K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Evropské fondy podporují spolupráci – francouzský pohled na využití unijních zdrojů obcemi

Datum: 11. 2. 2011, zdroj: OF 5/2010, rubrika: Evropské fondy

České obce využívají možností, které nabízejí evropské fondy, mnohem více než obce ve Francii. A to i při zohlednění odlišných pravidel čerpání. Zdroje z unie tak mohou vést dokonce až k postupné přeměně české územní samosprávy, naznačuje zpráva francouzských odborníků.

Z rozhovorů, které jsme v červnu letošního roku provedli se starosty a dalšími zástupci obcí a měst různých velikostí, vyplývá rozličnost realizovaných nebo připravovaných projektů. Všechny diskutované projekty mají potenciál přispět ke skutečnému rozvoji území, ať již formou tvorby nových pracovních míst jako výsledek podpory cestovního ruchu, prostřednictvím zlepšení kvality životního prostředí nebo rekonstrukcí veřejných budov. Zajímavá je také skutečnost, že obce mají k dispozici zásobu dalších zpracovaných projektů a rozpracovaných záměrů.

(Spolu)financování limitem

Povinné zapojení národních zdrojů do financování projektů podpořených z unijního rozpočtu ovlivňuje postoj a situaci jednotlivých obcí.

U malých obcí může poskytnutá dotace až několikrát přesahovat obvyklý roční objem příjmů. Obdobnou výši pak má ovšem také úvěr na zajištění předfinancování projektu. Jedna z dotazovaných obcí se v době krátce po začátku finanční krize setkala s neochotou banky poskytnout předběžně přislíbený úvěr.

V dalším případě úroky z předfinancování velkého projektu významně ovlivní rozpočtové možnosti města v následujících letech, což zpětně omezuje schopnost připravovat a realizovat další rozvojové akce. Jiné město naopak využívá rezerv z minulých let a volí cestu více projektů s vyšší mírou spolufinancování z vlastního rozpočtu. Obdobný postup zvolilo také krajské město, které realizuje zejména sdružený projekt (IPRM – integrovaný plán rozvoje měst).

Všichni diskutující se vyslovili pro zkrácení doby proplácení výdajů, případně pro přechod na zálohový systém plateb.

Omezení druhé: příprava projektu

Kromě schopnosti zajistit financování se obce dělí na úspěšné a neúspěšné zejména na základě kvality žádosti a zpracování projektu. Problém se složitými pravidly a komplikovanými formuláři je znám po celé unii, avšak v případě českých obcí se prohlubuje s ohledem na roztříštěnost samosprávy. Jestliže obec nemá k dispozici pracovníka schopného připravit podklady a formulovat záměr do kolonek žádosti, může využít externího poradenství.

Z diskuze k této problematice však vyplynulo, že poradenské služby jsou považovány za nákladné. Jako příklad uveďme projekt v hodnotě 20 mil. Kč, kde odměna pro poradenskou agenturu činila 800 tis. Kč. Pozitivní je skutečnost, že některé kraje poskytují bezúročné půjčky na přípravu projektu. Financování prostřednictvím úvěru či bezúročné půjčky však se sebou nese riziko vzniku zbytečného závazku v případě, že projekt nebude schválen. Dotační programy sice obsahují část nazvanou technická asistence, ale tyto prostředky slouží zejména k přípravě metodiky a zajištění programu jako takového.

Zástupkyně Ministerstva pro místní rozvoj odpovědná za koordinaci potvrdila, že státní správa si uvědomuje, že pravidla pro čerpání z evropských fondů jsou opravdu složitá a navíc umožňují různou interpretaci. Žadatelé také mají poměrně krátkou dobu na přizpůsobení se případným změnám. Ministerstvo se bude snažit v příštím programovacím období na zjištěné nedostatky reagovat.

Problémy s kontrolou

Ukončení projektu podporovaného z fondů Evropské unie podléhá kontrole ze strany poskytovatele a dalších národních orgánů. Hodnocení přínosu projektu a oprávněnost nákladů představují z pohledu samosprávy další závažnou komplikaci. Obce nezpochybňují důležitost kontrolní fáze, avšak mají výhrady k počtu prověrek, způsobu jejich provádění a zřejmé neprovázanosti.

Hledisko následné kontroly nemusí plně odpovídat tomu, jak projekt vnímají zastupitelé. Hodnocení sleduje přínos projektu ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a rozvoji regionu, v případě "měkkých" projektů se odhaduje, jak se zvyšují šance na uplatnění na trhu práce. Právě kvůli snaze ohodnotit přínos projektu musí již žádost obsahovat několik ukazatelů, podle nichž se následně celá akce posuzuje. Nepochopení významu ukazatelů může ohrozit nejen výplatu části finančních prostředků, ale přímo zpochybnit nezbytnou udržitelnost celého projektu.

Představitelé obcí však upozorňují na časté změny na pozicích pracovníků odpovědných za kontrolu. Jedná se obvykle o místa obsazovaná čerstvými absolventy, kteří nezřídka nemají vůbec schopnost představit si např. průběh výstavby kanalizace. U "měkkých" projektů se pak někdy zdá, že objem investovaných prostředků ani není sledovaným kritériem.

Naopak kontrola ze strany finančních úřadů se zaměřuje na do jisté míry účetní kontrolu bez ohledu na přínos projektu. Problematickou část představuje především překrývající se kontroly a dlouhé časové období od dokončení projektu. Kontrolou bývají nejvíce zaměstnáni opět pracovníci, kteří se zabývají přípravou projektů, čímž se určité míry paralyzují jejich další aktivity na rozpracovaných akcích. Navíc stále existuje riziko, že odlišná metodika hodnocení stejného projektu povede k rozdílným závěrům, a to třeba s odstupem několika let.

Fondy stmelující území

Česká republika podobně jako Francie patří k zemím s největší roztříštěností samosprávy. Jde o historicky podloženou charakteristiku území, která však také s ohledem na výše popsané problémy s využíváním zdrojů z evropského rozpočtu má určité negativní dopady. Francie v posledních desetiletích zažívá rozvoj meziobecní spolupráce a společné projekty znamenají pro jednotlivé obce menší administrativní i finanční náklady. Bývají to právě sdružení obcí jako instituce, které zaměstnávají odborníky zpracovávající jak společné projekty, tak rovněž záměry jednotlivých obcí.

Finanční prostředky sdružení (disponují vlastními daňovými příjmy) mohou být také využity jako bezúročné půjčky pro členské obce. Zástupci českých obcí však upozorňovali, že u společných projektů může dojít k neshodám ohledně vlastnictví majetku vytvořeného v rámci realizace.

Na rozdíl do Francie české kraje neodpovídají definici evropských regionů. Současné kraje jsou příliš malé pro zajištění efektivního řízení evropských fondů, z tohoto důvodu došlo k vytvoření umělých regionů. Vzhledem k tomu, že tyto "evropské regiony" mají určitou formu subjektivity a s ohledem na předpokládanou dlouhodobou přítomnost unijních zdrojů v České republice, se domníváme, že v delším horizontu existuje možnost případné změny v administrativním uspořádání územní samosprávy.

Optimismus převládá

Navzdory všem problémům zástupci oslovených obcí nahlíží na evropské fondy a jejich využívání optimisticky. Zásobárna projektů je až překvapující. Právě aktivní přístup vyjádřený obvyklým převisem žádostí odlišuje české obce od francouzských. Zamítnutí projektu se považuje za tragédii, s dokumenty se pracuje dále. Je zřejmé, že rozkvět českých obcí a měst závisí na externích zdrojích.

Na prostředky z Evropy však musí poskytovatel i příjemce nahlížet také jako na způsob posílení vzájemné spolupráce ve prospěch rozvoje území a zlepšení kvality života obyvatel.

Autoři děkují Svazu měst a obcí ČR za zprostředkování velmi zajímavých rozhovorů. Dále děkují zástupcům následujících obcí a měst: Božanov, Králíky, Jilemnice, Poděbrady, Rokycany, Most, Hradec Králové a také Svazu obcí a měst Jihočeského kraje. V neposlední řadě děkují rovněž pracovníkům Ministerstva pro místní rozvoj.

Irène Bouhadana, William Gilles, Univerzita Paříž 1 Panthéon – Sorbonne; přeložila Jaroslava Kypetová

TOPlist
TOPlist