K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2020 „Nové perspektivy“

Veřejné osvětlení a jeho současný stav v České republice

Datum: 15. 7. 2010, zdroj: OF 2/2010, rubrika: Ostatní

Pod pojmem veřejné osvětlení (VO) se rozumí osvětlení veřejných komunikací a prostranství, osvětlení významných objektů, veřejných hodin, slavnostní osvětlení apod. Veřejné osvětlení se využívá nejenom ve městech a obcích, ale i na prostranstvích mimo obytná sídla.

Veřejnými komunikacemi se přitom rozumí místní komunikace, silnice, dálnice, komunikace pro pěší a cyklistickou dopravu včetně tunelů, podjezdů, podchodů, mostů, lávek, křižovatek, přechodů, náměstí, parků, pěších a obytných zón, ale i zastávek městské hromadné dopravy, parkovišť atd. Mezi osvětlení významných objektů zařazujeme fasády budov, architektonické památky, výtvarná díla, přírodní útvary apod. Slavnostní osvětlení je zase používáno při zvláštních příležitostech, často s provizorním napájením, např. vánoční výzdoba.

Veřejné osvětlení patří mezi tzv. neplacené služby veřejnosti, obvykle hrazené z obecních rozpočtů. Nemá komerční charakter a má za úkol především umožnit uživatelům společných venkovních prostorů pohyb za tmy při zajištění obdobné bezpečnosti a pohody jako ve dne. Dokresluje urbanismus oblasti, napomáhá orientaci uživatelů.

Veřejné osvětlení je důležitou součástí životního prostředí a podstatně ovlivňuje veřejný pořádek a bezpečnost dopravy, osob a majetku i atraktivnost měst a obcí a významnou měrou přispívá ke spokojenosti obyvatel.

Provedené výzkumy potvrdily přímý vztah mezi úrovní veřejného osvětlení a dopravní nehodovostí, zločinností, vandalismem a dalšími nežádoucími protispolečenskými jevy.

Nárůst spotřeby energie

Po roce 1990 se projevuje se neustálý nárůst cen elektrické energie, jejímž významným odběratelem je právě oblast veřejného osvětlení. Poslední zjištěné informace o spotřebě veřejného osvětlení za celou republiku byly zjišťovány naposled v roce 2000. Zjištěná spotřeba elektrické energie pro provoz veřejného osvětlení z jednotlivých oblastí a všech velikostí měst a obcí z pohledu energetické náročnosti těchto osvětlovacích soustav je uvedena v grafu.

Graf: Spotřeba elektrické energie ve veřejném osvětlení (GWh)
Graf: Spotřeba elektrické energie ve veřejném osvětlení (GWh)

Na konci roku 2007 byl proveden výzkum týkající se stavu veřejného osvětlení v ČR. Tým pod vedením prof. Ing. Karla Sokanského, CSc. zpracoval data o veřejném osvětlení, která byla poskytnuta městy a obcemi formou dotazníkové akce. Tento výzkum byl proveden na základě požadavků tehdejší České energetické agentury (ČEA). Jedním z bodů zadání byl rozbor aktuálních krajských koncepcí týkajících se veřejného osvětlení a studium potenciálu úspor veřejného osvětlení dle velikosti měst a obcí. Obesláno bylo 6244 obcí a měst. Zařazeno do databáze bylo 616 obcí a měst, nejvíce odpovědí došlo z obcí pod 500 obyvatel a to 292.

Spotřeba elektrické energie na světelné místo roste s počtem obyvatel, až na jednu výjimku (kategorie 25 až 50 tisíc obyvatel), způsobenou zřejmě malým souborem dat v této kategorii. Hlavní příčinou je vypínání veřejného osvětlení v menších obcích i v době, kdy by se mělo svítit. Roční spotřeba elektrické energie na obyvatele je až na jednu výjimku (kategorie 10 až 25 tisíc obyvatel) přibližně stejná a má hodnotu více než 50 kWh/obyvatele. Svědčí to o tom, že v menších obcích je větší počet světelných míst na obyvatele a naopak odběr energie na světelné místo je větší u velkých měst z důvodu delší doby svícení. Z výše uvedeného závěru je proveden odhad spotřeby energie v ČR, který je stanoven s 95 % spolehlivostí v rozmezí 463,2 až 628,5 GWh, což koresponduje s údaji získanými z distribučních společností (tab. 1). Z údajů je patrné, že dodávka energie na veřejné osvětlení představuje přibližně 1 % celkové spotřeby dodávané hlavními distributory.

Tab. 1. Podíl elektrické energie pro veřejné osvětlení
Dodavatelé energie Dodaná el. energie – VO (GWh) Dodávaná el. energie celkem (GWh)
ČEZ 375 34 664
E-on 167 11 500
PRE 58 6100
Celkem (GWh) 600 52 264
Celkem (%) 1,14 100

Instalovaný příkon na obyvatele mírně klesá s počtem obyvatel měst a obcí. Z tohoto údaje je proveden odhad instalovaného příkonu veřejného osvětlení v ČR, který se s 95 % spolehlivostí pohybuje v rozmezí 126,35–140,8 MW. To koresponduje s úvahou odhadu příkonu 130 W na světelné místo při uvažovaném počtu světelných míst 1 milion.

Nezávisle na této studii byla zpracována samostatně data odlišným způsobem o stavu VO v Libereckém kraji.

Údaje o veřejném osvětlení v ČR

Z provedeného výzkumu v roce 2007/2008, dále z průzkumu v Libereckém kraji a z údajů pasportů měst a obcí spravovaných fy ELTODO, byl vypracován model předpokládaných počtů světelných míst měst a obcí za jednotlivé kraje. Dále byl tento statistický model rozpracován na města a obce s různým počtem obyvatel. Předpokládaná statistická odchylka je plus minus 10 %.

Základní srovnání jednotlivých krajů v ČR je patrné z tabulky 2.

Tab. 2. Základní statistické údaje o veřejném osvětlení v krajích
Kraj Obyvatel Rozloha (km2) Hustota osídlení (obyv./km2) Počet světelných míst Hustota světelných míst (SM/km2)
Praha 1 233 211 496 2 486,3 138 563 279,4
Středočeský 1 230 691 11 014 111,7 161 933 14,7
Jihočeský 636 328 10 056 63,3 83 727 8,3
Plzeňský 627 7 561 75,3 74 951 9,9
Karlovarský 308 403 3 314 93,1 40 579 12,2
Ústecký 835 891 5 335 156,7 109 985 20,6
Liberecký 437 325 3 163 138,3 57 542 18,2
Královéhradecký 554 520 4 758 116,5 72 963 15,3
Pardubický 515 185 4 519 114,0 67 787 15,0
Vysočina 515 411 6 795 75,9 67 817 9,9
Jihomoravský 1 147 146 7 196 159,4 150 940 20,9
Olomoucký 642 137 5 159 124,5 84 491 16,4
Zlínský 591 412 3 964 149,2 77 817 19,6
Moravskoslezský 1 250 255 5 427 230,4 164 507 30,3
ČR 10 467 542 78 757 292,5 1 353 607 17,2

Rozložení veřejného osvětlení v městech a obcích podle počtu obyvatel a statisticky upravené údaje o soustavách (počet světelných míst – SM, příkon na jedno SM, počet obyvatel na jedno SM) ukazuje tabulka 3. Ze statistických údajů je prokázáno, že čím je menší obec, tím má na jedno světelné místo méně obyvatel a zároveň se zvyšuje instalovaný příkon jednoho svítidla. V tabulce je rovněž vidět, že čím je menší obec, tím se značně zvyšují náklady na spotřebovanou elektrickou energii, a to jak v přepočtu na jednoho obyvatele, tak v nákladech na jedno světelné místo.

Tab. 3. Statisticky upravené údaje o soustavách veřejného osvětlení v jednotlivých velikostních kategoriích měst v ČR
  Počet měst Počet obyvatel Počet světelných míst celkově Počet obyvatel na 1 světelné místo Průměrný příkon na 1 svítidlo (W) Instalovaný příkon soustavy – odhad (kW) Roční doba provozu (hod.) Roční spotřeba el. energie  (MWh) Platby za 1 kWh (Kč) Roční náklady na el. energii (tis. Kč)
Města a obce nad 1 mil. obyvatel 1 1 233 211 138 563 8,9 92 12 748 4 094 52 189,5 2,2 114 816,9
Města a obce nad 100 tis. obyvatel 5 2 154 615 244 843 8,8 120 29 381 4 057 119 199,2 2,1 250 318,3
Města a obce mezi 50–100 tis. obyvateli 17 1 209 452 139 017 8,7 115 15 987 4 087 65 338,9 2,2 143 745,6
Města a obce mezi 20–50 tis. obyvateli 41 1 213 675 141 125 8,6 120 16 935 4 015 67 994,0 2,5 169 985,1
Města a obce mezi 10–20 tis. obyvateli 67 941 601 123 895 7,6 125 15 487 4 019 62 241,7 2,7 168 052,5
Města a obce mezi 5–10 tis. obyvateli 147 1 027 371 148 894 6,9 133 19 803 3 907 77 370,1 2,8 216 636,3
Města a obce mezi 2–5 tis. obyvateli 484 1 160 597 175 848 6,6 143 25 146 3 873 97 391,5 3,1 301 913,6
Města a obce do 2 tis. obyvatel 5 667 1 527 020 305 404 5,0 154 47 032 3 650 171 667,6 3,2 549 336,3
Celorepublikový průměr       7,4 125,3   3 962,8   2,6  

Ve výčtu statistických dat by se dalo dále pokračovat a sledovat jednotlivé položky. Také se již dá zpracovat statistický model o stavu veřejného osvětlení s různými formami jednotlivých sledovaných položek. To však není cílem tohoto článku. Pro základní posouzení nákladů na spotřebovanou energii v roce 2009 je tento výčet plně dostačující. Sumární vyhodnocení statistických údajů je shrnuto v tabulce 4.

Tab 4. Vyhodnocení statistických údajů
Celkový počet světelných míst (SM) na území ČR 1 353 607 ks
Průměrný počet obyvatel na 1 SM 7,6 obyvatel
Průměrný příkon na 1 SM 125,3 W
Instalovaný příkon ČR 182 519,2 kW
Průměrná doba provozu VO 3962,8 hod
Průměrná cena ČR 1 kWh 2,60 Kč
Roční spotřeba el.energie VO ČR 713 392 488,2 kWh
Roční náklady na el. energii VO ČR 1 904 366 715 Kč
Průměrné roční náklady na energii/1 obyv. ČR 183,6 Kč
Průměrné roční náklady na energii/1 SM ČR 1 292,6 Kč

Z uvedeného statistického průzkumu se dá určit, že průběžně dochází ke snižování nákladů na elektrickou energii. Od posledního průzkumu zpracovaného společností SEVEN v roce 2000 byly průměrné roční náklady na spotřebovanou elektrickou energii 1650 Kč při průměrné sazbě za 1 kWh 1,60 Kč. Za devět let se podařilo snížit průměrné náklady na spotřebovanou energii o 358 Kč, i když průměrná sazba za 1 kWh byla navýšena o 1 Kč.

Základní poznatek

Získání přesných dat o stavu veřejného osvětlení jednotlivých obcí je velmi problematické. Většina obcí nevlastní pasport veřejného osvětlení a ani neuvažuje o tom, že si tento základní dokument nechá zpracovat. Bohužel drtivá většina obcí má jiné priority a financování veřejného osvětlení bývá až na 4. a 5. místě důležitosti. Volení zástupci měst a obcí nevědí, jak je tento dokument důležitý k hospodárnému plánování provozu osvětlení včetně rekonstrukcí. A už vůbec nevědí, že je jejich povinností ze zákona takový dokument vypracovat.

Hlavní závady

  • Provozování soustavy veřejného osvětlení bez revizních zpráv. Veškerá elektrická zařízení je možné provozovat jen na základě platné revizní zprávy, kterou je nutno vypracovat pravidelně každé čtyři roky.
  • Převážná část veřejného osvětlení je umístěna na cizím majetku. V případě, že na toto umístění není sepsána smlouva o věcném břemenu, může dojít k neplánovaným investicím (např. rušení neizolovaných kabelových tras energetikou).
  • Investice do rekonstrukcí nebo oprav veřejného osvětlení jsou neekonomické, neboť se provádí bez předchozího energetického vyhodnocení. Například náhrada starého svítidla svítidlem novým o stejném příkonu.
  • Provozování veřejného osvětlení bez základních znalostí této problematiky. To má za následek zvýšené náklady na provoz a údržbu, špatné plánování obnovy a v některých případech vysoké platby z hlavního jističe (jsou předimenzované).

Stav dokumentace a údržba

  • Úplné a částečné revize VO má cca 25 % obcí, jinak provozují zařízení bez revizních správ.
  • Pasport VO vlastní jen 30 % obcí.
  • 50 % obcí si údržbu a správu VO zajišťuje sama prostřednictvím starosty nebo zastupitelů.
  • 37 % obcí má správu a údržbu zajištěnou smluvně odbornou firmou.
  • 11 % obcí má tuto činnost zajištěnou prostřednictvím osoby se žebříkem.
  • 2 % obcí nemá tuto činnost zajištěnou vůbec.
  • Jen u 25 % subjektů se dá říci, že rozumí osvětlení, jinak to jsou jen velice dobří elektrikáři.
  • Z celkového počtu zástupců obcí (starostů nebo pověřených osob) jen 10 % je schopno vyhodnotit nebo stanovit správný postup provozu, údržby, rekonstrukce a výstavby VO. Ostatní, respektive většina, si pletou žárovku s výbojkou nebo zářivkou. Takže v těchto případech je velice těžké získat data, která jsou zásadní, pro tento průzkum.

Stav jednotlivých součástí osvětlení obcí do 20 000 obyvatel

Zapínací místa

Většina rozvaděčů zapínacích míst (ZM) je vybavena měřením spotřeby elektrické energie na straně rozvodných závodů. Kontrola správné funkce rozvaděčů a osvětlovacích míst není prováděna při pravidelných prohlídkách zařízení podle plánu údržby a zjištěné závady pak nejsou operativně odstraňovány podle závažnosti.

Kompletní materiály týkající se rozboru stavu VO z hlediska životnosti stávajícího vybavení VO v obcích se nepodařilo zajistit. Podle sdělení obcí (dotazníků) nejsou ZM i svítící místa v pořádku. Preventivní údržba není prováděna.

Způsob ovládání VO závisí na mnoha kriteriích a možnostech obcí. Současné řízení a správa VO není integrováno. Veřejné osvětlení není řízeno automaticky, není monitorován stav VO a nejsou shromažďovány údaje o jeho provozu, spotřebě, poruchách apod. na úroveň zapínacích míst .

Svítidla pro veřejné osvětlení

Svítidla (SV) v obcích a jejich skladba je v provedení mnoha druhů (typů). Celých 50 % svítidel je na hranici životnosti, 40 % je zcela nevyhovujících a 10 % je ve stáří do 5 let. U starých typů svítidel se již nevyplácí jejich oprava z důvodu neexistujících náhradních dílů, vypálených refraktorů a rozpadlých difusorů. Běžná plánovaná životnost svítidel je mezi 25 až 30 roky provozu.

Z uvedeného průzkumu jasně vyplývá, že stávající svítidla jsou za dobou své životnosti nebo na svém konci. Provoz a údržba je velice nákladná a neekonomická.

Posuzování ostatních částí zařízení, tj. stožáry, kabelové vedení atd., by vyžadovalo další obsáhlé vyjádření. Z předložených statistických dat se dá jen orientačně posoudit celkové vybavení soustav VO. Dá se však předpokládat, že u obcí s počtem obyvatel do 20 000 jsou soustavy veřejného osvětlení fyzicky zastaralé a na konci své životnosti. Jestliže budu předpokládat, že se jedná cca o 60 % celkového počtu SM na území ČR, tak je to cca 850 000 světelných míst s průměrným příkonem jednoho světelného místa cca 139 W.

V případě rekonstrukce těchto světelných míst by se dal za použití nejmodernějších technologií snížit instalovaný příkon na 1 SM o cca 50 W. Bohužel finanční možnosti měst a obcí nejsou tak velké, aby se to podařilo. Jen výměna svítidel v počtu cca 850 000 ks by při průměrných cenách stála 6,8 miliardy korun a základní pasportizace VO pro uvedený počet je odhadnuta na cca 170 mil. Kč.

Bez účinné pomoci státu v této oblasti se obce nikam nehnou a stávající stav VO se bude postupně zhoršovat. V České republice není žádný samostatný dotační titul, který by byl určen je na veřejné osvětlení a přitom je to jedna z nejrychlejších návratností vložených investic v rámci úspor elektrické energie. Toto je jen základní úvaha, jakým způsobem by se mělo postupovat při obnově VO. Bez cílené pomoci státu to nebude možné a za pár let možná nebudeme v některých částech ČR svítit.

Veřejné osvětlení je jednou ze základních služeb obyvatelstvu. Bez veřejného osvětlení si dnes občané neumí představit život ve městě či obci, o čemž jsme se přesvědčili v Libereckém kraji, kde jsme na hodinu vypnuli cca 70 000 světelných míst. Reakce občanů na sebe nedaly dlouho čekat.

Literatura
  • Manuál veřejného osvětlení pro města a obce, 2001, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie
  • Metodické pokyny pro obnovu, provoz a údržbu VO, VŠB Ostrava 2008, prof. Ing. K. Sokanský, CSc.
  • Počet obyvatel v obcích ČR – 2009, Český statistický úřad
  • Data z pasportů VO fa ELTODO
  • Veřejné osvětlení v Libereckém kraji 2008, Jiří Tesař.

Jiří Tesař, Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

TOPlist
TOPlist