Strategie udržitelného rozvoje ČR

Vláda České republiky na svém zasedání dne 11. ledna 2010 schválila Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (SUR ČR) jehož úlohou je vytvořit konsensuální rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru a být tak důležitým východiskem pro strategické rozhodování jednotlivých resortů, pro meziresortní spolupráci i pro součinnost zájmových skupin.

V České republice byla schválena Strategie udržitelného rozvoje již v roce 2004 a její základní úlohou bylo upozornit na existující i potenciální problémy, jež by mohly ohrozit přechod ČR k udržitelnému rozvoji, a iniciovat opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo je alespoň zmírnit.

Současný dokument je aktualizací uvedené Strategie a doplňuje se s obnovenou Lisabonskou strategií, která přispívá k celkovému cíli udržitelného rozvoje tím, že se soustředí především na činnosti a opatření zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu a podporu vytváření pracovních míst.

Strategický rámec udržitelného rozvoje má nadresortní průřezový charakter, obdobně jako např. Národní strategický referenční rámec 2007–2013. Rozdíl je v podstatně dlouhodobějším a obecnějším pojetí tohoto dokumentu. Strategie udržitelného rozvoje shrnuje na obecné úrovni klíčová témata, problémy a možná řešení. Jejím cílem není ukládat konkrétní opatření nebo nahradit resortní či průřezové strategie, nýbrž podpořit jejich dlouhodobou orientaci a vzájemnou provázanost.

Aktualizace si klade za cíl určit možné hrozby (sociální, ekonomické, environmentální) pro vývoj České republiky a zároveň najít cesty (nástroje), jak se těmto hrozbám vyhnout. Práce na aktualizaci byly zahájeny v době, kdy dopady globální ekonomické situace nebyly v ČR zřejmé. Dlouhodobé cíle a priority však postupně byly podrobeny revizi při zohlednění krizové situace a lze konstatovat, navržené cíle a priority v dlouhodobém horizontu povedou k snížení rizik a negativních dopadů současné krize i budoucího vývoje.

Stav v jednotlivých oblastech udržitelného rozvoje je v ČR sledován pomocí sady indikátorů a výsledky jsou pravidelně publikovány v situačních zprávách. Jak vyplývá z aktuální 3. Situační zprávy (2009), v některých sledovaných oblastech došlo ke zlepšení (např. pokrytí ČR územně plánovací dokumentací obcí), v mnoha ukazatelích však přetrvává nepříznivý vývoj (struktura ekonomiky, biodiverzita, korupce).

Prioritní osy

Základní záměry Strategické vize udržitelného rozvoje ČR jsou rozděleny do pěti prioritních směrů (viz obrázek). Zaměříme se jen na několik slov k vybraným prioritám z hlediska rozvoje území.

Upevňování územní soudržnosti si klade za cíl především zvýšit ekonomický a environmentální potenciál, schopnost konkurence a sociální úroveň regionů ČR na srovnatelnou úroveň s vyspělými regiony Evropy a snižovat nepřiměřené regionální disparity. Má se posílit role měst jako akcelerátorů růstu regionů a zabezpečit udržitelný rozvoj venkova, posílit harmonizaci vztahů mezi městem a venkovem.

Zvyšování kvality života obyvatel území cíleně předpokládá finanční zabezpečení prostřednictvím rozpočtového určení daní, zkvalitnit dopravní dostupnost, zvýšit technologickou a znalostní úroveň sídel a tím dosáhnout zlepšení životního prostředí. Dalším cílem je zkvalitnit dostupnost služeb (včetně kultury), především pak bydlení. Cílem je rovněž posílit zastoupení cestovního ruchu ve struktuře ekonomiky.

Účinněji prosazovat strategické územní plánování, to je další priorita třetí osy. Předpokladem je vytvoření podmínek pro udržitelné využívání území. Dalším cílem je hospodárně využívat zastavěné území a chránit nezastavěné plochy a pozemky.

Z hlediska páté osy je třeba zmínit několik slov k prioritě Efektivní stát, kvalitní veřejná správa a rozvoj občanského sektoru. Tady je strategickou předností dosáhnout dlouhodobě stability veřejných financí. Rozvíjet lidské zdroje ve veřejné správě, eGovernment a cílené vzdělávání s cílem efektivní a kvalitní veřejné správy. Dalším cílem je dosáhnout institucionálního uspořádání neziskového sektoru s vlastní organizační strukturou, vedoucí k efektivnější spolupráci s veřejnou správou. V tomto směru posílit osvětové a vzdělávací aktivity.

Horizont schváleného dokumentu je do roku 2030.