Střídavě oblačno – předpověď pro českého seniora
Nelehká je situace českých seniorů: neúprosný demografický trend, málo zdravotních zařízení, málo odborného personálu. V České republice v současné době žije 1,5 milionu seniorů. A statistika říká, že do poloviny století by se počet lidí starších 65 let mohl v Česku zdvojnásobit. Tedy v roce 2050 by to mělo být 2,96 miliónu osob.
Jiný zdroj informací říká, že od poloviny 90. let se přestaly poskytovat státní dotace na výstavbu domovů-penzionů pro důchodce a od té doby se kapacita těchto zařízení prakticky nezvýšila. Institucionální, resp. ústavní péči reprezentují v České republice především domovy důchodců a domovy-penziony pro důchodce. Dle nejnovějších zdrojů Českého statistického úřadu v celorepublikovém průměru na jedno místo v domově důchodců či v domově-penzionu pro důchodce připadá zhruba 42 osob ve věku 60 a více let. Ve věku 80 a více let připadá na jedno lůžko v některém z těchto zařízení sedm potenciálních uchazečů. V tomto věku je pravděpodobnost zhoršení zdravotního stavu a s tím související ztráta soběstačnosti, v porovnání s mladšími seniory, mnohem vyšší.
Co přinesou další (k)roky?
Ze zprávy Demografického informačního centra vyplývá, že pokud nedojde v následujících letech k zásadní změně v systému poskytování péče o lidi neschopné obsloužit sami sebe, bude potřebné, vzhledem k očekávanému zastoupení lidí starších 80 let v populaci, vytvořit do r. 2030 v domovech důchodců nové kapacity pro 48 076 osob. Jen tak by mohl zůstat zachován současný stav poskytování služeb tohoto druhu.
V ČR je zároveň evidováno 68 zařízení LDN, v rámci kterých celorepublikově připadá 5,04 lékaře na 100 lůžek. Nejméně pak (3,95 lékaře) ve Zlínském kraji.
Diskriminace seniorů
Podle výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně jsou senioři skupinou, která je dle názoru české veřejnosti nejčastěji diskriminována. Ze studie vyplynulo, že v průběhu posledních let významně narostl podíl občanů, přesvědčených, že vyšší věk má negativní vliv na šanci přijetí do zaměstnání (tento názor sdílelo 77 % respondentů v roce 2003, 92 % -- v roce 2007), na ztrátu zaměstnání (61 % v r. 2003 a 84 % v r. 2007), na přístup k dalšímu vzdělávání (59 % a 71 %), povýšení (56 % a 89 %) a výše platu (44 % a 65 %). V roce 2007 mělo 34 % respondentů průzkumu zkušenost s tím, že oni nebo někdo blízký ztratil práci kvůli stáří, kdežto v roce 2004 o tom referovalo "pouze" 24 % dotázaných. Právní norma, která by lidi na trhu práce chránila, neexistuje.
Program na podporu seniorů
Podporu seniorů si jako úkol v rámci svých aktivit v ČR zvolila společnost Sodexo. Celosvětový projekt STOP Hunger nabízí v ČR podporu zařízením pro seniory. LDN, hospicy, denní stacionáře a další zařízení mohou přihlášením k tomuto programu získat finanční a potravinové dary, pomoc dobrovolníků nebo odbornou výpomoc. Program probíhá ve všech regionech ČR. V minulém roce bylo takto podpořeno 16 LDN a program byl oceněn zástupci Francouzsko-české obchodní komory (FČOK) titulem "Společnost roku" za angažovanost v sociální sféře a originalitu v oblasti společenské odpovědnosti.
"Základním předpokladem celkového zlepšení pozice seniorů u nás je změna postoje společnosti jako celku. To je však běh na velmi dlouhou trať," říká Karel Pelán, ředitel pro rozvoj a doplňuje: "Snaha o prodlužování aktivního stáří a proaktivní řešení problémů souvisejících se zvyšující se průměrnou délkou života jsou přitom znakem zdravé, fungující společnosti. Právě proto se rozhodli pro program podporující seniory."
Výzva do všech krajů ČR: Přidejte se k programu a získejte podporu, jakou potřebujete. Stačí se zaregistrovat na stránkách www.stophunger.cz.
Tab. 1: Vybavenost krajů místy v LDN (počet míst na 1000 osob starších 80 let)
Kraj | Počet míst |
---|---|
ČR | 54 |
Praha | 57 |
Středočeský | 51 |
Jihočeský | 58 |
Plzeňský | 42 |
Karlovarský | 110 |
Ústecký | 50 |
Liberecký | 21 |
Královéhradecký | 78 |
Pardubický | 38 |
Vysočina | 76 |
Jihomoravský | 22 |
Olomoucký | 61 |
Zlínský | 48 |
Moravskoslezský | 80 |
Tab. 2: Mezinárodní postavení ČR podle podílu obyvatel ve věku 65 a více let
Pořadí | Země | Podíl v % |
---|---|---|
2000 | ||
1. | Italie | 18,2 |
2. | Řecko | 17,3 |
3. | Švédsko | 17,2 |
4. | Španělsko | 16,9 |
5. | Belgie | 16,7 |
22. | ČR | 13,9 |
2015 | ||
1. | Italie | 22,4 |
2. | Švédsko | 22,3 |
3. | Švýcarsko | 22,1 |
4. | Řecko | 21,2 |
5. | Německo | 21,0 |
12. | ČR | 18,7 |
2030 | ||
1. | Švýcarsko | 30,2 |
2. | Itálie | 28,6 |
3. | Rakousko | 27,9 |
4. | Německo | 27,7 |
5. | Švédsko | 27,0 |
11. | ČR | 24,4 |
2050 | ||
1. | Španělsko | 37,6 |
2. | Itálie | 35,9 |
3. | Slovinsko | 34,8 |
4. | Řecko | 34,1 |
5. | Rakousko | 34,0 |
6. | ČR | 32,7 |