Územní samospráva a veřejné zakázky

Z rozpočtů územní samosprávy, především obcí a krajů, se financuje podstatný díl veřejných kapitálových výdajů. Pro realizaci řady z nich volí krajské a obecní samosprávy formu externí dodávky na základě výběrového řízení. Podívejme se, jak to s veřejnými zakázkami organizovanými územní samosprávou vypadalo v letech 2008 a 2009.

Veřejná zakázka představuje specifický způsob uzavírání smluv, kterému předchází zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V dikci tohoto zákona existují tři druhy zadavatele.

Za prvé je to zadavatel veřejný. Do této skupiny patří Česká republika, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, jiná právnická osoba, pokud byla zřízena pro uspokojování potřeb veřejného zájmu, nebo je financovaná převážně státem či jiným veřejným zadavatelem, popřípadě je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládaná.

Do druhé skupiny zadavatelů patří dotovaný zadavatel, což je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem.

Poslední skupinu tvoří sektoroví zadavatelé, zejména v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství, dopravních sítí a poštovních služeb.

Podle ceny se veřejné zakázky dělí na tři skupiny. V první jsou zakázky nadlimitní, kam patří ty, které přesahují prahové hodnoty zadávacích směrnic EU. Druhou skupinu tvoří veřejné zakázky podlimitní, týkající se zakázek na služby do 2 mil. Kč a na stavební práce do 6 mil. Kč. Poslední skupina pak zahrnuje zakázky nedosahující cenu pro zakázky podlimitní. Tuto skupinu zakázek není zadavatel povinen zadávat podle zákona o veřejných zakázkách.

Informační systém o veřejných zakázkách

Ze zákona o veřejných zakázkách vyplývá i existence Informačního systému o veřejných zakázkách, jehož garantem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento systém soustřeďuje všechny relevantní informace k veřejným zakázkám. Zpřístupnění těchto informací se děje prostřednictvím Informačního systému o veřejných zakázkách, který je spravován vybraným koncesionářem, a to Českou poštou, s. p. Do tohoto subsystému jsou vkládány informace z formulářů k veřejným zakázkám, které jsou zadavatelé povinni v souladu se zákonem o veřejných zakázkách vyplňovat.

Tolik na úvod a nyní k jednotlivým segmentům územní samosprávy a k jejich veřejným zakázkám ukončeným v roce 2008 a v roce 2009. V textu jsou uvedeny výsledky dokončených výběrových řízení financovaných z rozpočtu krajů a obcí, případně sdružení či svazku obcí či regionálních rad regionů soudržnosti. Nejsou zde tudíž výsledky výběrových řízení organizovanými příspěvkovými organizacemi, či organizacemi, jejímiž zakladateli jsou obce a kraje.

Celková částka, kterou obce včetně Prahy vynaložily na veřejné zakázky z výběrových řízení dokončených v roce 2008, dosáhla výše 31,5 mld. Kč. O rok později to bylo již téměř 54 mld. Kč. Z krajských rozpočtů bylo na dokončené veřejné zakázky vydáno 17,9 mld. Kč v roce 2008 a pouze 9,3 mld. Kč v roce 2009. Pro srovnání, v roce 2008 vydaly obce na kapitálové výdaje celkem 76,5 mld. Kč, v případě krajské samosprávy to bylo 20,5 mld. Kč. Údaje pro rok 2009 ještě nejsou k dispozici.

Obce jako zadavatel veřejné zakázky

Rozbor veřejných zakázek se týká všech, které byly v roce 2008 a 2009 dokončeny, tzn., že vítězná firma byla vybrána. Zadavateli jsou především krajské úřady a obce, v některých případech jsou do souboru veřejných zakázek zařazeny i další, např. hlavní město Praha, její městské části a sdružení, resp. svazky obcí.

Obce, včetně hlavního města Prahy a sdružení, resp. svazků obcí, dokončily v roce 2008 celkem 1689 výběrových řízení. Celková suma peněz, které byly na tento účel z rozpočtů obecní samosprávy vyplaceny, dosáhla výše 31,5 mld. Kč. Průměrná cena na jednu zakázku činila 18,7 mil. Kč. V roce 2008 dokončilo výběrová řízení 6 % z celkového počtu venkovských obcí, necelá pětina obcí typu městys (z celkového počtu obcí tohoto typu), polovina všech měst (563), téměř všechna statutární města (87 %) a necelá třetina městských částí.

Nyní se budeme věnovat pouze obcím, tj. vynecháme Prahu, její městské části a sdružení obcí. V tomto segmentu bylo v roce 2008 ukončeno téměř 1400 výběrových řízení. Nejvyšší podíl na tomto počtu měla města (45 % z celkového počtu dokončených výběrových řízení), s odstupem pak venkovské obce (29 %) a statutární města (24 %).

Z celkové sumy, která byla z rozpočtů obcí v roce 2008 vyplacena (25,1 mld. Kč), jde více než polovina na vrub měst, téměř shodný díl připadl na města (5,7 mld. Kč) a venkovské obce (5,5 mld. Kč) – viz tab. 1. Nejvyšší průměrnou cenu připadající na jednu zakázku vykázala opět města (21 mil. Kč), zbývající tři typy obcí dosáhly pak jen málo odlišné průměrné ceny (kolem 15 mil. Kč na jednu zakázku).

Tab. 1. Veřejné zakázky obcí v roce 2008

Pramen: Uveřejňovací subsystém veřejných zakázek, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Poznámky: Ceny jsou uvedeny v mil. Kč, cena na firmu (zadavatele) představuje průměrnou hodnotu.

V průměru nejvyšší počet zakázek na jednu vítěznou firmu nalezneme u statutárních měst (1,7), což naznačuje, že u tohoto typu obcí existuje nejvíce případů, kdy jedna firmu získala více než jednu zakázku. Obdobný propočet pro města činí 1,6 zakázky v průměru na jednu vítěznou firmu, 1,4 zakázky u obcí a 1,2 u obcí typu městys.

Nejvyšší průměrná zakázka na jednu firmu, která v roce 2008 vyhrála, byla u výběrových řízení vypsanými městy (35 mil. Kč) a 24 mil. Kč v případě statutárních měst. Průměrná cena, kterou z rozpočtu za výběrová řízení zaplatil zadavatel, byla daleko nejvyšší pro jedno statutární město (287 mil. Kč) a podstatně nižší pro ostatní typy obcí. Město v průměru zaplatilo 48 mil. Kč, venkovská obec a městys pak po 18 mil. Kč.

Zakázky v roce 2009

A jak to vypadalo s výběrovými řízeními iniciovanými obcemi v roce 2009? Bylo dokončeno 2217 výběrových řízení, což je o téměř 60 % více, než v roce předchozím. Obecní rozpočty vydaly na veřejné zakázky celkem 43 mld. Kč, tj. o více než 70 % více než v roce 2008. Průměrná cena na jednu zakázku se zvýšila o 8 % (viz tab. 2).

Tab. 2. Veřejné zakázky obcí v roce 2009

Pramen: Uveřejňovací subsystém veřejných zakázek, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Poznámky: Ceny jsou uvedeny v mil. Kč, cena na firmu (zadavatele) představuje průměrnou hodnotu.

Z celkového počtu venkovských obcí dokončilo v roce 2009 výběrová řízení 9 % z jejich celkového počtu, což je o tři procentní body více než v roce 2008. K vzestupu došlo i u ostatních typů obcí. Podíl měst, která dokončila výběrová řízení v roce 2009, na jejich celkovém počtu, stoupl z 50 % na 56 %, u obcí typu městys z 18 % na 20 %, všechna statutární města s výjimkou jednoho dokončila v tomto roce alespoň jedno výběrové řízení.

Více než dvě pětiny z celkové částky, kterou obce utratily za dokončená výběrový řízení v roce 2009, vydala města, necelou třetinu pak statutární města, téměř jedna čtvrtina připadla na venkovské obce. Průměrná cena na jednu vítěznou zakázku byla nejvyšší u výběrových řízení dokončených statutárními městy (26 mil. Kč), téměř shodná pro města a městyse (18 mil. Kč) a nejnižší pro venkovské obce (16 mil. Kč).

Z celkového počtu firem, které ve výběrových řízeních zvítězily, jich nejvíce bylo v případech, kdy zadavatelem bylo město (556) a téměř jedna třetina firem tehdy, když zadavatelem byly venkovské obce. Nejvyšší cenu, která v průměru připadla na jednu firmu, vykázala výběrová řízení zadaná statutárními městy (44 mil. Kč) a městy (32 mil. Kč).

Na jedno statutární město připadla, za výběrová řízení dokončená v roce 2009, průměrná částka 629 mil. Kč, což je zdaleka největší údaj. Jedno město zaplatilo v průměru 56 mil. Kč, jedna obec typu městys pak 26 mil. Kč a jedna venkovská obec 21 mil. Kč.

Jedno statutární město tak v roce 2009 zaplatilo ze svého rozpočtu ve srovnání s rokem 2008 v průměru více než dvojnásobek, a v této kategorii obcí došlo i k nejvyššímu meziročnímu růstu. Nejméně se zvýšila částka připadající v průměru na jednoho zadavatele v případě venkovských obcí, a to z 18 mil. Kč na 21 mil. Kč.

Výběrová řízení obcí podle krajů

Pořadí obcí rozdělených podle krajů, pokud jde o počet dokončených výběrových řízení, celkovou cenu a průměrnou cenu na jednu zakázku, je rozdílné.

Necelých 14 % z celkového počtu v roce 2009 ukončených výběrových řízení vypsanými obcemi jich uskutečnily obce v Moravskoslezském kraji (302), obce v kraji Středočeském dokončily 268 výběrových řízení a obce v Jihomoravském kraji pak 249. Nejméně výběrových řízení dokončily v tomto roce obce v Karlovarském kraji (80) a v kraji Ústeckém (107).

Obce s největším počtem dokončených výběrových řízení vyplatily ze svých rozpočtů i největší díl z celkové sumy, jenom pořadí mezi nimi se trochu liší. Největší částku vydaly obce ve Středočeském kraji (13 % z celku, což je 5,4 mld. Kč), dále obce v kraji Moravskoslezském (4,6 mld. Kč) a v kraji Jihomoravském (4,5 mld. Kč). Nejméně stály výběrová řízení opět obce v Karlovarském kraji (1,2 mld. Kč) a v kraji Vysočina (2,1 mld. Kč).

Nejvyšší průměrnou cenu připadající na jednu vítěznou zakázku vykázaly obce v Ústeckém kraji (33 mil. Kč, následované obcemi v kraji Plzeňském (26 mil. Kč). Zhruba poloviční průměrnou cenu na zakázku ve srovnání s cenou v Ústeckém kraji pak měly obce v Karlovarském a Moravskoslezském kraji (každý 15 mil. Kč).

Údaje o Praze včetně jejích městských částí a o sdružení, a svazcích obcí jsou uvedeny v tab. 3. Je na první zřejmé, že i u těchto segmentů se počet dokončených výběrových řízení v roce 2009 ve srovnání s rokem předchozím zvýšil a rovněž tak i celková suma vyplacená z rozpočtů.

Tab. 3. Výběrová řízení v Praze a ve sdruženích/svazcích obcí

Pramen: Uveřejňovací subsystém veřejných zakázek, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Poznámky: Ceny jsou uvedeny v mil. Kč, cena na firmu (zadavatele) představuje průměrnou hodnotu.

Krajské samosprávy

V roce 2008 bylo dokončeno 597 výběrových řízení, které zorganizovaly krajské samosprávy, resp. 13 krajů bez Prahy. Nejsou zde zahrnuta výběrová řízení, která provedly další krajské organizace. Téměř třetinou se na celkovém počtu dokončených výběrových řízení podílel kraj Středočeský a se 17 % se druhým v pořadí stal kraj Ústecký. Nejméně výběrových řízení dokončily tři kraje (Karlovarský, Plzeňský a Jihomoravský), jejichž celkový podíl činil pouze 5 % z celkového počtu.

Za dokončená výběrová řízení zaplatily kraje celkem v roce 2008 téměř 18 mld. Kč. Hodnoty podle jednotlivých krajů byly značně rozdílné a pohybovaly se od 92 mil. Kč (Jihomoravský kraj) až po nejvyšší hodnotu 5,5 mld. Kč v případě Středočeského kraje. Pokud jde o průměrnou cenu za jednu zakázku, pak se na první místo dostal Plzeňský kraj (93 mil. Kč) a na druhé kraj Karlovarský kraj (64 mil. Kč). Nejnižší průměrnou cenu jedné zakázky vykázal Jihomoravský kraj (10 mil. Kč) a dále kraj Liberecký (17 mil. Kč).

Ve Středočeském kraji se vítězi dokončených výběrových řízeních stalo 64 firem, v Ústeckém kraji jich pak bylo jen o jednu méně. Nejmenší počet firem zvítězil v Karlovarském kraji (7) a v kraji Plzeňském a Jihomoravském (v každém z nich po 9 firmách). V průměru získala jedna firma, která ve výběrových řízeních zvítězila, 96 mil. Kč v Jihočeském kraji a 93 mil. Kč v kraji Plzeňském. Daleko nejmenší částku v průměru obdržela jedna vítězná firma v Jihomoravském kraji (10 mil. Kč), firmy ve druhém kraji v pořadí, tj. v Ústeckém kraji, získaly 34 mil. Kč. Více údajů z krajů viz tab. 4.

Tab. 4. Veřejné zakázky krajů v roce 2008

Pramen: Uveřejňovací subsystém veřejných zakázek, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Poznámky: Ceny jsou uvedeny v mil. Kč, cena na firmu (zadavatele) představuje průměrnou hodnotu.

Odlišný vývoj proti obcím

Situace v dokončených veřejných zakázkách, jejímiž zadavateli byly krajské samosprávy v roce 2009, byla značně odlišná od vývoje v oblasti obcí. Celkový počet dokončených výběrových řízení byl o 20 % nižší než o rok dříve a činil 476. Zhruba na polovinu klesla i celková suma, kterou kraje v roce 2009 za dokončená výběrová řízení zaplatily (9,3 mld. Kč). Počet firem, které ve výběrových řízeních zvítězily, se však snížil jen o málo. V důsledku toho se v roce 2009 ve srovnání s rokem předchozím výrazně snížila průměrná cena připadající na jednu zakázku, a to z 30 mil. Kč na 19 mil. Kč. V roce 2009 připadlo v roce 2009 v průměru na jednu firmu 1,6 zakázky, zatímco v roce 2008 to bylo 1,9 zakázky.

Z celkového počtu dokončených výběrových řízení jich nejvíce uskutečnil kraj Vysočina (18 % z celku), 12 % připadlo na kraj Ústecký a 11 % pak na Středočeský kraj. Nejméně veřejných zakázek vykázal v tomto roce Jihomoravský kraj (2 %).

Nejvyšší částka za dokončená výběrová řízení v tomto roce byla zaplacena z rozpočtu kraje Vysočina (2,4 mil. Kč, což je 26 % celkové sumy za všechny kraje) a v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, které se dohromady podílely na celkové sumě 28 %. Nejméně na veřejné zakázky vydala krajská samospráva Jihomoravského kraje (pouze necelé procento z celkové částky krajů).

Nejvyšší cena připadající v průměru na jednu zakázku (29 mil. Kč) byla dosažena v Moravskoslezském kraji, a jen o něco nižší (27 mil. Kč) pak v kraji Vysočina. Naopak, nejnižší průměrnou cenu jedné zakázky vykázal rozpočet kraje Jihomoravského (5,2 mil. Kč) a Zlínského (7,6 mil. Kč).

Z celkového počtu 305 firem, které v roce 2009 zvítězily ve výběrových řízeních, jich po 42 vyhrálo ve výběrových řízeních organizovanými krajskou samosprávou v Ústeckém kraji a v kraji Vysočina, následoval kraj Středočeský (29 firem). Pouze 7 firem se podělilo o zakázky ve výběrových řízeních vypsaných Plzeňským krajem. Vítězné firmy v kraji Vysočina dosáhly v průměru nejvyšší cenu, a to 57 mil. Kč. V Moravskoslezském kraji činila průměrná cena za zakázku (pro jednu firmu) téměř 41 mil. Kč. Pouze 5,2 mil. Kč byla pak průměrná cena pro jednu vítěznou firmu v Jihomoravském kraji. Více informaci v tab. 5.

Tab. 5. Veřejné zakázky krajů v roce 2009

Pramen: Uveřejňovací subsystém veřejných zakázek, výpočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Poznámky: Ceny jsou uvedeny v mil. Kč, cena na firmu (zadavatele) představuje průměrnou hodnotu.

Za poslední dva roky dokončily krajské samosprávy více než tisíc výběrových řízení. Celkový objem peněz vyplacených na tento účel dosáhl částky více než 27 mld. Kč. Nejvíce výběrových řízení se v těchto dvou letech dokončilo ve Středočeském kraji (23 % z celku) a stejný podíl zaujal tento kraj i na celkové proplacené sumě. Nejméně výběrových řízení bylo dokončeno v Plzeňském kraji (pouhé 1 % z celkového počtu za dva roky) a nejméně stála výběrová řízení krajskou samosprávu v Jihomoravském kraji (s velkým odstupem od ostatních krajů to bylo 0,5 % z celkové sumy).

Závěrem

Je dobře, že informace o veřejných zakázkách jsou veřejně dostupné. Každý, kdo má zájem, si může údaje o určité veřejné zakázce poměrně jednoduše vyhledat. Povinnost ukládat předepsané informace do Uveřejňovacího subsystému Informačního systému veřejných zakázek přispívá ke zprůhlednění způsobů, jakým subjekty veřejné správy s veřejnými prostředky nakládají. Je to však jen nástroj, který sám o sobě ve všech případech patrně nepostačí na průhledné financování kapitálových projektů.

V několika případech se vítězem stala akciová společnost s akciemi na majitele. V tohoto typu společností není veřejně dostupná jejich majetková struktura. Nelze tak zjistit, zda mezi zadavatelem a vítězem neexistuje osobní propojení. Rovněž lze doložit případy, kdy vítězem výběrového řízení se stala firma, na kterou byl ještě tentýž rok vyhlášen konkurz nebo firma, která vznikla v daném roce či koncem roku předchozího.

Mnohem častější jsou však případy, ve kterých se vítězem výběrového řízení stala firma, která v Registru ekonomických subjektů deklaruje roční obrat v mnohem nižší výši, než kolik činí zakázka. Např. v roce 2009 bylo těchto případů cca 110. Je proto dobré, si vítěznou firmu řádně prověřit a předejít tak možnému zklamání a finančním ztrátám v budoucnosti.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCB-Czech Credit Bureau, a. s.