Elektronizace veřejné správy je nesmírně užitečná
Tradiční bilanční rozhovor s Ing. Karlem Večeřem, předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, přináší zajímavý pohled nejen na další úspěšný rok jednoho z nejpokrokovějších státních úřadů z hlediska poskytování moderních elektronických služeb občanům, ale také na rizika, která vyvolává tlak na snižování investic do dalšího rozvoje e-governmentu, přehodnocování a odkládání některých rozpracovaných projektů či jejich nedotažení do úplného konce.
Jak byste z pohledu ČÚZK stručně shrnul loňský rok?
Hodně ho ovlivnil fakt, že v minulém roce ještě nedošlo k oživení realitního trhu, pouze se zastavil pokles počtu transakcí s nemovitostmi, který se projevil už v roce 2009. Katastrální úřady obdržely zhruba stejný počet podání k zápisu věcných práv do katastru nemovitostí jako v předcházejícím roce. Z tohoto pohledu jsme uplynulý rok prožili celkem v klidu, zápisy práv probíhaly nejčastěji za 2 až 3 týdny a z ohlasů našich zákazníků je zřejmé, že byli většinou spokojeni. Mohli jsme tak věnovat více pozornosti digitalizaci katastrálních map, která byla provedena v 1103 katastrálních územích, takže jsme k 31. 12. 2010 dosáhli stavu, kdy je digitalizováno 52,5 % z celkového počtu katastrálních území v ČR. Na druhé straně jsme ale museli začít čelit úsporným opatřením vlády a ušetřit téměř 170 mil. Kč (přibližně 5 % výdajů), což se nepříznivě dotklo financování některých rozvojových záměrů. Krátkodobě jsou taková omezení přijatelná, ale v dlouhodobém horizontu by měla velmi nepříznivé důsledky.
Jak se úsporná opatření projevila ve vašich elektronických službách, kterých si uživatelé cení nejvíc?
Zatím příliš ne, ale my jsme na loňský rok neplánovali mnoho změn. Běžný uživatel našich informačních služeb loni zaznamenal jen některé dílčí inovace. Představili jsme například novou verzi naší nejoblíbenější aplikace "Nahlížení do katastru", která nemá pouze novou tvář, ale došlo i k rozšíření funkcionality o některé, uživateli nejvíce požadované, funkce. Jde zejména o snadné vyhledání spolu sousedících pozemků nebo nemovitostí zapsaných na stejném listu vlastnictví. Zanedbatelná není ani změna způsobu ovládání aplikace, které je dnes v základních funkcích ještě návodnější. V "Nahlížení" jsme loni zaznamenali zhruba 15 milionů individuálních návštěv, což je další meziroční nárůst o více než 11 %. Jde o velmi populární službu a každá výraznější změna má své příznivce i odpůrce. Příznivé hodnocení dostáváme od lidí, kteří jsou ve světě IT takříkajíc doma a znají proto určité vývojové trendy. Naproti tomu uživatelé např. ze světa právních služeb jsou dost konzervativní a stará verze aplikace jim vyhovovala natolik, že nevidí mnoho důvodů ke změně. Myslím si ale, že inovace Nahlížení do katastru neděláme příliš často. Vždy se snažíme přinést novou funkčnost, čímž zvyšujeme užitnou hodnotu pro naše uživatele, ale současně se tím obsluha aplikace stává trochu složitější. Nástroje IT se rychle vyvíjejí a čas od času prostě musíme s tímto vývojem srovnat krok i my. Někteří uživatelé z těchto inovací mají radost a jiní se musí trochu přizpůsobit, naučit se nové možnosti aplikace využívat.
Co další důležitá součást elektronizace vašich agend – zápisy do katastru nemovitostí?
V této oblasti jsme vloni udělali poměrně hodně důležitý krok dopředu, kterým ověřujeme postupy v budoucnu aplikovatelné pro většinu zápisů. Ročně zapisujeme desetitisíce usnesení v dědických věcech a od loňského roku využívají notáři jakýsi chytrý elektronický formulář pro ohlášení takových změn. Údaje z tohoto formuláře využíváme pro vyznačení plomby v katastru a následně i pro přípravu návrhu nového zápisu v katastru nemovitostí. Tento princip bychom rádi postupně zavedli i do vkladového řízení a dalších zápisů práv i jiných technických údajů. Pro navrhovatele to má důležitou výhodu v tom, že část jím vyplňovaných údajů se okamžitě kontroluje proti databázi katastru a systém hned upozorňuje třeba na to, že takovou parcelu nemá převodce na listu vlastnictví zapsánu apod. Prostě tento postup eliminuje řadu chyb a je tedy výhodný i pro navrhovatele. Katastrálnímu úřadu pak takový postup ušetří trochu práce a také omezuje riziko vzniku chyb. Proto v této oblasti vidíme řadu možností, jak naši práci zlepšit, což byl vždy náš základní cíl.
Zkusme se trochu obecněji podívat na současný stav elektronizace veřejné správy a rizika, která aktuálně hrozí…
Elektronizace veřejné správy je z mého pohledu nepochybně nesmírně užitečná. Nesprávné časování nebo nerealizování některých klíčových kroků by však tento proces mohlo dlouhodobě velmi negativně ovlivnit. Dnes to vidíme třeba na datových schránkách, které jen málokdo považuje v tuto chvíli za přínos. Pokud by však byly nejprve realizovány základní registry a resortní projekty řízeného oběhu dokumentů a také včas vyřešeny některé dílčí problémy, jako třeba užívání časového razítka při podepisování úředních dokumentů zaručeným elektronickým podpisem, pak by datové schránky mohly být skutečným přínosem. Namísto toho nyní vedou ke zvýšení pracnosti a nákladů na straně veřejné správy a ostatním uživatelům toho mnoho nepřinášejí.
Napadá vás nějaký konkrétní případ z praxe?
Pro praktické příklady není třeba chodit daleko. Absence časového razítka v případě úředního dokumentu vede k tomu, že pokud si ho příjemce nenechá včas konvertovat, je mu nejpozději za rok naprosto k ničemu. O závažnějších elektronických dokumentech, kde by měl elektronický podpis nahradit úředně ověřený podpis, nemá smysl mluvit do doby, než bude k dispozici registr obyvatel, neboť pro skutečně závažné dokumenty typu smluv o nemovitostech nepřipadají nějaká náhradní řešení ověřování identity podepisující osoby v úvahu.
O tom, jak může zvýšení nároků na čas úředníků plynoucí ze zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů vypadat, svědčí třeba praxe z digitalizace katastrálních map. V závěrečné fázi digitalizace probíhá námitkové řízení, v rámci kterého se mohou vlastníci s výsledky seznámit a podat případné námitky. Katastrální úřad jim proto zasílá dopis obsahující určitý výpis údajů o jejich nemovitostech. Jde o tisíce osob, z nichž možná jedna či dvě mají zřízenu datovou schránku. Úředník by tedy měl u každé takové osoby zjistit, zda má doručit do datové schránky nebo klasicky poštou. Systém datových schránek ale žádné hromadné prověření existence datové schránky neumožňuje a zákonem vyžadovaný postup pak nápadně připomíná hledání jehly v kupce sena.
Jak probíhá příprava systému základních registrů?
Do naší kompetence patří především "Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí" a právě jeho budování loni nabralo celkem jasný směr. Realizační práce byly odstartovány již na počátku roku, byl dodán hardware i základní software, naplněna databáze a provedeno první čištění dat. Vznikl také informační systém územní identifikace sloužící editorům k aktualizaci dat a začátkem podzimu jsme chtěli spustit první pilotní ověřování za účasti omezeného počtu editorů z obcí, stavebních úřadů aj. Ministerstvo vnitra však nijak nepokročilo v přípravě zastřešujícího Informačního systému základních registrů, takže se už několik měsíců stále hledají náhradní řešení, jak alespoň provizorní připojení editorů zajistit. Prostě přešlapujeme namístě a čas běží.
Takže situace není nijak veselá…
Pravděpodobnost, že bude systém základních registrů jako celek v zákonem předpokládaném termínů 30. 6. 2012 zprovozněn, rychle klesá. Jaké důsledky by to mělo nejen pro správce základních registrů, ale i pro všechny navazující projekty financované z Integrovaného operačního programu a tedy i pro celou strategii Smart Administration, není těžké si představit. Obrovské finanční ztráty a otřesení důvěry v elektronizaci veřejné správy na mnoho let. Je třeba si totiž uvědomit, jak jsou formulovány cíle projektů. V tomto případě je jeden společný cíl – funkční systém základních registrů. Pro resortní projekty je pak častým cílem úprava stávajícího IS kvůli propojení se základními registry. Nesplnění cílů by pak znamenalo problém s uznatelností vynaložených prostředků. Možná se někomu budou tyto myšlenky zdát až příliš pesimistické, ale po mnoha měsících snah alespoň o nějaký posun ve věci mi tyto úvahy připadají velmi realistické.
Pojďme k něčemu optimističtějšímu… Co plánujete v oblasti elektronizace v blízké budoucnosti?
V roce 2011 se chystáme dokončit změnu architektury našeho nejdůležitějšího informačního systému ISKN na centralizovaný model. To sice nepřinese v prvním momentě externím uživatelům přímý efekt, ale je to zásadní předpoklad pro další rozvoj celého systému i pro provázání ISKN se základními registry. Tím by se měla otevřít další velmi významná etapa rozvoje systému, která přinese uživatelům řadu pozitivních změn. Řadu informací potřebných pro zápisy do katastru bychom měli získávat ze základních registrů. Ohlašování změn údajů, které jsou obsahem základních registrů, by se mělo stát minulostí. Elektronizace procesů při zápisech do katastru nemovitostí v dalších letech by tak dostala zelenou. Zásadním otazníkem je ale další postup budování systému základních registrů. Bez nich nelze velkou část našich záměrů naplnit.
ČÚZK ale nemá v působnosti jen katastr…
Zeměměřický úřad, který se stará o geodetické základy, základní geodatabáze, státní mapové dílo, výškopis aj. v roce 2010 také nezahálel. Na další třetině území (pásmo střed) jsme dokončili novou verzi ortofota s velikostí obrazového bodu 25 cm a na stejném území proběhlo letecké laserové skenování a byl vytvořen digitální model reliéfu 4. generace, který poskytuje výškové údaje vztažené k bodům čtvercové sítě o rozměrech 5×5 m, přičemž bylo dosaženo střední chyby ve výšce mH= 25 cm, což je lepší výsledek, než jsme při zahájení projektu očekávali. To je velmi důležité, neboť komercionalizace zeměměřických činností s sebou přináší tlak na snížení nákladů, což se často projevuje snížením kvality v těch parametrech, které si zákazník nemůže snadno ověřit. Proto je důležité, aby alespoň státní správa zeměměřictví ukazovala, že přesnost produktů je klíčovým parametrem, který je třeba stále sledovat.
V roce 2011 chceme dokončit pokrytí celého území ČR ortofotem s rozlišením 25 cm a budeme pokračovat v leteckém laserovém skenování pro nový výškový model ČR, který by měl pokrýt celé území v roce 2012. Máme skvělé spolupracovníky v Armádě ČR i v resortu Ministerstva zemědělství, kteří své závazky na tomto projektu bezezbytku plní. Výborný tým odborníků na našem pracovišti v Pardubicích loni ukázal, že umí překonat prakticky každý problém, takže se můžeme těšit na to, že vznikne velice užitečný produkt vynikajících parametrů, který bude dlouhá léta sloužit všem uživatelům.
Děkuji za rozhovor.