Boj s daňovými úniky v DPH a vedlejší dopady na obce
Cílem patrně nejrozsáhlejší novely zákona o dani z přidané hodnoty je zúžení prostoru pro daňové úniky. Jde jistě o záměr nezpochybnitelně důležitý. Z pohledu obcí a měst, z nichž řada se stala plátcem spíše proti své vůli, však novela obsahuje zásadní komplikace. Skutečný rozměr se ukazuje při zohlednění souvisejících změn v účetnictví, výkaznictví a finančních tocích.
V průběhu připomínkového řízení Svaz měst a obcí České republiky požadoval především zrušení návrhu na zavedení systému reverse-charge u stavebních prací. Dnes se tento způsob přiznání a zaplacení daně používá téměř výhradně při poskytování vybraných služeb do nebo z jiného členského státu, což se většiny obcí netýká. Reverse-charge zjednodušeně znamená, že daň z přijatých zdanitelných plnění přiznává a odvání jejich příjemce. Daň se tedy objeví nejen na straně vstupů, ale také výstupů. V důsledku navrhovaného § 92a odst. 5 se zvyšuje administrativa, neboť o každé operaci reverse-charge bude třeba vést dodatečný přehled, který se stane součástí daňového přiznání. Navíc existuje obava, že na tuto změnu nejsou vůbec připraveny dotační programy, u nichž je DPH uznatelným nákladem. Dodavatelské faktury nadále budou obsahovat pouze částku bez daně a sazbu. V této souvislosti je také nutno upozornit, že tato změna může ovlivnit strukturu obecních rozpočtů.
Ze strany Ministerstva financí došlo sice k posunutí účinnosti od roku 2012, avšak při pohledu na obsah používaných kódů CZ-CPA 41–43 je zřejmé, že odsunutím se problém neřeší. Kód 43 totiž zahrnuje úplně všechny drobné stavební práce jako výměna vodovodní baterie, oprava okna či výměna vypínače v budově obecního úřadu. Pro všechny tyto drobné práce, budou-li poskytnuty plátcem, bude třeba vést dodatečnou evidenci. Zdá se, že daň tady zřejmě motivuje obce k výběru poskytovatelů – neplátců.
Problematickou se ukazuje rovněž myšlenka změny podmínek nároku na odpočet daně na vstupu uvedená v § 73. Nelze souhlasit s argumentem předkladatele, že jde o přizpůsobení se evropské legislativě. Odkaz na rozsudek z roku 2004, který není dostupný v češtině, protože v době jeho vynesení nebyla ČR ještě členským státem, zde nepůsobí přesvědčivě. V tak zásadní záležitosti jako nárok na odpočet daně musela být česká právní úprava zřejmě harmonizována již při vstupu do EU. Existuje-li opravdu potřeba po sedmi letech měnit nahlížení na daň na vstupu, pak by k této změně mělo dojít od 1. ledna a s dostatečným časovým prostorem pro přípravu účetních software a dohodu významnými dodavateli.
Mnoho otázek zatím vyvolává také nové pojetí majetku vytvořeného vlastní činností. I v tomto případě navrhované změny zákona mohou přinést zásadní dopady do oblasti čerpání dotací. Na začátku ledna odeslal Svaz seznam dotazů, které by měly sloužit jako součást podkladu pro metodickou podporu přislíbenou v rámci připomínkového řízení. Jak již bylo uvedeno výše, navržená novela se týká také účetnictví, výkaznictví a dotací. Zohlednění specifik plátců daně z neziskového sektoru a zhodnocení dopadů sebeúčelnější novely na jejich hospodaření představuje nezbytnou součást legislativních prací a metodické činnosti Ministerstva financí jako celku.