průměrem dvojnásobný (o 6 %).
Příjmy statutárních měst v přepočtu na obyvatele jsou nejvyšší v rámci všech srovnávaných skupin, odstup od průměru se však postupně snižoval. Ještě v roce 2005 dosahovaly jejich příjmy 132 % průměru, v roce 2009 to bylo již jen 122 %. Jejich příjmy se tedy také zvyšovaly, ale podstatně pomaleji než v průměru za všechny obce.
Naopak, ke zlepšení ve vztahu k průměrným příjmům na obyvatele došlo u skupiny obcí s 1500 a více obyvateli, a to z 98 % průměru v roce 2005 na 101 % v roce 2009. Nepatrné zvýšení odstupu od průměru zaznamenala skupina obcí s počtem obyvatel 800–1500 (ze 76 % na 75 %). Srovnání všech kategorií obcí ukazuje graf 1, ze kterého je vidět, že z pohledu růstu příjmů jsou vítězem jednoznačně nejmenší obce, a tím, kdo z tohoto hlediska prohrává, pak středně velké obce (800–1500 obyvatel).
Uvedená čísla vyjadřují v procentech tempa růstu příjmů obcí v posledních letech. Pro představu, o jaké objemy se jedná, uvádíme také absolutní údaje. V roce 2009 byly příjmy analyzovaných 831 obcí s nejmenším počtem obyvatel 14,3 mld. Kč. Průměrný příjem na obec v této velikostní skupině byl 17,2 mil. Kč. Další sledovaná skupina 874 obcí vykázala celkové příjmy 100,0 mld. Kč a průměrný příjem v obci této skupiny byl 114,4 mil. Kč. Skupina statutárních měst získala v příjmech celkem 58,7 mld. Kč, což představuje průměr na jedno město 2 551,9 mil. Kč.
Vývoj výdajů obcí
Rozdíl mezi třemi zde uváděnými skupinami obcí je markantní, podíváme-li se na vývoj celkových výdajů. Ty se v období 2005 až 2009 v průměru zvýšily o 27 %, rychleji rostly u obou skupin menších obcí (shodně o 30 %). Podstatně pomaleji však u statutárních měst, ve kterých dosáhla dynamika výdajů pouhých 18 %. Stejné proporce existovaly i v roce 2009. V průměru se ve srovnání s rokem 2008 celkové výdaje zvýšily o 9 %, v obcích od 800 do 1500 obyvatel to bylo o 16 %, v obcích nad 1500 obyvatel 11 % a ve statutárních městech pouze 4 %.
Průměrný podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v období 2005 až 2009 dosáhl za všechny obce 31 %, za obce od 800 do 1500 obyvatel to bylo neuvěřitelných 40 %, pro obce nad 1500 obyvatel pak 29 % a pro statutární města pouze 28 %. S přihlédnutím k publikovaným údajům za malé obce v zásadě platí, že čím menší obec, tím vyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obce. Vývoj výdajů jednotlivých skupin obcí je patrný v grafu č. 2.
Běžné výdaje se zvedly za pět uplynulých let za všechny obce o 28 %. Zatímco jejich dynamika byla v případě dvou zde zmiňovaných menších kategorií obcí shodná a přesáhla průměr o jeden procentní bod (zvýšily se o 29 %), v případě statutárních měst vykázaly běžné výdaje růst pouze o 23 %. Dynamika běžných výdajů za všechny obce byla v roce 2009 podstatně nižší. V průměru dosáhla 4 %. Pro obce s počtem obyvatel od 800 do 1500 a obce s více než 1500 obyvateli to bylo 6 %, resp. 3 % a statutární města vykázala shodnou dynamiku jako obce s více než 1500 obyvateli.
Statutární města měla také nízkou dynamiku kapitálových výdajů (7 %). Průměr za všechny obce přitom činil 26 %, u dvou dalších kategorií to bylo 31 %, resp. 32 %. Obdobné vztahy platily i pro samotný rok 2009. V průměru se kapitálové výdaje zvýšily o 20 %, u statutárních měst pouze o 4 % a pro další dvě kategorie obcí to bylo 34 %, resp. 32 %.
Srovnání absolutních čísel výdajů je obdobné s hodnotami příjmů sledovaných skupin. Jen konkrétní čísla jsou poněkud vyšší, což je zřejmé z porovnání tempa růstu příjmů a výdajů. Ve sledované skupině obcí s počtem obyvatel od 800 do 1500 byly průměrné výdaje na obec 18,3 mil. Kč (celkem 15,2 mld. Kč), v navazující velikostní skupině obcí dosáhl průměr na obec 122,5 mil. Kč (celkem 107,0 mld. Kč) a u statutárních měst byly průměrné výdaje na město v tomto roce 2 776,6 mil. Kč (celkem 63,9 mld. Kč).
Schodek rozpočtu a zadluženost
Všechny tři zde uvedené kategorie obcí v roce 2009 vykazovaly rozpočtový schodek. V průměru dosáhl jeho podíl na příjmech 7 %, stejná proporce se objevila i v případě obou zde zmiňovaných skupin menších obcí, u statutárních měst dosáhl tento podíl 9 %.
V přepočtu výše schodku rozpočtu na jednoho obyvatele nalezneme stejnou výši, jako činil průměr za všechny obce u skupiny obcí s více než 1500 obyvateli (1 529 Kč), nižší částku vykázaly obce s počtem obyvatel od 800 do 1500 (1043 Kč), a podstatně vyšší pak statutární města (2298 Kč).
Dluh obcí (bez Prahy) se v uvedeném období zvýšil o 22 %. Podstatně pomaleji než v průměru rostl dluh v obcích s 800 až 1500 obyvateli (9 %). V případě obcí s více než 1500 obyvateli činila dynamika dluhu 18 %, a u statutárních měst byla tato dynamika totožná s průměrnou hodnotou.
Podíl na celkovém obecním dluhu všech obcí zůstal u těchto tří skupin obcí v daném období v zásadě zachován. Bylo to 7 % u obcí s 800 až 1500 obyvateli, 40 % u obcí nad 1500 obyvatel a 43 % u statutárních měst. Platí tedy, že 83 % celkového obecního dluhu všech obcí (bez Prahy) patří obcím s více než 1500 obyvateli, a to včetně magistrátních měst.
Statutární města mají i nejvyšší dluh na obyvatele, a to s velkým odstupem od dalších kategorií obcí, jak je vidět z grafu 3. Je z něj rovněž patrné, že obraz o dluhu na obyvatele se mezi lety 2005 až 2008 příliš nelišil a velká změna přišla až v roce 2009. V tomto roce se prakticky srovnala hladina dluhu připadajícího na obyvatele v menších obcích, s tím, že větší rozdíl existuje pouze u obcí s více než 1500 obyvateli. Pozice statutárních měst se nezměnila.
Jiný pohled na dluh však dostaneme, podíváme-li se na něj v přepočtu na obyvatele pouze zadlužených obcí, např. v roce 2009 (viz tabulka 1). Ukazatel dluhu na obyvatele se nejvíce změní u nejmenších obcí, tedy u velikostní kategorie, ve které je podíl obcí s dluhem nejmenší. Zde dosažená hodnota zdaleka převyšuje všechny ostatní kategorie, včetně statutárních měst. Ukazuje se, že statutární města sice drží největší díl obecního dluhu, avšak z hlediska finanční stability a ohrožení řádného splácení je zadlužení větší hrozbou pro malé obce. Zejména u obcí s méně než 200 obyvateli, kde tento ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty vůbec.
| Kategorie obcí podle počtu obyvatel | Dluh na obyvatele zadlužených obcí v Kč | Podíl zadlužených obcí na všech obcích v dané kategorii |
|---|---|---|
| obce do 200 | 13 175 | 28 % |
| obce 200–400 | 8 951 | 41 % |
| obce 400–800 | 6 583 | 57 % |
| obce 800–1500 | 5 799 | 69 % |
| obce nad 1500 | 5 171 | 86 % |
| statutární města | 10 510 | 96 % |
Pramen: Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Závěr
Vývoj příjmů tří zde probíraných velikostních skupin obcí byl v uplynulých pěti letech rozdílný. Zatímco dvě menší kategorie obcí (800 až 1500 obyvatel a více než 1500 obyvatel) vykázaly dynamiku příjmů vyšší než průměr, příjmy statutárních měst se zvýšily podstatně pomaleji. Výdaje rostly u všech tří kategorií obcí rychleji než příjmy. A opět v případě dvou menší kategorií obcí převyšovala dynamika výdajů průměrnou hodnotu a výdaje statutárních měst se zvýšily podstatně pomaleji. Výsledkem byl nejvyšší podíl salda rozpočtu na příjmech u statutárních měst.
Vývoj příjmů a výdajů se promítl i do růstu dluhu. Nejrychleji se v období 2005 až 2009 zvýšil u statutárních měst (shodně s průměrem), pomaleji u obcí s počtem obyvatel nad 1500, a jen pomalu u obcí s počtem obyvatel od 800 do 1500. I když se na celkovém obecním dluhu (bez Prahy) nejvíce podílela statutární města, podle ukazatele dluhu připadajícího na jednoho obyvatele zadlužených obcí jsou na tom nejhůře obce s méně než 200 obyvateli.