Krajské samosprávy a jejich hospodaření v roce 2009
Na rozdíl od rozpočtů obcí a státního rozpočtu se celkové příjmy krajských samospráv (bez Prahy) v roce 2009 nesnížily. Krajské samosprávy jako celek tudíž i v době ekonomické recese získaly do svých rozpočtů více peněz než v roce předchozím. Pokles daňových příjmů se jim sice nevyhnul (a ani nemohl), byl však více než kompenzován růstem dotací.
Konkrétně, daňové příjmy se snížily o 6 mld. Kč a dotace se naopak zvedly o více než 11 mld. Kč. Z toho se o 5,5 mld. Kč přírůstku (tedy více než o polovinu) "postaraly" Regionální rady regionů soudržnosti svými transfery na programy spolufinancované z fondů Evropské unie.
Výsledkem bylo zvýšení příjmů krajů, a to o 4 %, resp. o 5,1 mld. Kč. Objem investičních dotací se meziročně zdvojnásobil. Značný růst dotací vedl ke zvýšení jejich podílu na celkových příjmech, a to z 59 % na 65 %. Protipólem byl pokles podílu daňových příjmů z 38 % na 32 %.
Výdaje krajů však rostly ještě rychleji – o 9 %, resp. o 8,4 mld. Kč, a tak kraje vykázaly schodek rozpočtu ve výši 7,8 mld. Kč, což představovalo 6 % příjmů. Růst běžných výdajů byl nižší než výdajů kapitálových (7 %, resp. 16 %). V důsledku toho se podíl kapitálových výdajů na celkových se zvedl z 18 % na 20 %. I tak je mnohem nižší než v případě obcí.
Zvýšil se i dluh krajských samospráv (zde včetně příspěvkových organizací), a to o 43 %, resp. o 6,3 mld. Kč, když v roce 2008 to bylo o 40 %. Na konci roku 2009 dosáhl dluh krajských samospráv výše 20,9 mld. Kč. V přepočtu na obyvatele tak krajské samosprávy zatížily každého z nás (po vyloučení Pražanů) částkou 2265 Kč. Zůstatky peněžních prostředků krajských samospráv na bankovních účtech se sice v roce 2009 snížily o 2,8 mld. Kč, přesto byly stále ještě vyšší než krajský dluh.
Příjmové položky krajů
Příjmy rozpočtu se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 zvýšily ve všech krajích s výjimkou Ústeckého kraje (pokles o 7 %) a Karlovarského kraje (téměř shodné příjmy v obou letech). Velmi nízký růst příjmů vykázala pak samospráva kraje Vysočina a kraje Plzeňského.
Nejrychleji vzrostly příjmy Zlínskému kraji (o 14 %, resp. o 1,1 mld. Kč, což je i největší přírůstek v absolutním vyjádření za všechny kraje). O 10 %, resp. o 9 % se zvýšily příjmy ještě v kraji Olomouckém a Královéhradeckém.
Dotace představovaly nejvýznamnější část příjmů krajských samospráv. V roce 2009 se zvýšily o více než 11 mld. Kč. Přesto se našly kraje, ve kterých se jejich objem meziročně snížil. Jedná se o Ústecký kraj a snížení dosáhlo výše 1 %, resp. o 0,1 mld. Kč. Tento kraj se stal naprostou výjimkou vzhledem k tomu, že u všech ostatní krajských samospráv dotace vzrostly minimálně o 10 %. Nejrychlejší růst zaznamenal kraj Zlínský (o 26 %), Královéhradecký (o 23 %) a Olomoucký (o 22 %).
Daňové příjmy se v roce 2009 meziročně snížily u všech krajských samospráv. U naprosté většiny z nich o 12 %, což je i průměr za všechny. Jenom u dvou krajů došlo k mírně odchylnému vývoji: pokles o 16 % nastal v kraji Pardubickém a o 11 % v kraji Plzeňském.
Podíl kapitálových příjmů na celkových je v případě krajských samospráv zanedbatelný. V roce 2008 představoval pouhých 0,5 % a v roce následujícím se dále snížil na 0,3 %. Ve srovnání s obcemi je totiž majetková základna krajských samospráv mnohem omezenější. Obce, na rozdíl od krajů, získaly rozsáhlý majetek převodem ze státu (historický majetek, bytový fond, obce participovaly na velké i malé privatizaci atd.).
Rozdíly ve změnách v příjmech a výdajích krajských samospráv v roce 2009 souhrnně ilustruje graf 1.
Graf 1: Změna v příjmech a výdajích krajských samospráv v roce 2009 (mld. Kč)
Výdajové položky krajů
Výdaje krajských samospráv se v roce 2009 zvýšily o 9 %, tedy shodně jako u obcí (bez Prahy). U krajů se jednalo o částku 11,6 mld. Kč. Nejrychleji rostly výdaje v kraji Vysočina (téměř o jednu třetinu), nadprůměrně se zvýšily ještě ve Středočeském, Zlínském a Olomouckém kraji. Naproti tomu, kraj Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský zaznamenaly dynamiku výdajů nižší než 4 %. První dva z nich vykázaly i zápornou, popř. velmi nízkou dynamiku příjmů.
V rámci výdajů se rychleji zvyšovaly výdaje kapitálové než běžné (16 %, resp. 7 %). Neplatilo to však pro všechny kraje a variabilita byla značná. Předstih kapitálových výdajů před běžnými pro krajské samosprávy jako celek v podstatě "zachránil" především kraj Vysočina, ve kterém se kapitálové výdaje z roku na rok zvýšily na více než 2,5 násobek. O 60 % se zvýšily ve Zlínském kraji a o 37 % ve Středočeském kraji. Ve čtyřech krajích (Moravskoslezském, Karlovarském, Plzeňském a Jihomoravském) se však kapitálové výdaje meziročně snížily, a to v rozmezí od 6 % do 21 %. V dalších dvou krajích (Olomouckém a Ústeckém) rostly běžné výdaje rychleji než kapitálové.
Navzdory vyšší dynamice kapitálových výdajů než výdajů běžných, se podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích za všechny kraje snížil, i když nepatrně, a to z 16 % na 15 %. Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových v roce 2009 docílil kraj Vysočina (29 %), který vykázal i nejvyšší dynamiku výdajů v rámci všech krajů a dosáhl i nejvyšších příjmů v přepočtu na obyvatele. Jako druhý skončil kraj Ústecký s podílem 21 %. Jedná se kraj, který vykázal jako jediný meziroční snížení příjmů a jen velmi malý růst výdajů, zachoval si však stejný podíl jako v roce 2008. Nejmenší díl dosáhly kapitálové výdaje na celkových v roce 2009 v Jihomoravském a Karlovarském kraji (shodně 12 %).
Saldo hospodaření krajů
Výsledkem krajských rozpočtů v roce 2009 byl schodek ve výši 7,8 mld. Kč, v roce předchozím to byl také schodek, ale jen 1,3 mld. Kč. Pouze dva kraje – Moravskoslezský a Jihomoravský – vykázaly přebytek a dva další (Karlovarský a Plzeňský) v podstatě vyrovnaný rozpočet. Nejvyšší deficit rozpočtu měl Středočeský kraj, ve kterém došlo i k jeho největšímu meziročnímu nárůstu. Druhý nejvyšší schodek vykázal kraj Vysočina. Výše schodku v dalších krajích je uvedena v grafu 2. Je z něj zřejmé, že o výsledném saldu krajských samospráv jako celku rozhodly prakticky pouze tři kraje.
Graf 2: Saldo krajských rozpočtů v letech 2009 a 2009 (mil. Kč)
Trochu jiný pohled na závažnost dosaženého salda rozpočtu jednotlivých krajů poskytuje graf 3, ve kterém se porovnává saldo s výší dosažených příjmů. Z tohoto hlediska byl nejzávažnější deficit v kraji Vysočina, chyběla tam téměř celá čtvrtina příjmů. Středočeský kraj byl o něco lepší. K vyrovnanému rozpočtu by potřeboval jen dalších 16 % příjmů. Sedm ze 13 krajských samospráv docílilo jen velmi malého deficitu (maximálně do 3 % příjmů).
Graf 3: Podíl salda rozpočtu na celkových příjmech krajských samospráv v roce 2009 (%)
Krajské zadlužení
Rychlejší růst výdajů než příjmů se odrazil i v relativně rychlém meziročním růstu dluhu, a to o 5,5 mld. Kč, resp. o 40 %. Ke zvýšení dluhu došlo u většiny krajských samospráv jak je vidět z grafu 4. I tak se však našly tři kraje, u kterých se dluh meziročně snížil, a to v Moravskoslezském, Jihomoravském a Libereckém kraji. Na celkovém přírůstku dluhu za všechny krajské samosprávy se z téměř 60 % "zasloužily" dva kraje – Středočeský a Ústecký. Z 5,5 mld. Kč na ně připadlo 3,2 mld. Kč (tj. 58 %).
Graf 4: Dluh krajských samospráv v letech 2009 a 2009 (mil. Kč)
Nejrychleji dluh zvýšila krajská samosprávy Středočeského kraje, a to o 152 %, dále kraj Ústecký (o 132 %) a překvapivě i kraj Plzeňský (o 127 %), i když ani třetí příčka v rychlosti růstu dluhu ho nesesadila z pozice kraje s nejnižším dluhem na obyvatele.
V přepočtu na obyvatele však vykázal nejvyšší dluh kraj Pardubický (4777 Kč), průměr za všechny kraje byl 2076 Kč. Ještě dva kraje měly dluh připadající na jednoho obyvatele vyšší než 3000 Kč, a to kraj Olomoucký a Ústecký. Nejnižší dluh v přepočtu na obyvatele, a to ve velkém odstupu od dalšího v pořadí, dosáhl kraj Plzeňský, pouze 139 Kč. Tři další kraje – Jihomoravský, Moravskoslezský a Karlovarský – měly něco málo přes 1000 Kč. Zajímavé je, že kraj Jihomoravský a Moravskoslezský zároveň figurují jako poslední v pořadí v rámci krajů, pokud jde o příjmy v přepočtu na obyvatele.
Srovnání dluhu v přepočtu na obyvatele za rok 2009 a 2008 ukazuje, že pozice na prvním místě (Plzeňský kraj – nejnižší úroveň) se nezměnila, stejně jako na dvou posledních příčkách (Pardubický a Olomoucký kraj – nejvyšší úroveň). Rychlá dynamika dluhu středočeské krajské samosprávy ji odsunula z druhého místa v roce 2008 na osmé v roce 2009. Opačným směrem se posunula jihomoravská krajská samospráva, a to ze šestého místa na druhé a liberecká, a to z jedenáctého místa na šesté.
Závěrem
V loňském krizovém roce získaly krajské samosprávy více peněz než o rok dříve a přesto byl deficit jejich rozpočtů téměř šestkrát větší než v roce 2008. Dluh krajských samospráv se dynamicky zvýšil, a to na 19,2 mld. Kč. U krajů však jsou stále ještě jejich zůstatky peněžních prostředků na bankovních účtech vyšší než dluh, což pro obce jako celek neplatí. Znamená to, že v minulém roce si krajské samosprávy více vypůjčovaly, zatímco obecní samosprávy více využily rezervy z minulých let.
Při čerpání prostředků určených na spolufinancování projektů z Evropských fondů, byly kraje mnohem úspěšnější než obce. V roce 2009 získaly kraje z celkového objemu 10,5 mld. Kč investičních dotací do územních rozpočtů více než polovinu, konkrétně 5,5 mld. Kč. Na obce zbylo pouze 4,9 mld. Kč. Přitom kapitálové výdaje obcí dosáhly téměř trojnásobné výše ve srovnání s kapitálovými výdaji krajských samospráv. Ještě v předchozím roce 2008 převedly Regionální rady regionů soudržnosti do územních rozpočtů pouhých 0,4 mld. Kč.