Pomáhá stát městům a obcím v boji s neplatiči?

Tak zněl název veřejného slyšení v Senátu, které se konalo 21. května a setkalo se s velkým ohlasem v médiích. Slyšení, které probíhalo pod záštitou senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu řídila jeho místopředsedkyně, senátorka Liana Janáčková.

Záchranný kruh

Dle výzkumů veřejného mínění bylo 70 % obyvatel Chomutova dlouhodobě nespokojeno s tíživou bezpečnostní situací ve městě. Mezi největší problémy patřila prostituce, vandalství, noční obtěžování, krádeže, alkoholismus, drogy.

Stále přetrvávající kumulace sociálně slabších lidí bohužel přináší i vyšší kriminalitu, neplacení poplatků, pokut nebo nájmů. Skupina nepřizpůsobivých, tedy lidí, kteří si neplní své povinnosti, obtěžují okolí nebo neplatí nájem, je v Chomutově opravdu početná -- jedná se o cca 5 až 8 tisíc lidí z 50 000 obyvatel Chomutova. Podle průzkumů je mezi nepřizpůsobivými 80 % Romů.

Cílem projektu Záchranný kruh bylo využití všech dostupných právních a politických prostředků k zlepšení bezpečnosti ve městě, získat nástroje na nepřizpůsobivé občany, kteří za kriminalitou stojí. Snížit dluhy neplatičů (většina na sociálních dávkách) vůči městu, dluhy přitom dosáhly 240 miliónů korun. Sekundárním cílem bylo zabránit vzrůstu extremismu a xenofobie a dále šlo o zlepšení komunitní soudržnosti obyvatelstva. Tedy ukázat veřejnosti, že ne všichni Romové jsou ti špatní a naopak, přesvědčit ty nepřizpůsobivé že se vyplatí mít věci v pořádku, vrátit děti do škol a obecně zlepšit životní podmínky v Chomutově.

Radnice tedy spustila akci Záchranný kruh, jejíž podstatou byl soubor bezpečnostních a sociálních opatření, při zapojení všech dostupných státních složek a městských složek. Nejdříve byl omezen provoz heren ve městě. Dále byly nainstalovány kamery na nejrušnějších silnicích, kde kvetla prostituce a zákazníkům byla posílána předvolání k podání vysvětlení. Byly spuštěny exekuce dávek notorických neplatičů pokut ihned po výplatě sociálních dávek. Spuštěna byla posléze i bezpečnostní akce městské a státní policie, které provedly kontroly v hernách a doupatech bezdomovců. Provedeny byly desítky kontrol v obecních bytech z hlediska hygieny a záškoláctví.

U všech akcí byla zajištěna náležitá medializace tak, aby veřejnost měla o všech záměrech města přehled a zapojila se do věcí veřejných. Medializace problematiky byla také velkým apelem pro nepřizpůsobivé Začaly se hlásit stovky neplatičů na splátkové kalendáře. Vznikla obecná nálada ve společnosti, že je potřeba dluhy platit.

Bohužel po kampani ombudsmana, ministra Michaela Kocába a některých neziskových organizací, kteří akci zkritizovali a sabotovali exekuce, se situace zkomplikovala. Neplatiči již nezaplatili druhou splátku, a tím se opět dostali do spárů exekutorů. My se v této souvislosti snažíme přesvědčit neziskové organizace o spolupráci s městem, aby dělaly terénní práci s nepřizpůsobivými, přesvědčovaly o nutnosti a výhodnosti školní docházky, pomohli nám zatočit s lichváři, kteří tyto rodiny trápí. Přístup široké veřejnosti k problematice je jednoznačně pozitivní. Lidé očekávají jasná a konkrétní řešení.

Součinnost složek veřejné správy

Toho lze dosáhnout jenom za předpokladu, že se aktivně zapojí také všechny potřebné složky státní správy. Zejména vnitro a spravedlnost. To jsou sféry, které samosprávy nemohou ovlivnit. Zejména rozhodnutí soudů by měla být rychlejší, zvláště výpovědi z nájmů. Očekáváme také tvrdší postihy za lichvu, výrobu a držení drog.

Jednoznačně je potřeba také změnit přístup neziskových organizací a ministerstva pro lidská práva, aby přestaly s městy bojovat, ale naopak spolupracovat. Je třeba nepřizpůsobivé vést k hodnotovému systému většinové populace: nekrást, obživu si získat prací, co nechci, aby ostatní dělali mně, nesmím dělat ostatním. Sociální dávky by neměly být jistým druhem výpalného pro nepřizpůsobivé za to, že nepůjdou do ulic krást, rozbíjet výlohy a jinak si získat obživu.

Návrhy legislativních opatření

Jednou z důležitých věcí je úprava stávajícího institutu zvláštního příjemce. Jeho většímu využívání brání mnoho omezujících podmínek -- musí se prokázat zneužívání dávek, což je prakticky nemožné. U dluhů na nájemném musí nejprve dlužník dluh uznat, což nikdo dobrovolně neudělá. Příjemce dále musí stále bydlet v bytě, kde má dluh, což se také neděje. Dluh navíc nesmí být starší ledna 1998. Naše řešení spočívá ve zjednodušení tohoto institutu tím, že např. nebude nutný souhlas dlužníka, peníze budou poskytovány přímo majiteli bytu, nebude nutný trvalý pobyt v bytě, za kterým je dluh apod.

V současné době nároky na dávky nemohou být postoupeny, nelze je dát do zástavy, nemohou být předmětem dohody o srážkách a nepodléhají výkonu rozhodnutí. Díky tomuto opatření se dlužníci na dávkách dostávají do stále větších dluhů, protože nejsou nuceni své dluhy splácet. Navrhujeme proto, aby nároky na dávky mohly být předmětem dohody o srážkách vůči dluhům, které má příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi vůči obci. Pokud příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi nehradí dluhy vůči obci, nemá uzavřený splátkový kalendář, neuzavřel dohodu o srážkách, dohodnuté částky ze splátkového kalendáře nehradí, pak bude pobírat pouze existenční minimum a rozdíl mezi existenčním minimem a jeho životním minimem bude použit na úhradu dluhů (podmínky, u koho nelze použít existenční minimum, by zůstaly v platnosti, tj. u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let).

Zpřísnění vymahatelnosti přestupků je nezbytně nutné řešit, neboť v současné legislativní úpravě se vůbec nepočítá s vymahatelností pokut za přestupky. Ve chvíli, kdy je člověk na dávkách a nelze mu nic exekuovat, je prakticky nepostižitelný. Navrhujeme proto novelu zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb.) v tom smyslu, že bude stanoven maximální počet spáchání přestupků, a to na pět přestupků, jež budou sankcionovány tak, že za každý takto spáchaný přestupek bude uložena:

1. pokuta, jež bude moci být uspokojena z poskytovaných sociálních dávek;
2. nepobírá-li pachatel přestupku žádné sociální dávky a nezaplatí-li, bude mu uložena sankce spočívající v obecně prospěšných pracích v rozsahu 25--200 hod. (polovina sazby z trestu obecně prospěšných prací stanovených v trestním zákoně);
3. v případě, že pachatel neuhradí uložené pokuty a ani neprovede obecně prospěšné práce v rozsahu, který mu byl uložen, bude mu uložena sankce spočívající ve vězení nebo zákazu pobytu na území obce.

Stanovisko státu

Na veřejném slyšení nebyl přítomen ministr Michael Kocáb, jehož stanovisko bylo očekáváno s velkým zájmem. Jeho resort však připravuje materiál s názvem Situační analýza sociálně vyloučených lokalit města Chomutova, který popisuje současný stav sociálně vyloučených lokalit v Chomutově v kontextu celého města a se zvláštním zřetelem k problematice vymáhání pohledávek města u vybrané části dlužníků -- především sociálně vyloučených Romů.

Materiál byl v době přípravy tohoto textu v připomínkovém řízení, přesto se pokusíme o jeho stručnou charakteristiku s důrazem na navrhovaná opatření.

Analýza shrnuje postup exekucí sociálních transferů, cituje právní autority, které konstatovaly nezákonnost tohoto postupu. Dokladuje extrémní náklady exekucí v poměru k exekuovaných částkám a rozkrývá historii zadlužení povinných v kontextu celkové výše pohledávek města. Konstatuje například, že v oblasti nájemného je více než 90 % pohledávek pravděpodobně nedobytných jako důsledek předchozí privatizace městského bytového fondu.

Analýza uvádí, že mechanismy komunikace s dlužníky jsou neefektivní, nepřispívají k prevenci zadlužování, ale naopak je podporují. Shledává nedostatečné využívání institutu zvláštního příjemce dávky. Popisuje také způsob a rozsah využití terénní sociální práce a dalších prvků prevence sociálního vyloučení a konstatuje jejich zásadní poddimenzovanost. Pozornost je věnována i akci "Záchranný kruh", kterou však hodnotí jako akce převážně represivního charakteru a devastujícím vlivem na atmosféru ve městě. Materiál poukazuje na neexistenci nástrojů sankcí vůči městům za pochybení při výkonu přenesené i samostatné působnosti, naznačuje beztrestné propojení různých místních a regionálních veřejně správních a mocenských subjektů.

Omezení pravomocí měst a obcí

Na závěr analýzy jsou postulována řešení, zejména v oblasti přerozdělení rolí mezi státem a samosprávou s cílem umožnit státu, aby mohl neomezeně garantovat své ústavní a mezinárodněprávní závazky, vyloučit místní vlivy a zájmy tam, kde jde o systémy, které vyžadují z principu jednotné provádění na území celého státu, jako jsou sociální dávky, sociálně právní ochrana dětí, ochrana menšin apod.

Zdůrazněna je nutnost koordinovaného meziresortního řešení, jež vyžaduje zapojení činitelů na nejvyšší -- vládní úrovni.

Tento materiál je předkládán v okamžiku, kdy je zřejmé, že represivní řešení uplatněná v Chomutově ve vztahu k sociálně vyloučeným Romům nacházejí odezvu také u vedení dalších magistrátů a radnic a hrozí jejich replikace.

Materiál neupozorňuje na individuální exces v exponovaném městě, ale na praxi, jejíž segmenty lze pozorovat ve stovkách dalších českých měst.

V rámci připomínkového řízení proti pojetí Analýzy kriticky vystoupil Svaz měst a obcí. "Stát nemůže donekonečna kritizovat primátory, starosty a zastupitele, kteří se s problematikou sociální ghett na rozdíl od státu snaží něco konkrétního dělat. Právě starostové a zastupitelé na rozdíl od úředníků z Prahy totiž musí řešit každodenní problémy s neplatiči a osobami sociálně nepřizpůsobivými. Je potřeba si uvědomit, že je to především kvalitní státní koncepce, která dnes chybí. Stát by měl proto navrhnout a ve spolupráci se samosprávami začít uplatňovat realistický soubor opatření, který tyto problémy začne řešit," řekl předseda SMO ČR Oldřich Vlasák.

Co by měl udělat stát

V závěru analýzy je uvedeno několik návrhů na konání státu v této záležitosti:

1. Jeví se krajně potřebným, aby vláda vypracovala mediální politiku reakce na ekonomickou krizi orientovanou na občanskou soudržnost, plnění povinností, solidaritu a působit na veřejné mínění a čelit chmurným předpovědím. Musí lidem nabídnout způsob sociálně ekonomické obrany. Deklarovat ochotu a schopnost státu lidem v nouzi pomáhat. Na počátku 90 let byla takovým (také mediálním) řešením tvorba systému opatření "Záchranná sociální síť" a zákonná garance, že nikdo nezůstane bez pomoci. "Záchranná sociální síť" poskytovala velmi nízkou a ufinancovatelnou úroveň minimálního zabezpečení, ale garantovala ji. Řešením není politika krajně pravicových subjektů, hledání viníků a agrese.
2. Je nezbytné vypracovat a realizovat aktivní a ofenzivní státní propagandu pokud jde o pozitivní výsledky integrace Romů a směřovat ji jak do tuzemska do zahraničí.
3. Je aktuální a nezbytné rozvinout ofenzivní mediální osvětovou aktivitu varující občany před půjčkami od pochybných institucí resp. před zadlužením obecně. Čelit reklamním podpásovým trikům o 50 tis. za 900 korun apod. Již četnost těchto (nákladných) reklam svědčí o byznysu, který to představuje. Jestliže se dosud nepodařilo zasáhnout právními prostředky proti praktikám finančních institucí, které se mimo vší pochybnost pohybují na pokraji lichvy, programově vyhledávají klienty mezi sociálně slabšími občany a přivádějí je do neřešitelných situací, musí stát splnit svoji ústavní povinnost chránit své občany alespoň v této rovině.
4. Je třeba analyzovat problematiku rozdělení rolí mezi stát a samosprávu s cílem umožnit státu, aby mohl neomezeně garantovat své ústavní a mezinárodněprávní závazky, vyloučit místní vlivy a zájmy tam, kde jde o systémy, které vyžadují z principu jednotné provádění na území celého státu, jako jsou sociální dávky, sociálně právní ochrana dětí, ochrana menšin apod. Bezprostředně zahájit práce na konkrétních účinných opatřeních, která posílí roli státu vůči samosprávě a umožní ji prosazovat a garantovat státní politiku na území státu, vč. účinných sankcí.
5. Obnovit práce na vytvoření systému specializované státní správy -- Státního sociálního úřadu s cílem zabránit místním politickým vlivům a zabezpečit plnou garanci státu za aktivity, které vykonává.
6. V zájmu eliminace sociálního napětí v období ekonomické recese zvýšit aktivitu k vynucování důsledné pracovně právní ochrany pracujících, účinnému postihu černých zaměstnavatelů, kteří poškozují pravidla spravedlivé soutěže na jedné straně a na straně druhé nezabezpečují svým pracovníkům pracovně právní ochranu ani sociální ochranu, pokud jde o placení pojistného apod. Boj proti černému zaměstnávání je akceptovatelné téma pro celé politické spektrum.
7. Připravit emergentní (nouzové) sociálně ekonomické programy, nástroje a opatření, která by se uplatňovala jen v regionálním nebo místním měřítku na základě rozhodnutí vlády a umožnila by rychlé a účinné řešení.

***

V tomto článku jsme se snažili přiblížit dva evidentně odlišné přístupy. Chtělo by se říci, že jde o přístupy praxe a teorie. Řešením by měla být vzájemná spolupráce. První náznak jsme viděli na karlovarském Sněmu Svazu měst a obcí, kde svá stanoviska prezentovala primátorka Řápková i ministr Kocáb.