K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Daňové příjmy obcí nemají financovat přenesený výkon státní správy

Datum: 16. 2. 2011, zdroj: OF 5/2010, rubrika: Ekonomika

Poslanecká sněmovna projednává návrh státního rozpočtu na rok 2011, jehož součástí je také snížení příspěvku na přenesený výkon státní správy o téměř 18 %. Argumentace předkladatele, že výpadek příspěvku bude kompenzován zvýšením daňových příjmů je nejen vratká, neboť se srovnává jistý pokles s nejistým růstem, ale zcela chybná, pokud jde o směšování financování přenesené a samostatné působnosti.

"Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti", říká § 62 zákona o obcích. Nic víc, nic míň. Příspěvek neznamená stoprocentní úhradu nákladů, další zdroje představují vybrané správní poplatky a platby sankční povahy. V důsledku nastavení systému přenesené působnosti se stává, že obec musí ze svého rozpočtu hradit výdaje spojené se státní správou (obvykle mzdové výdaje). Dle analýzy z roku 2008 činil pro nejmenší obce příspěvek pouze 20 % skutečných nákladů. Právě na základě analýzy, zpracované experty vysokých škol, a dlouhodobých časových řad, zpracovávaných ministerstvem vnitra, došlo za podnětu tehdejšího ministra financí Janoty k navýšení příspěvku pro obce I. a II. typu tak, že celková úhrada měla letos v průměru dosáhnout 95 % nákladů. Tyto obce tak zaznamenaly meziroční růst v řádech stovek procent.

Ne zvýšení, ale krácení

Obcí s rozšířenou působností, tedy obcí III. typu, se zvýšení netýkalo vůbec. A to ani na kompetence, které zajišťují jako obce nižšího stupně. Dovedeno do důsledku, kdyby se některé bývalé okresní město rozdělilo na několik desítek menších obcí, z pohledu financování přenesené působnosti by mohlo jedině získat. Samozřejmě, že tato myšlenka je nerealizovatelná. Navíc ministerstvo přislíbilo zvýšení pro větší obce v návrhu rozpočtu na rok 2011.

Aktuálně projednávaný text však obsahuje zcela jinou úpravu. V příloze 8, která stanovuje koeficienty s řadou desetinných míst a relativně komplikované vzorce, se objevuje nová krátká věta: "Výchozí částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se násobí koeficientem 0,824". Ačkoliv výpočty ministerstva vnitra vycházejí z dlouhodobě sledovaných statistik, krácení zrovna o 17,6 % odpovídá zcela jiné logice. Vysvětlení podává sešit G návrhu státního rozpočtu: "Výsledný příspěvek tímto způsobem zohledňuje krácení prostředků s cílem dosáhnout úspor v rámci finančních vztahů k rozpočtům obcí a rozpočtu hl. m. Prahy v kapitole Všeobecná pokladní správa schválených v usnesení vlády č. 563 ze dne 11. srpna 2010. V případě hl. m. Prahy se jedná o snížení příspěvku cca o 0,2 mld. Kč, u ostatních obcí o částku ve výši 1,6 mld. Kč. " Ministerstvo tedy hledalo úsporu ve výši zhruba 2 mld. Kč a vyšlo to zrovna takhle. Jednou objevený způsob výpočtu lze využít také v dalších letech, třeba s koeficienty krácení 28,9 %, 50,3 % nebo 99,9 %…

Občanské průkazy ze stavebního spoření

Hra s čísly pokračuje: "Oproti tomu budou obce participovat v souladu s platnou úpravou rozpočtového určení daní na dodatečných daňových příjmech plynoucích z realizace opatření obsažených v programovém prohlášení vlády (např. zdanění příspěvků na stavební spoření) a z dalších opatření, která mají vliv na daňové příjmy obcí (např. snížení slevy na dani poplatníka). Předpokládaný efekt do rozpočtů obcí se odhaduje ve výši cca 2,4 mld. Kč."

Odhad daňových příjmů je stále jen odhadem, i když v případě zdanění příspěvku na stavební spoření je výpočet poměrně jednoduchý. V letošním roce se například očekávaná skutečnost daňových příjmů liší od rozpočtu o zhruba 3 mld. Kč, což odpovídá výše avizovanému "kladnému efektu do rozpočtů obcí". Naproti tomu snížení příspěvku zůstává jasné a v průběhu roku neměnné. Navíc zvýšení daní z titulu zdanění stavebního spoření je jednorázovou záležitostí, kterou lze stejně dobře chápat jako snížení výdajů státního rozpočtu. Právě tento charakter také budou úspory mít od roku 2012. S využitím argumentů ministerstva lze dovozovat, že letošní snížení se musí týkat jen a pouze letošního roku. Ale je to tak?

Plať služby občanům jiných obcí

Hlavní problém spojený s krácením příspěvku však není v číslech, ale v myšlence samotné. Zaprvé, nedochází ke skutečným úsporám, pouze se výdaje ze státního rozpočtu přesouvají do rozpočtů obcí, zejména obcí III. typu. Jde o obce, které přebíraly řadu agend z okresních úřadů a které již prošly velmi výraznou racionalizací činnosti. Nejeden tajemník potvrdí, že současný počet pracovníků vykonávajících státní správu je mnohem menší než původní počet delimitovaných míst. Šetřit se dá stále, snižování míst je dále možné, jen se asi výrazně prodlouží doba potřebná k vydání občanského či řidičského průkazu, horší bude i stavební řízení.

Zadruhé a za nejpodstatnější, financování výkonu přenesené státní správy nelze míchat se samostatnou působností, na kterou jsou určeny příjmy ze sdílených daní. Daňové příjmy mají sloužit k rozvoji obce, nikoliv k úhradě administrativních činnost prováděných pro stát. V případě obcí III. typu navíc dochází ke kuriózní situaci, neboť státní správu nezajišťují pouze pro své občany, ale také pro občany okolních obcí. A v některých případech převážně pro občany okolních obcí. Nejviditelnější je příklad Černošic, kde žije zhruba 6 tis. obyvatel, ale obvod, pro který zajišťují státní správu, čítá 120 tis. obyvatel. Podobná situace je v Říčanech, Trhových Svinách nebo Hustopečích, podíl správního centra na správním obvodě zde činí méně než čtvrtinu. Část sdílených daňových příjmů, které závisí na počtu obyvatel s trvalým pobytem v dané obci, bude složit k financování služeb poskytovaných občanům jiných obcí. Napadlo by nějakého starostu, aby obec vzdálenou několik desítek kilometrů požádal o úhradu nákladů spojených s výstavbou své místní kanalizace? Asi nikoliv, ale v případě navrženého financování státní správy se tak děje.

Číslo jako číslo, v době výkonného softwaru není problém vypočítat cokoliv. V tomto případě je však asi třeba použít také jiných pomůcek.

Ing. Jaroslava Kypetová, Ph. D.

TOPlist
TOPlist