Problematika cestovního ruchu
Cestovní ruch patří k významným odvětvím národního hospodářství, vytváří téměř pět procent pracovních příležitostí a na hrubém domácím produktu (HDP) se podílí třemi procenty. Jeho efektivnost však v posledních letech mírně klesá.
Graf 1: Podíl cestovního ruchu na HDP (%)
Podíl produktu vytvořeného v cestovním ruchu na HDP klesá od roku 2004.
Je to zřejmé i z prvního uvedeného grafu. Jestliže podíl produktu vytvořeného v cestovním ruchu na HDP od roku 2004 klesá, přičemž zaměstnanost v odvětví je v posledních letech stabilní, je možno konstatovat, že cestovní ruch je spíše zdrojem zaměstnanosti než tvorbou produktu. Klesající efektivita bude bezesporu také ovlivněna současnou ekonomickou krizí. Z hlediska mezinárodního srovnání se to projevilo i v intenzitě turismu (graf 2). Počet přenocování připadající na jednoho rezidenta v České republice nás řadí mezi podprůměrné země Evropské unie, zatímco v roce 2000 jsme byli na průměru EU-27.
Graf 2: Intenzita turismu (počet přenocování na rezidenta) v roce 2006
Intenzita turismu v ČR v roce 2006 poklesla pod průměr EU-27; relativní postavení ČR se zhoršilo.
Všechny uvedené indicie i podrobná analýza odvětví vedla Ministerstvo pro místní rozvoj k iniciování pracovního semináře v Poslanecké sněmovně Parlamentu, kde ministr Vondruška mj. formuloval sedm legislativních priorit, které je pro zlepšení situace v cestovním ruch třeba řešit.
- Snížení sazby DPH pro služby cestovního ruchu, případně úplné osvobození od daně, by zcela jistě vedlo k dlouhodobé podpoře cestovního ruchu státem. Podporující skutečností pro toto snížení sazby je fakt, do "třetích" zemí mimo EU jsou služby cestovních kanceláří a agentur osvobozeny od DPH. V oblasti stravovacích služeb je připraveno snížení DPH na 9 % a návrh prošel prvním čtením ve sněmovně.
- Průvodcovská činnost byla poslední novelizací zákona o živnostenském podnikání zařazena mezi živnosti volné. Vzhledem k tomu, že živnost byla vázána na prokázání odborné způsobilosti, tj. odborné kvalifikace a znalosti cizího jazyka, mělo to nepochybně významný vliv na kvalitu služeb průvodců a ochranu spotřebitele. Negativní dopad novelizace se již projevuje a je třeba tento nedostatek napravit.
- Neoprávněné podnikání -- požaduje se, aby i soubor služeb, které ze zákona splňují podmínky zájezdu byly prodávány cestovními kancelářemi s pojištěním. Neziskové organizace (školy, sociální ústavy apod.) by měly zvážit odpovědnost za tyto služby. Zájezd je definován jako kombinace alespoň dvou služeb a tudíž může být poskytována prostřednictvím cestovních kanceláří, podléhajících povinnosti pojištění proti úpadku. Návrh novely občanského zákoníku obsahuje institut "újmy za ztrátu radosti z dovolené".
- Vydávání víz -- praxe vydávání víz našimi zastupitelskými úřady vázne na personálních otázkách, zejména v zemích bývalého Sovětského svazu, jihovýchodní Asii a v Číně. Zájemci nedostávají rychle a bez problémů víza, což vede k přímým i nepřímým ztrátám a vytváří korupční prostředí.
- Vyjmutí turistických vozidel nad 3,5 tuny z poplatkové skupiny dálničních známek. Dálniční poplatky mohou u zahraničních turistů velmi ovlivnit celkové náklady na cestu a v ČR tvoří jednu z bariér rozvoje cestovního ruchu.
- Sociální cestovní ruch -- cestovní ruch pro všechny. Základním cílem sociálního cestovního ruchu je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny, pro které je účast v cestovním ruchu obtížná (skupiny občanů, děti, junioři, rodiny s dětmi, senioři, handicapovaní apod.).
- Zřízení Podvýboru pro cestovní ruch. Pro větší váhu jednotlivých oblastí byl na evropské úrovni rozdělen Výbor pro regionální rozvoj, dopravu a cestovní ruch rozdělen na Výbor pro regionální rozvoj a Výbor pro dopravu a cestovní ruch. I v České republice by bylo vhodné vytvořit v rámci parlamentních orgánů samostatný podvýbor pro oblast cestovního ruchu, která je významným odvětvím ekonomiky.
Ministerstvo pro místní rozvoj prezentovalo i další témata pro řešení na úrovni Parlamentu, zejména z pohledu legislativních změn ve prospěch rozvoje cestovního ruchu.