Obchvaty zůstávají jednou z naprostých priorit, říká ministr dopravy Vít Bárta

Nová vláda vstoupila do svého volebního období s náročným úkolem snížit deficit státního rozpočtu. Dotýká se to také ministerstva dopravy. O problematice úspor, o spolupráci s obcemi i bezpečnosti provozu na komunikacích jsme hovořili s ministrem dopravy JUDr. Vítem Bártou.

Pane ministře, vstoupil jste do resortu velice razantně. Nejviditelnější jsou vaše aktivity týkající se úspor při výstavbě dopravní infrastruktury. Neobáváte se, že hledání rezerv a úspor v projektech vyvolá jejich zpoždění?

Máte pravdu, že to počáteční období, kdy jsem s opravdu pár kolegy přišel na ministerstvo a musel začít najednou řešit celou řadu neodkladných problémů, bylo nesmírně hektické, vypjaté, nervózní. Lidé z resortu si zvykali na můj styl práce a já jsem zase zjišťoval, jak pracují oni. Že se přitom staly nějaké přehmaty – nemůžu nevzpomenout například přešlap s pozastavením onoho mostu u Bohumína – mě sice mrzí, ale občanům jsem se za ně omluvil. A také jsem z nich vyvodil personální závěry. Pokud se úvodní hledání úspor projeví na zdržení některých rozestavěných projektů, pak to jistě budou prodlevy v řádu týdnů, určitě ne měsíců.

Některé stavby se ale definitivně zastavily. Tam půjde určitě přinejmenším o měsíce, nebo ne?

Bohužel asi ano. Měli jsme před sebou několik řešení, z nichž ani jedno nebylo dobré. Mohli jsme rozvolnit činnosti na všech stavbách a stavět, ale kvůli nedostatku peněz nic nedokončovat. My jsme se raději rozhodli soustředit se na stavby, které mohou být co nejrychleji dokončeny, pokusit se najít maximum úspor a teprve pak pokračovat v dalších projektech. Stojím si za tím, že to bylo správné rozhodnutí, že je lépe nevázat prostředky v nedokončených stavbách a dát veřejnosti aspoň část komunikací, na které tak netrpělivě čeká.

Jak velké byly úspory, které se vám podařilo najít?

Jednak musím říci, že ten proces ještě neskončil, úspory se hledají a ještě budou hledat. Jedna věc je, že ministerstvo i jeho podřízené organizace, především ty největší, Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty, musí razantně šetřit provozní náklady. Druhá věc je, že se díváme do samotných staveb, kde jsou často jednotlivé objekty, které buď nemusí být budovány vůbec, anebo se s jejich dokončením může počkat na finančně vhodnější chvíli. Do třetice – a to je nejsložitější, protože to nemůžeme udělat jen sami svým rozhodnutím a musíme o tom jednat – jsou úspory na straně dodavatelů. Na jaře se v tisku psalo, že podle výroční zprávy má jedna nejmenovaná velká stavební firma na veřejných, zejména dopravních zakázkách několikanásobně větší marži než na soukromých projektech. To není v pořádku, a je kde brát, o tom jsem nezvratně přesvědčen,

Žádné číslo, kolik státní rozpočet ušetří, tedy neřeknete?

Za několik prvních týdnů jsme ve všech třech typech úspor pro letošní rok našli stovky milionů korun až pár miliard. Ale kolik to bude celkem, to po mně prosím nechtějte, nevím, co se kolegům podaří vyjednat. A ještě jednu poznámku si dovolím – hledání úspor jsme nezačali proto, abychom ušetřili státní peníze, ale proto, abychom s tím, co máme k dispozici, dokázali postavit co nejvíce!

Když děláme rozhovor pro časopis Obec a finance, je něco, s čím vám obce a města v tomto vašem úsilí mohou pomoci?

Nepochybně ano. Každá připravovaná stavba potřebuje celou řadu povolení a koordinačních činností v přípravném období i během samotného budování. Obce mají mnoho možností, jak si na státních investorech vynucovat – tu dodatečné sjezdy, ondy protihlukové stěny. Často nevěřím, co všechno obec vyžaduje, než se definitivně postaví kladně k projektu obchvatu, který stát staví jen proto, aby se uvnitř obce život zklidnil a provoz byl celkově bezpečnější. Řešíme obci obrovský problém v centru, ale neobejde se to bez mnoha finančně náročných opatření na obchvatu. Myslím, že v tomto ohledu bychom všichni měli k realitě přistupovat střízlivěji. Čím dražší dílo bude vyprojektováno, tím později na něj bude dostatek peněz.

Doufám, že tím nenaznačujete, že necháte obchvaty být a budete se soustředit na stavby mimo území obcí a měst.

To určitě ne, naopak. Je evidentní, že obchvaty zůstávají jednou z naprostých priorit a říkám to, kudy chodím.

Bezpečné komunikace jsou jen jednou položkou bezpečnosti provozu. Budete se věnovat také pravidlům provozu na silnicích, či spíše jejich dodržování?

Máte samozřejmě pravdu, bezpečnost je neoddiskutovatelnou součástí naší činnosti. V letošním roce může být rekordně nízký počet obětí dopravních nehod. Bohužel nevíme přesně zda je to zásluhou mediálních kampaní, dopravní výchovy, bodového systému či represivní činnosti policie. Musíme se proto soustavně věnovat všem aktivitám, jejich opakování, vylaďování.

Budete ladit i bodový systém?

Komise, vedená poslancem Humlem se problému věnuje. Některé prohřešky jsou trestány příliš přísně. Chápu, že není-li kolem dálnic dostatek míst, kde lze odstavit kamión, a současně trestáme řidiče za nedodržování přestávek v jízdě, je to z jejich pohledu likvidační přístup. Naopak, u některých přestupků je možné zvýraznit ekonomickou stránku věci, tedy výši pokut.

To jsme už u vašeho návrhu na udělování pokut podle výše příjmu a ceny či kvality vozidla…

Šokuje mě, jakou ideologickou přestřelku tento návrh vyvolal. Ti, kdo mluví o vyvolávání a podporování závisti, se jen snaží odvést pozornost jinam, aby nemuseli přiznat, že dosavadní systém určování pokut je nespravedlivý. Dva tisíce korun pokuty pro manažera nebo úspěšného podnikatele je banalita, ale pro člověka s podprůměrným příjmem to může být podstatná část měsíčního rozpočtu. Není přece nutné dávat do ruky data o příjmech řidičů policistům, ti by pouze zaevidovali přestupek a řešení – včetně určení výše pokuty – by bylo na správních úřadech. Ty by podle daných pravidel stanovily pokutu a využily k tomu informaci od finančního úřadu. Nejde o výši příjmů, ale o skupinu příjmového rozpětí dotyčného, zatím pracujeme se sedmi příjmovými skupinami.

To by ale znamenalo zvýšené nároky na počty úředníků na obecních úřadech…

Ale současně zvýšení výnosu z pokut. Hlavním cílem je vystavit citelnému postihu i majetnější řidiče a je pravděpodobné, že by to snížilo počet přestupků. Žádné velké navyšování počtu úředníků by nebylo nutné.

Děkujeme za rozhovor.