Vývoj počtu podnikatelských subjektů – vzniky a zániky firem v roce 2009

Rok 2009 byl nejen v České republice poznamenán poklesem ekonomické aktivity, růstem nezaměstnanosti a nízkou domácí poptávkou. Jak se tyto skutečnosti odrazily ve vývoji počtu právnických osob a fyzických osob podnikatelů, je předmětem této statě. Z hlediska obcí a měst je vývoj počtu podnikatelských subjektů významný, neboť výnosy jejich daní tvoří důležitou část daňových příjmů municipální sféry.

V roce 2009 zaniklo v České republice více než 98 tisíc subjektů (právnických osob a fyzických osob podnikatelů), což je téměř dvojnásobný počet ve srovnání se situací o rok dříve. Počet podnikatelských jednotek uvedených v Registru ekonomických subjektů se však nesnížil. I ve změněných ekonomických podmínkách roku 2009 vznikaly subjekty nové a bylo jich více než zaniklých.

Založeno bylo téměř 116 tisíc nových subjektů, což je sice o 2 % méně než v roce 2008, i tak tento počet zajistil, že se meziročně množství subjektů v České republice zvýšilo, a to o více než 17,5 tisíc entit. Ve srovnání s tímto údajem činil čistý přírůstek počtu subjektů v roce 2008 téměř čtyřnásobek. Souhrnné údaje uvádí tabulka 1.

Tab. 1. Počty vzniklých a zaniklých ekonomických subjektů

Zdroj: CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Pozn.: Obchodní společnosti zahrnují: a. s., s. r. o., v. o. s., k. s.

Z celkového zhodnocení tedy vyplývá, že v roce 2009 byl čistý přírůstek podnikatelských subjektů mnohem nižší než v roce předchozím. Vliv na tento vývoj měla především jedna z kategorií fyzických osob, a to samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku. V roce 2009 zaniklo více než 48 000 těchto subjektů.

Založení, ukončení, nečinnost

Založit nový subjekt je poměrně jednoduché, i když to závisí na konkrétní právní formě. Velmi jednoduché je to pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby jiné než obchodní společnosti. Obchodní společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti a společnosti komanditní musejí při založení splnit více podmínek než ostatní.

V případě ukončení činnosti ekonomického subjektu je však situace v rámci jednotlivých právních forem mnohem rozdílnější. Zejména obchodní společnosti k vyhlášení zániku potřebují souhlas Rejstříkového soudu. Ten je mj. podmíněn vyrovnáním závazků vůči věřitelům. K ukončení činnosti v těchto případech dochází nejčastěji rozhodnutím zakladatele, valné hromady, společníků, prohlášením konkurzu nebo rozhodnutím soudu. U fyzických osob podnikatelů je situace při ukončení činnosti mnohem jednodušší.

Co je však pro všechny právní formy podnikání společné, je možnost ponechat firmu nečinnou. Tento jev se vyskytuje mnohem více v případě fyzických osob podnikatelů, zejména tehdy, pokud podnikatel má firem více, nebo má firmu jako vedlejší činnost (vedle zaměstnání). Počet o zaniklých firmách tedy nevypovídá o tom, kolik firem na trhu v daném období skutečně přestalo působit.

Struktura podle právní formy

Na čistém přírůstku počtu ekonomických subjektů (rozdíl mezi vzniklými a zaniklými) v roce 2009 se podílely, zejména ostatní právnické osoby (růst o 21 671 entit). V jejich rámci pak kategorie "zahraniční osoba", což jsou firmy vlastněné cizincem podnikajícím na území České republiky. Tato kategorie tvořila více než polovinu čistého přírůstku ekonomických subjektů v rámci ostatních právnických osob. Další kategorií, která přispěla k růstu počtu ekonomických subjektů, bylo "společenství vlastníků jednotek", které vznikají transformací bytových družstev a "sdružení" (svazy, spolky, společnosti, kluby atp.).

O něco méně než ostatní právnické osoby se na čistém přírůstku podílely obchodní společnosti (s. r. o., a. s., v. o. s. a k. s.), jejich přírůstek činil 17 193 entit). Více zaniklých než vzniklých nalezneme pouze u veřejných obchodních společností.

Celkově se meziročně snížil počet subjektů pouze u fyzických osob podnikatelů, a to o 21 628 jednotek. Více než polovinu zaniklých fyzických osob podnikatelů tvořili však samostatně hospodařící rolníci nezapsaní v obchodním rejstříku. V důsledku tohoto vývoje tato kategorie téměř vymizela s Registru ekonomických subjektů. I tak fyzické osoby podnikatelé tvořili 75 % ekonomických subjektů evidovaných v Registru ekonomických subjektů v roce 2009, o rok dříve však představovaly 77 %. V jejich rámci pak naprosto převažují fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku.

Situace v jednotlivých krajích

Počty vznikajících a zanikajících ekonomických subjektů vypovídají i o tom, jaké podmínky pro jejich existenci a rozvoj vytváří územní samospráva, hlavně na úrovni obcí. I když základní aspekty fungování ekonomických subjektů jsou dané zákonnými normami, které platí na celém území, řada podmínek je i v rukou samosprávy. Platí to jak pro podnikatelské, tak i pro subjekty založené pro jinou než podnikatelskou činnost.

Jak již bylo řečeno, činil v roce 2009 čistý přírůstek ekonomických subjektů 17 526 v celé ČR (rozdíl mezi v tomto roce vzniklými a zaniklými). V šesti ze 13 krajů se však počet ekonomických subjektů evidovaných v Registru ekonomických subjektů v roce 2009 snížil. Znamená to, že počet v tomto roce zaniklých ekonomických subjektů převýšil počet nově založených. K největšímu úbytku došlo ve třech moravských krajích, a to ve Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském. Naprosto převažující vliv na velikost čistého přírůstku ekonomických subjektů (s obrovským odstupem od ostatních) měla Praha. Jejich počet se zvýšil i v Plzeňském, ve Středočeském a v Moravskoslezském kraji.

Nejčetnější právní formou ekonomických subjektů je fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku. Je to však i právní forma, u které se odhaduje, že cca 50 % těchto subjektů není aktivní. To znamená, že nevyvíjí žádnou činnost po určité (delší či kratší) období. Týká se to především těch osob, které mají živnostenské podnikání jako vedlejší činnost, kromě pracovního poměru.

Nejvíce podnikajících fyzických osob bylo ke konci roku 2009 evidováno v Praze (15 %), ve Středočeském kraji (12 %) a v Jihomoravském kraji (11 %). V roce 2009 dosáhly nejvyššího přírůstku v kraji Vysočina a v Pardubickém kraji.

Zatímco se počet fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona nezapsaných v obchodním rejstříku meziročně zvýšil o 1,6 %, v případě zahraničních osob (fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky) činil přírůstek 15 %. Tento růst je patrně důsledkem zvyšující se nezaměstnanosti, kdy nejdříve jsou z práce propouštěni cizinci. Za jeden rok se v Plzeňském kraji zvýšil počet zahraničních osob o téměř třetinu a ve dvou krajích, konkrétně v kraji Vysočina v Pardubickém kraji o více než jednu pětinu. Naopak nejnižší růst zaznamenaly zahraniční osoby v Karlovarském, v Jihomoravském a v Ústeckém kraji (ve všech činil růst méně než 10 %).

Koncem roku 2009 bylo evidováno více než 109 tisíc zahraničních osob. Nejvyšší podíl na tomto souboru má Praha (30 %), vysoký podíl najdeme i ve Středočeském kraji (14 %) a v Plzeňském kraji (11 %). Nejnižší podíl měl kraj Vysočina a Zlínský kraj.

Nejvíce obchodních společností má sídlo v Praze (38 %), se značným odstupem pak i v kraji Jihomoravském (12 %) a Středočeském (4 %). Nejméně jich najdeme v kraji Vysočina a v Karlovarském kraji (shodně po 2 %). V průměru činil jejich přírůstek 5,5 %. Tato hodnota byla překročena pouze ve dvou krajích, a to v Praze (7,4 %) a v Moravskoslezském kraji (5,7 %). Nejvíce vzdáleny od průměru zůstaly kraj Zlínský a Liberecký.

Nejmenší podíl na celkovém množství obchodních společností má kraj Vysočina a Karlovarský kraj (cca 2 % z celku). Nejnižší přírůstek v rámci této právní formy vykázal v roce 2009 kraj Zlínský a Liberecký (necelá 3 %).

Svazky obcí

Obce vytvářejí dobrovolné svazky obcí, samostatné právní subjekty, zakládané s cílem zlepšit sociální a ekonomické prostředí daného území. I tyto instituce jsou evidovány v Registru ekonomických subjektů. Účelem svazků obcí je především spolupráce v oblasti ekonomické, sociální, vzdělávací, kulturní, sportovní, péče o životní prostředí apod. Obce se sdružují, aby mohly lépe chránit své společné zájmy a prosazovat záměry přesahujících svým rozsahem jednotlivou obec.

Počet svazků obcí (800) se meziročně nezměnil. V roce 2009 vzniklo 14 svazků obcí a stejný počet jich i zanikl. Situace o rok dříve byla jiná, protože počet vniklých svazků obcí (14) nestačil kompenzovat počet zaniklých (24). V posledních dvou letech tak počet svazků obcí spíše stagnuje, resp. se snižuje.

Nejvíce svazků obcí působí ve Středočeském kraji (142, což je 18 % jejich celkového počtu koncem roku 2009), za poslední dva roky se však jejich počet o pět snížil. Na druhém místě je Jihomoravský kraj se 135 svazky obcí (17 % z celku) a jejich počet se za dva roky naopak o pět zvýšil. Nejméně svazků obcí existuje (kromě Prahy) v Karlovarském kraji (16) a v Libereckém kraji (30).

Příspěvkové organizace

Poslední kategorií ekonomických subjektů, které se v této stati věnujeme, jsou příspěvkové organizace, které si obce a kraje zřizují k plnění některých svých funkcí.

Činnost příspěvkových organizací zřízených obcemi se soustředí z více než 80 % na oblast školství (základní školy, školní stravování a základní umělecké školy), zbývající část tvoří oblast kultury (zájmová činnost, knihovny, muzea a galerie) a oblast sociálních služeb. Koncem roku 2009 existovalo více než 10 tisíc příspěvkových organizací. Meziročně se jejich počet o něco málo snížil (úbytek představuje 0,3 %).

Necelých 40 % příspěvkových organizací krajů působí ve středním školství a dalších téměř 28 % tvoří zařízení pro předškolní výchovu a základní vzdělávání (speciální zařízení pro děti se zdravotním postižením), výchovné poradenství, preventivní výchovná péče, domovy mládeže. Zbývající část příspěvkových organizací nalezneme v oblasti sociálních služeb (domovy pro seniory, ústavy péče o mládež), kultury (divadelní, hudební a knihovnické činnosti) a rovněž v oblasti zdravotnických služeb (nemocnice, odborné léčebné ústavy).

Celkově v tomto roce vzniklo 68 příspěvkových organizací a 97 jich zaniklo. Čistý úbytek v roce 2009 dosáhl počtu 29, zatímco o rok dříve více než 100. Nejvíce jich bylo zrušeno v Moravskoslezském (16) a Jihočeském kraji (12) a nově zřízeno v Jihomoravském (15) a Středočeském kraji (12). Pouze v pěti krajích (Středočeský, Jihomoravský, Zlínský, Ústecký a Karlovarský kraj) se jejich počet meziročně nesnížil.

Z celkového počtu příspěvkových organizací jich nejvíce funguje ve Středočeském kraji (13 % z celku), v Jihomoravském (12 %) a v Moravskoslezském kraji (10 %). Nejméně působí v kraji Karlovarském (3 %), Libereckém a Vysočina (shodně po 5 %).

Navzdory nepříznivým ekonomickým podmínkám roku 2009 se počet ekonomických subjektů zvyšoval, i když pomaleji než v roce předchozím. Čistý přírůstek zaznamenaly všechny hlavní skupiny ekonomických subjektů. V rámci fyzických osob to platí pro nejčetnější kategorii, kterou je fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákony, protože k úbytku došlo výlučně u kategorie samostatně hospodařících rolníků.

Několik zajímavostí nakonec.

Nejvíce zemědělských podnikatelů-fyzických osob je registrováno ve Středočeském kraji a poté v kraji Jihomoravském. Největší počet veřejných obchodních společností nalezneme v Praze a v Ústeckém kraji. Po Praze existuje nejvíce komanditních společností ve Středočeském kraji. Jihomoravský kraj se umístil po Praze na druhém místě v případě nadací, nadačních fondů a organizačních složek státu.

Registr ekonomických subjektů uvádí pouze dvě zemědělská družstva, jedno v Plzeňském a jedno ve Středočeském kraji. Nejvíce sdružení (svaz, spolek, společnost, klub apod.) nalezneme po Praze ve Středočeském a Jihomoravském kraji, nejméně pak v Karlovarském a v Libereckém kraji. V případě sídla církevní organizace se na první místo dostává Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, na poslední dvě místa pak kraj Karlovarský a Plzeňský. Nejvíce honebních společenstev je registrováno ve Středočeském a Jihočeském kraji, nejméně pak v Praze a v Karlovarském kraji.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCB-Czech Credit Bureau, a. s.