Hospodářská krize a regionální disparity – příklad okresů České republiky

Cílem příspěvku je představit dílčí výstupy výzkumného projektu "WD-03-07-1 Formy efektivního snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony České republiky". Konkrétně se jedná o počáteční zhodnocení dopadů probíhající hospodářské krize na situaci a vývoj jednotlivých regionů Česka, zhodnocení regionálních disparit a definování míry postižení vybraných územních jednotek (okresů).

V souvislosti s dostupností statistických údajů jsou analyzovány dvě vybrané "oblasti", a to nezaměstnanost a hospodářská situace firem (insolvence, likvidace). Toto hodnocení je doplněno o stručný popis současné situace ve vybraných průmyslových odvětvích. Uvedené hodnocení je jistě zajímavým sdělením obecně pro celou oblast veřejné správy a zvláště pro jednotlivé územní samosprávné celky, zvláště v postižených regionech.

Hospodářská krize se v Česku začala výrazněji projevovat až s určitým zpožděním, a to v průběhu roku 2009. Z toho vyplývá, že hodnotit dopady této krize na situaci a vývoj jednotlivých regionů není z hlediska zmíněné dostupnosti statistických údajů možné v podrobnějším územním členění. V rámci různorodých odvětví se navíc tato krize projevuje s určitým časovým rozpětím, a to i vzhledem k závislosti těchto odvětví na vývoji zahraničních trhů. V tomto ohledu představuje předkládaný příspěvek skutečně prvotní snahu "kvantitativně" hodnotit dopady hospodářské krize na okresy České republiky.

A. Nezaměstnanost

Hospodářská krize se výrazně promítla do vývoje nezaměstnanosti. Statistické údaje jsou pro tuto "oblast" publikovány s určitým časovým zpožděním. Dají se spíše využít pro analýzu dlouhodobých trendů, ale méně již pro získání bezprostředních informací o současné situaci. Nicméně, na základě údajů publikovaných na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) byly vypracovány tabulky, které poukazují na aktuální situaci v oblasti nezaměstnanosti, resp. na dynamiku změn v období před a v průběhu krize.

Tab. 1: Míra nezaměstnanosti ve vybraných okresech ČR (prosinec 2009)

Zdroj: Integrovaný portál MPSV; vlastní výpočty

Podle aktuálních údajů evidovaly úřady práce v prosinci loňského 527 728 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 9,2 % a volných pracovních míst bylo "pouhých" 30 662. Z hlediska jednotlivých okresů Česka na tom byly tradičně nejlépe středočeské okresy (Praha-východ, Praha-západ, Mladá Boleslav, Benešov) a také okresy některých krajských měst (Hlavní město Praha, České Budějovice nebo Plzeň-město). V těchto územních jednotkách se míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 3,4–6,1 %. Naopak mezi deset okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti přesahující 13,0 % se především řadí okresy periferní (Jeseník, Hodonín, Znojmo, Bruntál) a strukturálně postižené (Most, Děčín, Karviná, Teplice).

Kromě současné vysoké úrovně míry nezaměstnanosti působí velmi nepříznivě na dotčené obyvatelstvo také rozsah náhlých změn, což se snaží dokumentovat tabulka 2. Jako výchozí období pro porovnávání vývoje míry nezaměstnanosti byl zvolen duben 2008, kdy byl celkový hospodářský vývoj stále ještě příznivý, bez výrazných znaků nějaké recese (ta přišla až v průběhu 4. čtvrtletí daného roku). Tabulka 2 tedy ukazuje, o kolik procent byla v prosinci 2009 míra nezaměstnanosti vyšší/nižší oproti dubnu 2008. Podle očekávání došlo ve všech okresech k nárůstu míry nezaměstnanosti. Hospodářská krize se výraznějším způsobem nepodepsala do tradičně problémových oblastí severozápadních Čech a severní Moravy (okresy Karviná, Teplice, Most, Ústí nad Labem, Chomutov, Ostrava-město, Opava), ale naopak nejprudší nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenaly okresy, kde se do potíží dostal významný zaměstnavatel (jako příklad lze uvést okres Havlíčkův Brod, resp. sklárny ve Světlé nad Sázavou). V těchto okresech se míra nezaměstnanosti zvýšila o 150–180 % (Rychnov nad Kněžnou, Pelhřimov, Nový Jičín a další).

Tab. 2: Porovnání vývoje míry nezaměstnanosti ve vybraných okresech ČR (duben 2008–prosinec 2009)

Zdroj: Integrovaný portál MPSV; vlastní výpočty.

Vybraná průmyslová odvětví

Z hlediska konkrétních průmyslových odvětví, lze konstatovat, že hospodářská krize velmi silně zasáhla hutnický, strojírenský, sklářský, keramický, textilní, oděvní a obuvnický průmysl. Jako příklady, ovlivňující výrazně nezaměstnanost v jednotlivých regionech
je možné uvést – vybraná odvětví (stav září roku 2009 podle informací z denního tisku):

• těžební průmysl – firma OKD nedávno oznámila plán zrušit 3000 pracovních míst;
• hutnictví – huť Ancelor Mittal Ostrava propustil od ledna roku 2009 celkem 950 zaměstnanců a hodlá propustit dalších 300 pracovníků. Hutní podnik Evraz Vítkovice Steel pracuje na 40–50 % kapacity, a počítá s propouštěním. Železárny a drátovny Bohumín propustily od začátku roku 500 pracovníků a oznámily do září propustit dalších 500 pracovníků ze současného stavu 2500 pracovníků;
• strojírenství – definitivně skončil Siemens Kolejová vozidla v Praze, o práci přišlo 1000 zaměstnanců firmy. Nižší výrobu vykazují (s výjimkou kolínské TPCA) všechny automobilové závody, několik menších dodavatelských subjektů ukončilo provoz (např. Alcoa Fujikura Czech ze Stříbra propustí 613 ze 730 pracovníků pro přesun výroby do Rumunska). Obtíže mají závody na obráběcí stroje, podnik INTOS Žebrák ukončil výrobu (200–249 zaměstnanců) a podnik TOS TOSMET Čelákovice je ve stavu insolvence. V likvidaci je též podnik Adast Adamov. Výrobce plastových televizorů Hitachi Home Electronics ukončil výrobu v průmyslové zóně Triangl u Žatce a propustil všech 772 zaměstnanců, částečně je zaměstnala firma Panasonic;
• sklářský průmysl – toto odvětví bylo postiženo velmi silně. Před rokem zaměstnávalo 7000 zaměstnanců, nyní jen 1500. I při zajištění nových vlastníků se počítá s tím, že se vrátí asi jen dvě pětiny původního počtu. Po celý rok fungovaly jen Sklárny Kavalier Sázava, v nichž poklesl počet pracovníků z 1284 (září 2008) na 1000 (září 2009). V závodě Crystalex, a. s., ve Cvikově (okr. Česká Lípa) by mohla najít práci asi jen třetina z původního stavu 1800 pracovníků. V závodě Cristalite Bohemia ve Světlé nad Sázavou v loňském roce pracovalo téměř 1300 pracovníků, podle aktuálních informací má reálnou šanci na zaměstnání kolem 300 pracovníků. Ve sklárnách Bohemia v Poděbradech pracovalo v září 2008 524 pracovníků, v září 2009 jen 108 pracovníků, nový majitel chce zaměstnat v první vlně až 250 lidí. V závodě Sklo Bohemia Sázava se výroba prakticky zastavila už vloni na podzim (září 2008 celkem 1233 pracovníků, září 2009 jen 75 pracovníků). Podnik Klášterec Thun studio zaměstnával v září 2008 1280 pracovníků, v září 2009 už jen 500;
• ostatní odvětví – velký pokles zaměstnanosti nastal také v textilním průmyslu. Insolventní jsou např. Slezan Frýdek-Místek, a. s., Loana, a. s. (Rožnov pod Radhoštěm) a Perla, a. s., Ústí nad Orlicí. Několik provozů musel uzavřít i OP Prostějov. V papírenském průmyslu jsou insolventní Olšanské papírny, a. s. (Dlouhomilov, okr. Šumperk). Již v únoru roku 2008 oznámila norská firma Norske Skog, že uzavírá závod na výrobu novinářského papíru ve Štětí. Počet zaměstnanců musela snížit i podnik Madeta, a. s., a insolventní je i potravinářský podnik Setuza, a. s.

B. Hospodářská situace firem

V návaznosti na předchozí část může být dalším použitelným ukazatelem pro analýzu regionálních disparit z pohledu hospodářské krize samotné zhodnocení hospodářské situace firem, která se projevuje v jejich žádostech o ochranu proti věřitelům v důsledku jejich insolventnosti, případně i likvidace (viz zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). K tomuto byl využit seznam insolventních firem zveřejněný na integrovaném portálu MPSV podle stavu k 22. červenci 2009. Jednalo se tedy o hodnocení aktuálního stavu s vědomím skutečnosti, že se "situace" v této "oblasti" velmi rychle mění.

Obr. 1: Firmy v insolvenci

Přiložené kartogramy (obr. 1 a 2) znázorňují počet firem v insolvenci, resp. v likvidaci v přepočtu na 1000 ekonomických subjektů. V červenci loňského roku byl tedy průměrný počet insolventních firem 6,62 na 1000 vykazovaných ekonomických subjektů. Tato míra se však v jednotlivých okresech značně lišila od 0,65 v okrese Jičín do 13,67 v okrese Vyškov. Mezi deset okresů s nejvyšším podílem insolventních firem patřily Vyškov (13,67), Plzeň-sever (13,23), České Budějovice (12,23), Česká Lípa (12,19), Kroměříž (11,59), Uherské Hradiště (11,30), Strakonice (10,90), Zlín (10,29), Břeclav (9,72) a Třebíč (9,22).

Obr. 2: Firmy v likvidaci

Průměrný počet firem v procesu likvidace činil 3,58 na 1000 vykazovaných ekonomických subjektů. V pěti okresech (Domažlice, Tachov, Jičín, Náchod a Znojmo) nebyla v uvedené době v procesu likvidace registrována žádná firma. Mezi deset okresů s nejvyšším podílem firem v likvidaci patřily České Budějovice (7,67), Český Krumlov (7,02), Strakonice (6,81), Česká Lípa (6,24), Kroměříž (6,18), Tábor (5,65), Blansko (4,67), Zlín (4,29), Třebíč 3,99) a Břeclav (3,59).

Uvedené srovnání počtu firem je možné brát jenom jako jedno z dílčích hodnocení, jehož interpretace zároveň není bezproblémová. Seznam totiž neuvádí velikost firem, zejména počet jejich zaměstnanců. Navíc nejsou uváděny firmy, které silně omezily výrobu i zaměstnanost, ale nemusely být insolventní, nebo již ukončily činnost před zveřejněním těchto seznamů (problém aktuálnosti údajů). Jako příklad je možné uvést firmu INTOS Žebrák, která podle zpráv z tisku ukončila v červenci roku 2009 činnost, ale nefigurovala v seznamu insolventních firem k 22. červenci minulého roku.

Struktura úpadkových firem

Určitý obraz o firmách insolventních nebo přímo v procesu likvidace v jednotlivých okresech ukazuje jejich struktura podle právní formy těchto subjektů.

Podíl těchto forem na celkovém počtu ekonomických subjektů byl v případě insolventních firem: soukromí podnikatelé (24,2 %), obchodní společnosti (75,8 %), z toho akciové společnosti 8,2 %, veřejné obchodní společnosti 0,4 %, společnosti s ručením omezeným 65,0 %, ostatní druhy společností 1,2 % a družstva 1,0 %. V jednotlivých okresech se však v této struktuře vyskytovaly podstatné rozdíly. Insolventní firmy soukromých podnikatelů nebyly v sedmi okresech vůbec evidovány (což může vyplývat i z jiného metodického přístupu jednotlivých úřadů práce), v osmnácti okresech však měly v celkovém počtu insolventních firem absolutní převahu (např. Mladá Boleslav 88,9 %, Trutnov 82,1 %, Znojmo 78,8 %). Společnosti s ručením omezením měly zdaleka největší zastoupení z počtu insolventních firem (Most 95,7 %, Česká Lípa 95,3 % nebo Liberec 94,5 %).

Počet firem určených k likvidaci (1212) byl podstatně nižší než počet všech insolventních firem (3662). Podstatný rozdíl oproti seznamu insolventních firem však spočíval v tom, že v seznamu firem k likvidaci byly uvedeny jen obchodní společnosti (vč. družstev), nikoliv však firmy fyzických osob. Přesto však byl podíl počtu akciových společností na celkovém počtu všech ekonomických subjektů v likvidaci nižší (7,4 %) než tomu bylo u insolventních firem, zatímco podíl počtu společností s ručením omezením na celkovém počtu ekonomických subjektů v likvidaci byl zcela převažující (90,6 %).

Závěrem

V příspěvku byly analyzovány vybrané statistické údaje týkající se nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti) a hospodářské situace firem (počet firem v insolvenci a likvidaci v přepočtu na 1000 ekonomických subjektů), na jejichž základě byly nastíněny dopady hospodářské krize na jednotlivé regiony České republiky. Toto do jisté míry prvotní hodnocení bude zpracovateli výzkumného projektu i nadále rozvíjeno.

Dle předpokladů bude možné získat spolehlivější statistické údaje v průběhu následujících jednoho až dvou let, kdy bude docházet, podle aktuálních prognóz, ke konsolidaci hospodářské situace. S časovým odstupem bude tedy možné sledovat vývoj dalších relevantních "ukazatelů" jako jsou vývoj hrubého domácího produktu, vývoj příjmů a výdajů domácností (výběrová šetření jsou publikována za kraje), časové trendy průměrných mezd, vývoj investiční výstavby výrobní, inženýrské a bytové, nebo dopady hospodářské krize na poskytování veřejných služeb. Významným přínosem bude také vyhodnocení strukturovaných dat o uzavřených konkurzních řízeních a také realizace rozsáhlého dotazníkového šetření (v obcích nad 300 obyvatel), které pomůže odhalit problémy zejména na mikroregionální úrovni.

Mgr. Jan Pileček, Ing. Miloš Červený, CSc., ÚRS Praha, a. s., úsek regionálního rozvoje a bydlení