Třetí rok uplatňování místního koeficientu u daně z nemovitostí
V roce 2011 mohou obce již po třetí uplatnit u daně z nemovitostí tzv. místní koeficient, který zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (č. 261/2007 Sb.) s účinností od 1. ledna 2009. Místním koeficientem lze zvýšit sazbu daně u všech nemovitostí s výjimkou orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Tento koeficient má hodnotu 2, 3, 4 nebo 5 a je stanoven pro celou obec.
Obce tak získaly možnost několikanásobně zvýšit své příjmy z daně z nemovitostí a tím i své celkové příjmy. Získání dodatečných rozpočtových příjmů s sebou však nese značné politické náklady: "Přece nezvýšíme daň sobě, svým sousedům a známým!". Nezanedbatelný není ani možný dopad uplatnění místního koeficientu na znovuzvolení stávajícího starosty a zastupitelů.
Celkový výnos daně z nemovitostí vzrostl mezi roky 2008 a 2009 z 5,1 na 6,3 mld. Kč, tj. o 24 %. Ministerstvo financí očekává příjmy z daně z nemovitostí v roce 2010 ve výši 9,6 mld. Kč, tj. nárůst oproti předchozímu roku o 52 %. Skutečný výběr daně z nemovitostí za první pololetí 2010 odpovídal tomuto očekávání. Dále se očekává, že podíl příjmů z daně z nemovitostí na celkových daňových příjmech mezi lety 2008 a 2010 vzroste z 3,3 % na 6,2 % a to jednak díky nárůstu příjmů z daně z nemovitostí a stagnaci příjmů ze sdílených daní.
I když celková čísla ukazují, že místní koeficient v roce 2011 uplatňuje jen 294, tj. 4,7 %, obcí, podrobnější analýza naznačuje, že v určitých oblastech není postoj k zavádění místního koeficientu zdaleka tak odmítavý. Více než pětina obcí zavedla místní koeficient v okresech Frýdek-Místek (20,8 %), Chomutov (22,7 %), Karlovy Vary (24,1 %), Praha-východ (26,4 %) a Praha-západ (30,4 %). Naopak ve 14 okresech místní koeficient nezavedla žádná obec.
Tři zkoumané roky
Současně je třeba vzít v úvahu, že se stále jedná o prvotní hodnocení, protože každý ze tří zkoumaných roků byl něčím specifický.
Rok 2009 byl prvním rokem, kdy bylo možné místní koeficient uplatnit. Obce nevěděly, jak se zachovají ostatní a mohly s rozhodnutím vyčkat. Největší nárůst počtu obcí s místním koeficientem za tři roky byl v okresech Praha-východ (z 20 na 29 obcí), Trutnov (z 1 na 6 obcí) a Most (z 0 na 3 obce). Celkem místní koeficient v roce 2009 zavedlo 389 obcí.
Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, přinesl od roku 2010 dvojnásobné zvýšení sazeb u zastavěných ploch a nádvoří, stavebních pozemků, ostatních ploch a všech typů staveb s výjimkou staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost. K dispozici bohužel nemáme informaci, kolik ze 189 obcí, které místní koeficient pro rok 2010 zrušily tak učinilo samo od sebe již v srpnu, a kolik v reakci na uvedené zvýšení sazeb v listopadu. Nově koeficient v roce 2010 zavedlo 83 obcí. Celkem tedy místní koeficient v roce 2010 uplatňovalo 283 obcí.
Rok 2011 je povolebním rokem. Při zavádění místního koeficientu před volbami byly obce samozřejmě opatrné. Místní koeficient zrušilo 18 obcí, zavedlo 29. Místní koeficient tak v roce 2011 uplatňuje 294 obcí.
Kromě změn v počtu obcí uplatňujících místní koeficient došlo, především mezi lety 2009 a 2010 v řadě obcí ke změně výše místního koeficientu: 42 obcí ho snížilo a dvě obce zvýšily, o rok později ho pak snížila jedna obec a zvýšily dvě obce.
| Koeficient | 2009 | 2010 | 2011 |
|---|---|---|---|
| 2 | 313 | 250 | 258 |
| 3 | 58 | 21 | 24 |
| 4 | 6 | 1 | 1 |
| 5 | 12 | 11 | 11 |
| Celkem | 389 | 283 | 294 |
Pramen: Česká daňová správa
Daňové napodobování
Zahraniční empirické výzkumy ukazují, že daňovou politiku státu nebo územní samosprávy do značné míry ovlivňuje daňová politika sousedních územních jednotek, respektive že zvýšení daní u sousedů vede ke zvýšení daní ve vlastní územní jednotce a naopak. Tento jev se nazývá daňové napodobování (tax mimicking).
Existují dvě hlavní vysvětlení tohoto chování: daňová a politická konkurence (political yardstick competition). K daňové konkurenci dochází, protože územní jednotky mezi sebou soutěží o výnosy daní s mobilním daňovým základem. Poplatníci z územní jednotky s vysokou sazbou daně se stěhují do územních jednotek s nižší sazbou daně. Tím dochází ke snížení celkového daňového základu a následně k nutnosti dalšího zvýšení daňových sazeb, aby byly celkové daňové příjmy zachovány. Územní jednotky se tedy snaží neodradit příliš vysokou sazbou daně daňové poplatníky. Vedou se rozsáhlé diskuse o škodlivosti daňové konkurence, pokud vede k příliš nízkým daňovým sazbám a následnému nedostatečnému poskytování veřejných služeb.
Druhým důvodem je politická konkurence. Voliči totiž porovnávají výkonnost vlastních politiků s výkonností politiků v sousedních územních jednotkách. Protože však nemají dostatek informací pro hodnocení úrovně a kvality poskytovaných veřejných služeb, soustředí se pouze na výši daňových sazeb. Racionálně se chovající politici se proto snaží nevybočovat výší svých daňových sazeb.
Uplatnění místního koeficientu v obci sice nepovede ke stěhování poplatníků (až na výjimky), nicméně dopad na politiky a jejich znovuzvolení je naprosto reálný.
Obce od sebe neopisují
Na rozdíl od zahraničních výzkumů, které využívají komplexní ekonometrické modely, jsme v našem výzkumu využili vizualizaci dat v geografickém informačním systému. Pomocí analytických funkcí GIS jsme snadno zjistili, zda obec, která uplatnila místní koeficient sousedí s obcí, která místní koeficient rovněž uplatnila či nikoliv.
Ze 491 obcí, které v průběhu zkoumaných tří let zavedly místní koeficient, plných 191 – tj. 39 % obcí nesousedilo se žádnou obcí, která rovněž zavedla místní koeficient.
Ve 39 případech zavedly místní koeficient dvě sousední obce, ve dvanácti případech tři sousedící obce, v sedmi případech čtyři sousedící obce, v pěti případech pět sousedících obcí, v sedmi případech šest sousedících obcí a ve třech případech osm nebo devět sousedících obcí.
Zbytek obcí tvořil tři velké souvislé nebo spíše navazující oblasti 13, 28 a 38 obcí. První dvě oblasti zasahovaly do okresů Praha-východ, Praha-západ, Benešov a Příbram. Oblast čítající 38 jednotek, tj. 8 % obcí, které zavedly místní koeficient, souvisle zasahuje do okresů Chomutov, Karlovy Vary, Louny a Sokolov.
Porovnání změn využívání místního koeficientu v obcích, které uplatnily místní koeficient samy, tj. žádná ze sousedních obcí jej neuplatnila, a v obcích, jejichž alespoň jedna sousední obec koeficient uplatnila, ukazuje zajímavé rozdíly.
V "osamělých" obcích docházelo k výrazně více změnám koeficientů, než v obcích "sousedících". Mezi lety 2009 a 2010 nedošlo ke změně místního koeficientu ve 28 % "osamělých" a ve 40 % "sousedících" obcích. Mezi lety 2010 a 2011 se koeficient nezměnil v 88 % "osamělých" a 95 % "sousedících" obcí.
Mezi lety 2009 a 2010 místní koeficient zrušilo 48 % "osamělých" a 34 % "sousedících" obcí. Mezi lety 2010 a 2011 koeficient zrušilo 12 % "osamělých" a 4 % "sousedících" obcí.
Zobrazení obcí uplatňujících místní koeficient však současně ukázalo, že rozhodování o tom zda zavést místní koeficient není jednoduché, a že obce od sebe rozhodně slepě "neopisují".