K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Čerpání evropských fondů v zemích střední a východní Evropy

Datum: 6. 8. 2010, zdroj: OF 3/2010, rubrika: Evropské fondy

Studie o čerpání evropských fondů, kterou připravila KPMG ve střední a východní Evropě (CEE), přináší informace o stavu a vývoji čerpání dotací na projekty podporované Evropskou unií v regionu během prvních tří let dotačních programů.

Ze studie vyplývá, že Česká republika je v úspěšnosti jejich čerpání mírně pod průměrem ostatních zemí regionu. Nejlépe je na tom Litva a Estonsko. Dotace z Evropské unie představují 2 až 5 procent HDP jednotlivých členských zemí regionu. Pro období 2007–2013 bylo pro deset nových členských zemí z evropských fondů přiděleno k čerpání 214,7 miliardy eur. Česká republika může z těchto prostředků vyčerpat 14 procent, což je téměř 30 miliard eur.

Během prvních tří let byly v zemích CEE podepsány kontrakty ve výši 69,3 miliard eur, což odpovídá 26 procentům celkové dostupné částky pro programové období 2007–2013. Více než 30 procent kontrahovaných dotací – 19,6 miliard – již bylo příjemcům vyplaceno. V přepočtu na jednoho obyvatele celého regionu CEE se jedná o částku 192 eur.

Česká republika, jak již bylo uvedeno, je v čerpání během prvních tří let s 25 procenty kontrahovaných dotací mírně pod průměrem ostatních zemí regionu. Podprůměrně čerpá také Rumunsko, Bulharsko a Polsko, u nichž se míra kontrahovaných dotací pohybuje od 16 do 23 procent. Nejúspěšnějšími zeměmi regionu CEE v čerpání evropských dotací jsou Litva a Estonsko, u kterých výše kontrahovaných dotací přesahuje 40 procent z celkové dostupné částky (viz tab. 1). Pro účely tohoto srovnání se podporované oblasti dělí do 11 skupin. Z nich má Česká republika největší objem prostředků k dispozici pro oblast dopravy – 8600 miliónu eur, z nichž za první tři roky nasmlouvala 33 procent. Největší podíl, 45 procent, vyčerpala na územní rozvoj, díky Regionálním operačním programům, kde částka kontrahovaných dotací dosáhla 886 miliónů eur.

Tab. 1. Podíl dotací kontrahovaných v letech 2007–2009 na celkovém rozpočtu období 2007–2013 (v %)
Odvětví Bulharsko ČR Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Stř. a vých. Evropa (CEE)
Ekonomický rozvoj 33 28 54 41 28 68 31 16 28 35 32
Energetika - 27 19 6 39 59 1 8 41 - 16
Životní prostředí 26 34 53 17 - 62 24 19 17 - 25
Zdravotnictví 20 - - 60 40 - 32 - 41  - 41
Rozvoj lidských zdrojů - 19 53 33 69 35 36 30 38 41 33
Veřejná správa 40 21 - 28 39 39 74 16 15 80 30
Věda a výzkum - 11 24 14 7 48 47 27 23 66 35
Zemědělství a rybolov 20 - 23 40 31 26 15 17 45 41 19
Územní rozvoj 29 45 32 22 50 42 23 25 1 - 29
Doprava 11 33 66 60 55 33 13 3 22 14 23
Technická pomoc 41 29 20 62 35 25 20 8 49 90 31
Programy celkem 23 25 44 39 38 41 23 16 27 35 26

červená – méně než 70 % průměrného kontraktu zemí CEE, zelená – nad 130 % průměrného kontraktu zemí CEE

V celém regionu byl největší podíl smluvených dotací využit na podporu dopravy. Naopak oblastí, pro kterou je na regionální úrovni dotací domluveno nejméně, je energetika.

Podrobné čerpání České republiky podle operačních programů je patrné z tab. 2. Úroveň kontrahovaných dotací se výrazně liší v závislosti na jednotlivých operačních programech – od čtyř procent u programu Výzkum a vývoj pro inovace po 54 procent v Regionálním operačním programu Jihovýchod. Právě regionální operační programy jsou na tom s téměř 40 procenty průměru kontrahovaných dotací nejlépe.

Tab. 2. Čerpání ČR v jednotlivých operačních programech
Operační program Fondy EU 2007–2013 (mil. EUR) Celkový účet 2007–13 (mil. EUR) Kontrakt 2007–2009 (mil. EUR) Vyplaceno (mil. EUR) Kontrakt 2007–2009 (%) Míra čerpání (%)
I. Národní strategický referenční rámec 26 284 30 220 8 508 2 621 28 9
OP Životní prostředí 4 910 5 066 1 674 259 33 5
OP Doprava 5 770 6 793 2 204 1 108 32 17
OP Podnikání a inovace 3 042 3 578 942 293 26 8
Integrovaný OP 1 578 1 882 423 28 23 1
OP Lidské zdroje a zaměstnanost 1 937 2 157 474 71 22 3
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1 828 2 152 277 50 13 2
OP Věda a výzkum pro inovace 2 071 2 438 99 14 4 1
OP Praha Konkurenceschopnost 235 275 132 38 46 14
OP Praha Adaptabilita 108 128 47 18 37 14
ROP Jihovýchod 704 829 448 122 54 15
ROP Severovýchod 657 773 392 130 51 17
ROP Severozápad 746 878 392 49 45 6
ROP Střední Morava 557 723 311 145 40 19
ROP Jihozápad 620 729 264 86 36 12
ROP Střední Čechy 569 659 193 78 29 12
ROP Moravskoslezsko 716 843 174 65 21 8
OP Technická pomoc 246 292 73 11 25 4
II. PRV 2 814 3 605 - - - -
III. OP Rybářství 27 36 - - - -  
Celkem 29 125 33 862 8 508 2 621 25 8

Pozn.: Program rozvoje venkova a OP Rybářství nebyl předmětem studie.

Nízkou míru čerpání u výzkumu a vývoje způsobil pozdní rozjezd příslušného operačního programu (Výzkum a vývoj pro inovace). U všech programů však lze na základě zkušeností z předchozího programovacího období očekávat postupný nárůst čerpání prostředků a maximální snahu řídících orgánů o úplné vyčerpání přidělených finančních zdrojů.

Nejvíce peněžních prostředků vyčerpal operační program Doprava, v němž již bylo příjemcům dotací vyplaceno 1168 miliónů eur. Výška této částky je dána finanční náročností dopravních projektů.

TOPlist
TOPlist