Tvrdší sankce pro pachatele přestupků

Přestupkové komise měst a obcí už řadu let poukazují na nízké sankce, hrozící pachatelům přestupků proti občanskému soužití, které tvoří nezanedbatelnou část přestupkových kauz. I za vážná ublížení na zdraví, dlouhotrvající schválnosti, vyhrožování či vydírání, domácí násilí nebo různé formy napadení hrozí maximálně 3. 000 Kč pokuty.

Její výše se nezměnila od roku 1990, kdy byl zákon o přestupcích přijat, a proto v mnoha pachatelích budí sankce spíše než respekt, jen shovívavé pobavení. To by se však mělo změnit – od 1. ledna roku 2010 se sankce zvyšují až na 20 000 Kč. Změnu prosadil v rámci novelizace nového trestního zákoníku Svaz města obcí.

O zvýšení sankcí u přestupků proti občanskému soužití usiloval Svaz už při projednávání tzv. reformy policie. Předkladatelé však nechtěli jít nad rámec zadání změn, týkajících se pravomocí policie a otázek veřejného pořádku. Zvyšovaly se např. pokuty za neuposlechnutí výzvy veřejného činitele či za rušení nočního klidu. V rámci novely trestního zákoníku, kterou se věková hranice trestní odpovědnosti vracela na 15 let a zasahovalo se i do zákona o přestupcích, se Svaz po konzultaci s Ministerstvem vnitra o novelizaci pokusil znovu.

Argumenty pro změnu

Stěžejním argumentem byl poukaz na skutečnost, že nový trestní zákoník svou systematikou i výší sankcí za delikty proti životu, zdraví, lidské důstojnosti a osobní integritě dává najevo posun ve vnímání hodnot chráněných zákonem, což by se mělo promítnout i do zákona o přestupcích. Zde je mezi nejčastěji projednávanými přestupky nejvíce chráněn majetek (sankce za přestupky oproti majetku, typicky krádež – až 15 000 Kč) a veřejný pořádek (sankce za přestupky proti veřejnému pořádku, např. zmíněné neuposlechnutí veřejného činitele, rušení nočního klidu, znečištění veřejného prostranství či poškození veřejně prospěšného zařízení a další od 5000 do 50 000 Kč). Přestupky proti občanskému soužití, chránící mimo jiné zdraví, však stály stranou (1000 Kč za ublížení na cti, 3000 za úmyslné či nedbalostní ublížení na zdraví, tzv. diskriminační delikty do 5000 Kč).

Další argumenty už byly naznačeny – zatímco 3000 Kč v roce 1990 znamenaly polovinu platu, dnes už je hodnota peněz odlišná. Vážné delikty, kde např. soud překvalifikoval trestný čin na přestupek s odůvodněním, že se jedná o prvopachatele nebo, že ublížení na zdraví nedosahovalo požadované intenzity, nemohly být adekvátně potrestány. Nebylo možné zohlednit finanční situaci obviněného z přestupku, kde má tatáž pokuta různý sankční efekt dle příjmů pachatele. V rámci úzkého rozmezí ani nebylo možno patřičně diferencovat mezi více a méně závažnými delikty – známe přestupky, kde stačí napomenutí, a přestupky, kde se nám i nyní prosazených 20 000 Kč bude stále zdát málo. I prostá "valorizace" sankcí v závislosti na vývoji příjmů občanů je pádným argumentem.

Parlamentní houpačka

Svaz proto připravil pozměňovací návrh k novele trestního zákoníku, předloženého poslankyněmi Zuzkou Bebarovou–Rujbrovou a Kateřinou Konečnou, když oslovil členy Ústavně-právního výboru, kde si pozměňovací návrh osvojila poslankyně Eva Dundáčková a přimluvil se i předseda výboru Marek Benda. Zdůraznili potřebu ochrany zdraví, lidské důstojnosti a osobní integrity i v přestupkovém právu a stávající sankce zhodnotili jako absurdně nízké a nesrovnatelné s pokutami ukládanými v jiných oblastech. Návrh výbor dne 28. května jednomyslně přijal a komplexní pozměňovací návrh pak hladce prošel i sněmovnou až do závěrečného třetího čtení dne 19. 6. 2009.

V Senátu každý očekával pokračování hladkého postupu novely, jeho Ústavně-právní výbor ostatně schválení zákona dne 15. 7. 2009 doporučil. Neočekávaně se však postavila proti skupina senátorů (převážně ODS), která žádala zachování hranice trestní odpovědnosti na 14 letech a senátor Jaroslav Kubera navrhnul vypuštění "přestupkové novely". Ostře napadl starosty a Svaz s tím, že jsou posedlí vysokými tresty, a poukazoval na příklady z Teplic, kde si neví rady s vymáháním pokut za dopravní přestupky. Na doplňující dotazy autora článku (zda tedy nemají být ukládány pokuty, je-li někdy obtížné je vymáhat a jsou-li stávající sankce přiměřené) doplnil, že je obecně proti jakémukoliv zvyšování pokut, dokud se nevyřeší otázka jejich vymáhání. Proti Kuberově návrhu se však postavil zpravodaj zákona JUDr. Miroslav Antl. Upozornil především, že jde pouze o horní hranici sazby, nikoliv o paušální částku, která by takto musela být vyměřována. Stávající horní hranici pokuty skutečně považuje za nedostatečnou, protože nepostihuje nejzávažnější jednání, které hraničí s trestným činem, třeba výtržnictví, ublížení na zdraví, domácí násilí apod. Kuberův návrh nakonec o dva hlasy neprošel (ani nedošlo k vrácení zákona sněmovně), a novela tak byla zachráněna. Dne 12. srpna 2009 zákon stvrdil svým podpisem i prezident republiky.

Bude facka za dvacet tisíc?

Od ledna nového roku se tak zvyšuje horní hranice pokuty za přestupek ublížení na cti (§ 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích) z 1000 na 5000 Kč. Zvýšení je motivováno v podstatě jen potřebou "valorizace" pokuty.

V případě ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 49 odst. 1 písm. b) zákona) a úmyslného narušení občanského soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (§ 49 odst. 1 písm. c) zákona) se pokuta zvyšuje z 3000 na 20 000 Kč. Pro zvýšení platí úvodem nastíněné argumenty, především možnost adekvátně postihovat závažné přestupky.

V případě omezování výkonu práv příslušníků národnostních menšin (§ 49 odst. 1 písm. d) zákona) a působení újmy pro příslušnost k národnostní menšině, rasu, barvu pleti, pohlaví atd. (§ 49 odst. 1 písm. e) zákona) se pokuta zvyšuje z 5000 rovněž na 20 000 Kč. Jde o speciální skutkové podstaty k přestupkům dle písm. c), lišící se dle názoru zákonodárce, který je zákonem č. 273/2001 Sb. do zákona doplnil, z důvodu "diskriminačních" pohnutek pachatele vyšší mírou nebezpečnosti. Proto i zde došlo ke zvýšení.

Zvýšení dolní hranice sankcí však rozhodně neznamená, že by od 1. ledna měly skokově vzrůst i ukládané pokuty, tedy že by za facku nebo strkanici mělo být automaticky ukládáno 20 000 Kč. I nadále se správní orgány musí řídit § 12 odst. 1 zákona o přestupcích, tedy přihlížet k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění a k pohnutkám a osobě pachatele atd. Sankce musí být přiměřená a proporcionální k závažnosti deliktu. Exces při ukládání pouty proto může být i důvodem pro zrušení rozhodnutí nadřízeným orgánem.

Doufejme, že správní orgány budou nové sankční rozmezí využívat uvážlivě, ale zároveň odvážně tam, kde je to třeba – nyní k tomu mají prostor.