K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Zásady urbánní politiky koordinují přístupy všech úrovní k rozvoji měst

Datum: 21. 9. 2010, zdroj: OF 3/2010, rubrika: Bydlení

Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovalo "Zásady urbánní politiky", které počátkem května schválila vláda. Cílem tohoto dokumentu je koordinovat přístupy všech úrovní veřejné správy k rozvoji měst, napomáhat k jejich udržitelnému rozvoji a motivovat soukromý i neziskový sektor k jejich podpoře.

Vytvoření koncepčního rámce pro provádění urbánní politiky je v souladu s evropskými trendy, umožňuje vypracování koncepce urbánní politiky v České republice na období po roce 2013. Po věcné stránce byla problematika rozvoje měst rozvržena do šesti zásad, které jsou dále členěny na strategické směry a rozvojové aktivity. U každé zásady je uvedena její charakteristika a odůvodnění a jednotlivé strategické směry a rozvojové aktivity jsou doplněny krátkou charakteristikou a zaměřením. Realizace těchto zásad vyžaduje zahrnutí urbánní dimenze do odvětvových i průřezových politik a hlubší využití politiky soudržnosti při podpoře rozvoje měst.

Urbánní politika představuje koncepční a cílevědomou činnost veřejné autority zaměřenou na rozvoj měst. Její cíle vycházejí z identifikace hlavních problémů rozvoje měst, jejich postavení a funkcí v sídelní a regionální struktuře státu. Ve městech nad 5 tisíc obyvatel žije 62 % obyvatel ČR a města přispívají rozhodujícím způsobem k HDP země, poskytují služby, které využívají jak jejich obyvatelé, tak obyvatelé celé aglomerace. Města čelí závažným specifickým problémům, jako je sociální začleňování, dopravní problémy, zatížení životního prostředí atp.

Rozvoj měst musí vycházet z principů udržitelného rozvoje, který umožňuje provázat ekonomické, sociální a environmentální cíle. Podmínkou udržitelného rozvoje měst je strategický a integrovaný přístup k programování jejich rozvoje, rozvíjení vyvážených vztahů mezi městem, regionem a venkovem. Realizace těchto přístupů vyžaduje zahrnutí urbánní dimenze do odvětvových i průřezových politik při hlubším využití politiky soudržnosti při podpoře jejich rozvoje.

Charakteristika osídlení ČR

Do poloviny devadesátých let se zvyšoval podíl obyvatelstva žijícího ve městech a docházelo k vylidňování malých sídel. Po roce 1990 lze zaznamenat nový trend. Počet narozených převyšuje počet zemřelých, dříve preferované průmyslové oblasti se staly neatraktivními a migrací rostou venkovské obce v zázemí velkých měst.

Obr. 1. Osídlení v České republice (obce nad 500 obyvatel)
Obr. 1. Osídlení v České republice (obce nad 500 obyvatel)

Historicky je sídelní struktura ČR charakteristická velkou rozdrobeností sídel, která činí 6250 obcí s převahou (téměř 2/3) malých obcí do 500 obyvatel (viz obr. 1). Tento fakt má ve svém důsledku bezesporu vliv na regionální rozvoj a na systém financování municipalit. Struktura osídlení je výrazně odlišná od velkých zemí Evropské unie. Specifikem ČR je relativně nízký počet velkoměst v osídlení, významné zastoupení malých a středních měst. Metropole Praha je dynamicky se rozvíjející evropské město. Přirozenými rozvojovými centry jsou krajská sídla. V souboru všech 593 měst však jinak existují výrazné rozdíly, malá a menší města do 10 tisíc obyvatel tvoří tři čtvrtiny všech měst, ale žije v nich necelá čtvrtina městského obyvatelstva.

Polovina všech pracovních míst v ČR se koncentruje do 38–39 největších měst, polovina všeho obyvatelstva cca 90 největších měst. Reálně existuje asi 1000 mikroreginálních středisek se základní vybaveností a cca 200 sídel vyššího mikroregionálního významu.

Význam měst a problémy jejich rozvoje

Obr. 2. Komplexní funkční velikost měst v ČR s počtem obyvatel 10 000 a více
Obr. 2. Komplexní funkční velikost měst v ČR s počtem obyvatel 10 000 a více
Komplexní funkční velikost města se hodnotí jako průměr základních střediskových funkcí, tj. funkce obytné (O), pracovní (P) a obslužné (N). Progresivita jednotlivých měst je vyjádřená jako poměr obslužné a obytné funkce (N/O). U progresivních středisek lze předpokládat, že poměr obslužné a obytné funkce bude dosahovat hodnot vyšších než 1 (v kartogramu jsou označeny zelenou a žlutou barvou). V regionech, v nichž dochází k vyšší koncentraci středisek s vyšší komplexní funkční velikostí (např. Moravskoslezský kraj), je nízký podíl progresivních středisek. V regionech s nižším podílem středisek (např. Plzeňský kraj) význam jednotlivých středisek roste a všechna mají progresivní charakter.
Zdroje: Mapový podklad Arc ČR 500, soubory správních a katastrálních hranic KFV a progresivita vypočtena dle metodiky Hampl, M. aj. Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice, Praha, Univerzita Karlova, 1996.

Města jsou považována za základní stavební prvky prosperity a hrají významnou úlohu při stabilizaci sídelní struktury, především ve venkovských oblastech, kde plní do značné míry funkce pracovní a obslužné pro své blízké okolí. Z hlediska urbánního rozvoje má svůj význam tzv. komplexní velikost měst (viz obr. 2).

Rozrůstání městských aglomerací je současným globálním trendem v osídlení. Přináší však řadu problémů rozvoje měst. Jedním z nich je urban sprawl, o kterém hovoříme pokud je tempo změny využití půdy pro městské potřeby vyšší než tempo populačního růstu. Zásady urbánní politiky mohou svým rámcem přispět k hledání komplexních řešení souvisejících s negativními dopady tohoto jevu (zvyšující se požadavky na dopravu a infrastrukturu, nebezpečí vzniku ghett se zvýšenou kriminalitou, škody na přírodním prostředí). Projevem uvedených trendů je trvalá územní expanze měst do krajiny (budování nákupních center, skladových areálů, masová výstavba rodinných domků bez odpovídající vybavenosti). Dochází k přesunu řady městských funkcí za administrativní hranici města a k nesouladu administrativního a funkčního vymezení města (nemožnost ovlivňovat územní rozvoj). Specifickým problémem řady měst je nevhodná struktura ekonomiky nebo zhoršující se demografická a sociální situace (stárnutí populace) a kapacitně či technicky nevyhovující infrastruktura a občanská vybavenost.

Ve městech jsou složité problémy s ochranou životního prostředí. Komplexním problémem je například nepříznivý trend narůstání automobilové dopravy (hlučnost, prašnost, emise, dopravní zácpy). Dalšími problémy mohou být nevhodné funkční využití a uspořádání území, nekvalitní stav městské zástavby včetně brownfields, devastace krajiny, nedostatek zelených ploch a jejich zastavování apod.

Historie měst se projevuje v jejich historických částech. Jde hlavně o městské památkové rezervace a městské památkové zóny. V minulosti byla péče o kulturně historický fond zanedbávána, ale i v současnosti jsou prováděny necitlivé asanace, rekonstrukce, výstavba uniformních typizovaných objektů.

Zásady urbánní politiky

Výchozím principem pro tvorbu a aplikaci urbánní politiky je udržitelný rozvoj měst zahrnující a integrující hlediska hospodářská, environmentální a sociálně kulturní. Zmíněný princip udržitelného rozvoje měst se promítá do souboru níže uvedených zásad urbánní politiky, které jsou rozčleněny na strategické směry a rozvojové aktivity. Jednotlivé zásady jdou napříč obory, vzájemně se prolínají a doplňují a ve svém celku vytvářejí rámec pro zvyšování kvality života obyvatel našich měst a zvýšení atraktivity měst jako míst vhodných pro život, investování a práci. Zásady mají napomoci koordinaci stávajících politik ovlivňujících rozvoj měst a městských oblastí, iniciovat zohlednění územního faktoru v těchto politikách a podpořit místní orgány při uplatňování integrovaného přístupu při řízení svých měst. Implementace zásad urbánní politiky proto bude založena na společném a koordinovaném postupu na všech úrovních veřejné správy.

1. Regionální charakter urbánní politiky

Zásada vyjadřuje, že urbánní politika je integrálně začleněna do regionální politiky i do politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Rozvoj měst a regionů nelze vzájemně odtrhovat. Města jsou integrální součástí regionů a centry jejich rozvoje. Města, především pak velká, koncentrují na svém území ekonomické, sociální a další funkce, které generují jejich ekonomickou sílu. Je zřejmé, že tato města jsou tahouny rozvoje příslušného regionu.

Strategické směry a rozvojové aktivity znamenají především nutnost koordinace politiky soudržnosti s ostatními relevantními politikami na místní, regionální, národní a evropské úrovni a eliminovat ryze sektorový přístup v dokumentech na národní a krajské úrovni. Rozvojové aktivity se zaměří na podporu rozvoje měst jako přirozených a integrujících center regionů. Musí být posílena provázanost programů a aktivit tak, aby opatření působila synergicky v území. Pro rozvoj vztahů mezi městem a venkovem mají velký význam mikroregionální centra.

2. Polycentrický rozvoj sídelní soustavy

Jedním z problémů vývoje sídelní struktury je tendence k nadměrné koncentraci rozvojových aktivit do několika málo velkých urbanizačních center. Účelem podpory polycentrického rozvoje je proto zajistit, aby růst a rozvoj těchto městských oblastí neprobíhal na úkor ostatních středně velkých a menších měst.

Strategické směry a rozvojové aktivity sledují vyvážený a polycentrický rozvoj soustavy osídlení koordinací tvorby územně plánovací dokumentace na všech úrovních a předcházením negativním projevům suburbanizace (urban sprawl). Podpora realizace polycentrického rozvoje se soustředí na propojování sítě měst na národní a nadnárodní úrovni, na posilování rozvojové oblasti a osy republikového významu, stanovené Politikou územního rozvoje, a na posilování vztahů mezi městy různé velikosti navzájem a vztahů mezi městy a venkovskými obcemi.

3. Strategický a integrovaný přístup k rozvoji měst

Rozvoj měst představuje komplexní proces v oblasti hospodářské a sociální perspektivy. Řešení vyžaduje dlouhodobou vizi a využívání adekvátních plánovacích nástrojů. Města by proto měla zpracovávat strategické plány rozvoje, které budou v souladu s územním plánem, a které by rovnocenně zohledňovaly všechny dimenze udržitelného rozvoje. Integrovaná politika městského rozvoje znamená objektivní a komplexní posuzování všech rozhodujících aspektů.

Strategické směry a rozvojové aktivity vyžadují uplatňovat všechny integrované strategické dokumenty jako nástroje řízení rozvoje měst a regionů. Je nutné koordinovat a integrovat aktivity realizované jednotlivými ministerstvy a kraji, vytvářet metodickou podporu pro strategické řízení měst a regionů. Základním nástrojem strategického přístupu k rozvoji měst jsou strategické plány rozvoje měst. Na jejich základě město může realizovat konkrétní projekty a naplnit tak svou rozvojovou vizi. Využití zdrojů ze strukturálních fondů umožňuje Integrovaný plán rozvoje města (IPRM). Pro příští programové období proto bude vypracována metodika "Integrovaných plánů rozvoje území", které budou koncentrovat a integrovat nástroje k řešení společných problémů měst a jejich spádového území.

4. Podpora rozvoje měst jako pólů rozvoje v území

Tato zásada je nosná, protože udržitelný rozvoj měst je určován třemi dimenzemi – hospodářskou prosperitou, příznivým životním prostředím a sociální soudržností. Města nemohou být v současnosti konkurenceschopná bez ekonomiky, postavené na znalostech, aplikaci moderních inovací a efektivním řízení s využitím nejmodernějších informačních technologií. Ekonomický růst nesmí být spojován jen s růstem "kvantity" produkce, spotřeby materiálů, energií a četnosti pracovní síly, ale je třeba jej chápat především jako růst kvality života.

Strategické směry a rozvojové aktivity se proto zaměří na stimulaci hospodářského rozvoje a podporu podnikání, na vytváření podmínek pro vědu, výzkum, inovace a informační technologie, na investice do lidských zdrojů, do infrastruktury, dopravy a energetiky. Pozornost bude věnována architektuře a oblastem jako je kultura, volný čas a městský cestovní ruch.

5. Péče o městské životní prostředí

Města jsou vystavena působení řady nepříznivých vlivů ohrožujících jejich životní prostředí. Řada z nich je specifických, vyplývajících z ekonomických aktivit spolu se soustředěním obyvatelstva na omezeném prostoru, další jsou do tohoto prostředí vnášeny stavební činností. Tyto vlivy vyplývají i ze životního stylu, který přináší velkou hustotu dopravy zejména osobní automobilové, produkci odpadu, nároky na energie, vodu a stavební plochy.

Strategické směry a rozvojové aktivity se zaměří zejména na zdravé životní prostředí, problémy související se změnami klimatu (zejména snižování emisí skleníkových plynů). Půjde v této oblasti rovněž o opatření směřující k udržitelnému využívání přírodních zdrojů (využití zdrojů vody a energií, předcházení vzniku odpadů) a péči o přírodu a krajinu. Velký význam má ekologické vzdělávání a informovanost veřejnosti.

6. Prohlubování spolupráce, vytváření partnerství a výměna zkušeností při udržitelném rozvoj měst

Udržitelný rozvoj měst je třeba začlenit do tvorby politik na všech úrovních. Tato integrace umožní veřejné správě včas identifikovat příčiny vznikajících problémů, účinněji připravovat jejich řešení a preventivními zásahy tyto problémy včas podchycovat. Podmínkou úspěšné realizace udržitelného rozvoje měst je spolupráce a vytváření partnerství všech dotčených aktérů na vertikální i horizontální úrovni.

Strategické směry a rozvojové aktivity se zaměří na integrovaný přístup k řízení rozvoje území, který je založen na vzájemném dialogu všech zainteresovaných subjektů a na zapojení občanů při přípravě strategických programových a územních dokumentů. Významná je podpora

partnerství a spolupráce v území, rozvoj partnerství měst a venkova. Důležitou součástí aktivit je informační a metodická pomoc při rozvoji měst výměna informací a zkušeností na místní a regionální úrovni. Podporovat vzdělávání a odbornost orgánů a rozšiřovat sdílení příkladů dobré praxe.

Závěrem

Přes mnohé negativní konotace z minulé doby je nutné na všech úrovních správy více podporovat dlouhodobé strategické plánování a s tím související strategické řízení, zvyšovat kvalitu managementu řízení měst. Komplexní pohled na řešení udržitelného rozvoje může ve spolupráci všech partnerů přinést vyšší efekty s menšími objemy finančních zdrojů, kterých bude vždy méně, než by bylo v daný okamžik potřeba. Tyto argumenty vedou k potřebě více promýšlet možnosti financování investičních a rozvojových aktivit z více zdrojů a naučit se využívat i další možnosti financování rozvoje.

TOPlist
TOPlist