Přirážka k dani z obratu v USA a náš místní koeficient u daně z nemovitostí jako obdoba
Ve Spojených státech není, na rozdíl od dnes již naprosté většiny evropských zemí, spotřeba zdaňována daní z přidané hodnoty, ale daní z obratu (sales and use tax). Daň z obratu je ve Spojených státech uvalena na maloobchodní prodej, pronájem, užívání a spotřebu hmotného osobního majetku a služeb.
Spotřebitel platí daň prodávajícímu jako přirážku k ceně. Na cenovce se běžně uvádí cena bez daně. Od daně z obratu je osvobozeno zboží určené k dalšímu prodeji. Firmy ale platí daň při nákupu zboží a služeb, jež samy spotřebují. Daň z obratu má dvě formy: daň z prodeje (sales tax) a daň ze spotřeby (use tax). Obě formy se vzájemně doplňují. Daň z prodeje je uvalena na zboží a služby nakoupené a spotřebované na území dané územní samosprávy, daň ze spotřeby pak na zboží a služby nakoupené na území jedné územní samosprávy, ale spotřebované na území jiné. Povinnost zaplatit daň má spotřebitel, a proto ji vybírá územní samospráva, ve které se spotřeba uskuteční. To znamená, že prodejce musí daň vybranou od spotřebitele odvést územní samosprávě, ze které je spotřebitel.
Hlavním rozdílem mezi oběma systémy všeobecných spotřebních daní z hlediska financování územních samospráv je skutečnost, že u daně z obratu lze velmi jednoduše zjistit místo spotřeby neboli výběru daně a je tak možné stanovit, že výnos z této daně bude plynout buď zcela nebo částečně do rozpočtu územní samosprávy, kde byla daň vybrána. Vzhledem k charakteru daně z přidané hodnoty, ji podobně územním samosprávám přidělit nelze.
Příklad státu Georgia
Ve většině států USA se územní samosprávy podílejí na výnosu daně z obratu. Vzhledem k rozdílům v právní úpravě v jednotlivých státech popíši systém účelové přirážky k dani z obratu (Special Local-Option Sales and Use Tax -- SPLOST) na příkladu státu Georgie.
V Georgii mohou okresy na základě schválení v referendu uvalit 1 % účelovou přirážku k dani z obratu, jejíž základní sazba je 4 %. Tento systém funguje již od roku 1985. Kromě výše uvedené účelové přirážky mohou územní samosprávy uvalit další typy 1 % přirážky a to buď za účelem snížení sazeb daně z nemovitosti, jako zdroj školního okrsku nebo na financování veřejné dopravy v okolí Atlanty. Současně však mohou být uvaleny nejvýše dvě účelové přirážky.
Daňový základ, včetně všech výjimek a osvobození je stejný pro základní daň i pro všechny schválené přirážky. Účelovou přirážku je možné uvalit nejdéle na dobu pěti let a její výběr musí být ukončen v okamžiku, kdy se vybere dostatek prostředků na financování všech schválených projektů. V případě souhlasu voličů je možné v dalším období uvalit přirážku znovu. V příslušném daňovém zákoně je přesně uvedeno, na jaké projekty mohou být takto získané prostředky použity. Jsou to především silnice a mosty, investice do veřejně prospěšných projektů, vodovody a kanalizace. V určitých případech lze výnosy účelové přirážky využít ke splacení vydaných komunálních obligací.
Na příkladu Athens-Clark County se 106 tisíci obyvateli lze dobře ukázat o jaký objem prostředků se jedná. Stávající program SPLOST byl schválen v listopadu 2004 a prostředky do zvláštního fondu plynou od června 2005. Roční výnos se pohybuje kolem 22 milionů USD. Ve srovnání s ročním rozpočtem jde asi o 6 % dodatečných prostředků. Do února 2009 bylo vybráno 80 milionů USD a celkem má být realizováno 33 projektů, které jsou rozděleny do tří oblastí: bezpečnost, kvalita života a základní infrastruktura. V Athens-Clark County se jedná již o čtvrtý SPLOST program.
Místní koeficient
U nás zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přinesl novinku do zdanění nemovitostí, a to možnost obcí zavést tzv. místní koeficient. Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce s výjimkou pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů (dále jen zemědělské půdy) stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka. Příslušná obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období.
Díky této nové pravomoci mohou tedy obce zvýšit své daňové příjmy. Vzhledem k tomu, že místní koeficient se nevztahuje na zemědělskou půdu, je poněkud obtížné přesně odhadnout, jaké výnosy jeho zavedení v konkrétní obci přinese. I přes značné zjednodušení v následujícím příkladu se však domnívám, že poslouží jako vhodná ilustrace: Olomouc je město se 100 tisíci obyvateli, a je tak z měst v ČR velikostně nejblíže výše uvedené Athens-Clark County. Výnosy daně z nemovitostí zde v roce 2008 činily necelých 52 mil. Kč, tj. necelá 2 % celkových příjmů. Při zavedení místního koeficientu ve výši 5 by tedy Olomouc mohla získat, podobně jako Athens-Clark County, kolem 6 % dodatečných prostředků.
Jedním z důvodů, proč územní samosprávy v Georgii upřednostňují uvalení přirážky k dani z obratu místo zvýšení sazby daně z nemovitostí je samozřejmě možnost alespoň část této daně přenést na nerezidenty (nejenom místní obyvatele). Vzhledem k tomu, že daň placená z nemovitostí určených k trvalému bydlení tvoří jen část celkových výnosů, existuje jistě řada obcí, ve kterých dojde i u daně z nemovitostí k jejímu přesunu na nerezidenty.
Výhody obou systémů
Výhodou podobného použití přirážky k dani z obratu nebo místního koeficientu u daně z nemovitostí je striktní uplatnění principu prospěchu: zaplatím vyšší daně, ale jako protihodnotu získám lepší veřejné služby.
V popsaném systému v Georgii rozhodují voliči o obou stranách návrhu: uplatnění účelové přirážky a seznamu navržených projektů, přičemž získané prostředky není možné použít k jinému účelu.
Mezi další výhody jistě patří transparentnost, snadná možnost kontroly vynaložených prostředků a zvýšení především alokační efektivnosti.
Na závěr uvádím výsledky konkrétních výpočtů pro středočeské městečko s tisícem obyvatel a asi 12 milionovým rozpočtem. Zavedení místního koeficientu ve výši 5 by přineslo do rozpočtu asi 1,4 milionu korun (více než 10 % rozpočtu), což samozřejmě neumožní urychlení vybudování kanalizace, ale rozhodně to není bezvýznamný zdroj financování nebo spolufinancování menších projektů.