Jak hospodařily obce a kraje v 1. pololetí 2009

Ekonomická recese v roce 2009 se nemůže nepromítnout i do hospodaření veřejných rozpočtů a do rozpočtových výsledků obcí a krajů. S nižším ekonomickým výkonem se spojuje i nižší úroveň daňových výnosů a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem tak i s dosaženými výsledky za stejné období předchozího roku.

Podle posledních údajů Ministerstva financí by daňové výnosy územních samosprávných celků v roce 2009 měly být nižší cca o 12 % v porovnání s rokem předchozím. Tento vývoj by měl mít větší negativní dopad na obecní než na krajské samosprávy, protože v rozpočtech obcí mají daňové příjmy větší váhu než v rozpočtech krajských. Rozdíl je značný: u obcí dosahují daňové příjmy téměř 56 % celkových, zatímco u krajů se podílejí pouze necelých 27 %. Dotace krajům i obcím jsou v převažující míře určeny schváleným státním rozpočtem na daný rok a tudíž na jejich výši by neměla mít aktuální úroveň příjmů státního rozpočtu výraznější vliv.

V daném období se příjmy územních samosprávných celků zvýšily o 14 % a výdaje o 73 %. I přesto dosáhly územní samosprávné celky koncem prvního pololetí 2009 přebytek rozpočtů ve výši 286 mld. Kč, což je zhruba o 10 mld. Kč méně než ve stejném období loňského roku. Přebytek dosáhly jak obce, tak i kraje, přičemž přebytek krajů byl vyšší, i když celkově kraje hospodaří s menším objemem rozpočtových prostředků.

Nižší daňové výnosy v letošním roce se zatím nepodepsaly ani na vývoji dluhu územních samospráv, ani na objemu zůstatků finančních prostředků na bankovních účtech. Výše dluhu územních samospráv ke konci prvního pololetí se dokonce ve srovnání se stavem k 31. 12. 2008 snížila a stav finančních prostředků na bankovních účtech se zvýšil, i když přírůstek byl ve srovnání s uplynulými obdobími mnohem nižší.

Obecní rozpočty

Souhrnný přehled o vývoji rozpočtů obcí ukazuje tab. 1. Je z ní zřejmé, že pokles celkových příjmů v prvním pololetí roku 2009 ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího nebyl až tak velký. Činil 2,7 mld. Kč.

Tab. 1: Rozpočet obcí

Pramen: Zpráva o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Poznámky: * příjmy a výdaje nezahrnují údaje za 2. čtvrtletí města Brno; **stav k 31. 12. 2008 a k 30. 6. 2009.

Ve Zprávě o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009 však uvádí Ministerstvo financí, že v celkových rozpočtových výsledcích nejsou z technických důvodů započteny příjmy a výdaje města Brno za 2. čtvrtletí. Ty jsou odhadovány cca 3 mld. Kč na straně příjmů i výdajů. Vezmeme-li v úvahu tento "výpadek", jsou pak celkové příjmy obcí za prvních šest měsíců roku 2009 o 0,3 mld. Kč větší než ve stejném období roku 2008! Výdaje by pak vzrostly o více než 8 mld. Kč. Tyto výsledky za 1. pololetí zatím nikterak nenaznačují, že by se obce v letošním roce potýkaly s výrazným nedostatkem finančních prostředků. Jinak řečeno, že by ekonomická recese byla pro ně velkou pohromou. A jsou i další skutečnosti, které toto tvrzení podporují.

Saldo obecních rozpočtů bylo v daném období kladné a činilo 8,3 % jejich příjmů. V loňském roce byl přebytek větší, a to jak v absolutním vyjádření, tak i jako podíl na příjmech. Obecní dluh se ve srovnání se stavem na konci roku 2008 snížil, a to o 3,4 mld. Kč. A naopak, zůstatky peněžních prostředků obcí na bankovních účtech se meziročně zvýšil o 0,5 mld. Kč. Jejich výše byla koncem prvního pololetí roku 2009 shodná s výší dluhu.

Další pozitivní známkou je růst podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích. Ten se zvýšil z necelých 22 % na konci prvního pololetí roku 2008 na více než 23 % ve stejném období roku následujícího. Navíc z historie obecních rozpočtů je známo, že ve druhé polovině roku se obvykle uskutečňuje více kapitálových výdajů než v první polovině roku. Takže lze očekávat i další růst tohoto podílu. Např. v roce 2008 bylo z celoročních kapitálových výdajů realizováno v prvním pololetí pouze více než jedna třetina.

Na vývoj celkových příjmů měly velký vliv dotace. V prvním pololetí roku 2009 byly o 2,2 mld. Kč vyšší, což znamená nejvyšší přírůstek ze všech příjmových položek. Ve skutečnosti jejich přírůstek ještě větší, a to o dotace, které do svého rozpočtu ve druhém čtvrtletí získalo město Brno (viz poznámka výše). V důsledku toho se zvýšila i jejich váha ve struktuře příjmů, a to z 27,3 % na 29,6 %.

Na první pohled je překvapivý vývoj výnosů daně z nemovitosti. Na jejím růstu o 0,7 mld. Kč na konci prvního pololetí 2009 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se podepsala novela zákona o dani z nemovitosti, která umožnila obcím upravit od ledna letošního roku místní koeficient, což ovlivní výslednou sazbu této daně. Podle odhadu Ministerstva financí této možnosti využilo pouze 6 % obcí, ale výsledek je znatelný.

S ohledem na ekonomickou recesi se celkově dobré výsledky obecních rozpočtů za první pololetí nemusejí odrazit v rozpočtovém hospodaření jednotlivých obcí. Ne všechny získávají dotace, které se v letošním roce patrně stanou hlavním tahounem rozpočtových příjmů, ne všechny využily možnost upravit místní koeficient daně z nemovitosti.

Rozpočty krajské samosprávy

Příjmy krajů se v uvedeném období zvýšil o 4,7 mld. Kč, což znamená meziroční růst o 6 %. Výdaje vzrostly ještě o větší částku, a to o 5,4 mld. Kč, což je růst o 8,8 %. Přebytek rozpočtů krajských samospráv ke konci prvního pololetí 2009 dosáhl 16,3 mld. Kč, což je jen o 0,7 mld. Kč méně než ve stejném období loňského roku. Stejně ale činil téměř pětinu rozpočtových příjmů. I když v roce 2008 dosáhl téměř 27 % příjmů. Dluh krajů se od konce roku 2008 zvýšil o 1,7 mld. Kč, a to z 14,6 mld. Kč na 16,3 mld. Kč. O 2,2 mld. Kč se meziročně zvýšily zůstatky peněžních prostředků krajských samospráv na bankovních účtech a jejich objem byl koncem prvního pololetí téměř dvojnásobný ve srovnání s výší dluhu. Podrobnější údaje o rozpočtovém hospodaření krajů jsou uvedeny v tab. 2.

Tab. 2: Rozpočet krajů

Pramen: Zpráva o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Poznámky: * příjmy a výdaje nezahrnují údaje za 2. čtvrtletí města Brno; **stav k 31. 12. 2008 a k 30. 6. 2009

Růst příjmů krajských samospráv byl mnohem rychlejší než v případě obecních rozpočtů. Důvodem je paradoxně jejich mnohem vyšší závislost na dotacích ze státního rozpočtu. K meziročnímu zvýšení celkových příjmů přispěly výhradně dotace, a to částkou necelých 6 mld. Kč. Ostatní příjmové položky doznaly pokles. Týká se to zejména daňových příjmů, které však byly nižší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jen necelou 1 mld. Kč.

V důsledku tohoto vývoje se podíl dotací z ústřední úrovně státní správy na celkových příjmech krajských samospráv zvýšil z necelých 68 % na více než 71 %. Podíl ostatních položek se snížil, s výjimkou kapitálových příjmů (které měly zhruba stejnou úroveň).

Zatímco se příjmy krajských rozpočtů v polovině roku 2009 meziročně zvýšily o 4,7 mld. Kč, jejich výdaje zaznamenaly růst o 5,4 mld. Kč. V jejich rámci, stejně jako v obecních rozpočtech, rostly kapitálové výdaje rychleji než výdaje běžné, čímž se jejich podíl zvýšil 8,3 % na 9,4 %. Obdobně jako u obcí lze očekávat, že koncem roku bude ještě vyšší.

V podrobnější struktuře běžných výdajů krajských samospráv zarazí na první pohled vývoj jedné z položek. Jsou to neinvestiční transfery obyvatelstvu, jejichž objem se meziročně zvýšil na více než šestinásobek, a to z 36,5 mil. Kč na 244,7 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že tento růst vykázala většina krajů, domnívá se Ministerstvo financí, že se jedná o úhradu regulačních poplatků ve zdravotnictví.

Závěr

Příjmy obcí a krajů v první polovině roku 2009 se zvýšily. Nenaplnily se tak zatím chmurné úvahy o celkově výrazném nedostatku finančních prostředků územních samospráv. Jedná se však o růst v porovnání s minulými lety velmi malý. Lepší výsledky obcí a krajů než státního rozpočtu, zejména pokud jde o rozpočtové saldo, jsou dány i rozdílnou váhou závazných výdajů ve struktuře výdajů státního rozpočtu a rozpočtů územních samospráv.

Dotace, které se podílely značnou měrou na růstu příjmů v prvním pololetí roku 2009, hrají významnou roli nejen u krajů, ale letos i u obcí. Většinu z dotací, pokud jsou schváleny ve státním rozpočtu, mají územní samosprávy zaručenu, dostanou ji bez ohledu na vývoj příjmů státního rozpočtu.

Ještě jedna pozitivní zpráva. Bankovní sektor, který je po světové finanční krizi velmi obezřetný při půjčování peněz, na obce a kraje nezanevřel. Zatímco objem úvěrů podnikovému sektoru se v poslední době snižuje, v případě územních samospráv je tomu naopak, jak je ostatně vidět z následujícího grafu.

Graf: Bankovní úvěry územním samosprávám

Jaké výsledky se ukážou na konci roku, je těžké předvídat. Pokus odhadnout saldo rozpočtů územní samosprávy jako celku dopadl takto: za předpokladu zachování stejné proporce hlavních příjmových a výdajových položek v roce letošním jako v loňském, by se přebytek ve výši 15 mld. Kč ke konci prvního pololetí letošního roku mohl obrátit v prakticky stejně vysoký schodek. A to je deficit, vzhledem k rozpočtovým výsledkům minulých let, značný.

Ing. Věra Kameníčková, CSc.