K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Energetické indikátory – základní prvek managementu měst a obcí

Datum: 1. 12. 2009, zdroj: OF 4/2009, rubrika: Bydlení

Život ve městech a obcích je v současnosti stále více ovlivňován dopady rostoucích cen energie, snížením daňových příjmů v důsledku ekonomické krize a relativně pomalým uplatňováním energetické efektivnosti v praxi. Je zřejmé, že možnosti, jak mohou města a obce ovlivnit funkce energetických systémů jsou omezené, přesto však lze nalézat řešení.

Jak na oblast komunální energetiky, především pak na úspory energie a na využívání obnovitelných zdrojů energie nahlížejí ve vybraných městech a obcích? Jaké indikátory by jim napomohly při mapování současného stavu a vyhodnocování realizovaných opatření? To jsou otázky, na které hledá odpovědi projekt "SP/4i2/133/07 – Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí" podpořený ministerstvem životního prostředí.

Komunální energetice je věnována na evropské úrovni stále větší pozornost, v rámci letošního evropského "Týdne udržitelné energetiky" se 10. února uskutečnilo slavnostní představení 250 evropských měst, která do té doby přistoupila k tzv. "Úmluvě starostů" (Covenant of Mayors) a zavázala se tak snížit svoje emise CO2 do roku 2020 o více než 20 % především pomocí úspor energie. Za Českou republiku prozatím aktivní zájem o tuto iniciativu projevilo statutární město Brno. Jednou z prioritních aktivit této iniciativy je tvorba "Udržitelného energetického akčního plánu" (Sustainable Energy Action Plan), pro jehož vyhodnocování a aktualizace je mj. nezbytné v rámci daného města či obce aktivně pracovat se systémem energetických indikátorů.

Na místní úrovni jsou v České republice v oblasti udržitelného rozvoje sledovány indikátory ve vybraných municipalitách především díky iniciativě TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj). Díky této iniciativě jsou ve městech sledovány (především formou dotazníkových šetření) tzv. Evropské indikátory (ECI) pro místní rozvoj. V rámci této sady indikátorů však prozatím není velmi strategická oblast hospodaření s energiemi, energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie mapována systematicky.

Poznatky z průzkumu

V roce 2008 bylo ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst ČR provedeno dotazníkové šetření s cílem získat základní informaci o stavu energetického řízení v rámci českých měst a obcí. Bylo osloveno 279 měst, obcí a regionů, dotazník obsahoval celkem 51 otázek. Při vyhodnocení dotazníkového šetření byly zjištěny především následující závěry týkající se komunální energetiky (blíže viz graf 1).

Graf 1: Vyhodnocení dotazníkového šetření
Vyhodnocení dotazníkového šetření

Zdroj: Porsenna, o. p. s.

Nejsou definovány dlouhodobé plány, strategie a cíle v oblasti energetického hospodaření daných municipalit, kompetentní pracovníci nemají např. představu o výhledu spotřeby energie v roce 2020 a nejsou zpracovány akční plány. V rámci oslovených municipalit neexistuje pozice energetického manažera, který by mapoval energetická data a sestavoval energetické plány a akční plány v oblasti energetiky.

Většina oslovených municipalit má v nějaké podobě k dispozici data o spotřebě energie v sektoru budov a majetku města, nicméně minimum oslovených municipalit má k dispozici konkrétní data o potenciálu úspor energie (37 %), či data o potenciálu obnovitelných zdrojů energie – OZE (25 %). Většina dotázaných municipalit (75 %) nemá stanoveny indikátory v rámci komunální energetiky, bez kterých nelze vyhodnocovat komunální energetické plány a akční plány.

Většina dotázaných municipalit (90 %) však považuje existenci jednoduchých indikátorů nezbytných pro základní plánování v oblasti energetického managementu za velmi přínosné.

Na úrovni municipalit a jejich vedení je tedy nedostatečná informovanost o úsporách energie a OZE jako o obecném tématu stejně tak jako o konkrétních datech potřebných pro další rozvoj municipalit v dané oblasti (potenciály úspor a OZE). Pouze 14 % oslovených municipalit je zapojeno do nějaké kampaně informující o možnostech úspor energie a využívání OZE obyvatele dané municipality.

Technický a ekonomický pohled

Nejčastěji využívanými prostředky pro energetické projekty jsou rozpočtové prostředky, na druhou stranu nejméně zkušeností mají municipality s financováním energetických projektů třetí stranou (EPC, PPP).

Municipality dávají přednost financování energeticky úsporných projektů před realizací projektů OZE. Stejně tak přednost dostávají projekty sektoru budov, které vlastní municipalita, před majetkem pronajímaným. Obce a města považují za velmi přínosné systematické řízení svého energetického hospodářství, ve většině případů schvalují vytvoření pozice energetického manažera či energetického týmu v rámci města.

Pro rozhodování v rámci komunální energetiky považují města za nejdůležitější data o spotřebě energie, výdajích za energie a o dosažitelném potenciálu úspor energie (technický, ekonomický pohled). Úspory energie nejsou stále dostatečně vnímány jako v dlouhodobém horizontu nejlevnější a nejbezpečnější zdroj energie.

Energetické indikátory

Zajímavé výsledky přinesly i řízené rozhovory, které navazovaly na již proběhlé dotazníkové šetření a byly uskutečněny s kompetentními osobami, tj. pracovníky, kteří se alespoň z části svého pracovního úvazku zabývají energetickým hospodářstvím města v rámci vybraných městských a obecních úřadů. Mezi základní zjištění patří:

Sadu energetických indikátorů (nebo alespoň část) je vhodné navrhnout tak, aby korespondovala s připravovanými či zamýšlenými energetickými plány v rámci města. Energetické indikátory by měly být v první řadě zaměřeny především na majetek města a zároveň by měly umožňovat porovnání dat mezi stejnými kategoriemi objektů (např. měrné spotřeby tepla v mateřských a základních školách). Energetické indikátory musí mít jasnou a srozumitelnou vypovídací hodnotu, což je důležité především pro presentaci dílčích výsledků vedení města, které bude rozhodovat o následujících opatřeních.

Kritickým bodem sledování energetických indikátorů je spolupráce a ochota každé příspěvkové organizace, využívající budovy v majetku města, spolupracovat při sběru dat. Tato činnost je dobrovolná a ze strany příspěvkových organizací neexistuje motivace ke sledování těchto dat, pokud nejsou přímo zainteresovány na případných finančních úsporách.

Pro formu aplikace pro sledování energetických indikátorů se jeví jako vhodné webové rozhraní, kdy by bylo možné do dané aplikace a především výsledků hodnocení nahlížet z několika míst hierarchicky rozčleněných v rámci úřadu. Stejně tak by bylo vhodné propojit trendy vybraných indikátorů a nevyhodnocovat pouze každý indikátor zvlášť (např. vztah realizovaných energetických úspor a rostoucí ceny tepla).

Současně se sledováním energetických indikátorů by vybraná města uvítala nastavení motivačního systému, který by přiměl uživatele budov majetku města k realizaci energetických úspor.

Nástroj pro rozhodování

Na základě výsledků dotazníkového šetření a výsledků řízených rozhovorů byla sestavena sada indikátorů pro komunální energetiku se zaměřením na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Sada obsahuje 14 indikátorů včetně metodických listů. Indikátory jsou shrnuty v následující tabulce:

Č. Indikátor
1 Podíl NED (nízkoenergetických domů)
2 Dotační systém na podporu OZE a energetických úspor
3 Energetický management
4 Měrná spotřeba tepla na vytápění – veřejné budovy
5 Měrná spotřeba elektrické energie – veřejné budovy
6 Měrná spotřeba elektrické energie – veřejné osvětlení
7 Výdaje za teplo a elektrickou energii na vytápění
8 Úspory energie
9 Obnovitelné zdroje energie
10 Emise CO2
11 Osvětové kampaně zaměřené na energetiku
12 Průkaz energetické náročnosti budov
13 Ceny energie a paliv
14 Regulované nájemné

Do sledování energetických dat se dosud zapojilo 10 měst – Hlinsko, Hodonín, Chrudim, Kopřivnice, Letovice, Litoměřice, Praha-Libuš, Prostějov, Přeštice, Zlaté Hory a mikroregion Drahanská Vrchovina. Ke sběru indikátorů je využíván informační systém pro strategické řízení DataPlán NSZM. Vložená data jsou k dispozici v přehledné srovnávací tabulce na internetové adrese www.dataplan.info/indikatory/energetika, odkud je možno přejít pomocí výběru libovolného města na konkrétní hodnoty sledovaných ukazatelů v daném roce vč. možnosti zobrazení potřebných vstupních dat pro výpočet jednotlivých indikátorů.

Podmínky pro sběr vstupních dat takto exaktně zvolené sady indikátorů jsou ve městech rozdílné. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou a dobrovolnou aktivitu, není tato agenda často na pořadu dne. Většina městských úřadů nedisponuje vyčleněnou pozicí energetického manažeraa to ani na částečný úvazek. Příkladnou ukázkou může být např. přístup města Kopřivnice, kde je pozice energetického manažera zřízena od konce roku 2008 s tím, že v průběhu roku 2009 budou na úřadě nastaveny mechanismy (pracovní postupy) potřebné pro sběr relevantních dat počínaje rokem 2009.

Indikátory – pouze špička ledovce

Jak již bylo uvedeno, energetické indikátory jsou vhodným nástrojem pro rozhodování. V rámci procesu snižování energetické náročnosti daného města či obce jsou však pouze jedním z nástrojů, respektive jsou až vrcholem daného procesu, kdy se vyhodnocuje, zda dané aktivity splnily očekávaný cíl, či nikoliv a jaká opatření je potřeba přijmout.

Při dlouhodobém energetickém managementu je nezbytné, aby města a obce prováděly monitoring měsíčních spotřeb energie, provozních nákladů za energii, běžnou údržbu, opravy a investice do jednotlivých objektů. Pokud pravidelné sledování energetických dat v rámci města či obce půjde ruku v ruce s vyhodnocováním pomocí vhodně nastavených indikátorů, mohou města dosáhnout srovnatelných výsledků jako např. městská část Brno-Nový Lískovec.

Energetický management zde mj. spočívá v týdenním sledování a vyhodnocování spotřeb energie v budovách v majetku městské části, v osvětě o správném užívání budov, a umožňuje tak dosahovat nižších měrných spotřeb energie v rekonstruovaných budovách, než jaké byly navrženy v energetickém auditu. Situaci přibližuje následující graf 2, který znázorňuje měrné spotřeby energie na vytápění v panelovém domě v ulici Oblá 2 v Novém Lískovci. Rok 2000 je rokem výchozím, tj. před rekonstrukcí panelového domu.

Graf 2: Sledování energetické spotřeby v domě – vliv rekonstrukce a managementu
Sledování energetické spotřeby v domě – vliv rekonstrukce a managementu

Zdroj: MČ Brno Nový Lískovec, Porsenna, o. p. s.

Z grafu je vidět, že úspory energie v letech 2000–2002 byly dosaženy technickým opatřením (nízkoenergetickou rekonstrukcí), mezi lety 2002–2006 však docházelo k snižování spotřeby energie netechnickými (beznákladovými) opatřeními pomocí energetického managementu (vyhodnocování spotřeb, osvěta mezi nájemníky, návody na správné užívání budovy). Díky energetickému managementu tak došlo ke snížení spotřeby energie o 28 %. Podobný softwarový nástroj pro sledování spotřeb energie je možné využít na stránkách www.energetickymanagement.cz.

Ing. Jaroslav Klusák,Ph. D., Porsenna, o. p. s.

TOPlist
TOPlist