Rozpočtové příjmy města Třince

Město Třinec je s více než 41 000 obyvateli druhou největší obcí okresu Frýdek-Místek a zároveň patří mezi třicet největších obcí v celé České republice. Rozhodně tedy nejde o typickou obec, ale je možné hovořit o rezentantu skupiny měst s 30--50 tisíci obyvateli. Autor při zpracování materiálu čerpal z Bilance rozpočtů obcí a okresních úřadů, z podkladů města Třince a vlastní diplomové práce o hodnocení struktury a vývoje rozpočtů obcí v ČR po roce 1993.

Již z první tabulky lze vyvozovat určité základní trendy, jimiž jsou zejména postupná stabilizace podílu daňových příjmů na hranici 50 % celkových příjmů a déle narůstající význam nedaňových příjmů po roce 1995. Překvapivě nízký je až do roku 1997 podíl kapitálových příjmů a zajímavé jsou i nestabilní podíly celkových vlastních příjmů a dotací ve sledovaných letech.

Tabulka č. 1: Příjmy rozpočtu města Třince podle tříd v letech 1993--1998 (v tisících Kč)

Příčiny poklesu podílu daňových příjmů na celkových příjmech mezi lety 1993 až 1995 byl zejména pokles výnosu doplatků zrušených daní staré daňové soustavy, pokles výnosu místních poplatků (zrušení výnosného poplatku z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků v polovině r.1994) a růst objemu dotací a nedaňových příjmů (oba dva druhy příjmů vzrostly meziročně téměř na dvojnásobek).

Pro lepší pochopení uvedených trendů je potřeba podrobněji analyzovat jednotlivé skupiny příjmů v přepočtu na obyvatele. Z důvodu srovnatelnosti byly vyloučeny údaje o magistrátních městech Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. U údajů za rok 1993 jde o součet příjmů rozpočtů okresních úřadů a obcí.

Daňové příjmy

Daňové příjmy představují nejvýznamnější příjmový "kanál" municipálních rozpočtů. Jejich výše i podíl na celkových příjmech byly v minulých letech ovlivňovány změnami daňového určení. Hlavní problémy v oblasti daňových příjmů představuje jednak nerovnoměrnost jejich plnění v průběhu roku a jednak to, zda se jednotlivým finančním úřadům podaří včas převést vybrané daně na účty obcí.

Tabulka č. 2: Daňové příjmy v přepočtu na jednoho obyvatele

Z tabulky 2 je patrný odlišný vývoj na úrovni města od průměrných hodnot za ČR. Zlom ve vývoji po roce 1996 je dán změnou daňového určení, ale také rychlým růstem nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek. Podstatnou část tohoto trendu osvětluje hlavní složka daňových příjmů, a to daň z příjmů fyzických osob, viz tabulka 3.

Tabulka č. 3: Daň z příjmů fyzických osob v přepočtu na 1 obyvatele

Ještě v roce 1994 dosahoval výnos DPFO v Třinci pouze 50 % průměrné hodnoty v ČR. Změnou daňového určení a zvýšením podnikatelské aktivity došlo k prudkému růstu a od roku 1995 se pak dá hovořit o stabilizaci na úrovni města i ČR, přičemž výnos daně z příjmů fyzických osob je v Třinci vzhledem k nadprůměrné nezaměstnanosti překvapivě vysoký.

Na území města mají však své pokladny velké podniky.

Současně diskutovaný vládní návrh zákona o rozpočtovém určení výnosu daní, který rozděluje výnos sdílených daní pouze podle počtu obyvatel (bez ohledu na ekonomickou aktivitu) proto z hlediska rozpočtu města Třince představuje nemalý problém (ztráta cca 30 mil. Kč).

Daň z nemovitostí

Bezprecedentní postavení mezi daňovými příjmy města Třince zaujímá daň z nemovitostí.

Tabulka č. 4: Daň z nemovitostí v přepočtu na 1 obyvatele

Údaje v tabulce 4 ukazují, jak významný je pro město tento výnos (1993 třetina, 1996 pětina celkových daňových příjmů). V absolutním srovnání dosahovala daň z nemovitostí "na hlavu" do r. 1997 více než dvojnásobku republikového průměru. V důsledku podání opravných daňových přiznání ze strany největších poplatníků (zejména Třineckých železáren, a. s.) znamenalo snížení tohoto výnosu pro město

doslova menší katastrofu. Právě vysoký výnos daně z nemovitostí se zasloužil o snížení diference v daňových příjmech v letech 1993 a 1994 mezi "městem" a republikovým průměrem.

Místní poplatky

Daňovými příjmy, které obec může přímo ovlivňovat (a často této možnosti dostatečně nevyužívá) jsou místní poplatky. Vývoj místních poplatků ukazuje tabulka 5.

Tabulka č. 5: Místní poplatky v přepočtu na 1 obyvatele

Nízký výnos místních poplatků na úrovni Třince je způsoben nedostatkem významných kulturních a historických památek, tzn. nižším turistickým ruchem, nedostatečnou propagací a zejména špatnou dopravní dostupností regionu.

Nejvýnosnějším místním poplatkem byl až do roku 1997 místní poplatek za užívání veřejného prostranství, jehož výnos ovšem dosti kolísal v závislosti na stavební a "výkopové" aktivitě některých firem. Velmi stabilní je výnos poplatku ze psů. Do budoucna bude ovšem nejstabilnějším i nejvýnosnějším poplatkem (resp.daní) poplatek za výherní hrací přístroj. Výnos místních poplatků však bude mít spíš doplňkovou funkci. Změny přinese navrhovaný zákon o obecních daních.

Nedaňové příjmy

Mezi vlastní nedaňové příjmy rozpočtů obcí v České republice patří zejména příjmy z vlastní činnosti obce, příjmy z obecního majetku (pronájmu) a sankční příjmy (pokuty).

Na úrovni příjmů z vlastní činnosti mají v rozpočtu města největší význam příjmy v kapitole školství (školné, stravné) a v kapitole práce a sociální věci (provoz penzionů pro důchodce a pečovatelská služba). V souvislosti s novelou zákona o odpadech (platby občanů za odvoz komunálního odpadu) došlo ke zvýšení nedaňových příjmů meziročně o téměř 6 mil. Kč, tzn. o více než 20 %!

Příjmy z pronájmu jsou významným rozpočtovým příjmem. V Třinci od 1. 1. 1999 vykonává správu bytového fondu města odbor správy majetku města, což se ihned odrazilo v nárůstu nedaňových příjmů (téměř o 100 %), ale pochopitelně došlo k adekvátnímu nárůstu výdajů.

Sankční příjmy se na jedné straně vyznačují nezanedbatelnou stabilitou, na druhé straně jsou spojeny se značnými problémy a ztrátami z důvodů ztížené vymahatelnosti.

Srovnání nedaňových příjmů na jednoho obyvatele ukazuje tabulka 6.

Tabulka č. 6: Celkové nedaňové příjmy v přepočtu na 1 obyvatele

Kapitálové příjmy

Kapitálové příjmy tvoří v podmínkách České republiky významný zdroj příjmů municipálních rozpočtů, přičemž jejich výnos je zpravidla určen k financování kapitálových výdajů (investic).

Město Třinec až do roku 1998 kapitálové příjmy příliš nevyužívalo -- viz tabulka 7.

Tabulka č. 7: Kapitálové příjmy v přepočtu na 1 obyvatele

Důvodem byly především investiční půjčky a dotace od Statního fondu životního prostředí a také investiční dotace ze státního rozpočtu (na rekonstrukci bytů). Neopominutelné jsou také dva rozsáhlé investiční úvěry. První úvěr ve výši 35,25 mil.Kč byl v letech 1995 a 1996 použit na výstavbu vodovodů a kanalizací ve "spádových" obcích. V roce 1998 byl obci poskytnut další investiční úvěr ve výši 130 mil. Kč (v ekvivalentu DEM), který je opět určen na výstavbu kanalizací, místních komunikací a plynofikaci.

Největší část kapitálových příjmů v Třinci tvořil až do roku 1998 příjem z prodeje budov (asi 70--80 % všech kapitálových příjmů), další významnou položkou byly prodeje pozemků (10--15 % celkových kapitálových příjmů). Zbývající část tvořily příjmy z prodeje movitých věcí. Od roku 1998 jsou nejvýznamnějším zdrojem kapitálových příjmů (podobně jako v mnoha obcích v ČR) příjmy z prodeje cenných papírů (více než 60 % všech kapitálových příjmů); příjmy z prodeje nemovitostí tvoří asi 25 % kapitálových příjmů.

Nízký objem kapitálových příjmů znamená při vysokých kapitálových výdajích (tvoří v průměru okolo 30 % všech výdajů) také tlak na růst zadluženosti. Podíl dluhové služby na běžných příjmech na úrovni města Třince dosahoval v roce 1998 hodnoty 9,2 %. Celkový dluh přepočtený na jednoho občana činil přibližně 3800 Kč.

Dotace

Dotace jsou v podmínkách obecních rozpočtů v ČR druhým nejvýznamnějším rozpočtovým příjmem (hned po daňových příjmech), přičemž podíl dotací na celkových příjmech se pohybuje v intervalu 20--30 %.

Tabulka č. 8: Dotace v přepočtu na 1 obyvatele

Z tabulky 8 je snadné rozpoznat základní trendy dotací v ČR -- jde o stabilní vývoj. Na úrovni města dochází k větším výkyvům, ovlivněným především účelovými dotacemi pro městský rozpočet či pro příspěvkové a rozpočtové organizace. Klíčovou roli ve výkyvech hrají dotace pro nemocnici, která v některých oblastech poskytované péče plní téměř nadregionální funkce. Prostředky jsou přesto nedostačující, proto by bylo vhodné, aby fungování rozsáhlých zdravotnických zařízení (a jim podobných veřejných statků) v budoucnosti koordinovaly a financovaly vyšší územně samosprávné celky (tedy kraje).

Závěrem

Na závěr je zařazeno srovnání celkových příjmů na jednoho obyvatele (tabulka 9). Na první pohled je patrný zásadní rozdíl v trendu; zatímco absolutní objem rozpočtových příjmů na obyvatele ČR neustále roste (asi o 1000 Kč ročně), celkové příjmy na 1 obyvatele Třince od roku 1995 stagnují, což vede k zaostávání příjmů města za republikovým vývojem.

Tabulka č. 9: Celkové příjmy na 1 obyvatele

Hlavními příčinami odlišného vývoje jsou v Třinci, podle uvedených rozborů: (1) větší využívání kapitálových příjmů ze strany většiny obcí v České republice a (2) relativně nízký výnos nedaňových příjmů (podrobněji v části Analýza nedaňových příjmů).

Na straně příjmů municipálních rozpočtů existují v České republice poměrně dramatické rozdíly mezi jednotlivými obcemi i regiony. Vládní návrh zákona (o rozpočtovém určení daní), který by měl rozdíly řešit, nepovažuji osobně za nejšťastnější, přestože souhlasím s názorem, že velké rozdíly v příjmech jednotlivých obcí nejsou žádoucí. Řešení do budoucna bude spíše v poskytování dotací obcím s nižšími daňovými příjmy a v podpoře jejich aktivity.

Myslím si rovněž, že by reforma veřejné správy měla vést k vytváření větších obcí s cílem zvýšit efektivnost jejich fungování.

Tomáš Rucki, posluchač Vysoké školy ekonomické Praha