Vyléčíme veřejné finance?

Evropská komise vyzvala Česko, aby začalo víc pracovat na snižování deficitu státního rozpočtu. Udržitelnost tuzemských veřejných financí prý vzbuzuje obavy a pokud se týká rizika jejich případného kolapsu, patříme ke členským státům, u kterých je tato hrozba nejvyšší.

Konvergenční program, který nedávno schválila vláda nastavuje rozpočtovou politiku tak, aby Česká republika do roku 2013 snížila schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to poměrně náročný úkol, vzhledem k tomu, že v loňském roce dosáhl deficit rekordní úrovně 6,6 % (viz tab. 1).

Tab. 1. Schodek veřejných rozpočtů k HDP

Konsolidace veřejných rozpočtů začíná již v letošním volebním roce, kdy "úřednická vláda" Jana Fischera stanovila cíl srazit rozpočtový schodek až na 5,3 %. Vláda přitom spoléhá především a zvýšení rozpočtových příjmů, které se vloni dostaly na úroveň 39 % HDP. V letošním roce porostou příjmy ze spotřebních daní, z daně z přidané hodnoty i z daně z nemovitostí. Pro zlepšení deficitu budou významné i schválené výdajové škrty podle "Janotova balíčku", přestože původní záměry byly poněkud modifikovány.

Konvergenční program předpokládá, že tempo hospodářského růstu dosáhne v letošním roce 1,3 %, v příštím roce se zrychlí na 2,6 % a poroste dále i v roce 2012 až na úroveň 3,8 % (viz tab. 2). Je však také možné, že uvedené růstové předpoklady se nemusí naplnit. Vývoj z počátku letošního roku tomu nenasvědčuje, ale je možné, že se např. příjmová část rozpočtu nemusí splnit z důvodu klesající spotřeby obyvatelstva. Obavy z nenaplnění ambiciozních cílů vyslovila i Evropská komise, která koncem března kritizovala naši rozpočtovou strategii.

Tab. 2. Změny růstu HDP

Evropská kritika

Hlavní výtka z Bruselu zní, že náš program je málo konkrétní, sice počítá s postupným snižováním rozpočtového deficitu, ale není jasné, jaká opatření vlastně chceme zavádět. Z toho pramení obavy o dlouhodobou udržitelnost našich veřejných financí. Varuje nejenom nás, ale i další země před přílišným optimismem z budoucího hospodářského vývoje. Evropská komise si také všimla, že jsme ve volebním roce, a proto varuje před nějakými populárními kroky, které by znamenaly další rozpočtové výdaje.

Ministr financí Eduard Janota v souvislosti s názorem Evropské komise prohlásil, že je docela možné, že státní rozpočet na rok 2011 bude připravovat ještě nynější vláda a tudíž v dubnu připraví určitý koncept opatření, která by věrohodně potvrdila, že jsme schopni deficit dostat pod avizovaná tři procenta v roce 2013. Konkrétní návrh bude v určité kombinaci opatření na příjmové i na výdajové straně rozpočtu. Definitivní charakter a poměr, do jaké míry se budou jednotlivé části rozpočtu a jejich bilance podílet na úsporách, o tom do jisté míry rozhodnou výsledky voleb. Jinými slovy – po volbách bude při schvalování rozpočtu důležité, zda bude větší politická síla škrtat výdaje nebo zvyšovat daně.

V žádném případě by však návrh rozpočtu na rok 2011 neměl přinést vyšší deficit, než to co je uvedeno v konvergenčním programu, tedy 4,8 % HDP.

Nejen předvolební téma

Výše veřejného dluhu trvale roste (viz tab. 3) a podle odhadů se v roce 2014 dostane na hodnotu 50 % hrubého domácího produktu, šedesátiprocentní Maastrichtské kritérium překoná v roce 2019. Je pravdou, že tento limit už dneska mnoho zemí v EU nedodržuje a Česká republika patří v žebříčku zadluženosti k státům, které jsou na tom stále ještě dobře (viz tab. 4). To však neznamená, že můžeme stále více utrácet.

Tab. 3. Dluh veřejných financí k HDP

Tab. 4. Zadlužení zemí EU (v % k HDP)

* odhad

Během pěti let můžeme očekávat velké dopady do výdajové stránky rozpočtu, neboť se projeví nárůst sociálních výdajů spojených se stárnutím generace. Proto tak časté volání po nutnosti důchodové reformy, která se neustále odkládá. Prostě – nová vláda musí snížit deficit a je jedno jakým způsobem. Jak se na to dívají politické strany? Někdy je to jako symbolické valení společné koule na uvedeném obrázku.

Návrhy řešení

V předvolebním období řadíme politické subjekty podle preferencí, které jsou průměrem údajů čtyř hlavních agentur (CVVM, STEM, FACTUM, MEDIAN) zveřejněným k 1. dubnu 2010.

Česká strana sociálně demokratická

navrhuje zdanit nejbohatší, zvýšit firemní daně, sociální pojištění i spotřební daně. Chce omezit daňové úniky, řešit zadávání veřejných zakázek a provést audity ministerstev.

Občanská demokratická strana

navrhuje zvýšit nižší sazbu daně z přidané hodnoty, zpřísnit vyplácení sociálních dávek, prosadit ústavní zákon o rozpočtové kázni a zavést sankce za jeho nedodržování.

Komunistická strana Čech a Moravy

navrhuje snížit nižší sazbu DPH na 5 % a zavést nulovou sazbu u základních potravin a léků, diferencovat daň z příjmů fyzických i právnických osob, zavést daňová přiznání.

TOP 09

chce prosadit zásadní změny v mandatorních výdajích a dosáhnout, aby při růstu 2 % bylo možné sestavit vyrovnaný státní rozpočet, omezit výdaje na důchody a podpory v nezaměstnanosti, nezvyšovat daně.

Věci veřejné

navrhují zeštíhlit státní správu, zdanit hazard a prostituci, zavést centrální nákup v případě veřejných zakázek, omezit státní výdaje, poslanecké náhrady a příspěvky politickým stranám.

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

hodlá dosáhnout vyrovnaného rozpočtu do tří let, zastavit růst mandatorních výdajů, upravit daň z příjmů a dohlédnout na státní zakázky.

Strana zelených

chce provázat růst HDP s výší deficitu veřejných financí, výši státního dluhu s výší státních výdajů a nedodržení spojit s hlasováním o důvěře vládě, zvýšit spotřební daně.

Prameny: Upravený konvergenční program, Evropská komise, ČSÚ, Hospodářské noviny

-as-