K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Stavební úřady a vyvlastňování

(Nejčastější dotazy k novelizaci stavebního zákona)

Datum: 21. 3. 2011, zdroj: OF 1/2011, rubrika: Legislativa

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje novelu stavebního zákona a novelizaci podmínek pro vyvlastňování. Tento návrh novely reaguje na aktuální problémy ve stavebním a územním řízení a zároveň na výstupy z Programového prohlášení Vlády ČR.

V současné době probíhá proces projednávání variant novely stavebního zákona v rámci zkoumání dopadů na regulaci občanského a ekonomického života (proces RIA). Definitivní varianta vzešlá z tohoto procesu pak bude podkladem pro další legislativní práci. V březnu proběhne meziresortní připomínkové řízení a v červnu 2011 by mělo dojít k předání návrhu pro jednání vlády.

Ministerstvo pro místní rozvoj se proto důrazně distancuje od úvah o rozsahu případné změny kompetencí obecných stavebních úřadů a poukazuje na zadání z Programového prohlášení současné vlády, kterým je vázáno: Zefektivnit činnost Stavebních úřadů podle principu "jedna stavba – jeden úřad – jedno rozhodnutí".

Jako jeden z nástrojů pro informování nejširší veřejnosti ministerstvo připravilo odpovědi na kladené dotazy k těmto tématům. Přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy.

Rušení stavebních úřadů

Objeví se v připravované novele stavebního zákona zrušení stavebních úřadů na nejnižší úrovni?

Cílem novely stavebního zákona je optimalizace činnosti státní správy také s ohledem na možnosti státního rozpočtu. Směřujeme ke stavu, kdy každý člověk, bude-li potřebovat cokoli vyřídit, by měl mít možnost si toto vyřídit na jednom místě. Pokud existují případy, kdy žadatel kvůli stavebnímu povolení musí objíždět více stavebních a jiných úřadů, aby získal jedno povolení pak je žádoucí tento stav odstranit. Z pohledu žadatele jde o zbytečnou komplikaci a z pohledu státu o zbytečné výdaje. Cílem je dosáhnout stavu jedna stavba – jedno rozhodnutí. V případě, že budou v některých obcích stavební úřady nevytížené, pak nemá smysl, je za každou cenu držet.

Nepřineslo by takové opatření pro stavebníky jen nevýhody? Další cestování, prodloužení lhůt vyřízení žádostí atd.

Stavebník dnes stejně kvůli stavebnímu povolení musí jezdit do obcí vyšších typů. K vlastnímu stavebnímu povolení totiž potřebuje například souhlas orgánu životního prostředí, souhlas správce komunikací, rozhodnutí vodoprávního úřadu a další. Pokud si tedy jede pro tato povolení, proč by mu rovnou v té samé obci nemohli vydat povolení stavební? A v případech, kdy uváděná stanoviska nepotřebuje, navrhujeme, aby stavbu mohl realizovat bez stavebního povolení nebo jenom na ohlášení. Tedy opět stavebníkovi zjednodušujeme významně život.

Proč ministerstvo k takovému opatření přistupuje? Čemu má celý krok napomoci?

Současná praxe složitého vyřizování stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby. Navíc platí, že každá úřední komplikace je podhoubím pro korupční jednání. Proto chceme jednoduchost a transparentnost v rozhodování. Rádi bychom zvýšili profesionalitu a odbornou kvalitu rozhodování tak, aby nedocházelo ke zbytečným chybám v případě složitějších staveb.

Slyšel jsem, že MMR bude stavební úřady na malých obcích rušit. Je to pravda?

MMR žádné stavební úřady rušit nemůže. MMR pouze navrhuje rozšířit okruh staveb, pro jejichž realizaci nebude potřeba stavební povolení nebo je bude možné stavět jen na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Dále navrhuje, aby si každý, kdo potřebuje stavební povolení, mohl vyřídit veškeré náležitosti na jednom místě. Pokud se ukáže, že některé stavební úřady nejsou vytíženy, pak to bude důvod pro přistoupení k jejich redukci.

Územní plánování

Jak bude více zapojena veřejnost do připomínkování územně plánovací dokumentace (ÚPD)? Jak zajistit, aby občan nemusel ve strachu o přijetí nějakého zásadního rozhodnutí chodit pro jistotu na každé jednání zastupitelstva obce?

Dnes je etapa společného jednání o návrhu ÚPD oddělena od etapy veřejného projednání a uplatňování připomínek veřejností. Vyplývá to mimo jiné i ze správního řádu. MMR chce zakotvit povinnost ve všech fázích projednávání vystavit tyto dokumentace k veřejnému bezplatnému nahlížení v sídle úřadu, na obci a zároveň i na webových stránkách obce i úřadu. Současně bude umožněno připomínkování zadání návrhu ve fázi společného jednání s dotčenými orgány i návrhu projednávaného na veřejném jednání. Všechny tyto etapy předcházejí jednání zastupitelstva, kterému musí být vyhodnocení připomínek předloženo.

V současnosti je výčet staveb, které nevyžadují vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, velmi úzký. Přinese novela rozšíření?

Ano, do tohoto seznamu přibudou další položky, které nebudou vyžadovat vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Například to bude jedna stavba na pozemku rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, jako jsou například skleníky do 40 m2 či bazény do 40 m2.

Stavební řád

Z řady stížností vyplývá, že takzvaní "autorizovaní inspektoři ve stavebním zákoně" se neosvědčili. Mohou vydat i zcela chybný certifikát. Co s tím hodláte dělat?

V navržené novele se nově upravuje postup stavebníka i postup autorizovaného inspektora. Budou také přísně definovány podmínky, za kterých autorizovaný inspektor nemůže certifikát vydat.

Budou se měnit poplatky?

Ano. Dosavadní výše není adekvátní, zejména u velkých staveb. Navrhujeme odstupňované sazby podle celkových nákladů na stavbu od 1000 Kč u malých staveb, jejichž náklady nepřesáhnou 500 tisíc Kč až po 40 000 Kč u staveb s náklady nad 100 mil. Kč.

Novela zákona o vyvlastnění

Hlavní diskuzi vyvolává otázka výše náhrad. Zejména u velkých dopravních staveb jako jsou dálnice. Jak chcete postupovat?

Náhrada v těchto případech bude probíhat ve výši obvyklé ceny pozemku podle jeho druhu a způsobu užívání v době před vydáním územního rozhodnutí. Tím se zamezí spekulacím.

Pokud hovoříme o změně pravidel při podání odvolání proti výroku o stanovení náhrady za vyvlastnění, půjde o zákaz tohoto odvolání?

Ne, není tomu tak. Dnešním problémem není samo odvolání, ale to, že výrok o vyvlastnění jeho podáním nemůže nabýt právní moci. Náš návrh znamená, že odvolání proti výši náhrady nezastaví samotný vyvlastňovací proces, ale pouze bude znamenat, že není dořešena hodnota vyvlastnění. Teprve dohodou o hodnotě bude proces ukončen.

Všechny dotazy k problematice novely stavebního zákona naleznete na webových stránkách www.mmr.cz.

TOPlist
TOPlist