K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Bytová výstavba v obcích v letech 1997–2007

Datum: 18. 2. 2010, zdroj: OF 5/2009, rubrika: Bydlení

V roce 2008 bylo v ČR zahájeno 43 531 bytů (z toho 22 918 v rodinných domech), tedy o 265 bytů méně nežli v roce 2007. V průběhu dvanáctiletého období 1997–2008 bylo zjištěno na území České republiky 443 033 zahájených bytů, z toho 195 516 bytů (44,1 %) v nových rodinných domech a 127 249 bytů (28,7 %) v novostavbách bytových domů.

Na přístavby a nástavby ve starších budovách bylo vydáno 45 249 stavebních povolení (10,2 %) v případě rodinných domů a 28 459 povolení (6,4 %) v případě bytových domů. Pro starší obyvatele byla zahájena výstavba 11 759 bytů (2,7 %) v domech s pečovatelskou službou a v domovech-penziónech, v nebytových budovách bylo zahájeno 17 134 bytů (3,9 %) a pro stavební úpravy nebytových prostorů bylo vydáno povolení na výstavbu 17 667 bytů (4,0 % úhrnného počtu).

Koncem roku 2008 bylo na území ČR rozestavěno 186 246 bytů, což znamená, že rozestavěnost bytů v celostátním měřítku neustále roste a dokonce převyšuje úroveň rozestavěnosti ze sedmdesátých let, kdy byl objem bytové výstavby na mnohem vyšší úrovni. Tento trend je nutné hodnotit jednoznačně jako nepříznivý jev, jelikož není odrazem rozvoje bytové výstavby, ale svědčí naopak o stále ještě příliš dlouhých lhůtách výstavby. Z celkového počtu bytů rozestavěných koncem roku 2008 připadlo na novostavby rodinných domů 89 276 bytů, s nástavbami a přístavbami bylo v rodinných domech rozestavěno 121 714 bytů (65,4 % celkového počtu). Přitom se podíl rozestavěných bytů v rodinných domech (bez nástaveb a přístaveb) na celkovém počtu rozestavěných bytů proti roku 1997 snížil z 56,7 % na 48,0 %. Podíl nástaveb a přístaveb k rodinným domům v roce 1999 dosáhl svého maxima 23,7 %, do roku 2008 mírně klesal až na 17,4 %.

Výstavba podle velikostní struktury obcí

Od roku 1997 do roku 2008 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby 338 653 bytů. Z tohoto počtu se nejvíce stavělo ve velkoměstech se 100 tisíci a více obyvateli, kde 88 396 dokončených bytů představuje více než čtvrtinu celostátního objemu. S velkým odstupem následují obce se 2–5 tisíci obyvateli, kde bylo v hodnoceném období dokončeno 45 728 bytů (13,5 % republikového úhrnu). Více než desetina celostátního počtu se postavila ještě v obcích s 1-2 tisíci a s 5-10 tisíci obyvateli.

Nejméně bytů (20 693) se naproti tomu v posledních dvanácti letech postavilo ve městech s 50–100 tis. obyvateli, přestože v této velikostní skupině žije třetí největší počet obyvatel. Pro soubor těchto 16 padesátitisícových měst může mít dlouhodobější zaostávání v bytové výstavbě vážné důsledky do budoucna, neboť města této velikosti by měla být vzhledem k vyššímu podílu soužití domácností a z toho vyplývající vysoké potřebě bytů ve výstavbě především nájemních bytů naopak vepředu. Je třeba si ovšem uvědomit, že podstatnou část této velikostní skupiny představují strukturálně postižená města ze severních Čech a z Ostravska.

Tab. 1: Počet dokončených bytů v období 1997–2008, jejich podíl a intenzita výstavby podle velikostních skupin obcí
Rok, období Velikostní skupina obcí (počet obyvatel)
Do 500 500–999 1000–1999 2000–4999 5000–9999 10 000–19 999 20 000–49 999 50 000–99 999 100 000 a více Celkem
Počet dokončených bytů v roce, období
1997 1 048 1 329 1 535 2 204 1 847 1 817 1 477 969 2 933 15 159
1998 1 284 1 622 1 759 2 813 1 939 1 874 1 952 1 142 5 642 20 027
1999 1 569 2 029 2 495 3 036 2 495 2 562 1 823 1 713 6 012 23 734
2000 2 001 2 605 2 770 3 878 2 623 2 243 2 123 1 104 5 860 25 207
2001 2 020 2 682 2 921 3 754 2 380 2 027 2 011 1 560 5 403 24 758
2002 2 146 2 621 3 409 4 482 2 704 2 040 1 946 1 640 6 303 27 291
2003 2 047 2 568 3 263 3 924 2 911 2 252 2 313 1 419 6 430 27 127
2004 2 201 3 206 3 794 4 226 4 042 2 561 2 054 1 706 8 478 32 268
2005 2 408 3 058 3 713 4 141 3 358 2 625 2 632 1 866 9 062 32 863
2006 2 493 2 808 3 623 3 606 2 990 2 308 1 785 2 442 8 135 30 190
2007 2 948 3 683 4 661 4 847 3 590 2 869 2 785 2 584 13 682 41 649
2008 3 630 4 067 4 704 4 817 3 263 2 261 2 634 2 548 10 456 38 380
1997–2003 12 115 15 456 18 152 24 091 16 899 14 815 13 645 9 547 38 583 163 303
2004–2008 13 680 16 822 20 495 21 637 17 243 12 624 11 890 11 146 49 813 175 350
1997–2008 27 795 32 278 38 647 45 728 34 142 27 439 25 535 20 693 88 396 338 653
Počet bytů na 1000 obyvatel v období
1997–2003 2,18 2,53 2,86 3,05 2,55 2,14 1,53 1,25 2,45 2,28
2004–2008 3,33 3,70 4,36 3,74 3,62 2,59 1,91 2,10 4,47 3,41
1997–2008 2,67 3,03 3,50 3,34 3,00 2,32 1,68 1,60 3,29 2,75

Vývoj podílu velikostních skupin obcí na úhrnu dokončených bytů je v průběhu dvanáctiletého období rozkolísaný, avšak přesto lze vysledovat jednoznačnou tendenci. Zatímco zastoupení obcí do 2 tisíc obyvatel v bytové výstavbě se dokonce nepatrně posílilo, všechny velikostní skupiny s 2–50 tisíci obyvateli zaznamenaly pokles svého významu v bytové výstavbě. Přes mírné zvýšení podílu měst s 50–100 tisíci obyvateli zůstává, jak již bylo uvedeno, tato druhá největší velikostní skupina výrazně nejslaběji zastoupenou velikostní skupinou obcí. Markantní je ovšem (zejména v souvislosti s rozmachem výstavby bytových domů v Praze a v Brně) značný nárůst podílu měst se 100 tisíci a více obyvateli (v průměru sedmiletého období 1997–2003 činil 23,6 %, v průměru posledního pětiletí již 28,4 %).

V průměru dvanáctiletého období 1997–2008 se nejintenzivněji stavěly a dokončovaly byty v malých městech a ve větších venkovských obcích a v menších městech s 500 až 10 tisíci obyvateli a dále ve velkoměstech s více než 100 tisíci obyvateli. V těchto velikostních skupinách obcí byly průměrně dokončovány v přepočtu na 1 000 obyvatel alespoň tři byty.

Relativně nejméně se stavělo ve městech s 20–100 tisíci obyvateli, kde připadalo na jednoho obyvatele v průměru posledních 12 let jen 1,60–1,70 dokončeného bytu. Právě v některých městech střední velikosti nacházejících se především ve strukturálně postižených regionech

lze očekávat v příštích letech stav bytové nouze. Porovnáme-li vývoj intenzitního ukazatele během dvanácti let, pak všechny velikostní skupiny zaznamenaly zvýšení intenzity bytové výstavby, někde poměrně razantní. Jedná se zejména o velkoměsta, kde se v ročním průměru let 1997-2003 postavily v přepočtu na 1000 obyvatel 2,45 bytu a v následujícím pětiletí již 4,47 bytu, a dále o obce s 1–2 tisíci obyvateli, kde intenzita bytové výstavby vzrostla za obě uvedená období z 2,86 na 4,36 bytu na 1000 obyvatel. Relativně nejméně se rozvinula bytová výstavba ve městech s 10–50 tis. obyvateli, kde se intenzitní ukazatel zvýšil o méně než 0,5 bytu na 1000 obyvatel. V posledním pětiletém období se ve městech s 20–50 tisíci obyvateli jako v jediné velikostní skupině nepostavily v přepočtu na tisíc obyvatel ani dva byty.

Rozmístění bytové výstavby

Určení lokalizace bytové výstavby do jednotlivých obcí je podkladem pro tvorbu bytové politiky. Zejména ve městech střední a větší velikosti, kde je objektivní potřeba bytů největší, je užitečné znát konkrétní počty dokončených bytů, tak aby bylo možno upozornit na města, kde se daří řešit bytový problém vhodně uplatňovanou bytovou politikou, a naopak varovat před nebezpečím bytové nouze v těch případech, kde bytová výstavba dlouhodobě zaostává ve vazbě na rostoucí počet domácností, na případnou imigraci i na rostoucí neuspokojenou poptávku.

K 31. 12 2008 existovalo na území České republiky 6249 obcí. Z tohoto počtu se v období 1997–2008 postavil alespoň jeden byt v 5875 obcích, tedy v 94,0 % celostátního úhrnu. Více než 20 bytů bylo postaveno v 2053 obcích, které tvoří téměř třetinu počtu všech obcí. Z vývojového hlediska lze uvést, že rozmístění počtu dokončených bytů na území státu
je stále plošnější
.

Jestliže ještě v roce 1997 nebyl každoročně ani jeden byt postaven ve 3749 obcích, v posledním roce sledovaného období absentovala bytová výstavba již pouze v 2512 obcích. Naopak počtu obcí s více než dvaceti dokončenými byty logicky s rozvojem bytové výstavby přibývalo (s výjimkou stagnujících let 2001, 2005 a 2006). V roce 2008 se v takovém měřítku stavělo již v 262 obcích, což více než dvojnásobně převyšuje počet obcí s 20 a více dokončenými byty v roce 1997.

Ve dvanáctiletém období let 1997–2008 bylo 300 a více bytů dokončeno ve 148 obcích, z toho 121 obcí mělo k 31. 12. 2008 více než 5 tisíc obyvatel, popř. (jako v případě Nepomuku) jsou obcemi s rozšířenou působností. V tomto počtu se však nachází také 7 obcí (Jesenice, Hostivice, Milovice, Odolena Voda, Černošice, Úvaly a Kdyně), které pětitisícovou hranici překročily až v průběhu hodnoceného období právě díky rozsáhlé bytové výstavbě. Z nich je zvláště třeba vyzdvihnout první tři obce, kde se během 12 let zkolaudovalo v každé z nich více než 1000 bytů (a ve všech třech dohromady 4716 bytů).

V Milovicích se jednalo o rozsáhlou přestavbu budov využívaných sovětskou vojenskou posádkou na byty, v Jesenici a v Hostivici, ležících v bezprostředním zázemí Prahy, se stavělo v převážné míře pro obyvatelstvo vázané pracovně na hlavním město. Přitom zde významnou roli hrály vedle rodinných domů také novostavby bytových domů, které se na celkové bytové výstavbě podílely v Hostivici polovinou, v Jesenici třetinou.

Zbývajících 27 obcí s méně než 5000 obyvateli, s rozsáhlými stavebními aktivitami v letech 1997–2008 jen potvrzuje několikrát zdůrazňovaný proces suburbanizace, tedy směřování bytové výstavby do zázemí velkých měst po roce 1990. Jen v zázemí Prahy nalézáme 15 těchto obcí (Šestajovice, Rudná, Vestec, Velké Přílepy, Průhonice, Chýně, Zdiby, Kamenice, Psáry, Květnice, Hovorčovice, Zeleneč, Nehvizdy, Dobřichovice a Bystřice), jednu obec je možné nalézt v zázemí Brna (Modřice) a jednu obec v zázemí Plzně (Vejprnice). Intenzivně se stavělo i v okolí Českých Budějovic (např. v Litvínovicích) a Pardubic (v Sezemicích). Zajímavé čtyři obce (Špindlerův Mlýn, Harrachov, Železná Ruda a Čeladná) jsou atraktivní pro bytovou výstavbu rekreačních bytů v horských oblastech. Nutno však zdůraznit, že se zde jedná o růst tzv. "druhého bydlení", a to ještě ve spekulativní podobě, která nijak neodpovídá poptávce po trvalém bydlení.

Intenzita bytové výstavby

Intenzita bytové výstavby 1997–2008
Intenzita bytové výstavby 1997–2008 – počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně podle obcí ve správních obvodech ORP

Z hlediska porovnání intenzitního ukazatele vynikají mezi obcemi s nejrozsáhlejší bytovou výstavbou pochopitelně obce menší velikosti. Intenzitu bytové výstavby vyšší než 20 bytů na 1000 obyvatel středního stavu v období 1997–2008 průměrně ročně vykázalo celkem 16 obcí – Květnice (se zcela extrémní hodnotou 106,75 dokončených bytů na 1000 obyvatel), Chýně (52,21), Jesenice (46,75), Šestajovice (40,18), Špindlerův Mlýn (37,32), Vestec (36,53), Dolní Třebonín (32,83), Velké Přílepy (32,14), Rudoltice (28,72), Zdiby (28,53), Harrachov (27,80), Hostivice (27,61), Hovorčovice (26,41), Nehvizdy (26,06), Litvínovice (22,61) a Železná Ruda (21,20).

Ve většině menších obcí v zázemí Prahy a dalších velkých měst převládala výstavba rodinných domů. Pouze ve Vestci a v Chýni byly stavěny převážně byty v bytových domech. V ostatních regionech převládala výstavba bytů v bytových domech v Rudolticích, Špindlerově Mlýně, Železné Rudě a v Harrachově.

Z pohledu správních obvodů obcí s rozšířenou působností nejvyšší bytovou výstavbu v dvanáctiletém průměru měřenou intenzitním ukazatelem dokončených bytů měly především příměstské správní obvody v okolí Prahy, Brna a Plzně. Mezi 20 správními obvody s nejvyšší intenzitou bytové výstavby je kromě Prahy dalších 7 obvodů v zázemí hlavního města (Černošice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem, Říčany, Beroun, v širším zázemí obvody Benešov a Dobříš), v obvodech Kuřim a Šlapanice se intenzivně staví především pro potřeby obyvatel města Brna. Suburbanizační tendence kolem Plzně je možné pozorovat podle rozvoje bytové výstavby ve správních obvodech Stod, Nýřany a Přeštice. Poměrně významné množství správních obvodů je soustředěno do horských oblastí, kde je akcentujícím faktorem vysoká kvalita přírodního prostředí. To se týká správních obvodů Tanvald, Frýdlant nad Ostravicí a Vrchlabí. Elitní dvacítku správních obvodů s nejvyšší intenzitou bytové výstavby doplňují správní obvody Holice (vedle Holic se hodně stavělo i v obcích Býšť a Horní Jelení), Lanškroun (zásluhou Rudoltic), Horšovský Týn (intenzivně se stavělo především v Blažejově) a Jihlava (vedle krajského města probíhala rozsáhlá bytová výstavba i v Polné).

Nejnižší intenzita bytové výstavby v období 1997–2008 byla zaznamenána v převážné míře v severních a v severozápadních Čechách a na Ostravsku, tedy v oblastech nejvíce postižených restrukturalizací české ekonomiky. Mezi 20 obvody s nejvíce zaostávající bytovou výstavbou se v těchto regionech nachází 13 správních obvodů (Most, Litvínov, Karviná, Kraslice, Chomutov, Bílina, Havířov, Louny, Frýdlant, Bohumín, Teplice, Ostrava a Ústí nad Labem). Nejnižší hodnotu intenzitního ukazatele v průměru posledních 12 let ovšem vykázal správní obvod Týn nad Vltavou, kde v letech 1999, 2001 až 2003 a 2005 nebyl postaven žádný byt. Jen o málo úspěšněji si vedl zejména v letech 1999–2002 sousední správní obvod Vodňany, kde absentovala bytová výstavba v roce 2001. Jde o specifické obvody, kde se v předchozích letech hodně stavělo pro potřeby pracovníků na jaderné elektrárně Temelín. Tyto dva jihočeské obvody se tak stávají v jižních Čechách ostrůvkem s nejnižší bytovou výstavbou v posledních letech. Dalšími izolovanými enklávami s velmi nízkou intenzitou počtu dokončených bytů jsou správní obvody hlinecký, šumperský, krnovský, broumovský a hodonínský. Tři z těchto pěti obvodů se nacházejí v česko-polském pohraničí, které není investičně tak atraktivní jako regiony při hranicích s Německem či Rakouskem.

Tab. 2: Četnost obcí podle počtu dokončených bytů v obci v letech 1997–2008
Interval počtu dokončených bytů v obci Počet obcí
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 1997–2008
absolutně
0 3 749 3 563 3 315 3 001 3 006 2 934 3 073 2 913 2 889 2 921 2 693 2 512 374
1–2 1 628 1 658 1 699 1 820 1 815 1 825 1 765 1 841 1 796 1 843 1 859 1 825 788
3–5 467 554 619 729 703 740 735 687 785 751 798 917 990
6–10 169 215 280 318 328 327 298 348 356 360 412 474 980
11–20 112 125 166 168 205 209 153 215 202 183 246 259 1 064
21 a více 124 134 170 213 192 214 225 245 221 191 241 262 2 053
Celkem 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249 6 249
  v procentech
0 60,0 57,0 53,0 48,0 48,1 47,0 49,2 46,6 46,2 46,7 43,1 40,2 6,0
1–2 26,1 26,5 27,2 29,1 29,0 29,2 28,2 29,5 28,7 29,5 29,7 29,2 12,6
3–5 7,5 8,9 9,9 11,7 11,2 11,8 11,8 11,0 12,6 12,0 12,8 14,7 15,8
6–10 2,7 3,4 4,5 5,1 5,2 5,2 4,8 5,6 5,7 5,8 6,6 7,6 15,7
11–20 1,8 2,0 2,7 2,7 3,3 3,3 2,4 3,4 3,2 2,9 3,9 4,1 17,0
21 a více 2,0 2,1 2,7 3,4 3,1 3,4 3,6 3,9 3,5 3,1 3,9 4,2 32,9
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Výstavba ve velkých městech

V současné době je v České republice 21 měst s více než 50 tisíci obyvateli, kde dnes žije téměř třetina obyvatelstva republiky a je zde umístěno 35,3 % trvale obydleného bytové fondu.

V letech 1997–2008 bylo v těchto městech dokončeno celkem 109 089 bytů, z toho 48 130 bytů v období 1997–2003 a 60 959 bytů v období 2004–2008, tedy znatelně více, třebaže druhé období zahrnuje o dva roky méně. Již to samo dostatečně vypovídá o značném rozmachu bytové výstavby v našich největších městech v posledním pětiletí. V přepočtu na 1000 obyvatel bylo v dvanáctiletém průměru postaveno ve městech s 50 tisíci a více obyvateli 2,74 bytů. Tímto ukazatelem se tato města již blíží celostátnímu průměru 2,78 dokončených bytů na 1000 obyvatel. Nicméně pouze pět měst, Praha, Brno, Jihlava, Liberec a Olomouc, vykázalo hodnotu intenzitního ukazatele vyšší, než je za stejné období celorepublikový průměr. V průměru za poslední pětiletí však již vykázalo nadprůměrné intenzitní ukazatele 9 měst (Praha, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava a Brno). Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 12 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,43 bytu na 1000 obyvatel. Hranici jednoho dokončeného bytu na 1000 obyvatel navíc nepřekročilo 8 dalších měst nacházejících se vesměs ve strukturálně postižených regionech (Kladno, Děčín, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Frýdek-Místek, Havířov a Ostrava). Karviná však zůstává jediným městem, kde nebyl ani v jednom roce sledovaného období dokončen více než 1 byt na 1000 obyvatel.

U měst s 50 tisíci a více obyvateli je možné předpokládat již vzhledem k vysoké potřebě bytů, kterou nejrychleji může uspokojit výstavba bytových domů, víceméně stejnorodou strukturu dokončených bytů, charakterizovanou výraznou převahou bytových domů v bytové výstavbě. Nadále však platí, že tomu tak vždy není. Celostátní průměr podílu bytů mimo rodinné domy z úhrnu bytů dokončených v období 1997–2008 (49,5 %) převýšilo pouze 15 z celkového počtu 21 padesátitisícových měst. Padesátiprocentní a vyšší podíl výstavby rodinných domů měla města nejvíce postižená nezaměstnaností a emigračními proudy, kde se po roce 1989 byty v bytových domech téměř přestaly stavět. Oblast Ústecko-chomutovské aglomerace zastupuje Most, zbylých pět měst se nachází na Ostravsku.

V Mostě a v Havířově nebyl v posledních 12 letech dokončen ani jeden byt v novém bytovém domě. V Mostě byl nedostatek bytů z nové výstavby alespoň zčásti kompenzován 202 nástavbami a přístavbami ke starším bytovým domům, které jsou tak zastoupeny v bytové výstavbě v tomto severočeském městě mimořádně vysokými 45,2 % (z dalších měst – kromě Havířova – bylo v uplynulém dvanáctiletí dokončeno více bytů v nástavbách a přístavbách k bytovým domům, než v novostavbách bytových domů již jen v Karviné a v Opavě). V Havířově bylo náhradou za tuto absenci postaveno 55 bytů v nástavbách a přístavbách k bytovým domům, 68 bytů v domovech-penziónech a 53 bytů v nebytových budovách. V podílu domů s pečovatelskou službou a domovů-penziónů (12,0 %) se tak Havířov dostal na suverénně nejčelnější místo mezi padesátitisícovými městy. Podobným podílem (13,2 %) dominuje i město Kladno v případě bytů v nebytových budovách.

Naproti tomu v Liberci a v Praze představovaly novostavby bytových domů více než 60 % podíl všech dokončených bytů, více než polovina dokončených bytů připadla na tyto budovy ještě v Českých Budějovicích, Karlových Varech, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a ve Zlíně.

Náklady na bytovou výstavbu

Pořizovací hodnota je udávána za celou stavbu a podle metodických vysvětlivek znamená celkové předpokládané investiční náklady na výstavbu (bez ceny stavebního pozemku). V roce 2008 byla celková pořizovací hodnota všech dokončených bytových budov a bytů v bytových i nebytových budovách cca 92,5 mld. Kč. V posledním roce pokračovala tendence víceméně plynulého zvyšování nákladů na výstavbu nových rodinných domů (s výjimkou přechodné stagnace v letech 2000 a 2001), přičemž právě v roce 2008 bylo tempo nárůstu nejvyšší. V roce 2008 činila průměrná pořizovací hodnota bytu v novém rodinném domě 3088 tis. Kč, ve rovnání s rokem 1997 byla o 944 tis. Kč (o 44 %) vyšší. Z hlediska velikostního rozrůznění obcí se zdaleka nejdráže staví ve velkoměstech. U nových bytových domů se mezi roky 1997 a 2008 průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu zvýšila, přes časté kolísání mezi jednotlivými roky, z 1083 na 1889 tis. Kč, tedy o tři čtvrtiny. Byt v novém bytovém domě je téměř o 40 % levnější než byt dokončený v novém rodinném domě, při vztažení pořizovacích hodnot na 1 mužitkové plochy však zjišťujeme, že byty v bytových domech jsou ve skutečnosti nákladnější. Byty získané formou nástaveb a přístaveb se stavějí ve srovnání s novostavbami levněji (odpadají náklady na sítě), zvláště v rodinných domech, kde převládá svépomocný typ výstavby.

Z hlediska struktury dokončených staveb podle intervalů pořizovacích hodnot zjišťujeme, že od roku 2000 se podíl nejlevněji stavěných bytů (tedy za méně než 14 tis. Kč na 1 m2 užitkové plochy) snížil u rodinných domů z 55,5 % na 11,5 %, a u bytových domů z 21,3 % na 8,2 %. Bytů v rodinných domech s pořizovací hodnotou 1 mužitkové plochy vyšší než 26 tis. Kč bylo v posledním roce 31,0 %, v bytových domech 45,9 %.

Rodinné domy s nejvyšší průměrnou pořizovací hodnotou jednotky užitkové plochy byly v roce 2008 stavěny v Praze (33 621 Kč), ve Středočeském (23 644 Kč) a v Karlovarském kraji (24 707 Kč). Neustálý růst průměrné hodnoty vykázaly kraje Pardubický a Olomoucký, přesto tyto kraje i v roce 2008 patří mezi kraje s podprůměrnou pořizovací hodnotou za 1 mužitkové plochy. V průběhu období 1997–2008 se nejlevněji stavělo ve Zlínském kraji. V bytových domech pořizovací náklady na jednotku užitkové plochy vzhledem k omezenému počtu bytů dokončených v některých letech v jednotlivých krajích často meziročně výrazně kolísají. Nejdražší byty byly v roce 2008 stavěny v hlavním městě Praze (30 312 Kč) a ve Středočeském kraji (31 974 Kč). Naopak nejnižší náklady na pořízení jednoho metru čtverečního užitkové plochy byly vynaloženy ve Zlínském kraji (19 901 Kč). V roce 2007 vykazoval nejvyšší hodnoty Moravskoslezský kraj (29 695 Kč), v roce 2008 však došlo k poklesu o téměř 22 %.

RNDr. Jiří Klíma, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist