Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2030

V roce 2009 dokončil ÚRS Praha, a. s., studii s názvem Prognóza vývoje obyvatelstva Plzeňského kraje, kde zadavatelem byl Krajský úřad Plzeňského kraje. Vedle splněného požadavku na zpracování samotné prognózy vývoje obyvatelstva za celý kraj, obsahuje studie také prognózu vývoje počtu obyvatelstva ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP), v dalších nižších územních celcích a vybraných městech a obcích.

Východiskem prognózy byl počet obyvatel k 1. 1 2009 a horizontem byl rok 2030. Studie dále obsahuje pravděpodobné počty obyvatel za roky 2010, 2015, 2020 a 2025. Na úrovni kraje i 15 SO ORP bylo součástí prognózy také stanovení počtů obyvatel podle základních věkových skupin (do 14 let, 15–64 let a 65 a více let).

Prognóza vychází z metodiky dlouhodobě používané v územním plánování (zejména kdysi v Terplanu, a. s., bývalém Státním ústavu pro územní plánování). Její podstatou je to, že pro stanovení počtu obyvatel se používají klasické demografické projekce pouze na úrovni celého státu, přičemž nemusí jít o vlastní projekce, ale většinou jde o aktualizační úpravy nejnovějších oficiálních projekcí Českého statistického úřadu s přihlédnutím k projekcím jiných institucí (PřF UK, VŠE apod.) a zapracování nejnovějších změn v demografickém vývoji, které nastaly od výchozího stavu těchto projekcí.

Takto stanovené celorepublikové rámce jsou doplněny analýzami a prognostickými úvahami o dynamice změn v jednotlivých konkrétních územních celcích (krajích, okresech, SO ORP, vybraných městech, skupinách obcí – jednak podle velikostních kategorií, jednak podle polohy). Podstatou souboru prognostických úvah je zjistit nebo odhadnout, jaké příčiny vedly ke změně trendů v postavení jednotlivých uvedených územních celků v minulosti, které z nich budou působit i nadále a které se budou utlumovat nebo naopak zvýrazňovat.

Vývoj Plzeňského kraje

Populační vývoj Plzeňského kraje v posledním desetiletí 20. století nebyl příliš příznivý. Během 90. let zde počet obyvatelstva ubýval, a to ještě výraznějším tempem, nežli v České republice jako celku (především v prvních letech po roce 1990, kdy v některých regionech ČR ještě dobíhal relativně příznivý vývoj předešlého období). V roce 2001 tak kraj dosáhl nejnižšího počtu 550,7 tis. obyvatel. Po roce 2001 nastal obrat a počet obyvatel začal opět narůstat. Přesto ještě v prvních letech tohoto století byl tento růst velmi pomalý. V rámci České republiky se však začal projevovat nový trend, charakteristický zvyšováním počtu obyvatel v západní části republiky (na rozdíl od moravských krajů, které zaznamenávají úbytky).

Od roku 2005 již přibýval počet obyvatel v Plzeňském kraji relativně výrazným tempem a v posledních třech letech byl v kraji zaznamenán výrazně příznivější populační vývoj nežli v celé republice. Od roku 2006 až do roku 2008 má kraj každým rokem třetí nejvyšší přírůstek mezi všemi kraji ČR (za hlavním městem Prahou a Středočeským krajem). V posledním roce, za který jsou údaje (2008), se dokonce výší přírůstku přibližuje oběma prorůstovým regionům ČR.

Při porovnání vývoje obyvatelstva podle velikostních skupin obcí lze v Plzeňském kraji pozorovat obdobné trendy jako v celé republice. Populační vývoj v úhrnu celého sledovaného období 1991–2008 byl příznivý jak v nejmenších obcích do 1400 obyvatel, tak zejména v obcích střední velikosti a v menších městech, a to až do velikostní kategorie obcí do 10 tis. obyvatel. V těchto městech a obcích se pohyboval přírůstek obyvatelstva v rozmezí 5–10 % obyvatelstva v závislosti na velikostní kategorii obce. Města nad 10 tis. však během uvedeného období zaznamenala, opět v souladu s celostátními tendencemi, úbytek obyvatelstva ve výši 2–3 %.

Suburbanizační vlivy a věková struktura

Koncem 90. let 20. století se ve vývoji osídlení kraje začaly projevovat suburbanizační vlivy zejména v případě krajského města Plzně, které však demografický vývoj ve větší míře ovlivnily až po roce 2000. Nejdynamičtěji vývoj obyvatelstva probíhal v západním a severozápadním směru od krajského města. Zpočátku se jednalo spíše o bezprostřední zázemí, s postupujícím časem se suburbanizované území dále rozšiřovalo do všech směrů. Kromě toho je v posledních letech patrný růst počtu obyvatel i v zázemí některých dalších větších měst na území kraje. Zároveň se však i nadále prohlubují rozdíly mezi těmito atraktivními územími a periferiemi při hranicích krajů a v menší míře i při hranicích okresů.

V poslední době se ukazuje, že přesun obyvatel z měst na venkov se alespoň v případě největších měst částečně nebo zcela zastavil. Nejvýrazněji je to vidět na příkladu krajského města, které zaznamenává jeden z nejvyšších přírůstků obyvatelstva. V ostatních městech se tento trend prozatím příliš neprojevuje, je však pravděpodobné, že i zde se v menší míře rovněž objeví. Na příznivý populační vývoj v posledním desetiletí má velký vliv rovněž dokončení dálnice D5. Obce poblíž této komunikace v převážné většině populačně rostou, případně probíhající bytová výstavba signalizuje, že v nejbližších letech dojde k výraznému růstu počtu obyvatel dotčených sídel (a to i vzdálenějších od krajského města, při hranicích se Spolkovou republikou Německo).

Věková struktura Plzeňského kraje se v posledních letech vyvíjela v souladu s věkovým složením ostatních regionů České republiky. Populace již delší dobu poměrně výrazně stárne, mění se podíly všech věkových kategorií – zvyšuje se podíl starých a nejstarších obyvatel na úkor dětské složky. Ještě v době SLDB 2001 v kraji převyšoval počet dětí do 15 let počet obyvatel ve věku 65 a více let. V současné době toto již neplatí. V Plzeňském kraji bylo k 31. 12. 2008 evidováno 86 754 obyvatel ve věku 65 a více let, což značí 15,2 % všeho obyvatelstva, zatímco děti do 15 let tvořily již jen 13,8 % obyvatelstva. Produktivní složka populace (15–64 let) prozatím tvoří výraznou většinu a představuje téměř 71 % populace kraje.

Prognóza vývoje do roku 2030

Každá prognóza (příp. projekce) obyvatelstva má za cíl nastínit směr předpokládaného populačního vývoje, případně také ukázat na změny ve věkovém složení populace. Je totiž zřejmé, že právě změny ve věkové struktuře obyvatelstva budou v příštích letech poměrně dramatické. Žádný dlouhodobý výhled obyvatelstva však nemůže předvídat náhlé působení vnějších vlivů, které mohou mít z krátkodobého hlediska silné důsledky. Jedná se hypoteticky o výskyt plošných epidemií (mohou výrazně zvýšit úmrtnost v území) nebo o zásadní změny v systému sociálních opatření apod. Kromě těchto čistě demografických hledisek však přistupují hlediska ekonomická, ovlivňující výši migrace, zejména vůči cizině.

Typickým příkladem působení vnějšího vlivu, který nebylo možné ještě před několika lety očekávat, je např. současná globální ekonomická krize. Vzhledem k tomu, že krize prozatím trvá jen málo přes jeden a půl roku, není možné empiricky sledovat její dopad na populační vývoj (s výjimkou výrazného propadu v počtu přistěhovalých z ciziny). Je možné se pouze domnívat, jaký bude mít dopad na populační vývoj. Nelze však obecně konstatovat, že v době ekonomické krize se demografický vývoj populace bude zhoršovat, protože např. úroveň porodnosti byla i v minulých dobách často vyšší v obdobích, které by tomu ekonomicky neodpovídaly. Lze se tedy domnívat, že tato krize nebude mít z dlouhodobého hlediska zásadnější vliv na demografický vývoj. Pokud by však trvala delší období, případně se ještě prohlubovala, její dopad by se pravděpodobně projevil i na celkovém populačním vývoji, zejména na vývoji migračního salda.

Složky pohybu obyvatelstva

U jednotlivých složek pohybu obyvatelstva lze očekávat v Plzeňském kraji následující vývoj:

• postupné zvýšení úrovně plodnosti, které se na konci minulého století dostalo až na historické minimum. Celkový počet narozených dětí však již pravděpodobně dosáhl svého vrcholu a v dalších letech se bude spíše snižovat (zejména po roce 2015), a to proto, že do reprodukčního věku budou postupně vstupovat populačně slabší ročníky, narozené po roce 1980 a především pak po roce 1990,
• úmrtnostní poměry by se během celého prognózovaného období měly nadále mírně zlepšovat, poněkud výraznějším způsobem pak u mužů. Přesto budou absolutní počty zemřelých spíše kolísat (hlavně na počátku prognózovaného období) případně v dalším období narůstat, protože do vyššího věku se budou dostávat populačně silnější ročníky,
• migračně by měl i v dalším období zůstat Plzeňský kraj aktivní, to znamená, že každoroční počet přistěhovalých do kraje bude vyšší než počet vystěhovalých. Vzhledem k poměrně dlouhému horizontu prognózy se však vývoj migrace na úrovni kraje předpokládá nejobtížněji a nemůže postihnout neočekávané vlivy jednak ze strany změn v globální ekonomice, jednak ze strany změn ve společnosti. V rámci podrobnějších územních jednotek je její předpoklad ještě obtížnější a je zde tak velká míra nejistoty.

Snižování aktivního migračního salda

Prognóza předpokládá postupné mírné snižování aktivního migračního salda do kraje.

• Výsledkem těchto složek demografického pohybu je pak celkový vývoj obyvatelstva. Podle zpracované prognózy by se měl do roku 2030 v Plzeňském kraji mírně zvýšit počet obyvatel a měl by dosáhnout hodnoty přibližně 574,5 tis. obyvatel, což znamená přírůstek cca 0,9 % ve srovnání s prahem prognózy, kterým je datum 1. leden 2009. Vývoj počtu obyvatel však nebude v čase rovnoměrný a v každém období by měl být jiný.
• K růstu počtu obyvatel bude docházet v prvních letech prognózy, takže v roce 2015 by měl kraj dosáhnout maximálního počtu cca 585,5 tis. obyvatel. V dalších přibližně 5ti letech by mělo docházet ke stagnaci, resp. k mírným úbytkům obyvatelstva, které by se po roce 2020 měly ještě dále prohlubovat, stejně jako v celé ČR i ve většině zemí Evropy.
• K nejvýraznějším změnám dojde ve věkovém složení, které nezmírní ani zahraniční migrace. Populace výrazně zestárne, sníží se podíl dětí do 15 let, zejména pak po roce 2020. Relativně ubude i obyvatel ve věku 15–64 let. K zásadním změnám dojde především u věkové složky 65 a víceletých. Podíl těchto obyvatel výrazně naroste a předpokládá se, že na konci prognózovaného období budou obyvatelé ve věku 65 
  a více let již tvořit téměř čtvrtinu veškeré populace v kraji. V rámci této kategorie pak vzroste zejména podíl nejstarší věkové složky nad 80 let. Podíl ekonomicky aktivních osob se výrazně sníží a postupně se bude blížit podílu neaktivních osob.
• Je však nutné konstatovat, že rokem 2030, který je horizontem této prognózy, samozřejmě změny ve vývoji obyvatelstva ani v jeho věkové struktuře neskončí. Současné výhledy předpokládají další úbytek obyvatel a další stárnutí populace.

Prognóza v územních celcích kraje

Změny v počtu obyvatelstva i věkové struktuře nebudou v kraji rovnoměrné. Prognóza obyvatelstva předpokládá, že se počet obyvatel do roku 2030 ve srovnání s výchozím stavem zvýší v devíti z patnácti správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP), ve zbylých šesti SO ORP počet obyvatel naopak poklesne (viz tabulka).

Prognóza vývoje počtu obyvatelstva v letech 2001–2030 podle správních obvodů ORP Plzeňského kraje

Zdroj: ÚRS Praha, a. s.

Vývoj počtu obyvatel v letech 2009–2030 dle SO POÚ Plzeňského kraje v % výchozího stavu

Pokles je očekáván zejména v okrajových částech kraje. Ani jeden úbytkový správní obvod není součástí Plzeňské aglomerace. Relativně nejvyšší úbytky by měly nastat na jihu kraje (SO ORP Sušice a Horažďovice, částečně také Klatovy), menší úbytky pak na severozápadě kraje (SO ORP Tachov a Stříbro). Celkové úbytky obyvatelstva by však neměly být nijak dramatické, i v nejméně příznivých obvodech by se měly pohybovat maximálně do výše 1,5 % během celého prognózovaného období. Zde je třeba připomenout, že úbytky počtu obyvatel některých území nejsou výsledkem nějakého "plánování úbytků", ale vycházejí z toho, že demografické rámce celého státu jsou víceméně dány, protože jsou předurčeny demografickým chováním obyvatelstva a postavením České republiky v globální ekonomice. Vývoj jednotlivých dílčích území je ovlivňován rozdílnou dynamikou těchto území, kdy každý růst počtu obyvatel některé části státu (např. suburbanizovaného území kolem větších měst) je vykompenzován úbytky v jiných územích. Tyto úbytky mohou mít velmi negativní dopady zejména na menší obce v úbytkovém území. K zamezení těchto negativních očekávání přispívají právě i objektivní prognózy, které tato území označují za perspektivně úbytková.

Vývoj počtu obyvatel v letech 2009–2030 ve vybraných obcích Plzeňského kraje v % výchozího stavu

Výrazně přírůstkové regiony se naopak soustřeďují do zázemí krajského města. Nejvýrazněji by měl růst počet obyvatel ve SO ORP Stod (téměř 4 %), o více než 1 % pak dle prognózy poroste populace ve SO ORP Nýřany, Přeštice, Blovice a Plzeň. Všechny uvedené přírůstkové správní obvody bezprostředně sousedí se správním obvodem krajského města. V samotném SO ORP Plzeň by mělo dojít k nejvýraznějšímu absolutnímu nárůstu počtu obyvatel, v relativním vyjádření se však díky populační velikosti obvodu bude jednat jen cca o 1 %.

Ve všech SO ORP pravděpodobně poroste počet obyvatel v první polovině prognózovaného období. Relativně nejméně opět ve SO ORP Sušice, resp. Horažďovice. I tak by zde mělo do konce roku 2020 dojít ke vzrůstu o téměř 1 % obyvatelstva. Na Stodsku, a zejména pak na Nýřansku se však ve stejném období zvýší počet obyvatel o téměř 5 %. Po roce 2020 však lze předpokládat pokles počtu obyvatel ve všech správních obvodech, opět s obdobným pořadím, i když prognóza již nepředpokládá takové rozdíly mezi jednotlivými správními obvody.

Součástí studie pro Plzeňský kraj bylo i zpracování vývoje počtu obyvatel ve správních obvodech pověřených obecních úřadů a ve vybraných obcích a městech. Výsledky jsou znázorněny v přiložených kartogramech.

Závěrem

Lze předpokládat, že změny ve věkovém složení obyvatelstva, budou mít zásadní dopady na směrování politických rozhodování i pro praktický život obyvatel. Již nyní se objevují problémy s nedostatkem škol či předškolních zařízení, které souvisejí se zvýšeným počtem narozených dětí v posledních letech. Tento nedostatek však za několik let pomine, zejména u mateřských škol. Pokud se týká základních škol, je naopak pravděpodobné, že v nejbližších cca 5 letech se potřeba volných kapacit ještě zvýší. Největší tlak lze očekávat v obcích Plzeňské aglomerace. Nicméně očekávaný vzestup počtu školních dětí bude jen přechodný a po roce 2015 ho již nelze předpokládat. Naopak přibližně od roku 2020 bude dětí i na základních školách výrazně ubývat a kapacita těchto zařízení bude naddimenzovaná.

Na druhé straně lze předpokládat vznik problémů souvisejících se stárnutím populace a s nárůstem počtu obyvatel ve vyšších věkových kategoriích. Největší nároky bude stárnutí klást na oblast zdravotnictví a sociálních služeb. Je nutné si uvědomit, že v souvislosti se zvyšováním průměrné délky života, bude čím dál více lidí vyhledávat a potřebovat tato zařízení (nemocnice, ústavy sociální péče apod.). Pokud se týká starších obyvatel, přibude jak těch, kteří budou schopni se o sebe postarat a budou chtít aktivně žít a budou vyžadovat určité služby pro tuto věkovou kategorii, tak také občanů, kteří budou odkázáni na péči druhých.

RNDr. Jiří Klíma, RNDr. Jan Müller, Mgr. Petr Olšar, úsek regionálního rozvoje a bydlení, ÚRS Praha, a. s.