Dobudování základní infrastruktury je hlavním předpokladem pro další rozvoj regionů v ČR
V rozhovoru s Rostislavem Vondruškou se zaměříme na vývoj v čerpání prostředků evropských fondů a na otázky budoucí politiky soudržnosti po roce 2013 i objem potenciálních prostředků, které pro rozvoj České republiky budou k dispozici.
Jak vypadá současný stav čerpání fondů Evropské unie?
Časový harmonogram dalšího řízení evropských fondů je nastaven tak, aby nebylo ohroženo čerpání evropských fondů či alokace jednotlivých operačních programů. Do konce srpna letošního roku předloží Ministerstvo pro místní rozvoj průběžný stav plnění všech stanovených opatření. MMR intenzivně sleduje stav čerpání jednotlivých operačních programů a průběžně předkládá Vládě ČR k projednávání. Cílem je přijmout náležitá opatření, která by zabránila případné ztrátě alokace. Zároveň bylo vládou stanoveno, že do ledna 2011 bude provedeno věcné vyhodnocení jednotlivých operačních programů.
Hovoří se o dodatečných zdrojích z evropských fondů. Jak budou rozdělovány?
Nyní už víme, že Česká republika bude mít pro programové období 2007–2013 od Evropské komise navíc k dispozici celkem 237 mil. EUR. Byly odsouhlaseny způsoby, podle kterých budou do jednotlivých oblastí tyto dodatečné prostředky z fondů EU rozdělovány. Dle schváleného klíče by mělo být vyčleněno na služby v území 52,5 % z volných prostředků, 15 % půjde na podporu podnikání a 32,5 % zamíří na dopravní infrastrukturu.
Jaký je osud navržených legislativních opatření pro zjednodušení administrativy při čerpání prostředků EU?
V souvislosti se zajištěním plynulého čerpání Ministerstvo pro místní rozvoj analyzovalo legislativní překážky bránící plynulé implementaci. V březnu byl vládou schválen balíček návrhů legislativních změn, které přispějí ke zjednodušení administrace fondů EU. Tyto návrhy budou promítnuty do příslušné legislativy a do 30. září 2010 přeloženy vládě k projednání.
V souvislosti s přípravou politiky soudržnosti po roce 2013 se hovoří o vytvoření silné vyjednávací strategie s podporou napříč politickým spektrem, aby české regiony a ministerstva nebyly ohroženy výrazným propadem celkových finančních prostředků pro ČR ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jakou v tomto ohledu hraje roli Ministerstvo pro místní rozvoj jako koordinátor pro danou oblast?
Za problematiku reformy rozpočtu Evropské unie je zodpovědné Ministerstvo financí společně s Útvarem ministra pro evropské záležitosti. Ke zveřejnění oficiální představy Evropské komise k reformě rozpočtu Evropské unie dojde v červenci nebo září tohoto roku. Ministerstvo pro místní rozvoj ovšem spravuje jednu z nejvýznamnějších kapitol rozpočtu EU – politiku soudržnosti a současně usiluje o nastartování široké debaty na národní úrovni k podobě této politiky po roce 2013.
Dobře víme, že je třeba mít jasnou vyjednávací strategii a sledujeme, aby v budoucnosti nedošlo k výraznému propadu celkových finančních prostředků oproti současnému období.
Proto naše ministerstvo předložilo již na podzim 2009 vládě materiál "Rámcová pozice ČR k budoucí kohezní politice EU". Tato pozice se samozřejmě pravidelně aktualizuje na základě vývoje situace v České republice i v Evropské unii. Nová verze bude předložena v říjnu letošního roku.
Jak jste uvedl, situace v ekonomice i prognózy vývoje se neustále mění. Jak konkrétně ministerstvo reaguje, berou se v úvahu i stanoviska regionů?
Můj úřad se snaží o maximální informovanost a zapojení nejrůznějších aktérů národní, regionální i místní úrovně.
Debata zahrnuje politickou úroveň, ministerstva, regiony i veřejnost. Velmi úspěšnou byla v tomto ohledu konference, která se uskutečnila 29. března za účasti některých českých europoslanců, vrcholných zástupců Evropské komise, senátorů a představitelů českých krajů. Ministerstvo mimo jiné v této souvislosti zřídilo tzv. Meziregionální poradní skupinu pro budoucnost politiky soudržnosti, které se pravidelně účastní zástupci jednotlivých krajů. Současně se zástupci MMR aktivně účastní pracovních skupin a jednání v Bruselu a vyměňují si poznatky a zkušenosti s ostatními členskými státy. Výstupem této činnosti jsou materiály pravidelně předkládané vládě.
V souvislosti s diskusí mezi klíčovými resorty – ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem financí – se objevují některé rozdílné pohledy na strategii budoucího vyjednávání a některé věcné aspekty politiky soudržnosti po roce 2013. Čeho se konkrétně týká toto odlišné vidění?
Ministerstvo financí vidí každou výdajovou kapitolu rozpočtu Evropské unie čistě z "účetního" pohledu, zatímco Ministerstvo pro místní rozvoj vidí politiku soudržnosti v širších souvislostech. Česká republika je v současném období největším příjemcem prostředků politiky soudržnosti na hlavu v celé Evropské unii (pozn.: přes 300 EUR ročně) a je třeba zajistit, aby české regiony i resorty nepřišly "skokově" o významnou část těchto prostředků, v porovnání se současným obdobím 2007–2013. Jinými slovy – MMR vnímá přetrvávající rozvojové potřeby ČR i po roce 2013, a v této souvislosti chce umožnit tyto potřeby pokrýt dostatečnými finančními zdroji. MMR musí také brát v potaz zájmy regionů, které buď již nyní nepatří do tzv. cíle 1 (Praha) nebo které se cítí ohroženy možností ztráty nároku na prostředky v rámci tohoto nejvýhodnějšího cíle (Středočeský kraj).
Jaké lze tedy očekávat další kroky v souvislostí s formováním pozice ČR k reformě rozpočtu, konkrétně k podobě politiky soudržnosti po roce 2013?
Hlavním cílem je využít odbornou diskuzi o zmapování rozvojových potřeb v období po roce 2013 a identifikovat zájmy a potřeby ČR v nastávající politice soudržnosti. Věřím, že výsledkem jednání bude především nalezení konsenzu napříč politickým spektrem a přesné vymezení "mantinelů" pro vyjednávače za ČR na pracovní i politické úrovni tak, aby bylo možné vyjednat prostředky na rozvoj ČR v dostatečné výši. Klíčovou prioritou vyjednávací strategie ČR je také start nových programů ihned od počátku nového programového období, tj. od 1. ledna 2014. V souvislosti s tematickými prioritami vnímá ČR i nadále potřebu dobudování základní infrastruktury jako hlavního předpokladu pro další rozvoj regionů v České republice.
Děkuji za rozhovor