K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Deprivované lokality a občanské soužití – integrovaný plán rozvoje města (Most)

Datum: 21. 4. 2010, zdroj: OF 1/2010, rubrika: Regiony

Současný Most vznikl v 70. letech minulého století prakticky úplným přestěhováním obyvatelstva z původní lokalizace z důvodu těžby hnědého uhlí. Mohutná výstavba panelových domů měla za následek mj. vysokou koncentraci obyvatel a vznik řady dnes již neefektivních budov náročných na provoz a údržbu.

Hustota osídlení a původ obyvatelstva vedl ke vzniku specifických sociálních vazeb, neboť převážná část populace přišla do města za prací až po válce. Dominující průmyslové a těžební činnosti vedly k narušení strukturální vyváženosti, což přispělo začátkem devadesátých let k vysoké nezaměstnanosti, která je dodnes stabilně nejvyšší v republice.

Nízká úroveň vzdělanosti, odchody mladých lidí, vyšší koncentrace minoritních skupin obyvatelstva a další skutečnosti vedou ke vzniku specifických sociální problémů. Možnost spolufinancování z Integrovaného operačního programu (IOP) prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) zaměřeného na vybranou problematickou zónu ve městě byla proto jedinečnou příležitostí pro město, jak alespoň částečně posunout řešení široké problematiky. V roce 2008 město zpracovalo a následně začalo realizovat integrovaný plán rozvoje nazvaný "IPRM DEMOS – Deprivované mostecké zóny a občanské soužití". Na spolufinancování jeho realizace je pro město Most alokováno prostřednictvím IOP cca 6,5 mil. EUR.

Problematická sídliště

Při výběru zóny pro soustředěnou pomoc v rámci IPRM hrály roli, kromě dlouhodobé znalosti situace ze strany obce, také výsledky analýz a studií provedených v minulosti (např. tzv. "Gabalova studie" z roku 2006) i přímo pro účely IPRM (socioekonomická analýza a průzkum možností sociálního podnikání provedené v roce 2008).

Pro účely podpory byla vybrána ucelená souvislá oblast na okraji města Mostu, dvě problematická aglomerační sídla – lokalita Chanov a lokalita "Stovky" včetně jejich komunikačního propojení. Tyto lokality lze považovat za jednoznačně problematická sídliště s vysokou mírou deprivace (prostorové vyloučení, špatný stav domů, veřejných prostranství, občanské vybavenosti, vzdělanostní struktury, nezaměstnanosti, vysoká míra chudoby a vyloučení). Výběr zóny byl založen na porovnání vybraných kritérií dle čl. 47 Nařízení ES 1828/2006 s aktuálními hodnotami v celém městě Most zjištěnými v období říjen–listopad 2008 socioekonomickou studií.

Výsledky studie vztažené k předepsaným kritériím jsou uvedeny v tabulce.

Kritérium Popis kritéria Zdroj dat Srovnávací hodnota – město Most Skutečná hodnota Odchylka
Vysoká míra chudoby a vyloučení výše příspěvku hmotné nouze na 1 občana v Kč MmM – OSV 1490 Kč 3928 Kč 163,6 %
Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti počet nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu všech ekonomicky aktivních obyvatel dané lokality ÚP Most, MPSV ČR a MmM 7,9 % 21 % 165,8 %
Nízká úroveň vzdělání poměr počtu osob s nejvyšším dosaženým stupněm základního vzdělání k celkovému počtu osob trvale bydlících ve sledovaných lokalitách ČSÚ, SLDB 2001 28,5 % 53,9 % 89,1 %
Nízká úroveň hodnoty nemovitostí počet domů postavených do roku 1990 jako procento z celkového počtu domů v dané lokalitě MmM 91,5 % 100 % 9,3 %

Jak patrno, vybraná zóna v době výběru (2008) vysoce překračovala srovnávací hodnoty. Tento fakt lze považovat za nejpádnější důvod výběru zóny Chanov-Stovky.

Programové cíle DEMOS

Integrovaný plán DEMOS má za svůj cíl zlepšení prostředí a kvality života v problémových okrajových sídlištích Mostu, které představují dlouhodobě řešený a stále nedořešený problém, a dále zlepšení společenských vztahů a soužití občanů města Mostu. Nejedná se tedy jen o pasivní investování do bytového fondu a veřejných prostranství, ale také o soustavnou a promyšlenou práci s obyvateli těchto sídlišť, spojenou s prevencí a ochranou majetku pořízeného z veřejných prostředků. K dosažení tohoto hlavního cíle IPRM se postup realizace člení na tři strategické cíle, které jsou zaměřeny na tři pilíře řešení rozvoje dané zóny: občany, bydlení a prevenci. Naplnění těchto cílů je založeno na realizaci šesti opatření. Tři z nich jsou zaměřena na občany a sociální aspekty života v problémových sídlištích (sociální služby, vzdělání a zaměstnání), dvě opatření pokrývají oblast bydlení a společných veřejných prostranství a jedno opatření je zaměřeno na bezpečnost, dodržování práva a ochranu veřejného majetku.

Zásadní důraz je kladen na integrované, tj. komplexní řešení problematiky deprivované zóny, a proto IPRM obsahuje také aktivity, které nebudou financovatelné z Integrovaného operačního programu v rámci Oblasti intervence 5.2. (např. zóna sociálního podnikání, specifické typy bydlení).

Významným rysem realizace mosteckého IPRM je funkční spolupráce mezi subjekty, které mohou ovlivňovat rozvoj problematických lokalit na bázi pravidelně se scházející pracovní skupiny. Obec je v ní zastoupena jak politiky, tak specialisty odborných útvarů, nechybí zástupce městské policie. Členem pracovní skupiny je Úřad práce, který má dlouholeté zkušenosti s realizací projektů sociální integrace. Velmi důležité jsou názory místních neziskových subjektů (Dům romské kultury, Komunitní centrum Chanov, Klub národnostních menšin). Jejich pracovníci dobře znají každodenní život i lidi zde žijící. Pracovní skupina řeší konkrétní kroky realizace jednotlivých projektů programu – umístění, počet a provedení sociálních bytů, projekty prevence (bezpečnostní opatření na ochranu majetku, výchova k občanskému soužití, šetření pocitu bezpečí občanů apod.), nejvhodnější provedení úprav veřejných prostranství apod.

V následujícím textu se věnujeme bližšímu popisu jednotlivých cílů, opatření a dílčích konkrétních aktivit.

LIDÉ – první specifický cíl

Jedná se o dosažení dlouhodobě udržitelných změn v sociálním klimatu jak na problémových sídlištích, tak i v chápání těchto sídlišť a jejich obyvatel ze strany majoritní části obyvatelstva. Opatření jsou uspořádána tak, že pokrývají podstatné oblasti života občana v problémovém sídlišti, od vzdělávání přes zaměstnávání až po sociální služby.

Za zásadní opatření pro dlouhodobě udržitelné řešení problematické sociální situace v deprivované zóně je považována podpora vzdělávání. Vzdělávací aktivity na sebe navazují v rámci celého životního cyklu jedince – od prenatálního období přes školní a studijní věk až po vzdělávání dospělých. Zahrnují výchovu k rodičovství, předškolní výchovu, doučování nebo specifické vzdělávací kurzy. Na měkké vzdělávací projekty smysluplně navazují projekty investic do rekonstrukce školních budov, hřišť a "polyfunkčního centra", které by mělo sloužit specifickým druhům vzdělávání a poradenství i sociální práci.

Na vzdělávání organicky navazuje opatření změřené na zaměstnávání. Aktivity, které obsahuje, lze považovat za cílové pro oblast vzdělávání. Nejedná se jen o projekty zprostředkování pracovních příležitostí či rekvalifikace, ale také o pracovní motivační poradenství a specifické druhy podporovaného zaměstnávání. Pilotně je k tomuto opatření řazen i investiční projekt zóny sociálního podnikání, jehož realizace je podmíněna dostupností vhodných podpůrných programů.

Souborem doplňkových aktivit jsou projekty zaměřené na volný čas a zdraví a poskytování registrovaných sociálních služeb (raná péče, sociální poradenství). Tyto služby budou doplněny sociálními službami neregistrovanými, jako jsou mateřská centra nebo nízkoprahová zařízení (volnočasové kluby pro neorganizovanou mládež). Opatření bude doplněno projektem sociální a zdravotní služebny.

Město Most realizuje v předmětném území dlouholetý projekt "Klub národnostních menšin", který je skutečně hojně navštěvován a je i předmětem zájmu zahraničních partnerů města. Dále město realizuje projekt prevence sociálního vyloučení v romských lokalitách podpořený na 3 roky z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Synergicky působí probíhající projekty úřadu práce, např. podpora zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách. Podobné projekty jsou vhodně doplňovány projekty investičními, jako jsou např. právě připravované projekty rekonstrukce Polyfunkčního centra Chanov zaměřeného na poskytování sociálních služeb, dalšího vzdělávání a volnočasových aktivit nebo projekt energetických úspor místní základní školy

BYDLENÍ – druhý specifický cíl

Tento strategický cíl je zaměřen na poskytnutí důstojného a přijatelného zázemí pro život v zóně tak aby se postupně stala zónou nikoli deprivovanou. Jedná se jak o péči o stávající bytové domy, tak i o úpravy, modernizaci a racionální uspořádání veřejných prostranství ve smyslu specifických potřeb, typických pro problémová sídliště.

Problémové bydlení

Opatření zaměřené na obytné domy bude realizováno na 12 panelových obytných domech postavených před rokem 1991 v Chanově. Jedná se především o rekonstrukce společných prostor včetně technologických rozvodů a snížení energetické náročnosti budov (zateplení střechy, zateplení fasády, výměna oken a dveří). Tyto aktivity by měly být doplněny o rekonstrukci interiérů bytových jednotek v případě sociálních bytů. Integrovaný plán také předpokládá vznik pilotní zóny specifického bydlení, ovšem za předpokladu vhodných finančních zdrojů.

Opatření zaměřené na veřejná prostranství pokrývá rekonstrukci a zvýšení hodnoty veřejných prostranství dvou urbanistických celků – Chanova a lokality Stovky a jejich komunikačního připojení k městu.

V případě Chanova se bude jednat o vytvoření centrálního prostoru pro shromažďování a volný čas, zahrnující originální výškové členění prostoru, oddělení komunikačních a oddechových ploch, částečně zastřešený centrální amfiteátr včetně grafitti stěny, multifunkční a fotbalové hřiště, sektorizaci veřejného prostranství na samosprávné celky, rekonstrukci komunikací a parkovišť apod.

V případě Stovek se bude jednat o vybudování odcloněných parkovišť pro nájemníky a majitele přilehlých bytových domů (25 % plochy), rekonstrukci a opravu chodníků, parkové úpravy (60 % plochy) a volnočasové projekty (místa oddechu – altán, fontána, sportoviště a dětská hřiště – 15 % plochy). Specifickým projektem bude stabilizace bývalých podzemních kotelen, na nichž budou volnočasové plochy vybudovány. V rámci zvýšení mobility, dostupnosti a bezpečnosti dojde k vybudování centrálního spojovacího chodníku a lávky pro pěší, která bude sloužit všem občanům města pro spojení s centrálním nádražím a MHD. Tento projekt bude hmotným základem integrace obyvatel dvou okrajových částí města mezi sebou i vůči městu samotnému.

V současné době se připravuje realizace prvních projektů zaměřených na komunikační koridor v lokalitě Stovky a probíhá série výběrových řízení na tvorbu projektových dokumentací pro rekonstrukce bytových domů v Chanově.

PREVENCE – třetí specifický cil

V rámci tohoto cíle se počítá s realizací projektů zaměřených na dlouhodobé systematické působení v oblasti dodržování zákonů a plnění závazků vůči městu i společnosti (placení zákonných poplatků, nájmů popř. dluhů apod.). Nedílnou součástí bude i zvýšená ostraha a ochrana majetku pořízeného z veřejných prostředků (města, Strukturálních fondů, národních programů). Jedná se např. o možné aktivity specifického vzdělávání (kurzy, přednášková činnost) a projekty prevence (preventista/strážník). Doplňkovými investičními aktivitami bude rekonstrukce a vybavení policejních služeben a instalace kamerových systémů. Významnou aktivitou v rámci tohoto opatření bude zapojení místních občanů do samosprávných struktur tak, aby se ochrany majetku účastnili i jeho uživatelé.

Prvním realizovaným příkladem tohoto typu projektů je komplexní projekt "Úsvit", uskutečněný s finanční pomocí z prostředků Ministerstva vnitra ČR. Projekt zahrnoval několik dílčích podprojektů "měkkého" i investičního charakteru zaměřených např. na školení pro terénní pracovníky, šetření pocitu bezpečí ve vybraném domě v Chanově, zavedení bezpečnostních opatření (podprojekt "Bezpečný dům") a další, jako např. podprojekt Terénní pracovník prevence kriminality a extremismu v Chanově nebo podprojekt Mentor.

Ing. Karel Bořecký, manažer IPRM Most

TOPlist
TOPlist