K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Regiony se soustředěnou podporou státu

Datum: 23. 6. 2010, zdroj: OF 2/2010, rubrika: Regiony

Vláda ČR schválila koncem února Návrh aktualizace vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na roky 2010–2013. Aktualizovaný seznam regionů připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj z důvodů výrazného zhoršení hospodářské situace a prudkého nárůstu nezaměstnanosti v některých regionech.

Předchozí seznam podporovaných regionů byl sestaven v roce 2006. Na zařazené okresy a obvody obcí s rozšířenou působností budou více soustředěny pobídky operačních a resortních dotačních programů, zejména z resortů průmyslu a obchodu, zemědělství, práce a sociálních věcí, dopravy, životního prostředí a místního rozvoje.

Podporované regiony se podle charakteru svého zaostávání člení na: strukturálně postižené regiony, hospodářsky slabé regiony a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností.

Důvodem pro aktualizaci vymezení podporovaných regionů jsou dopady ekonomické krize, která zasáhla Českou republiku a která je doprovázena zhoršením situace na trhu práce, kde došlo k prudkému nárůstu míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti dosáhla v říjnu 2009 úrovně 8,6 %.

Výběr podporovaných regionů byl proveden podle stejného algoritmu jako předchozí výběr. Vymezené regiony zahrnují územní obvody 24 okresů a 8 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) o celkové rozloze 31,3 % území ČR a 30,9 % obyvatel z celkového počtu obyvatel ČR. Tyto parametry jsou srovnatelné s vymezením z roku 2006.

Oproti původnímu vymezení, vzhledem ke zlepšení situace, již nejsou zařazeny mezi regiony se soustředěnou podporou státu okresy Litoměřice, Frýdek-Místek, Opava a správní obvody ORP Bystřice n. Pernštejnem, Bučovice a Mikulov, které vykázaly lepší výsledky než byla stanovená kriteria. V souladu s obdobnými pravidly Evropské komise schválila vláda na návrh Ministerstva pro místní rozvoj, ke zmírnění nadměrné tvrdosti dopadu tohoto opatření, poskytnout projektům realizovaným na území vyřazených okresů v roce 2010 přechodnou podporu.

Aktualizace vymezení regionů

Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu
Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu (pro MMR vyrobilo CRR ČR, zdroj geografických dat © ČÚZK, © CRR ČR, prosinec 2009)

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo vládě vymezit podporované regiony ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji na základě průběžné analýzy hospodářského a sociálního rozvoje státu. Podpora je nutná s ohledem na vyvážený rozvoj státu a vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi jeho jednotlivých územních celků. Typy regionů se soustředěnou podporou státu jsou vymezeny v § 4 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Zákon člení regiony se soustředěnou podporou státu podle charakteru jejich zaostávání na: strukturálně postižené regiony, hospodářsky slabé regiony, venkovské regiony a na ostatní regiony např. s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností.

Strukturálně postižené regiony jsou území s vysokým zastoupením těžebního a těžkého průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací spojenou s nadprůměrnou nezaměstnaností.

Hospodářsky slabé regiony jsou území charakteristická nízkou životní úrovní, často venkovského charakteru s nízkou hustotou osídlení, nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím.

Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností jsou území okresů, kde nezaměstnanost značně překračuje průměrnou hodnotu za území celé České republiky, a která nejsou zařazena mezi strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony.

Systém podpory regionů se soustředěnou podporou státu je zakotven v zákoně o podpoře regionálního rozvoje, a je konkretizován ve Strategii regionálního rozvoje na období 2007–2013. Podpora regionálního rozvoje má průřezový charakter. Téměř všechna ministerstva mají ve své působnosti aktivity, které se více či méně dotýkají problematiky regionálního rozvoje, mají dopady na rozvoj jednotlivých územních celků a mohou vést ke snižování nebo naopak vzniku regionálních disparit. Strategie proto stanoví, že příslušná ministerstva budou v operačních a resortních programech podle možností aplikovat regionální diferenciaci pobídek.

Ze Zprávy o plnění strategie regionálního rozvoje České republiky, která byla v prosinci 2009 předložena pro informaci členů vlády vyplývá, že "nůžky" mezi úspěšnými a problémovými regiony se prohlubují. Vláda proto uložila příslušným ministrům posílit regionální dimenzi jejich odvětvových programů v těch oblastech intervencí, které mohou přispět ke snižování vznikajících regionálních disparit, to znamená tam, kde je regionální diferenciace účelná.

Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2010–2013 (data k 31. 12. 2008)
I. Strukturálně postižené regiony
Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km2) v %
1. Sokolov 93 028 0,9 754 1,0
2. Chomutov 126 353 1,2 935 1,2
3. Most 117 294 1,1 467 0,6
4. Teplice 130 070 1,2 469 0,6
5. Ústí nad Labem 121 024 1,2 404 0,5
6. Karviná 274 863 2,6 356 0,5
7. Nový Jičín 152 506 1,5 882 1,1
Celkem 1 015 138 9,7 4 268 5,4
Česká republika 10 467 542 100,0 78 867 100,0
II. Hospodářsky slabé regiony
Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km2) v %
1. Tachov 53 394 0,5 1 379 1,7
2. Děčín 135 710 1,3 909 1,2
3. Třebíč 114 028 1,1 1 463 1,9
4. Blansko 106 248 1,0 863 1,1
5. Hodonín 157 084 1,5 1 099 1,4
6. Znojmo 113 307 1,1 1 590 2,0
7. Jeseník 41 404 0,4 719 0,9
8. Přerov 134 722 1,3 845 1,1
9. Šumperk 124 513 1,2 1 313 1,7
10. Bruntál 97 868 0,9 1 536 1,9
11. úz. býv. VÚ Ralsko     250 0,3
12. úz. býv. VÚ Mladá     6,7 0,01
Celkem 1 078 278 10,3 11 972 15,2
Česká republika 10 467 542 100,0 78 867 100,0
III. Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností
Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km2) v %
1. Louny 87 197 0,8 1 118 1,4
2. Česká Lípa 103 990 1,0 1 073 1,4
3. Jablonec nad Nisou 90 076 0,9 402 0,5
4. Svitavy 104 934 1,0 1 379 1,7
5. Kroměříž 107 875 1,0 796 1,0
6. Vsetín 145 850 1,4 1 143 1,4
7. Ostrava-město 336 735 3,2 332 0,4
ORP Obyvatelstvo v % Rozloha (km2) v %
1. Ostrov 29 940 0,3 319 0,4
2. Frýdlant 24 888 0,2 349 0,4
3. Světlá nad Sázavou 20 262 0,2 290 0,4
4. Králíky 9 175 0,1 159 0,2
5. Šternberk 23 921 0,2 307 0,4
6. Uničov 23 091 0,2 207 0,3
7. Valašské Klobouky 23 915 0,2 259 0,3
8. Vítkov 14 071 0,1 280 0,4
Celkem 1 145 920 10,9 8 412 10,7
Celkem I+II+III 3 239 336 30,9 24 651 31,3
Česká republika 10 467 542 100,0 78 867 100,0

Indikátory a výpočet

Hlavním důvodem aktualizace je zhoršení situace na trhu práce, kde došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti. V období od 30. 9. 2008 do 30. 9. 2009 se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,3 % na 8,6 %, absolutně o 186,2 tisíc osob (z 314,6 na 500,8 tisíc osob). V říjnu 2009 se tento nárůst zastavil. Nepříznivá situace na trhu práce je doprovázena stagnací, někdy i snižováním mezd a negativně se promítá do spotřeby domácností s navazujícími dopady na sektor služeb.

Vliv krize na trh práce má výrazně individuální regionální dopady. K vymezení regionů byly použity následující relevantní indikátory:

  • souhrnné hodnocení situace na trhu práce, zahrnující míru nezaměstnanosti a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo,
  • daňové příjmy obcí v okrese od podnikajících fyzických osob na 1 obyvatele,
  • počet podnikatelů (fyzických osob) na 1000 obyvatel,
  • kupní síla obyvatel.

Vzhledem k dominantní orientaci regionální politiky EU po roce 2006 na problémy zaměstnanosti a tvorby pracovních míst a vypovídací schopnost "kupní síly" jako indikátoru ekonomické síly regionu jsou v předkládané identifikaci problémových regionů váhy nastaveny takto:

  • nezaměstnanost: 0,4
  • daňové příjmy: 0,2
  • podnikatelé: 0,2
  • kupní síla: 0,2

Algoritmus výpočtu jednotlivých ukazatelů a koeficientu výsledného hodnocení vycházel ze zásady použití minimálního počtu ukazatelů, protože v opačném případě propočty jejich hodnocení působí protisměrně. Statistické hodnotě každého ukazatele v daném okrese byl přidělen odpovídající poměrný koeficient a výpočet byl proveden tak, aby výše vypočteného koeficientu vždy charakterizovala situaci okresu podle zásady: čím vyšší hodnota koeficientu, tím horší situace v okrese. Výpočet konečného koeficientu hodnocení okresů probíhal tak, že podle uvedeného algoritmu byla spočítána výsledná hodnocení všech ukazatelů za každý okres a z těchto koeficientů je vypočítán průměr za jednotlivé okresy. Z něj bylo podle příslušných vah sestaveno pořadí problémových regionů. Výsledné hodnocení úrovně okresů je váženým součtem indexů charakterizujících jednotlivé indikátory v průměru let 2006–2008.

Závěr

Z celkového pořadí získaného propočtem bylo vybráno 17 nejvíce problémových okresů. Jako strukturálně postižené regiony pak byly vymezeny okresy s vyšším podílem těžebního a těžkého průmyslu (Teplice, Most, Chomutov, Ústí nad Labem, Sokolov, Karviná a Nový Jičín) a ostatní okresy podle pořadí problémovosti byly klasifikovány jako hospodářsky slabé. Tyto okresy byly obdobně jako ve Strategii regionálního rozvoje ČR doplněny těmi okresy a obvody ORP, které od 30. 9. 2008 v průměru překračují o více než 25 procent republikovou míru nezaměstnanosti.

podle materiálů Ministerstva pro místní rozvoj

TOPlist
TOPlist