K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Velká novela vodního zákona a její dopad do života obcí

Datum: 2. 8. 2010, zdroj: Zpravodaj MZe 3/2010, rubrika: Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Některé věci ohledně vody se od 1. srpna tohoto roku opět změní. Důvodem je v pořadí již šestnáctá novela zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), která byla vyhlášena ve Sbírce dne 21. května 2010, v částce 53 pod číslem 150/2010.

Ačkoliv se jde o již několikátou změnu vodního zákona, jedná se v podstatě o první novelu vyvolanou snahou přezkoumat účinnost zákona v praxi, zjistit zda-li vše funguje tak, jak by mělo, a nepůsobí problémy. Mezi další cíle se postupem času, proces novelizace se protáhl na téměř tři roky, přidaly transpozice evropských směrnic, reakce na vývoj ve vodním hospodářství, nutné snižování administrativní zátěže a úprava ekonomických nástrojů ve vodním hospodářství. Mimo posledně jmenovaného záměru, vyřazeného s ohledem na hospodářskou krizi, se podařilo víceméně představy zpracovatelů naplnit.

Mezi největšími změnami lze uvést úpravu systému plánování v oblasti vod, řešení hospodaření se srážkovými vodami, zavedení výrobkového přístupu a vodohospodářských úprav, zjednodušení některých řízení, zavedení definice přirozených koryt vodních toků a s tím spojené zjednodušení revitalizací a posílení významu zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Z formálních změn si novela kladla ambice ve vyjasnění některých pojmů a institutů a vyjasnění vztahu vodního zákona k souvisejícím právním předpisům – správnímu řádu a stavebnímu zákonu. Samostatným tématem byla úprava sankcí ve vodním hospodářství a s tím spojená změna zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Obce se procesu novelizace vodního zákona aktivně účastnily a jejich hlas byl slyšet. Dělo se tak zejména prostřednictvím Svazu měst a obcí České republiky od počátku příprav až do samého konce při projednávání v Parlamentu. Lze tedy konstatovat, že nastávající změny by tedy neměly být pro obce velkým překvapením.

Jejich dopady do života obcí lze shrnout do dvou základních okruhů. Jedná se o změny dotýkající se fungování obcí a změny dotýkající se běžného života jejich obyvatel. Podrobněji se jednotlivým změnám věnují následující řádky.

Změny dotýkající se fungování obcí

Novela řeší mimo jiné hospodaření se srážkovými vodami, které bývá problémem v nejedné obci. Nově se proto již ve stavebním řízení, mimo povinností zabezpečit zásobování vodou a zneškodňování odpadních vod, stanovuje nutnost řešit srážkové vody (§ 5 odst. 3). Konkrétněji se zde mluví o postupu v pořadí zajistit jejich vsakování nebo zadržování a poté jejich odvádění, vše v souladu se stavebním zákonem. Ten prostřednictvím vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., (§ 20 odst. 5 písm. c) vymezuje stavební pozemek tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití.

Tenká je hranice mezi vodami srážkovými a odpadními. V tomto směru řeší problematiku novela tak, že v případech srážkových vod z dešťových oddělovačů a pozemních komunikací výslovně stanoví, kdy tyto ještě jsou vodami srážkovými (§ 38 odst. 2), a dále zavádí působnost vodoprávního úřadu rozhodnout v pochybnostech, zdali se jedná o vody odpadní či nikoliv (§ 38 odst. 13).

Obcí se jako vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací může rovněž dotknout zjednodušení některých řízení a možnost odečtu vstupního znečištění při vypouštění odpadních vod. Nově bude totiž možné povolovat vodní díla vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují nakládání s vodami, ve zkráceném stavebním řízení, tzn. autorizovaným inspektorem (§ 15 odst. 9). Dále pak stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení (§ 15 odst. 2).

Ohledně možnosti znečišťovatele odečíst si vstupní znečištění bylo toto možné, byl-li zároveň odběratelem. Úprava se ukázala jako značně diskriminující, protože jednalo-li se o dvě odlišné osoby, odečet se neprovedl. Toto nastávající zákon mění a nově bude odečet možný i v těchto případech (§ 90 odst. 6).

V oblasti povodňové ochrany příliš změn nenastalo. Lze však zmínit započetí stupně bdělosti rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby (§ 70 odst. 2 písm. a), prodloužení lhůty na předání zprávy o povodni nově z 1 měsíce na 3 měsíce (§ 76 odst. 2), v případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise jiného člena komise (§ 79 odst. 1). Dochází rovněž k upřesnění počátku mimořádných pravomocí povodňových orgánů, kdy je explicitně stanoveno, že tyto začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů (§ 77 odst. 4).

Změny se dotkly i obcí jako vodoprávních úřadů. Na základě požadavku Ministerstva vnitra na sjednocení výkonu státní správy došlo ke zrušení vodoprávních úřadů na úrovni pověřených obcí (§ 105 odst. 2). Důvodem byla skutečnost, že výkon státní správy začíná s malými výjimkami až na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Povolování ve věcech potřeb jednotlivých občanů a domácností (zejména studny) budou tedy nově zajišťovat obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 106 odst. 2). Vodoprávní úřady pověřených obcí však dokončí zahájená a pravomocně neukončená řízení (čl. II bod 9 přechodných ustanovení k novele vodního zákona).

V Poslanecké sněmovně bylo pozměňovacím návrhem prosazeno řešení krizových situací při nakládání s vodami, zejména možnost úpravy platných povolení při nečekaném nedostatku vody, ať už v síti nebo na zdroji (§ 109 odst. 1). Vodoprávní úřad bude mít nově explicitně stanovenou působnost tuto situaci ve veřejném zájmu na dobu nezbytnou řešit.

Obce mohou pozitivně vnímat rovněž určité omezení účasti občanských sdružení ve vodoprávních řízeních. Konkrétně žádost o informování o zahajovaných řízeních bude nově platná pouze 1 rok (§ 115 odst. 6) a jako den sdělení informace o zahájení řízení se rovněž bere den zveřejnění na úřední desce (§ 115 odst. 7).

V případě úpravy obecného nakládání s vodami (§ 6 odst. 4), vyhlašování záplavových území a jejich aktivních zón (§ 66 odst. 7) a úpravy nakládání s vodami při mimořádných situacích (§ 109 odst. 1) lze nově využít oproti obecné úpravě správního řádu speciální opatření obecné povahy. Z důvodu kolikráte nutné co nejvčasnější použitelnosti opatření je stanoveno, že toto nabývá účinnosti již před jeho projednáním vyvěšením veřejnou vyhláškou, kterou se opatření obecné povahy oznamuje (§ 115a odst. 2), a dále vlastníci nemovitostí nepožívají speciálního postavení vůči ostatním (§ 115a odst. 3).

Změny dotýkající se běžného života obyvatel obcí

S novelou vodního zákona č. 150/2010 Sb. se výrazné zjednodušení dotkne těch, kteří si zamýšlejí pořídit energetické vrty nebo domovní výrobkové čistírny odpadních vod. Ohledně vrtů k využívání energetického potenciálu podzemních vod, které neodebírají nebo nečerpají podzemní vodu, bude nově k těmto povinen pouze souhlas vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1 písm. g), nikoliv již povolení k nakládání s vodami (§ 8 odst. 3 písm. e) a rovněž stavební povolení vodoprávního úřadu, jelikož se nebude jednat o vodní dílo (§ 55 odst. 2). Stavby čistíren odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE, postačí pouze s určitými náležitostmi (§ 15a odst. 2) ohlásit vodoprávnímu úřadu (§ 15a odst. 1). V případě, že vodoprávní úřad s ohlášením souhlasí, má se za povolené i vypouštění odpadních vod z takového díla (§ 15a odst. 4) a dále není nutné měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění (§ 38 odst. 5). Postačí pouze jednou za dva roky revize prostřednictvím odborně způsobilé osoby a předání jejích výsledků vodoprávnímu úřadu (§ 59 odst. 1 písm. k).

Nově se řeší obtížné zneškodňování odpadních vod zejména z horských chat. Zákon rozšiřuje totiž možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních, kdy bude možné v případě, že není jiná možnost, vypouštět odpadní vody i ze zdrojů poskytujících služby, avšak tyto odpadní vody musí být převážně produktem lidského metabolismu a činností v domácnostech a nesmí obsahovat nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 38 odst. 7). Toto je možné povolit pouze výjimečně na základě vyjádření hydrogeologa. V této souvislosti se mění sazba poplatku za vypuštění a nově, namísto paušálu ve výši 3500 Kč/ročně se stanovuje roční poplatek ve výši 350 Kč za každého ekvivalentního obyvatele (§ 100 odst. 2).

Pokud je řešeno zneškodňování odpadních vod jejich akumulací v bezodtokových jímkách (žumpách) stává se většinou, že žumpa je děravá a dochází k protiprávnímu vypuštění odpadních vod do vod podzemních. Tomu se snaží novela předejít a zakotvuje pravomoc vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí vyžádat si na vlastníkovi žumpy prokázání zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy (§ 38 odst. 6), tzn. například jejich vyvážením na čistírnu odpadních vod, ať už samostatně nebo jejich předáním odpovědné osobě.

Častý problém studny na cizím pozemku, kdy pozbývá platnosti povolení k odběru, a z důvodu špatných sousedských vztahů toto nelze obnovit, by mělo být řešitelné. Účastníkem řízení o nové povolení jsou totiž přímo ze zákona pouze žadatel, obec a případně občanské sdružení(§ 115 odst. 15).

Závěrem

lze konstatovat, že jako každý zákon, ani tato novela se nevyhnula chybám a nepřesnostem. Přesto lze doufat, že bude praxí vnímána pozitivně a ve věcech nejasností vodoprávními úřady vykládána vždy v souladu s jejím účelem. V případě dotazů se lze vždy na vodoprávní úřady obrátit, v případě hlubších problémů bude zajisté nápomocna výkladová komise pro vodní zákon, která byla právě za účelem řešení výkladových nejasností při Ministerstvu zemědělství zřízena. Přání a ambice, které byly do této novely z řad dotčené veřejnosti vkládány, snad došly naplnění a věci se zjednoduší.

Mgr. Zdeněk Horáček, zástupce ředitele odboru, MZem

TOPlist
TOPlist