Pilotní projekt v Kladně

11. 8. 2010 OF 3/2010 Regiony

Statutární město Kladno je jedním ze šesti měst (další jsou Přerov, Most, Brno, Ostrava a Orlová), které prostřednictvím Integrovaného operačního programu (IOP), řízeného Ministerstvem pro místní rozvoj, realizuje Pilotní projekt pro integraci sociálně vyloučené komunity. Ten se konkrétně zaměřuje na sociálně vyloučenou romskou lokalitu v ulici U Masokombinátu v Kladně.

Vyloučená lokalita v ulici U Masokombinátu patří mezi
nejproblémovější lokality v celém městě (foto Josef Seifert)
Vyloučená lokalita v ulici U Masokombinátu patří mezi nejproblémovější lokality v celém městě (foto Josef Seifert)

Realizovat se zde budou projekty zaměřené na regeneraci bytového domu a revitalizaci veřejného prostranství, které budou úzce propojeny s aktivitami z oblasti sociální a komunitní péče, intervenci z oblasti lidských zdrojů, zaměstnanosti apod. Uskutečnit se mohou díky finanční podpoře získané z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF).

V oblasti sociální integrace obyvatel této vyloučené lokality Město úzce spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi (NNO), které v našem městě působí, a to s organizací Člověk v tísni, o. p. s., a Střediskem pomoci ohroženým dětem ROSA.

Člověk v tísni

Organizace Člověk v tísni realizuje v této lokalitě několik projektů z různých operačních programů, jedním z nich je Podpora sociálního začleňování a zaměstnanosti sociálně vyloučených Romů v Kladně (OP Lidské zdroje a zaměstnanost, oblast podpory 3.2). Tento projekt poskytuje sociálně vyloučeným obyvatelům, zejména Romům, služby terénní sociální práce, pracovního a právního poradenství, které reagují na jejich potřeby tak, aby je klienti mohli efektivně využít ke svému sociálnímu vzestupu. Od května 2009 došlo k zintenzivnění a prohloubení spolupráce s oddělením sociálně právní ochrany dětí na Magistrátu města Kladna rozšířením na sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi. Ukazuje se, že poskytování sociálně aktivizačních služeb a plné využívání partnerství NNO s místní samosprávou účelněji přispívá k pozitivní změně sociálně vyloučených, než terénní programy, které nabízejí nástroje pro řešení konkrétních situací separátně, avšak rodinu neovlivňují do hloubky a nepřistupují k problémům komplexně.

V této sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi jsou zapojeni 4 terénní pracovníci, kteří podpořili již 29 klientů a následně 86 osob v rámci jejich rodin. Pracovníci dochází alespoň 3× týdně za klienty přímo do lokalit nebo na jednání s odpovědnými institucemi za jejich účasti. Jedná se o terénní služby poskytované rodinám s dětmi, u kterých existuje riziko ohrožení jejich vývoje, které by mohlo ve svém důsledku vést k umístění dítěte do ústavního zařízení nebo je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci řešit.

Konkrétně to znamená například podporu a nácvik rodičovského chování včetně vedení hospodaření a udržování domácnosti, podporu a nácvik sociálních kompetencí v jednání na úřadech, školách, školských zařízeních, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – např. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové aktivity a doprovázení zpět.

Ideálním cílem služby je pracovat s celou rodinou, podporovat jí či sanovat nepříznivé podmínky, aby byla rodina schopna plnit své funkce vlastními silami. Pracovník a klient pracují na řešení zakázky tak, aby podíl klienta na něm byl co největší a aby se klient z případu co nejvíce poučil a byl schopen příště zvládnout situaci sám.

V rámci projektu sociálního začleňování je realizován i tzv. Job-club. Realizace Job-klubu začala od září 2009 a zatím proběhly 4 setkání za účasti 35 klientů. Praktický přínos pro klienta spočívá v nácviku dovedností – jak se ucházet o zaměstnání, jak uspět u pohovoru, jak si pracovní místo udržet. Pro klienty jsou organizovány exkurze na různá pracoviště a školy, jsou jim promítány tématické filmy a dokumenty vztahující se k této problematice a uskutečňovány zážitkové hry zaměřené na sebepoznání a zvýšení sebevědomí pro jednání ve společnosti.

Další službu, kterou je pracovní poradenství a která má za cíl umožnit návrat a následné udržení sociálně vyloučených a dlouhodobě nezaměstnaných Romů na trhu práce, využilo od května 2009 celkem 23 klientů.

Práce s dětmi

"Individuální doučování dětí ze sociálně vyloučených lokalit" (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.2) je dalším z projektů, které pracovníci Člověka v tísni od 1. ledna 2009 realizují. Na této aktivitě se podílí 13 dobrovolníků, kteří pod metodickým vedením tří koordinátorek z řad pracovnic Člověka v tísni doučují 18 dětí přímo v rodinách. Cílem je zvýšit počet dětí ze sociálně vyloučených domácností, které absolvují školní docházku s dobrými výsledky, budou motivovány k seberozvoji, budou rozvíjet svůj talent a nadání a příp. pokračovat ve vzdělávání na středním školství.

Na 4. ZŠ Norská Kladno (kterou díky teritoriální blízkosti lokality Masokombinát navštěvují děti právě z této lokality) na základě projektu "Asistenti pedagoga a speciální pedagogové do škol" je zavedena pozice asistenta pedagoga. Tito asistenti spolupracují s pedagogy ve třídách, soustřeďují se na děti na prvním stupni, individuálně pomáhají dětem v hodinách v případě, kdy ztrácí pozornost, nerozumí látce, nejsou s to držet tempo, nebo v hodině vyrušují.

Dalším z uvažovaných, ale dosud nerealizovaných projektů této organizace je projekt na vybudování nízkoprahového centra pro děti a mládež s nabídkou volnočasových aktivit. Tato služba by byla určena rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, kteří jsou ohroženi sociálně-patologickými jevy nebo mají životní styl neakceptovatelný většinovou společností. Na tuto službu hledá Člověk v tísni společně s Městem vhodné prostory.

ROSA – Středisko pomoci ohroženým dětem

Z archivu Střediska pomoci ohroženým dětem
Z archivu Střediska pomoci ohroženým dětem

Druhou z partnerských NNO, která se podílí na řešení ohrožené romské komunity v lokalitě Masokombinát, je Středisko pomoci ohroženým dětem ROSA. Toto středisko realizuje tři projekty v péči o etnicky znevýhodněné a sociálně ohrožené rodiny s dětmi. Je to projekt "Domácí konzultace v rodinách". Speciálně vyškolený konzultant jednou týdně navštíví rodinu dítěte, kde pracuje podle individuálního plánu na rozvoji schopností dítěte a snaží se zapojovat do práce i jeho rodiče. V rodinách takto pracuje 11 konzultantů, kteří poskytují služby 40 klientům.

Dalším projektem je "Školka ve vyloučené lokalitě U Masokombinátu". Děti z této lokality zpravidla nenavštěvují předškolní zařízení, zůstávají samy na ulici nebo na chodbách budovy, kde bydlí. Cílovou skupinou proto jsou zde děti předškolního věku (3–7 let), celkem se jedná o 30 dětí, se kterými pracuje 7 odborných pracovníků . U dětí se zaměřují na získávání nových vědomostí a dovedností, zlepšení komunikace v českém jazyce, získávání sociálních návyků. Děti se seznamují s novými vzorci chování a učí se vytvářet pozitivní vztahy mezi romskými dětmi a majoritní společností.

Třetí, rovněž dlouhodobě realizovanou aktivitou střediska ROSA, je projekt "Volnočasový kroužek pro děti mladšího školního věku". Do tohoto kroužku je zapojeno 20 dětí, se kterými pracují 4 pracovníci střediska ROSA, kteří se prostřednictvím činností zaměřených na aktivní

trávení volného času snaží přispět k prevenci nebo zmírnění sociálního vyloučení a rizik sociopatologických jevů u romských dětí mladšího školního věku. Nabídkou rozmanitých možností trávení volného času (výtvarné, hudební, dramatické činnosti, hry, PC, individuální volné hry, atd.) chtějí zlepšit sociální vztahy mezi dětmi, spolu s vytvořením adekvátních vzorců chování.

Povzbuzením a vzpruhou do další práce a potvrzením, že tato činnost, přes všechny obtíže má svůj smysl, jsou reakce rodičů dětí, kteří tyto aktivity využívají. Z ohlasů rodičů na práci střediska ROSA je pro ilustraci možné uvést např. reakci matky po zápisu svého dítěte do základní školy: "Učitelky ho chválily a on všechno věděl. Nevěřila bych, že toho tolik zvládne." Jiná matka se po ukončení péče svěřila: "Bude se nám stýskat. Každý týden se těšil na setkání, jsem ráda, že kluk jde na základku".

Daniela Zaňáková, Mgr. Ivana Svobodová