Jak využíváme prostředky evropských fondů

20. 8. 2009 OF 3/2009 Dotace

Česká republika má z evropských fondů k dispozici na roky 2007--2013 nebývale vysokou částku -- v přepočtu na aktuální kurz je to přes 825 miliard korun, což lze přirovnat zhruba ke třem čtvrtinám našeho státního rozpočtu. O tyto prostředky už zažádalo více než 21 tisíc projektů z celé ČR. Jak vyplývá z údajů Národního orgánu pro koordinaci, úspěšných z nich bylo 6541 žadatelů a dalších 38 procent projektů právě prochází schvalováním.

Často slyšíme v médiích o penězích nabízejících se k využití z Evropské unie. Ne vždy se však přesně ví, na co jsou určeny a odkud se berou. Tyto finance přicházejí z evropských strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a jejich úlohou je přispět jak k rozvoji regionů (strukturální fondy), tak k vylepšení konkurenceschopnosti, infrastruktury a životního prostředí naší republiky jako celku (Fond soudržnosti). Podpoře z evropských fondů se souhrnně říká politika soudržnosti (či kohezní politika), protože jejím hlavním záměrem je harmonický rozvoj celé Evropské unie a jejích jednotlivých států a regionů. Nově přistoupivší země, včetně ČR, dostaly pro nynější programové období 2007--2013 výrazně vyšší pomoc z fondů EU než většina oblastí tzv. starých členských zemí, protože Společenství považuje za potřebné "konvergovat", tedy přiblížit, nové země po ekonomické i sociální stránce.

Aktuální stav

Národní orgán pro koordinaci (NOK), působící v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, průběžně vyhodnocuje postup realizace politiky soudržnosti a projektů spolufinancovaných z evropských fondů. Podle nejnovějších údajů se čeští žadatelé ke konci dubna ucházeli o 512 miliard korun. Takový je totiž finanční objem podaných žádostí za všechny české operační programy (přehled viz tabulka operačních programů). Řídící orgány již uzavřely smlouvy o financování na projekty o finančním objemu celkem 163,4 miliardy korun. Přidělené prostředky přesáhly o 72,8 procenta alokaci pro rok 2007.

Alokace na rok 2007 a pravidlo n+3

Koneční příjemci dotací dostali proplaceno zatím 8,6 % alokace na rok 2007. Toto číslo se může zdát nízké, ale je třeba vzít v úvahu, jak je nastavený proces schvalování, realizace a hrazení projektů. Většinou platí pravidlo zpětného proplácení, což je princip zamezující případnému zneužití finančních prostředků. Představíme-li si, že programové období začalo před dvěma lety, byl zpočátku potřeba určitý čas na to, aby se u žadatelů projevil ve větší míře zájem a naučili se projekty psát a podávat. Po podání projektové žádosti musí proběhnout administrace, podpis smlouvy o financování a následně nastává fáze uskutečnění samotných plánovaných aktivit (široká škála od budování dětského hřiště nebo školení učitelů až po náročné výzkumné projekty s mezinárodní účast či stavbu dálnice).

Realizace typického projektu trvá často měsíce i roky. Z tohoto důvodu se například proplácení na účty příjemců od loňského roku teprve nyní rozjíždí. Z údajů Národního orgánu pro koordinaci však jasně vyplývá, že po spolufinancování projektů z evropských zdrojů je u nás vysoká poptávka. Jen za duben objem prostředků v projektových žádostech meziměsíčně vzrostl o 9,4 procenta. Pokračuje tak tendence pravidelných nárůstů, jež postupně začínala od poloviny loňského roku a pokračuje i v tom letošním. Zatímco rok 2008 byl ve znamení vyhlašování výzev a jejich zpracování řídícími orgány, v roce 2009 přichází silný dynamický nárůst schválených projektů, které budou v průběhu roku vypláceny.

Procentní údaje zmiňované analýzami stavu čerpání jsou většinou vztahovány k penězům orientačně přiděleným (k alokaci) pro rok 2007. Důvodem je právě fakt, že v současné době dochází ke zpětnému proplácení projektů započatých v předchozích letech. Veřejnost zároveň nemusí mít obavy z toho, že by se prostředky kohezní politiky nepodařilo využít, protože EU zavedla pravidlo n+3, respektive n+2. Podle tohoto pravidla musí být závazek (alokace podpory na konkrétní rok), který se začne plnit v určitém roce, vyčerpán v následujících třech, respektive dvou letech. Alokace na rok 2007 je tedy k dispozici až do konce roku 2010. Pravidlo n+3 bylo vyjednáno na přechodnou dobu, která bude uzavřena 31. prosince 2010. Poté začne platit n+2. Více než 825 miliard korun, jež Česká republika může získat z fondů EU, bude připraveno k čerpání až do konce roku 2015, což je termín, do kdy musí přijít poslední žádost o platbu.

Zdroje informací o evropských fondech a EU

Evropská unie -- regionální politika

Cíl Konvergence

Sedm regionálních operačních programů (ROP)

  • ROP NUTS II Severozápad
  • ROP NUTS II Moravskoslezsko
  • ROP NUTS II Jihovýchod
  • ROP NUTS II Severovýchod
  • ROP NUTS II Střední Morava
  • ROP NUTS II Jihozápad
  • ROP NUTS II Střední Čechy

Osm tematických operačních programů:

  • OP Doprava
  • OP Životní prostředí
  • OP Podnikání a inovace
  • OP Výzkum a vývoj pro inovace
  • OP Lidské zdroje a zaměstnanost
  • OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
  • Integrovaný operační program
  • OP Technická pomoc
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
  • OP Praha Konkurenceschopnost
  • OP Praha Adaptabilita
Cíl Evropská územní spolupráce
  • OP Přeshraniční spolupráce ČR--Bavorsko
  • OP Přeshraniční spolupráce ČR--Polsko
  • OP Přeshraniční spolupráce ČR--Rakousko
  • OP Přeshraniční spolupráce ČR--Sasko
  • OP Přeshraniční spolupráce ČR--Slovensko
  • OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko)
  • OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny)
  • Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU)
  • Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)