Vážná změna ve výkaznictví obcí
Novela zákona o účetnictví byla ve Sbírce zákonů vyhlášena před rokem a nyní probíhá připomínkové řízení prováděcí vyhlášky, která má nabýt účinnost již od ledna 2010. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byl novelizován zákonem č. 304/2008 Sb., avšak s účinností odloženou na rok 2010. Měl tak být zajištěn dostatek času pro přípravu prováděcích vyhlášek, proškolení krajských metodiků i rozšíření informací do obcí.
Technická vyhláška
První z vyhlášek, tzv. technická vyhláška, zdánlivě obsahuje údaje, které zajímají jen poskytovatele účetních softwarů či informatiky. Není však tomu tak. Vyhláška totiž výrazně rozšiřuje objem informací, které obce budou poskytovat, a mění také formu přenosu dat.
Územní samosprávné celky se v souladu s § 1 odst. 3 zákona o účetnictví staly tzv. vybranými účetními jednotkami, na které se vztahují částečně odlišná pravidla vedení účetnictví. Navrhovaná vyhláška určuje, že tyto jednotky (obce) musí v elektronické formě předávat sumarizované výkazy pro účely konsolidační, statistické a rozpočtové. Pro podrobnější detaily však vyhláška odkazuje na technický manuál, který by měl být zveřejněn na webových stránkách Ministerstva financí. Pro poskytovatele účetního software tak technická vyhláška dostatečné informace neposkytuje.
Vyhláška stanovuje povinnost sestavování a předávání pomocného statistického přehledu, jehož strukturu obsahuje příloha 1. Jedná se několikastránkový číselník, který jen částečně odpovídá používané účtové osnově.
Vyhláška se ve zvláštní části věnuje předávání finančních údajů, kde se odkazuje na existující vyhlášku č. 16/2001 Sb., která by však měla být současně novelizována. Z toho vyplývá, že údaje členěné dle rozpočtové skladby budou obce i nadále povinně zajišťovat. Zároveň však vyhláška vyžaduje poskytování doplňujících údajů, jako je přehled rozpočtových opatření, přehled o rozpočtu nákladů a výnosů příspěvkových organizací nebo rozpis schváleného rozpočtu.
Přenos dat a úloha krajů
Mění se také způsob přenosu dat, který bude probíhat mezi Ministerstvem financí ČR, ve vyhlášce nazývaným správce centrálního systému účetních informací státu, a vybranou účetní jednotkou, tedy obcí.
Podle návrhu novely vyhlášky č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků zůstává povinnost vykazovat dle rozpočtové skladby, o které se hovoří jako o analytickém členění rozpočtových příjmů a výdajů, vlastně nezměněna.
Novela zrušuje několik duplicitních ustanovení, která se však týkají spíše organizačních složek státu. Nový text přílohy 2 ponechává v systému předávání finančních výkazů krajskou úroveň, i když zmizelo ustanovení o přenosu "prostřednictvím krajského úřadu". Termíny předávání má obcím stanovit kraj (v případě účetních výkazů by mělo jít o časy stanovené Ministerstvem financí), ale v hovoří se zde o přenosu obec -- centrum. Krajský úřad by měl mít nárok na opis a "další potřebné údaje", které si ve vztahu k obcím určí.
Nejasnosti kolem role krajů v nové způsobu výkaznictví však nezmenšuje ani bod 7 v příloze 2: "Krajský úřad je odpovědný za správnost a úplnost předávaných údajů obcí, které se nachází na jeho území a dobrovolných svazků obcí, majících na jeho území sídlo. Krajský úřad si vzhledem k odpovědnosti za úplnost a správnost výkazů stanoví způsob a určí metodu, jakou zabezpečí kontrolu správnosti a úplnosti výkazů předaných do centrálního systému účetních informací státu. Ke stanovení způsobu a určení metody je správce centrálního systému účetních informací státu povinen krajskému úřadu poskytnout součinnost."
V každém případě se však nemění povinnost předložit údaje do 15. kalendářního dne následujícího měsíce, s výjimkou dat za březen, červen a září, kdy je na zpracování o pět dní více.
Odpisy majetku od roku 2011
Jestliže novela vyhlášky č. 16/2001 Sb. zaznamenává spíše menší změny, pak prováděcí vyhláška č. 505/2002 Sb. k zákonu o účetnictví se ruší a objevuje se značně rozšířená úprava. Podle ní budou muset obce během následujícího (volebního) roku připravit své účetnictví na odepisování v hlavní činnosti, tvorbu opravných položek a vyplňování podrobného výkazu o podrozvahových položkách.
Návrh nové podoby prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví se vztahuje mj. na vedení účetnictví územních samosprávných celků. Z návrhu je zřejmá snaha o přiblížení se účetnictví podnikatelů. Ruší se např. současné oddělování nákladů z hlavní a hospodářské činnosti ve formě odlišných účtových tříd, mizí také většina účtů, na kterých se zachycovaly finanční vztahy k jiným rozpočtům.
Nově se objevuje kategorie "jmění", jež by měla charakterem i začleněním (nová třída 4) odpovídat účetnictví podnikatelských subjektů. Nové je rovněž chápání příjmů z daní (sdílených i ostatních) jako výnosů.
Zásadní změna však spočívá v zavedení odepisování také v hlavní činnosti. Ačkoliv vyhláška má nabýt účinnosti již v roce 2010 pro zahájení odepisování byl stanoven rok 2011. Územní samosprávné celky budou rovněž moci (muset) tvořit opravné položky prakticky ke všem druhům aktiv nebo vytvářet rezervy.
Ačkoliv z dlouhodobého hlediska je třeba posilovat význam účetnictví veřejného sektoru, naprosté opomíjení dnes předávaných informací ve výkazech FIN se nejeví jako vhodné. V celém navrhovaném systému účetnictví chybí alespoň přechodná vazba na finanční výkazy postupované do systému ARIS, který spravuje jiný odbor Ministerstva financí. Konkrétně přílohu 5 o nakládání s prostředky veřejných rozpočtů by bylo možné automaticky vyfiltrovat z dnešních finančních výkazů.
Asi nejzvláštnější část celé vyhlášky tvoří příloha 7 zachycující podrozvahové účty. Jde o velmi podrobné členění možných pohledávek a závazků, které však nezřídka mají charakter "kdyby bylo bývalo kdyby". Je otázkou, zda informace uvedené v této příloze neztíží také provádění přezkoumání hospodaření, neboť zde se jedná o velmi subjektivní posuzování.
Účetnictví obcí a měst se v příštím roce výrazně změní. Je to v roce, kdy proběhnou volby do zastupitelstev obcí, což nejednou přináší také změny v úřadě. A v období, kdy navýšení kapacity úřadu či zvýšení výdajů na výpočetní techniku, nepřichází z ekonomických důvodů v úvahu.